Dovolená na zotavenou (380)

Krácení dovolené, pracovní úraz

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem? 

Výkon práce pro účely dovolené

Kde najít právní oporu v tom, že dny, ve kterých zaměstnanec nepracuje z důvodu čerpání dovolené, se pro účely výpočtu nároku na dovolenou považují za výkon práce. Ve všech publikacích a komentářích se píše, že dny čerpání dovolené jsou považovány za dny výkonu práce pro účely dovolené. Nicméně, jaké dny (ne)jsou považovány za výkon práce pro účely dovolené je vypsáno v § 216 odst. 2 zákoníku práce a zde dovolená uvedená není. Vycházeli jsme pak z § 348 zákoníku práce, který uvádí, že za výkon práce je považována doba dovolené, aniž by však ustanovení blíže specifikovalo, pro jaké účely jsou tyto doby (uvedené v § 348 zákoníku práce) považovány za výkon práce. Doteď jsme doby uvedené v § 348 zákoníku práce považovali za výkon práce i pro účely dovolené. Když se však podíváme na písmeno a), tak podle něj se za výkon práce považuje i doba překážek v práci (mimo volna, které bude napracováno a překážek z důvodu nepřiznivých povětrnostních vlivů). Pokud tedy budeme doby z § 348 zákoníku práce považovat za doby výkonu práce pro účely dovolené, znamená to, že se za výkon práce pro účely dovolené považují i překážky v práci na straně zaměstnance, které nutně nemusí být uvedeny v § 199 odst. 2 zákoníku práce (resp. v prováděcím předpisu), kam odkazuje § 216 odst. 2 zákoníku práce. Tyto dva paragrafy by tak byly ve vzájemném rozporu. Můžete nám prosím situaci objasnit?

Nárok na dovolenou v případě nemoci

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 1. 1. 2017. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 8 hodin denně 5 dnů v týdnu. Zaměstnanec nastoupil na pracovní neschopnost 23. 1. 2019 a ukončil pracovní neschopnost 31. 5. 2019. Jaký mu vznikl k 11. 11. 2019 nárok na dovolenou?

Nárok na dovolenou při čerpání rodičovské dovolené a následně druhá mateřská dovolená

Naše zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou po narození prvního dítěte, v jejímž průběhu nastoupila na druhou MD od 22. 6. 2019. Tuto MD bude čerpat do 3. 1. 2020 včetně. Na kolik dnů dovolené bude mít nárok, pokud bezprostředně po ukončení MD dne 3. 1. 2020 si zažádá o čerpání celé řádné dovolené ? Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům roční dovolenou v délce 25 PD. Čerpáním MD od 22. 6. 19 do 31. 12. 2019 ( tj. 137 pracovních dnů včetně svátků, které připadají na prac.dny), zaměstnankyně splní podmínku odpracování víc než 60 směn a pokud si požádá o bezprostřední čerpání dovolené od 4.1.2020 bude mít nárok na celých nekrácených 25 prac.dnů dovolené ? Dny MD jsou považovány pro účely dovolené jako odpracované, nemá na délku nároku vliv předchozí čerpání rodičovské dovolené u prvního dítěte (tj. v r. 2019 od 1. 1. do 21. 6.)? Pokud by měla nárok na celých nekrácených 25 prac.dnů, po ukončení 2 MD dne 3. 1. 2020 by tuto dovolenou čerpala od 4. 1. 2020 do 7. 2. 2020 (pátek), čímž by za období 1. 1. 2020 - 7. 2. 2020 měla odpracovaných 28 směn - vznikl by jí za tuto dobu nárok na 1/12 (2dny) dovolené za r. 2020 (čímž by dovolenou ve skutečnosti čerpala až do 11. 2. 2020, tj. 4. 1.-11. 2. celkem 27 prac dnů)?

Přečerpaná dovolená

Jak správně postupovat, jestliže zaměstnanec ukončil pracovní poměr a po přepočítání dovolené jsme zjistili, že zaměstnanec přečerpal nárok o dva dny? Jak se spočítá částka, kolik má vrátit za přečerpanou dovolenou, a jak se postupuje vůči SP a ZP?

Neomluvená absence zaměstnance

Pracovní poměr se zaměstnancem vznikl v březnu 2019. V červenci 2019 dal zaměstnanec výpověď. Zaměstnavatel trval na výpovědní době 2 měsíce. Zaměstnanec však od 16. 8. 2019 nenastoupil na směnu a měl neomluvenou absenci. Dne 31. 8. 2019 zaměstnavatel souhlasil s dřívějším ukončením pracovního poměru k 31. 8. 2019. Zaměstnanci vznikl za dobu trvání pracovního poměru nárok na dovolenou 8,5 dní. Zaměstnanec již čerpal dovolenou 11 dní. Náhradu za dovolenou, na kterou zaměstnanci nevznikl nárok (2,5 dne) mu zaměstnavatel srazí v poslední mzdě. Může však zaměstnavatel krátit dovolenou a srazit i náhradu za již čerpanou dovolenou z důvodu neomluvené absence? V případě, že ano, o kolik dní může zaměstnavatel takto zaměstnanci pokrátit (když pracovní poměr netrval celý kalendářní rok)? 

Nárok na dovolenou v případě zkráceného úvazku

Jak je to s nárokem na dovolenou v následujících případech?

1) Zaměstnanec nastoupil dne 1. 4. 2019 na 40hodinový úvazek, zaměstnavatel poskytuje 20 dní dovolené. Od 1. 8. 2019 se zaměstnanci zkrátil úvazek na 32 hodin s pracovní dobou Po-Čt 8 hodin denně, v pátek 0 hodin. Jaký nárok zaměstnanci vznikne do konce roku a jak se bude počítat v dalších letech?

2) Zaměstnanec pracuje Po-Pá 4 hodiny denně. Krátí se v tomto případě nárok na dovolenou? 

Dovolená po RP

Zaměstnankyně nastoupila do zaměstnání 2. 3. 2015 a pracovala do 9. 6. 2015. Od 9. 6. 2015 byla na neschopence. Neschopenka byla ukončena dne 21. 9. 2015 a od 22. 9. 2015 pobírala rodičovský příspěvek (neměla nárok na mateřskou dovolenou). Dne 10. 8. 2019 jí skončila rodičovská podpora (byla doma do 4 let věku dítěte). Od 11. 8. 2019 chce ukončit pracovní poměr. Má nárok na nějakou dovolenou? A kolik dní - za 3 odpracované měsíce - tedy 5 dní anebo i za období nemoci, a pak tedy 11,5 dní anebo se to počítá úplně jinak? Základní nárok na dovolenou je 20 dní.

Nárok na dovolenou - mateřská a rodičovská dovolená

Nástup na mateřskou dovolenou je 10. 8. 2019, ukončení mateřské 21. 2. 2020 pak následuje nástup na rodičovský příspěvek. Zůstatek dovolené z roku 2019 je 7 dní. Bude nárok v roce 2020 na 25 dnů dovolené nebo na méně?

Příplatek za práci v sobotu a neděli

Má vedoucí provozovny, který zastupuje zaměstnance za dovolenou, nárok na příplatek 10 % za práci v sobotu a v neděli? Měl by být zástup vedoucího pracovníka za zaměstnance (za dovolenou nebo za neschopenku) upraven ve vnitropodnikových směrnicích? Může zastupovat za dovolenou zaměstnanec společnosti, který má smlouvu na jiný druh práce?