Občanské právo (908)

Nadační fond při střední škole

Střední škola má nadační fond pro rozvoj učňovského školství, který je využíván pro žáky. Příspěvky na autobus na výlet, věcné odměny za reprezentaci školy ap. Může tento fond nadále fungovat nebo musí být rozpuštěn dle nějakého nařízení, které ale nemohu nikde najít.

Provize vyplacená podnikateli bez živnostenského listu

Zjistili jsme, že náš obchodní partner, kterému vyplácíme provize za zprostředkování prodeje našich výrobků, nemá živnostenské oprávnění. Jeho činnost není nahodilá, ale dělá ji pravidelně, předpokládáme tedy, že by živnostenské oprávnění mít měl. Neplynou z toho pro nás nějaké sankce? Jsme povinni si ověřovat, že náš obchodní partner má pro podnikání potřebná povolení?

Směna bytů a zdanění

Dvě rodiny se dohodly o výměně bytu v rámci jednoho domu. Kupní smlouvy byly podloženy znaleckým posudkem a tyto ceny (1,6 mil. a 2,4 mil) byly proti sobě započteny s tím, že vyšší cena byla ve výši 800 000 Kč druhému vlastníkovi jednotky vyplacena. Vlastník, jehož cena jednotky je dle znalce 2,4 mil., byt v roce 2019 začal pronajímat. Výdaje související s příjmy z § 9 ZDP chce uplatňovat ve skutečné výši, minimálně z důvodu odpisů a hypotéky na byt. Z jaké ceny bude odpisovat? Daň z převodu nemovitých věcí byla vypočítána dle znaleckých posudků, protože byty měli vlastníci od roku 2011. Je to správně?

Výdaje k příjmům z pronájmu uplatněné různým způsobem

Manželé vlastní 2 byty, každý podílem 50 %. Mají zrušené BSM v roce 1992. Jeden z bytů pronajímají. Je možné, aby výdaje vynaložené pro získání příjmů uplatňovali každý jinak? Manželka by chtěla uplatnit výdaje paušálně 30 % a druhý z manželů skutečnými výdaji (např. rekonstrukci bytu ve výši 50 % z celku, odpisy atd). Je případně možné, aby podával přiznání k DPFO - § 9 zákolna o daních z příjmů jen jeden z manželů, i když nemají SJM?

Zákonný úrok z prodlení

Firma půjčila fyzické osobě podnikateli úročenou zápůjčku v penězích. Zápůjčka včetně naběhlých úroků je po splatnosti. Ve smlouvě je dohodnutá zákonná výše úroku z prodlení dle nařízení. Jelikož jde o zápůjčku, firma nemůže uplatnit výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. Je to tak? Pokud je zápůjčka po splatnosti již od 30.4.2019 a v této době došlo ke změně repo sazby (1. 7. - zvýšení z 1,75% na 2%). Použije se na výpočet části úroku z prodlení 1,75% + 8% a od 1. 7. 8% + 2%, nebo je důležitá pouze sazba při vzniku zákonného úroku z prodlení a ta platí po celou dobu - tedy jen 9,75% ? 3) Zákonný úrok z prodlení se počítá z jistiny i naběhlých nezaplacených smluvních úroků? Např. bude-li jistina v prodlení 100 000 Kč a smluvní úroky 10 000 Kč, tak zákonný úrok z prodlení se začne počítat prvním dnem z prodlení z částky 110 000 Kč. Přičemž po splatnosti zápůjčky firma neuplatňuje smluvní úrok ze smlouvy souběžně se zákonným úrokem, ale pouze zákonný. Je to správně?

Schválení ročních odměn - doplnění otázky DAUC ID 23930

Dne 30. 10. 2019 jsem obdržela odpověď na otázku Mimořádné odměny zastupitelům obce (DAUC ID 23930), bohužel jsem  nebyla jsem přesná v zadání. Jednalo se o informace, kdy obecní rada svým usnesením ze zasedání schválila roční odměny dle Ddhod o provedení práce. Z toho nelze zjistit, zda se jedná o odměny zastupitelům nebo někomu jinému např. z řad občanů nebo někomu mimo naší obec. Chtěla jsem vědět, o jaké odměny tedy šlo, čeho se týkaly, jakých prací pro obec. Dosud mi tyto informace naše obec odmítá svým rozhodnutím poskytnout. Jak mám postupovat? Už jednou jsem na jedno rozhodnutí poslala odvolání. Také jsem žádala poskytnutí těchto informací nahlédnutím, opět jsem obdržela rozhodnutí o odmítnutí. Přece i tady šlo o poskytnutí veřejných prostředků. 

Kamerový systém na pracovišti a GDPR

Zaměstnavatel plánuje zřídit na pracovišti (zámečnická dílna) kamerový systém ke sledování zaměstnanců, zejména ke sledování dodržování pracovní doby, přestávek v práci a nakládání se zpracovávaným materiálem. Jak by se to dalo co nejjednodušeji ošetřit z pohledu GDPR? Dodatky k pracovním smlouvám nebo informované souhlasy zaměstnanců? Existuje někde jednoduchý vzor? 

Výpověď z nájmu

Naše společnost obdržela výpověď z nájmu nebytových prostor od obecního úřadu, kde jsme provozovali 27 let prodejnu se smíšeným zbožím (19 let manžel jako OSVČ a od r. 2011 jako s. r. o.) s šestiměsíční lhůtou - § 2312 občanského zákoníku. Jako důvod uvedli nespokojenost zákazníků s nabídkou zboží. Jsme malá obec se 400 obyvateli, kdy v dnešní době již skoro neexistují prodejny na tak malých vesnicích. Přežili jsme za tu dobu 2x Jednotu, 3x soukromé prodejce v prodejně Jednoty (samoobsluha). Za celou dobu jsme nikdy neobdrželi ani písemnou výtku, ani pozvání na OÚ za účelem nějakého osobního jednání. Provozovali jsme prodejnu s nejlepším svědomím a vůlí mít i pro těch málo občanů základní druhy potravin včetně drogerie. Ještě se vozilo zboží na přání, vyzvedávaly recepty v lékárně. Obchod je naplněn zbožím, máme malou pultovku, jsme jediní prodejci v obci. Již nějakou dobu „válčím“ s OÚ, konkrétně se starostkou, kdy dle zákona č. 106/1999 Sb. se zajímám o dění v obci, zjišťuji i to, že se špatně hospodaří s obecním majetkem a veř. penězi. Snažím se odhalovat „lumpárny“, takže výpověď je dle mne účelová. Vím, že mohu podat do měsíce po obdržení výpovědi námitky. Tím, že nám nebyla dosud písemně doručena žádná výtka, je možné, že je výpověď neplatná, když jsme nebyli ve výpovědi zároveň poučeni o možnosti podat námitky? Pokud ano, jak to mám oznámit? Musím tedy uplatnit námitky proti výpovědi, pokud s ní nesouhlasíme a chceme se bránit fakty? Nebo je opravdu výpověď neplatná? 

Ukončení podnikání - převod živnosti

Fyzická osoba podniká na základě živnostenského listu, předmětem podnikání jsou stolařské práce, provozovna je vybavena dřevoobrábějícími stroji, několik zaměstnanců, skladové zásoby, stabilní dodavatelsko-odběratelské vztahy. Podnikatel z důvodů stáří končí podnikatelskou činnost. Zájem projevila další osoba, která chce celou živnost „odkoupit“. Jaký způsob by byl nejvhodnější a v případě změny podnikatele, budou mít zaměstnanci nárok na odstupné, i když je nový vlastník zaměstná? Jaká kriteria bude muset nový vlastník splňovat?

DPH u nájemní smlouvy nebytových prostor v případě neplatně ukončené smlouvy o nájmu

Firma s. r. o. pronajímá nebytový prostor bez energií další společnosti s. r. o. v ČR a odváděla měsíčně DPH 21 %. Nájemce s. r. o. zaslal výpověď, že od příštího měsíce končí, ale pouze na e-mail pronajímatele. Tento postup dle právníka pronajímatele nebyl správný a výpověď byla dána neplatně, tudíž dále běží nájemní smlouva, i přestože nájemce v pronajatém prostupu již není. Pronajímatel dle právníka nesmí nikomu novému nebytový prostor pronajmout, jelikož by zanikl nárok na nájemném dle smlouvy o pronájmu nebytových prostor. Musíme i nadále jako pronajímatel, plátce DPH, běžně vyfakturovat nájemné s DPH 21 % do doby, než bude řádně-platně ukončen nájem ze strany nájemce i přesto, že v objektu již není?