Občanské právo (886)

Přestupkové řízení

Dne 4. 2. 2019 jsem dala podnět na Policii ČR ohledně slovního napadení - urážky na cti mé osoby starostkou obce na veřejném zasedání zastupitelstva obce. Policie po šetření spis předala na magistrát, odbor přestupků, kde to bylo od 22. 2. 2019 do 4. 4. 2019 na tomto odboru. Dne 4. 4. 2019 po mém osobním dotazu, zda se v tomto něco děje, mi bylo pracovnicí sděleno, že spis byl poslán do místa mého bydliště na obecní úřad. Dle informací měl být přeposlán bezodkladně zpět magistrátu kvůli podjatosti - jedná se o starostku. Dne 13. 5. 2019 jsem se opět přes datovou schránku dotazovala, zda je v tomto nějaký posun, stále nemám žádnou informaci písemně, ani na ten dotaz přes datovou schránku. Nevím, jaké jsou zde lhůty pro zahájení řízení nebo jiné sdělení.

Automobil s. r. o. k výkonu činnosti živnostníka

Společnost s r. o. zabývající se výrobou (montáží) a opravami svítidel má ve svém majetku osobní automobil, který slouží 100% ke služebním účelům. Společnost spolupracuje s OSVČ, která se podílí na výrobě (montážích) svítidel, které jsou prováděny v sídle (dílně) společnosti. Nyní se vedení společnosti rozhodlo, že začne využívat tuto OSVČ také pro opravy a servisní zásahy (reklamace) svítidel v místě instalací těchto světel. Tzn. že to může být různě po ČR a Evropě. Zkrátka tam, kde byla světla v rámci projektů dodána a nyní vykazují potřebu opravy, servisu. Je možné pro tyto cesty poskytnout OSVČ zmíněný osobní automobil? Jestli je to možné za úplatu nebo bezplatně a je k tomu potřeba nějaká speciální smlouva, dohoda? A zda mohou veškeré náklady s tímto spojené být daňově uznatelnými náklady a lze z nich nárokovat odpočet DPH?

Postoupení pohledávky z titulu prodeje obchodního podílu

Fyzická osoba postoupila v roce 2018 pohledávku z titulu prodeje obchodního podílu, který vlastnila 3 roky, nesplnila tak časový test pro osvobození. Splatnost pohledávky z titulu postoupení je až za 5 let. Bude příjem z postoupení pohledávky zdaněn za rok 2018 dle § 10 odst. 1 písm. b) bod 3, a to jako příjem z úplatného převodu jiné věci? Co si může poplatník uplatnit jako výdaj, předpokládám, že nabývací hodnotu obchodního podílu?

Nárok na přijetí dítěte do mateřské školy

Příspěvková organizace města - mateřská školka pořádala zápis. Nikde nebyla zveřejněna kritéria přijetí. Musí být zveřejněna před zápisem pro veřejnost a zveřejněn počet dětí, které může školka přijmout vzít? Může si stanovit kritéria přijetí (např. věk dítěte, bydliště atd.) školka sama? Po rodičích požadovala vyplnit zaměstnání obou dvou rodičů a číslo do zaměstnání atd., má to na to školka právo, resp. může díky tomu rozhodnout, zda přijme dítě zaměstnaných/nezaměstnaných rodičů? Není toto informace ohledně přijetí irelevantní? Nemá se hledět pouze zájmy dítě a nikoliv na to, kde a zda rodiče pracují, či nepracují? Rodiče nechali zapsat dítě, kterému bude v září 2,5 roku. Můžeme se v případě nepřijetí odvolat na kraj? Jak případně postupovat (sepsat nějaké odvolání?)? Je možné si vyžádat kritéria a jejich hodnocení? 

Zápis do rejstříku skutečných vlastníků

Dobrý den, jak doložit skutečné vlastníky při zápisu do rejstřiku skutečných vlastníků? Mohu dát jako přílohu výpis z obchodního rejstřiku nebo stačí jenom na papír napsat seznam členů s datem narození, adresou? Naše družstvo má v představenstvu 5 členů - ty chci zapsat. 

Adopce dospělé dcery

Je možné adoptovat dospělou nevlastní dceru? Manžel mojí dceru vychovával cca od 2 let a dcera má i jeho příjmení. Adopci bychom rádi provedli kvůli majetku - pozdějšímu dědictví. Obě naše dcery sice spolu vycházejí naprosto ukázkově a mladší dcera (naše společná s manželem) s tím nyní nemá žádný problém a říká, že je to naprosto jasné, že případné dědictví se bude dělit, jako by starší dcera byla vlastní. Život ale kolikrát přinese různá překvapení, a proto bychom s manželem vše uvedli do pořádku. Dceři je ale tento rok 34 let a tak nevíme, zda je adopce možná i v takto pozdním věku. V případě, že to jde, tak kde se o adopci žádá a jak se postupuje? 

Závěť

Máme dvě dcery. Jedna je moje z prvního manželství a druhá je naše společná s manželem. Jelikož jsme s manželem oddáni již 28 let a před tím jsme spolu žili cca 4 roky, tak manžel mojí dceru, které letos bude 34 let, vychovával cca od dvou let. Má i jeho příjmení. Z pochopitelných důvodů chceme, aby případné dědictví, se i po manželovi, dělilo tak, jako by byly vlastní obě dvě dcery. Dcery spolu vycházejí naprosto ukázkově a nepředpokládáme, že by ta vlastní ošidila tu nevlastní, ale život může přinést různé změny, a tak bychom rádi dali vše do pořádku. Zajímáme se o případnou adopci, ale nevíme, zda je to ve věku 34 let možné. Proto nás ještě napadlo - sepsat závěť. Někde jsme ale slyšeli, že dědictví vlastních potomků nemůže být rozděleno na někoho jiného. Manžel chce, abychom po něm dědili všechny tři stejným dílem - já (manželka), dcera vlastní, dcera nevlastní. Po případě, kdybych nebyla již já na živu, tak dcery rovným dílem. Je možné sepsat takovouto závěť, aby byla právně podložená a byla nenapadnutelná? Všichni, i dcera vlastní, takovouto závěť podepíšeme bez problémů.

Finanční úvěr

Jak správně posoudit a zvolit podmínky pro poskytnutí úvěru? Matka, OSVČ (neplátce DPH, náklady paušálem), poskytne finanční prostředky spol. s r. o., kde jediný společník a jednatel je její syn. Jedná se o částku 300 000 Kč se splatností 3 roky. Jsou tyto osoby považovány na spojené? Jaký zvolit úrok, jak přijatý úrok u OSVČ zdanit, jsou zaplacené úroky spol. s r. o. daňově uznatelné? Je možné hradit splátky úvěru i nepravidelně dle možností společnosti? Bylo by poskytnutí finančních prostředků možné i jako bezúročná půjčka?

Vypořádání sdružení (společnosti)

Při ukončení sdružení došlo ke zdanění všech pohledávek mého podílu. U pohledávek po splatnosti byly uplatněny opravné položky pohledávek po splatnosti v daňovém přiznání. Nyní mám sestavit vypořádání a chci se zeptat, jak správně s nimi naložit. Společník se nechoval jako správný hospodář firmy, pohledávky nevymáhal. A nyní mně chce tu částku odečíst z celkového vypořádání, že jsou to promlčené pohledávky. 

Zřízení služebnosti

Na náš nový pozemek není jiný vjezd než přes pozemky cizích vlastníků. Zkoušíme se slušně domluvit, ale zatím se nám nedaří. Možná bude nutné přistoupit k soudnímu návrhu o zřízení služebnosti s odkázáním na občanský zákoník - Přístup na pozemek je základní podmínkou toho, aby mohl být pozemek užíván. Je přístupem myšleno i vjezd? Z hlavní cesty máme pozemek cca jeden km daleko a nosit například techniku na udržování pozemku je nemožné. Nyní jsem v jednání s městem (protože jeden z pozemků je v majetku města). Město mi oponuje, že jsme pozemek vydražili ve stavu, že na něj není vjezd, a tudíž se nemohu odvolávat na občanský zákoník.

Pozemek jsme vydražili v době, když existovala ústní dohoda s vlastníky pozemků, že rybáři mohou přes jejich pozemky jezdit. Jsme též rybáři. A ještě i my jsme se byli zeptat, jestli budeme moci též jejich cestu používat, a bylo nám přislíbeno, že ano. Vše však jen ústně. Po nějaké době se majitelé právě s rybáři nedohodli, protože tam vznikl nějaký problém a majitelé řekli, že tam tedy nepustí nikoho. Čili ani nás. Takže moc prosím odpovědět na otázku, jestli přístup se rozumí i autem? A zda by žádost o služebnost mohla být zamítnuta z důvodu toho, že pozemek neměl přístup v době, když jsme ho vydražili a měli jsme jen ústní dohodu?