Občanské právo (869)

Změna jednatelů s. r. o. - plné moci

V s. r. o. došlo k prodeji podílů a výměně jednatelů. Platí plné moci podepsané s původními jednateli k zastupování na FÚ, OSSZ, zdravotních pojišťovnách, nebo se musí podepsat nové se současnými jednateli původní s. r. o.?

Dědictví

Kdo bude v budoucnu po mně dědit? Jsem svobodný (závět nebude). Z prvního manželství má otec dceru, tedy to je má nevlastní sestra, ta má dále dvě děti. Poté se otec oženil znovu s mojí matkou. Já mám tedy ještě bratra (pravého), který má dvě děti. Otec, matka a bratr nežijí. Žijí pouze nevlastní sestra a její dvě děti a děti mého bratra.

1) Budou dědit děti mého bratra? Nebo i nevlastní sestra a její děti?

2) A pokud by někdo jiný žil ve společné domácnosti více než rok, tak bude dědit pouze on a děti od sourozenců ne? 

Poznámka redakce: Naši autoři, kteří zpracovávají odpovědi na otázky, vycházejí ze současného stavu právních předpisů. Je tedy možné, že až někdy v budoucnu nastane situace, na niž se tazatel ptá, tedy jeho smrt, stav právních předpisů bude jiný.

Společník pracující na DPP a cestovní náhrady

Malá společnost s ručením omezeným podniká v oblasti nákupu a prodeje zboží. Firma nemá auto, na služební cesty používá jednatel soukromé vozidlo a uplatňuje náhrady dle zákona (tzv. kilometrovné). Firma má jako jediného zaměstnance jednatelku. Tato jednatelka je současně společníkem a druhým společníkem je její manžel. Jelikož jednatelka již nestíhá uzavírání obchodů, uvažují manželé, že by druhý z nich pracoval na DPP, ale jen jako společník.

1) Je možné, aby společník pracoval pro společnost a byl odměňován na DPP, pokud nepřesáhne za rok 300 hodin?

2) Pokud může společník na DPP pracovat, může používat své soukromé vozidlo (má jiné než manželka - jednatelka firmy) na cesty za účelem obchodování, když má DPP? V dohodě by bylo používání osobního vozidla s povinností vést řádně knihu jízd sjednáno. Dohodu by podepisovala jednatelka firmy (manželka společníka). Z DPP by byla odváděna srážková daň, případně SP a ZP dle výše dohody.

Sdružení bez právní subjektivity k 31. 12. 2018

Dva účastníci sdružení ukončili svou činnost dle písemné dohody k 31. 12. 2018 s tím, že k vyrovnání mezi nimi dojde do 31. 1. 2019. Sdružení vede daňovou evidenci. Od 1. 1. 2019 bude podnikat každý účastník jako podnikatel sám na sebe s tím, že veškeré pohledávky evidované ve sdružení převezme podnikatel B. K úhradě pohledávek dochází v průběhu ledna 2019 na bankovní účet společnosti, která k 31. 12. 2018 vlastně zaniká. Bankovní účet zůstává na jméno podnikatele A i v roce 2019. Podnikateli B budou peníze ze zaplacených pohledávek převedeny do 31. 1. 2019. V kterém roce budou zdaněny zaplacené pohledávky došlé prokazatelně do banky až v lednu 2019? Je pro zdanění daní z příjmů rozhodující datum na smlouvě o zániku společnosti (sdružení) nebo je nějaká lhůta pro vypořádání s daňovými dopady do roku 2019?

Splatnost faktury

Je možné zkrátit dobu splatnosti faktury, která je určena zákonem (30 dní), pokud se tato skutečnost uvede do smlouvy jako samostatný bod (smlouva o provedení hudební produkce) nebo je uvedena v emailové korespondenci a obě zúčastněné strany s kratší dobou splatnosti souhlasí?

Ukončení pracovní smlouvy na dobu určitou

Není diskriminační, když jedné těhotné zaměstnankyni ukončíme pracovní poměr uplynutím doby a druhé prodloužíme smlouvu na neurčito? Důvodem je spokojenost s její prací, ale na nedostatky jsme ji dříve písemně neupozornili. Nemůže nás nikdo napadnout, když neprodloužíme smlouvu, která skončí uplynutím sjednané doby, aniž bychom uvedli důvody? Může si zde zaměstnavatel libovolně rozhodovat, komu prodlouží smlouvu a komu ne? 

Oprava přístroje

V červenci 2018 jsem předal na doporučení svého známého přístroj (hudební nástroj) do autorizované opravny. Nemám od toho žádné potvrzení, ani doklad. Po průběžných dotazech o stavu opravy nástroje mi bylo sdělováno, že se na tom pracuje a byly mi popsány práce, které byly údajně provedeny. Minulý týden mi bylo opět sděleno, že se oprava zkomplikovala a přístroj ještě není opraven, a že ještě musím čekat. Opravárenská firma u mě ztratila důvěru a chtěl bych přístroj vrátit a dát jiné opravně. Firma po mě požaduje uhradit jí vzniklé náklady a nechce mi vydat přístroj. Jakým způsobem mám jednat?

Přijetí zaměstnance s exekucí

Při vstupním pohovoru s novým zaměstnancem jsme zjistili, že je zaměstnanec v insolvenci. Jak správně postupovat ohledně srážek ze mzdy? Máme na základě info od zaměstnance provádět srážky a deponovat je? Nebo vyplácet celou mzdu a až dostaneme informace od insolvenčního správce, začít srážky strhávat?

Výtah v domě, kde vzniklo SVJ, a podíl vlastníků jednotek

SVJ má několik vchodů, v každém výtah. V jednom ze vchodů došlo při opravě k názoru, že by bylo výhodnější výtah už neopravovat, ale koupit nový. Výtahy jsou společnou částí domu, tedy ve spoluvlastnictví jednotlivých vlastníků podle jejich podílů. Účetní SVJ má názor, že se nemůže jednat o technické zhodnocení budovy, ale jedná se vždy o opravu, neboť SVJ nemá žádný majetek a jedná se o výměnu kus za kus. Je tento názor správný? Podle některých členů SVJ je rozdíl v příspěvku, neboť oprava by byla součástí příspěvku na správu domu, ale technické zhodnocení by bylo hrazeno z dlouhodobých oprav, tzv. fondu oprav, kde je jiný poměr financí připadajících na byt dle velikosti.

Prohloubení kopané studny

Klient si nechal prohloubit kopanou studnu a teprve v průběhu díla se od dodavatele dozvěděl, že si měl údajně zajistit stavební povolení. Smlouva byla sepsána dodatečně s tím, že se jedná o čištění, nikoliv prohloubení. Nyní jsou problémy a práce budou pravděpodobně reklamovány. Má klient možnost požádat dodatečně o stavební povolení (musel by přiznat pravdu). Jaké následky jsou pro dodavatele a jaké pro odběratele služby - našeho klienta? Mohl živnostník vůbec práce bez stavebního povolení začít?