Příspěvková organizace (503)

Drobné poplatky ve školství

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Jak máme řešit např. náklady spojené s akcí zkoušky „zkoušky na nečisto“? Škola tyto přijímačky organizuje sama. Jedná se o pořádání zkoušek ještě před termínem skutečných přijímacích zkoušek, aby si žáci mohli vyzkoušet, jak by asi dopadli. Je s tím spojeno spousta administrativní práce i skutečných nákladů. Např. na papír, kopírování, učebnu, opravy těchto písemek od učitelů apod. Je možné, abychom za tuto činnost vybírali třeba poplatek 50 Kč od žáka, který se ke zkouškám na nečisto přihlásí? Předpokládám, že by k tomu musela být i patřičná kalkulace, a pokud by to bylo příjmem školy, tak by poplatek neměl být ziskový. Nebo je třeba tuto činnost vykonávat v rámci doplňkové činnosti? 

Odvod prostředků za porušení rozpočtové kázně u právnické osoby zřízené obcí

Z jakých zdrojů lze hradit odvod do rozpočtu za porušení rozpočtové kázně v případě, že se jedná o nesprávné čerpání FKSP? Jedná se o právnickou osobu zřízenou obcí.

Svářecí škola

Jsme střední škola, zřízená krajem. v rámci doplňkové činnosti provozujeme svářecí školu. Pro jiné školy - žáky fakturujeme bez DPH jako osvobozené, pro cizí - firmy - fakturujeme s DPH. Je to takto správně?

Zdaňování dceřiné společnosti města

Město hodlá založit společnost, která bude provozovat veřejně prospěšnou činnost – ztrátové sportoviště – jež bude dotovat a dále společnost, která bude provozovat klasickou – ziskovou - podnikatelskou činnost. Nabízí se tři možnosti (jejich existenci jsem si ověřila na obchodním rejstříku): • Příspěvková organizace pro sportoviště a s. r. o. pro ziskovou činnost. • Dvě s. r. o., jedna bude zisková, druhá díky dotacím „na nule“. • Jedna s. r. o., kde zisky jedné činnosti budou pokrývat ztrátovou druhou činnost a případná výsledná ztráta bude dotována. Jde mi hlavně o poslední alternativu. Je možné bez daňových rizik takto postupovat - tedy dotovat ztrátu sportovišť ziskovými středisky? Je možné tyto činnosti daňově kompenzovat? S dopadem, dceřiná společnost města bude ve ztrátě nebo s nulovým základem daně? Je žádoucí dosáhnout alespoň kompromisu - tedy ztrátu sportovišť částečně kompenzovat ziskovými středisky a zároveň poskytnout menší dotaci a tím obhájit „přiměřený“ zisk?

Kuchyňský robot a příslušenství

Nezisková organizace příspěvková vede účetnictví. V roce 2019 koupila nový funkční kuchyňský robot v hodnotě cca 80 000 Kč. K tomu ihned dokoupili nové kuchyňské nože v hodnotě cca 5 000 Kč. Do jaké odpisové skupiny zařadit kuchyňský robot a jak zaúčtovát nahrádní kuchyňské nože? Budou součásti pořízovací ceny robotu, nebo je mám vést jako DHM a jednorázově odepsat na účet 551 nebo 501.

Faktura a její obsah

Jsme příspěvková organizace, základní škola, ve které bude docházet ke stavebním úpravám v hodnotě asi 350 000 Kč. Je povinností dodavatele uvádět seznam použitého materiálu včetně cen, nebo stačí, když bude na faktuře celková spotřeba materiálu: xxx Kč, zednické práce: xxxxx Kč? 

Doplatek mzdy

Jsme příspěvková organizace - základní škola. V září letošního roku přinesla zaměstnankyně školy podklady od předchozího zaměstnavatele - zápočtový list s opravenou délkou trvání pracovního poměru. Na základě nového potvrzení měla mít v roce 2014 postup do vyššího platové stupně dříve asi o 6 měsíců. Podklady, které přinesla a které ovlivnily výpočet platového postupu v roce 2014 nedodala, což přiznává. Nyní požaduje doplatit rozdíl v základní mzdě za celou uvedenou dobu. Jsme povinni mzdu doplatit? Pokud ano, tak za celé období, které zaměstnankyně požaduje?

Datum při předání skladu

Od 1. 10. 2019 se mění funkce hlavní kuchařky ve školském zařízení. Původní hlavní kuchařka končí dnem 30. 9. 2019 a nová nastupuje dnem 1. 10. 2019. Mají si předat sklad potravin. Inventura skladu potravin bude k 30. 9. 2019. Jaké však má být napsané datum na tom předání skladu? Může tam být datum 30. 9. 2019, i když nová hlavní kuchařka má pracovní smlouvu až od 1. 10. 2019? Nebo jak to má prosím správně být? 

Využití prostředků k financování nákladů z projektu z rezervního fondu školy

Obracíme se na vás s dotazem ohledně financování projektu Interreg a možnosti čerpání finančních prostředků z rezervního fondu na překlenutí v roce 2019, než dojde k vyúčtování a proplacení dotace během roku 2020. V rámci projektové činnosti školy jsme se zapojili projektem KPF-02-090 „Společně za poznáním“ do programu INTERREG V-A RAKOUSKO – ČESKÁ REPUBLIKA Fond malých projektů Rakousko-česká republika, zabezpečující další rozvoj školy v oblasti mezinárodní spolupráce. K financování jednotlivých aktivit, tj. oboustranných návštěv partnerských škol spojených s poznáním zajímavostí sousedních regionů, jsme použili prostředky z rozpočtu školy (prostředky na provoz), neboť podmínkou bylo předfinancování celého projektu. Po ukončení realizace projektu jsme předložili Závěrečnou zprávu za malý projekt a požádali o proplacení. Následně jsme byli informováni správcem Fondu malých projektů RRAJM v Brně, že vyúčtování projektu a proplacení dotace nebude provedeno do konce roku 2019, jak bylo původně inzerováno, ale termín bude až na jaře 2020. Lze zapojit a čerpat na pokrytí neinvestičních nákladů rezervní fond organizace? Jsme příspěvková organizace JMK a v příloze zasíláme dokument týkající se čerpání rezervního fondu. 

Rezervní fond

 Dle § 30 odst. b) zákona č. 250/2000 Sb. lze rezervní fond použít k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady. Toho jsme v průběhu l. pololetí 2019 využili a finanční prostředky rezervního fondu jsme čerpali. Koncem roku 2019 již tyto finanční prostředky nebudeme potřebovat a chtěli bychom je opět do rezervního fondu vrátit. Lze to takto provést? Zákon o tom nic neříká.