Vzdělání (168)

DPH u videokonferencí - seminářů

V poslední době se vedou semináře převážně bez osobní účasti účastníků konference v místě konání akce. Způsob vedení seminářů prostřednictvím videa probíhá tak, že se jedná o komplexní službu zahrnující nejen samotnou konferenci, ale i vydání sborníku; dále jedná se o službu poskytovanou v určitém čase a místě, tj. nelze do konference vstupovat kdykoliv jako například do on-line videopůjčuvny; internet a konferenční SW je pouze nástroj, který vyžaduje lidskou obsluhu moderátora v místě konání, tj. v tuzemsku. Posuzujeme tuto službu poskytnutou tuzemským plátcem DPH zahraničním účastníkům videosemináře podle § 10b zákona o DPH nebo podle základního pravidla § 9 zákona o DPH u osob povinných k dani? Jaký by byl postup u osob nepovinných k dani? Postup podle § 10b zákona o DPH, tudíž bychom aplikovali tuzemské DPH, nebo bychom měli spíše volit postup podle § 10i písm. c) zákona o DPH? Problém vidím v té osobní účasti, která zkrátka není, a uvažuji absenci osobní účasti na semináři analogicky ke vstupnému na kulturní a sportovní akce, které jsou ve stejném § 10b zákona o DPH.

Doplnění dotazu DAUCID 21873 Zahraniční studium

Vracím se k původnímu dotazu DAUC ID: 21873 (3. 10. 2018) - Za zaměstnance je hrazeno školné za studium na VŠ. Tato škola mu umožní v rámci jeho studia půlroční studijní stáž v Rakousku. Je možné poskytnout nějaký příspěvek zaměstnanci na pobyt v zahraničí, např. stravné? Je toto daňově uznatelné?

Hodnocení v náhradním termínu odborného výcviku

Jak dostát ustanovení § 69 odst. 5 a 6 školského zákona, který jednoznačně ukládá řediteli školy určit žákovi náhradní termín hodnocení. Nevíme si s tím ve škole rady. Konkrétně: Žák učebního oboru není v prvním pololetí hodnocen z odborného výcviku (celý školní rok má jeden týden odborný výcvik, druhý týden teoretickou výuku). Odborný výcvik tohoto oboru je zcela realizován na pracovišti prácnické osoby.

Jsme si ve škole vědomi toho, že musíme dostát výše uvedenému ustanovení školského zákona a žáku stanovit náhradní termín pro hodnocení, ale bohužel nevíme jak to prakticky provést. Máme dojem, že v tomto případě nelze vlastně zákonu vyhovět, že nám ukládá něco, co nejsme schopni prakticky zrealizovat. 

Délka vyučovací hodiny - spojení hodin

Je možné na střední škole spojit 2 vyučovací hodiny, aniž by mezi nimi byla po 45 minutách malá přestávka (velké se to netýká). Zjistili jsme, že by nám takto nastavené „hodiny“ více vyhovovaly, byly by pro výuku praktičtější (Skupinová práce, projektová výuka apod.)

Platba zkoušek zaměstnavatelem za účelem získání certifikátu zaměstnance

Jako zaměstnavatel hradíme našemu zaměstnanci Přípravný kurz ke zkouškám CIA v Českém institutu interních auditorů. Kurz považujeme za prohlubování kvalifikace. Certifikát po zaměstnanci nepožadujeme. Zkoušky za účelem získání certifikátů opět uhradíme. Bude správné včlenit úhradu za zkoušky do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného a daně z příjmu?

Uplatnění § 69 odst. 5 a 6 školského zákona

Chtěla bych se zeptat na aplikaci § 69 odst. 5 a 6 při hodnocení při praktickém vyučování v odborném vzdělávání. Uvedu dva konkrétní případy:

1. Žák v prvním je 1. pololetí nehodnocen z odborného výcviku. V tomto případě i při nejlepší vůli nemá podle mě v průběhu 2. pololetí ředitel žádnou možnost, na kdy naplánovat tomuto žáku termín na „dohodnocení“ v odborném výcviku, neboť i v 2. pololetí má jeden týden teoretické vzdělání a druhý týden opět odborný výcvik s daným obsahem vzdělání. Není tam tedy žádný prostor, kdy by mohl tzv. navíc chodit na odborný výcvik a mohl být dohodnocen. V podstatě totéž platí i v 2. pololetí.

2. Žák je v prvním pololetí nehodnocen z předmětu Chemická laboratorní cvičení (obor Aplikovaná chemie). Žák je v tomto předmětu vždy hodnocen po vykonání všech laboratorních prací, které má v daném pololetí vykonat. I v tomto případě je hodnocení v náhradním termínu spojeno s přítomností žáka v chemických laboratořích v takovém množství času, které mu umožní práce dodělat a být tak dohodnocen. Což je při chybějícím velkém počtu laboratorních cvičení opět ze strany ředitele nenaplánovatelné. Totéž může platit i v 2. pololetí.

Lze v těchto praktických výukách, kdy nastavení termínu dohodnocení brání objektivní důvody vycházející z povahy konkrétního praktického předmětu, použít znění z výše zmíněného paragrafu „Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí“?

Platba vysoké školy zaměstnanci

Zaměstnavatel hradí zaměstnanci (zároveň jedinému jednateli společnosti) 100% nákladů na studium vysoké školy, obor nesouvisí s předmětem podnikání. Pro zaměstnavatele je to nedaňový náklad v plné výši? U zaměstnance je tento příspěvek nutno přidanit k výplatě a odvést daň, sociální i zdravotní pojištění? V případě že ano a částka byla uhrazena zaměstnavatelem najednou, tj. jednou platbou na roční období (ne měsíčně), musí toto zaměstnanec přidanit najednou v měsíci kdy byl tento příspěvek uhrazen či je možné postupně, tj. ve výplatách měsíčně připadajících na uhrazené období)? 

Doplňující otázka:

Pokud obor vysoké školy bude souviset s podnikáním společnosti a se zaměstnancem bude uzavřena smlouva o prohlubování kvalifikace (školné bude uhrazeno zaměstnavatelem) 1. Je pro firmu náklad daňově uznatelný, je nutné časově rozlišit náklad dle doby studia a jaký nákladový účet použít? 2. Pro zaměstnance je osvobozeno jako nepeněžní příjem? 3. Může zaměstnanec vykazovat služební cestu a zaměstnavatel mu proplácet cestovné, ubytování a diety pro dny studia, pokud se škola nachází v jiném městě?

Jazykový pobyt jednatele v zahraničí

Jednatel, který je jediným společníkem a zaměstnancem firmy, si zaplatil jazykový pobyt v zahraničí ve výuce AJ. Tato firma nemá zatím obchodní partnery z anglicky mluvících států a není tam jakákoliv vazba v předmětu činnosti firmy, aby šlo o daňový náklad (jedná se o malého developera). Z toho usuzuji, že půjde o nedaňový náklad. Ovšem otázka je mířena spíš k řešení možného osvobození u jednatele dle 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Nejsem si jistý, zda soukromá jazykovka v cizí zemi spadá pod pojem „vzdělávací zařízení“. Je někdo tento pojem víc definovaný, abychom mohli analyzovat, zda tam taková jazyková škola může patřit - a jazykový pobyt může být osvobozen? Pokud bude mít jednatel další náklady hrazené firmou jako je letenka, ubytování, základní stravování v ubytovacím/vzdělávacím zařízení - je to všechno daňově neuznatelné, ale může se to osvobodit u jednatele nápodobně jako vzdělávání?

Doplnění otázky:

Toto plnění na jazykový pobyt bylo poskytnuto jednateli v nepeněžní formě. Zaplatila to firma ze svého účtu a faktura byla na firmu, nikoliv zaměstnance (jednatele). Z toho tedy usuzuji, že jazykový pobyt může být osvobozen dle 6 odst. 9 písm. d) od daně z příjmů fyzických osob, a nebude podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Firma zaplatila i letenku na tento jazykový pobyt (opět poskytnuto jako nepeněžní plnění jednateli). Může být i tato letenka také osvobozena od zdanění u jednatele?

Majetkový prospěch

Pan Novák je majitelem firem A a B. Firma A poskytuje rekvalifikační kurzy pro osoby, které po absolvování kurzu budou zaměstnáni ve firmě B. Hodnota kurzu je stanovena na cca 50 000 Kč, ale ani zaměstnanci, ani firma B za kurz nezaplatí, pouze je stanoveno, že pokud zaměstnanec bude vykonávat činnost ve firmě B méně než jeden rok, je povinen uvedenou částkou uhradit firmě A, která rekvalifikační kurz poskytla.

Vzniká některé osobě majetkový prospěch? Pokud ano, které a v jakém okamžiku?

Firma A je plátce DPH - je povinna v okamžiku poskytnutí kurzu odvést DPH (poskytnutí kurzu je bezúplatné)?

Kvalifikační dohoda

Společnost s ručením omezeným má se zaměstnancem uzavřenu kvalifikační dohodu. Zaměstnanec má se školou uzavřenu smlouvu o studiu - škola posílá zaměstnanci faktury na školné, na těchto fakturách však nikde není uvedeno jméno zaměstnavatele. Může zaměstnavatel i v tomto případě fakturu proplatit? Budou náklady pro společnost daňově uznatelné? Studium zaměstnance je v zájmu zaměstnavatele.