Občanské právo (950)

Odpuštěné nájemné

Společnost s. r. o. odpustila nájemci nebytových prostor úhradu faktury za nájemné za 4. čtvrtletí 2020. Faktura na nájemné byla v roce 2020 vystavena. Máme nyní vystavit dobropis k uvedené faktuře nebo vytvořit opravnou položku a pak pohledávku odepsat?

Rodinný závod

Je možno považovat za rodinný závod dle § 700 občanského zákoníku spolupráci bývalých manželů (jsou rozvedení, ale žijí spolu a vedou společnou domácnost) s jejich zletilým synem (ten má svoji vlastní domácnost) a rozdělovat z tohoto titulu příjmy syna dle § 13 na matku i otce (15 000 Kč/měsíc)? Oba bývalí manželé mají kromě spolupráce se synem i své vlastní živnosti s příjmy v § 7 a platí zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Rozdělení pozemku

Zažádala jsem Státní pozemkový úřad o směnu pozemků. Směna byla schválena, ale byla jsem vyzvána k dodání Geometrického plánu s povolením stavebního úřadu na rozdělení pozemku. Pozemek mnou nabízený do směny je veliký a tak jsem samozřejmě nabídla jen část svého pozemku. Proto to rozdělení. Nyní mám však problém, že pozemek je sice plošně velký, ale je úzký a tak nejde udělat cesta k zadnímu pozemku. Stavební úřad říká, že povolení na rozdělení pozemku může dát jen v případě, že bude na oba pozemky přístupová cesta z veřejné komunikace. V současné době ale stejně na můj pozemek není přístup z veřejné komunikace. část cesty je sice města, ale větší část je dnes již soukromých vlastníků, čili na pozemek, který chci dělit není přístup z veřejné komunikace. Je nějaká možnost, aby dle zákona mi bylo umožněno, za účelem směny pozemků se SPÚ, můj pozemek rozdělit? 

Osvobození od daně z příjmů při vypořádání SJM

Ustanovení § 3 odst. 4 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stanoví, že předmětem daně nejsou příjmy z rozšíření rozsahu, nebo vypořádání společného jmění manželů. Není zde u tohoto ustanovení odkaz na žádnou omezující lhůtu ani na občanský zákoník. Občanský zákoník však stanoví, že lhůta na vypořádání SJM po rozvodu je 3 roky. Pokud fyzické osoby (bývalý manžel a bývalá manželka) se na základě dohody o vypořádání SJM vzájemně vyrovnají až po lhůtě 3 let stanovených občanským zákoníkem, má tato skutečnost vliv na předmětné ustanovení daně z příjmů? Čili znamená to, že pokud nedodrželi lhůtu stanovenou občanským zákoníkem, vznikla by jim povinnost po této lhůtě zaplatit daň z příjmů z vypořádání SJM? Jak jsem uvedl, v zákoně o daních z příjmů žádná omezující ustanovení lhůtou není, ani zde není odkaz na občanský zákoník ani v pokynu GFŘ D-22 jsem k tomuto ustanovení nic nenašel. 

Pohledávka

Společnost chybně poslala peníze na cizí účet (měla zaplatit přijatou fakturu dodavateli, bohužel si spletla účet a zaslala peníze jinam). Tuto chybu oznámila bance a policii, je to ve vyšetřování. Pokud nebudou peníze vráceny, je možno tuto částku např. daňově odepisovat jako pohledávku? (víme, komu byly peníze zaslány, víme částku - cca 250 000 Kč, zřejmě nevymůžeme zpět).

Dlouhodobé zálohy, tzv. fond oprav u SVJ

Společenství vlastníků má dost vysoký fond oprav, a jelikož nechce měsíční zálohy snižovat, rozhodlo na shromáždění vyplatit z fondu jednorázově zpět všem vlastníkům 20 000 Kč. Ve 2 případech je vlastníkem bytu nezletilý a zastupuje ho rodič, z toho se v jednom případě rodiče rozvádějí a SVJ má z minulosti rozhodnutí soudu, že za nezletilého rozhoduje matka dítěte. Může SVJ zaslat zpět z dlouhodobých záloh oněch 20 000 Kč na účet rodiče, u kterého má plnou moc, že je dítě v jeho péči, nebo musí zkoumat, komu peníze zasílá? Byt je pronajímán a SVJ není známo, zda do fondu platí zálohově vlastník či nájemník.

Zápůjčka mezi mateřskou a dceřinou společností

Dceřiná společnost zapůjčila v roce 2020 bezúročně peníze do mateřské společnosti. Celkem se jedná o 500 000 Kč, které mateřská společnost použije na běžné provozní výdaje (bankovní poplatky, poradenské služby, atp.). Má tato transakce nějaké daňové dopady, ve smyslu úpravy základu daně v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob? A to z pohledu mateřské i dceřiné společnosti?

Technické zhodnocení na najaté nemovitosti

Provedli jsme technické zhodnocení se souhlasem vlastníka na najaté nemovitosti. Mimo jiné byl také instalován kamerový systém, klimatizace, kotel. Veškeré rozvody těchto systémů jsou přičteny v rámci TZ a budou odepisovány, kamery, klimatizace a kotel jsou vedeny jako samostatný majetek a odepisovány samostatně. Setkali jsme se teď s názorem, že dle § 506 odst. 1 občanského zákoníku jsou také tyto samostatné věci ve vlastnictví vlastníka budovy, protože jsou spjaty s budovou a tvoří s ní jeden celek. Nemáme prý nárok ani na odpisy, protože odpisovat může jen vlastník. Bylo by prý možné využít § 508 občanského zákoníku a zapsat výhradu k těmto věcem do katastru. Setkali jste se prosím s podobným problémem a je tomu skutečně tak, že i když jsme veškerou techniku financovali, tak na ni nemáme okamžikem spojení s cizí nemovitostí vlastnické právo? 

Vozidla společnosti s. r. o. - příslušnost PO či FO k plnění za pojistné

Společnost s r. o. vlastní několik vozidel, jsou na tuto společnost i zapsána (v TP jakožto vlastník uvedena s. r. o.), vozidla jsou standardně zanesena do majetku firmy, kde se odepisují. Na prac. cesty využívá vozidla jednatel s. r. o. nebo zaměstnanci. Jednatel, který založil s. r. o. smluvně, sjednává u většiny vozidel povinné ručení (u některých i havarijní pojištění) na svoji fyzickou osobu, taktéž toto pojistné hradí ze svého soukromého, nefiremního b. ú. Provádí takto kvůli úspoře, neboť je značná (pokud by pojistil vozidla na PO, tzn. na svoji s. r. o., pak cena za pojištění by byla proti pojištění na FO mnohem vyšší). Logicky se aktuálně neuplatňuje veškeré shora uvedené pojištění do nákladů firmy (když nezní smlouvy k pojistnému na firemní IČ a když jednatel vede/hradí pojistné soukromě). Ostatní náklady za vozidla se z firmy hradí standardně, tedy se i uplatňují do nákladů této společnosti (PHM, opravy...). Otázkou je, jakým se vystavuje firma případně rizikům, když pojistné za vozidla není smluveno a hrazeno za ni? Provotně možná právně-bezpečnostním rizikům? Nejspíš kvůli odpovědnosti z bezp. provozu na pozemních komunikacích, např. v rámci dopravní nehody, kdy nehodu příkladmo způsobí ve firemním voze zaměstnanec s.r.o. - pak by snad měla být uvedena jakožto účastník nehody firma se kterou se dále nehoda bude řešit a dále příp. řidič, který způsobil nehodu, kterým by byl hypoteticky zaměstnanec (řízení ohledně nehody by se tak vedlo s firmou, popř. zaměstnancem, nikoliv tak s FO). Další riziko by nejspíš mohlo vyvstat v rámci účetnictví a daňové agendy s.r.o. - je povinností jednatele, resp. dané společnosti vést a hradit za vozidla firmy pov. ručení (havarijní poj.) z firemních finančních prostředků, když je firma vlastníkem vozidla? Je toto příp. legislativně někde upraveno, že je tato záležitost povinností firmy?

Výživné - exekuce

Ná zaměstnanec má čistou mzdu 22 045 Kč a 3 vyživované osoby. Má hradit výživné 6 500 Kč, ale srážky ze mzdy vycházejí na 4 333 Kč a zbytek mu musí zůstat. Částka 4 333 Kč nepokryje celé výživné. Jak se taková situace řeší?