Občanské právo (878)

Zřízení služebnosti

Na náš nový pozemek není jiný vjezd než přes pozemky cizích vlastníků. Zkoušíme se slušně domluvit, ale zatím se nám nedaří. Možná bude nutné přistoupit k soudnímu návrhu o zřízení služebnosti s odkázáním na občanský zákoník - Přístup na pozemek je základní podmínkou toho, aby mohl být pozemek užíván. Je přístupem myšleno i vjezd? Z hlavní cesty máme pozemek cca jeden km daleko a nosit například techniku na udržování pozemku je nemožné. Nyní jsem v jednání s městem (protože jeden z pozemků je v majetku města). Město mi oponuje, že jsme pozemek vydražili ve stavu, že na něj není vjezd, a tudíž se nemohu odvolávat na občanský zákoník.

Pozemek jsme vydražili v době, když existovala ústní dohoda s vlastníky pozemků, že rybáři mohou přes jejich pozemky jezdit. Jsme též rybáři. A ještě i my jsme se byli zeptat, jestli budeme moci též jejich cestu používat, a bylo nám přislíbeno, že ano. Vše však jen ústně. Po nějaké době se majitelé právě s rybáři nedohodli, protože tam vznikl nějaký problém a majitelé řekli, že tam tedy nepustí nikoho. Čili ani nás. Takže moc prosím odpovědět na otázku, jestli přístup se rozumí i autem? A zda by žádost o služebnost mohla být zamítnuta z důvodu toho, že pozemek neměl přístup v době, když jsme ho vydražili a měli jsme jen ústní dohodu?

Opatření obecné povahy

Jaký je výklad § 67 odst. 3 zákona 254/2001 Sb., o vodách: „Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.“

Jsem přesvědčená, že náš pozemek nespadá do aktivní zóny, protože není vedle toku, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku. Pozemek máme vedle pískovny (povodňové území č. 4), která je sice propojená s řekou, ale pískovna není průtoková - je to stejné, jako třeba jsou mrtvá ramena řeky. Nevím však, jestli vodoprávní úřad stanovil nějaká další opatření. Kdy se tato případná opatření stanovují? Jestliže nyní nejsou stanovena, může je vodoprávní úřad stanovit, když nenastala nějaká změna? Na základě čeho se tato opatření stanovují? Jde mi o to, že s pracovníkem vodoprávního úřadu zrovna nevycházíme a bojím se jít zeptat, zda tam nějaká opatření na pozemku máme, aby náhodou tam dodatečně opatření nestanovil. Po případě, když tam nějaká opatření budou, jak se mohu bránit, jak to změnit?

Zákony k napadnutí územního plánu

Náš pozemek je zařazený v územním plánu do DRZ, což je v pořádku a pak ještě, že spadá pod limity, a to konkrétně do krajinné zóny s dominantními přírodními funkcemi. Problém je ten, že v územním plánu (textová část právní stav) zcela chybí popis tohoto konkrétního limitu. Veškeré další plochy a limity jsou popsané - je uvedeno - hlavní využití, přípustné a nepřípustné využití a atd. Jen limit krajinná zóna s dominantní přírodní funkcí chybí. V hlavním výkresu je náš pozemek do tohoto limitu zařazený, ale v územním plánu o něm není ani zmínka. Když jsem byla na městském úřadu, tak mi bylo řečeno, že díky tomuto limitu na pozemku nesmím naprosto nic, ale kde bych si toto mohla přečíst a něco k tomu zjistit, mi nebyli schopni říct. Existuje nějaký zákon, dle kterého bych mohla napadnout platnost územního plánu a chtít, aby můj pozemek byl vyřazen z tohoto limitu z důvodu toho, že v územním plánu není o něm nic napsáno? Dnes již vím, že na městském úřadu mi neporadí, nemají zájem mi nějak pomoci.

Podnájem propachtované budovy osobě blízké majiteli budovy

Fyzická osoba vlastní památkově chráněnou budovu vč. okolních zemědělských pozemků. Veškerý tento majetek užívá na základě pachtovní smlouvy s. r. o., ve které je majitel nemovitých věcí 100% vlastníkem. V současné době se plánuje přestěhování fyzické osoby do části propachtované budovy. Je zájem na tom, aby pachtovní smlouva zůstala nezměněna a veškeré výdaje související s údržbou budovy hradila s. r. o. Může s.r.o. účtovat fyzické osobě (vlastníkovi) „podnájem“ v ceně obvyklé za užívání části nemovité věci? Pokud ne, je možné účtovat podnájem v ceně obvyklé manželce vlastníka za předpokladu, že SJM je rozděleno? Popř. jiným osobám blízkým, které budou v části budovy ubytovány?

Dědictví

Jak to bude s dědictvím, pokud se po X letech se muž a žena vezmou (nemají předmanželskou smlouvu). On má dvě děti z předchozího manželství, ona má dvě děti z předchozího manželství. Před vstupem do manželství má muž svůj byt ve vlastnictví, žena svůj byt ve vlastnictví. Finanční prostředky má každý na svém účtu. Po svatbě jeden z nich zemře bez závěti. Jak se bude řešit toto? Bude se řešit např. to, že byt ženy, která zemře, zůstane pouze jejím dětem? Nebo i manželovi, i když byl pořízen ještě před svatbou? Jak to bude s finančními prostředky na účtech? Bude se rozeznávat, co je na účtu jednotlivců, nebo se to spojí dohromady a nic takového se řešit nebude? Příklad: Žena zemře, má byt a finanční prostředky na účtu 1 mil. korun. Budou dědit pouze její děti a manžel, manžela ne? Bude se rozeznávat, co je u koho na účtu, co tam bylo před svatbou, a co až po svatbě? Bude se nějak zohledňovat, že byt vlastnila už před svatbou?

Jistina (jistota) složená při pronájmu kanceláří

Společnost s. r. o. má pronajaté kanceláře a složenou jistinu ve výši 85 000 Kč. Ve smlouvě o pronájmu není stanoven úrok z jistiny. Musí společnost účtovat do dohadných položek aktivních (výnosů) každoročně obvyklý úrok? Pronajímatel tvrdí, že úročení jistiny je pouze u pronájmu bytu, a ne u pronájmu nebytových prostor.

Právnická osoba (plátce DPH) - koupě dostihového koně

Právnická osoba (plátce DPH) kupuje na základě kupní smlouvy 50% podíl na dostihovém koni od fyzické osoby. Může tohoto koně odpisovat nebo je to investice? Právnická osoba si bude účtovat 50 % nákladů na koně a zároveň mu připadne 50 % zisku ze závodů - je to tak správně, co se týká daně z příjmů? Jelikož je právnická osoba plátce DPH, může si nárokovat DPH z výdajů? A ze zisku ze závodů naopak odvádí DPH? Co všechno je zapotřebí mít doloženo u kupní smlouvy k takovému dostihovému koni? 

Změna jednatelů s. r. o. - plné moci

V s. r. o. došlo k prodeji podílů a výměně jednatelů. Platí plné moci podepsané s původními jednateli k zastupování na FÚ, OSSZ, zdravotních pojišťovnách, nebo se musí podepsat nové se současnými jednateli původní s. r. o.?

Nespolehlivý plátce DPH a koncový zákazník

Jak je to s platbou-ručením DPH u konečného spotřebitele? Pokud si zákazník koupí zboží v jakémkoliv obchodě – hračky, nábytek – na fakturu, není schopen v daný moment zjistit, zda prodávající je nespolehlivý plátce. Mělo by se jednat dle § 109 zákona o DPH jen o podnikatele. Může finanční úřad vyzvat kupujícího k úhradě DPH (podle paragonu kupujícího nezjistí)? Je tam nějaké omezení částky? Jaká je právní cesta odvolání pro nevymáhání a neplacení této částky?

Splatnost faktury

Je možné zkrátit dobu splatnosti faktury, která je určena zákonem (30 dní), pokud se tato skutečnost uvede do smlouvy jako samostatný bod (smlouva o provedení hudební produkce) nebo je uvedena v emailové korespondenci a obě zúčastněné strany s kratší dobou splatnosti souhlasí?