Daň dědická (90)

Doplnění otázky ID 23103 - Daň z příjmu při prodeji nemovitosti získané v dědictví

Poprosím ještě o upřesnění zodpovězené otázky, číslo ID 23103 Ad bod B: Příjem z prodeje nemovitosti 1) Daň z příjmu fyzické osoby. Pokud tedy v roce 2019 prodá fyzická osoba, přímý dědic, dům v hodnotě 2 mil. (dědické řízení proběhne též v roce 2019), jakou částku je povinna zaplatit na dani z příjmu? Jedná se standardně o 15% daň z příjmu? Na internetu čtu články, že daň z prodané nemovitosti by měl platit kupující a ve výši 4%, jak to tedy prosím přesně je? A pokud by se nemovitost neprodala v roce 2019, ale až v roce 2020, je to nějak jinak?

Prodej nemovité věci z dědictví - zdanění

Když zdědí fyzická osoba po rodičích dům a ten následně prodá cca za 2 mil. Kč, má povinnost platit nějakou daň? Daň dědickou, z nemovitosti, z příjmu, případně jinou?

Dědictví

Jak to bude s dědictvím, pokud se po X letech se muž a žena vezmou (nemají předmanželskou smlouvu). On má dvě děti z předchozího manželství, ona má dvě děti z předchozího manželství. Před vstupem do manželství má muž svůj byt ve vlastnictví, žena svůj byt ve vlastnictví. Finanční prostředky má každý na svém účtu. Po svatbě jeden z nich zemře bez závěti. Jak se bude řešit toto? Bude se řešit např. to, že byt ženy, která zemře, zůstane pouze jejím dětem? Nebo i manželovi, i když byl pořízen ještě před svatbou? Jak to bude s finančními prostředky na účtech? Bude se rozeznávat, co je na účtu jednotlivců, nebo se to spojí dohromady a nic takového se řešit nebude? Příklad: Žena zemře, má byt a finanční prostředky na účtu 1 mil. korun. Budou dědit pouze její děti a manžel, manžela ne? Bude se rozeznávat, co je u koho na účtu, co tam bylo před svatbou, a co až po svatbě? Bude se nějak zohledňovat, že byt vlastnila už před svatbou?

Dědictví

Dva lidé spolu žijí ve společné domácnosti déle než jeden rok. Oba jsou rozvedení a z předchozích vztahů má každý dvě děti. Společný účet nemají, ale hospodaří se společnými penězi. Žena má svůj byt, ve kterém žijí, muž má svůj byt, který pronajímá. Vše získali zvlášť před společným soužitím. Jak by to bylo s dědictvím, kdyby jeden z nich zemřel? Na co má kdo nárok a na co pak mají nárok děti jednoho každého z nich? Každý má na účtu určitou hotovost a i část té hotovosti získali před soužitím?

Dědictví

Kdo bude v budoucnu po mně dědit? Jsem svobodný (závět nebude). Z prvního manželství má otec dceru, tedy to je má nevlastní sestra, ta má dále dvě děti. Poté se otec oženil znovu s mojí matkou. Já mám tedy ještě bratra (pravého), který má dvě děti. Otec, matka a bratr nežijí. Žijí pouze nevlastní sestra a její dvě děti a děti mého bratra.

1) Budou dědit děti mého bratra? Nebo i nevlastní sestra a její děti?

2) A pokud by někdo jiný žil ve společné domácnosti více než rok, tak bude dědit pouze on a děti od sourozenců ne? 

Poznámka redakce: Naši autoři, kteří zpracovávají odpovědi na otázky, vycházejí ze současného stavu právních předpisů. Je tedy možné, že až někdy v budoucnu nastane situace, na niž se tazatel ptá, tedy jeho smrt, stav právních předpisů bude jiný.

Pronájem darované nemovité věci

Soukromá osoba (nemá IČO) pronajímá darovanou nemovitou věc (výrobní hala) např. manželovi (vlastní s. r. o.). Když je příjem cca 50 000 Kč/měs., stačí příjmy z pronájmu uvést do svého daňového přiznání (kde může uplatnit náklady 30 %) nebo musí vést účetnictví s tímto příjmem? Musí přiznat hodnotu nemovitosti finančnímu úřadu či jinému úřadu? Když v ročním vyúčtování zaplatí daň 15%, musí platit sociální či zdravotní pojištění (příjem pronájem)? Platí se nějaká darovací či jiná daň?

Oproti tomu firma: Má odhad na nájem a uzavřenou smlouvu zatím na dobu neurčitou, platí nájemné. Když nájemce potřebuje zabezpečit objekt (smluvně ošetřeno tak, že pronajímatel nechce investovat nic, ale se změnou souhlasí), musí zhodnocení pronajatého majetku (bezpečnostní dveře, nová vrata, plot…) podle výše nákladů nad 40 000 odpisovat, jako kdyby investoval do svého majetku? I když investuje do pronajaté dílny a v případě ukončení smlouvy to pravděpodobně zůstane pronajímateli, protože to nájemce má zabudované? Vybavení kanceláře – koberec, stoly, skříně – když částka nepřesáhne 40 000 Kč/rok, ale jsou v pronajaté budově, může se vše sledovat odděleně – a účtovat do přímých nákladů (max. časově rozlišit) nebo se musí odpisovat?

Cizinec, daňový rezident ČR a daň dědická

Cizinec, občan Velké Británie, s trvalým pobytem v ČR, který je zde zároveň daňovým rezidentem, nyní dědí po svých rodičích. Je toto dědictví předmětem daně dědické v ČR nebo podléhá dani ve Velké Británii?

Dědictví

Jaký minimální podíl musí připadnout na neopomenutelného dědice - zletilé dítě? Je možné, aby s ohledem na nehezký vztah rodič/dítě byl tento podíl závětí nahrazen na potomky dědice, tedy vnuky zemřelého? Platili by v takovém případě vnuci dědickou daň nebo se i na ně vztahuje osvobození?

Dědický podíl

Problém se týká dědictví a daní. Pro ilustraci uvádím, že jde o rodinu: otec, matka a 2 dcery, tj. 2 dědičky. Potřebovali bychom zjistit, zda v případě, kdy dojde k uzavření dědické smlouvy ohledně budoucího dědictví, přičemž jedna dcera dostane již za života zůstavitele nemovitost, a ve smlouvě bude sjednáno, že tato obdarovaná dcera bude vyplácet druhé dceři finanční prostředky v hodnotě poloviny nemovitosti, a to ve splátkách podle splátkového kalendáře např. do dobu 10 let, zda tyto jednotlivé splátky podléhají dani z příjmu. Nevím, jaký režim bude mít takové plnění, které v podstatě slouží k účelu vypořádání dědictví. Variantně, pokud by dcery mezi sebou uzavřely nějakou dohodu o narovnání, kde by bylo konstatováno, že jedna dostala dům a na základě toho vyplatí cenu poloviny nemovitosti druhé dceři za pomoci splátkového kalendáře, zda z těchto splátek bude nutné odvést daň z příjmu.

Prodej zděděné nemovitosti

Soukromé osoby - 2 sestry, zdědily po otci chalupu a byt (otec zemřel před 2 lety a v bytě bydlel 52 let). Při notářském řízení byla chalupa napsána na jednu sestru a byt na druhou. Obě sestry poté zděděné nemovitosti prodaly a o zisk se rozdělily na půl. Otázka zní - prodej zděděné nemovitosti by měl být od daně z příjmů osvobozen (do výše 5 mil. Kč, což obě nemovitosti splnily) - je to opravdu tak? A pokud ano, je třeba to nějak zohlednit v daňovém přiznání - např. přiznat v příjmech podle § 10 a pak to zase někde v přiznání z příjmů vyloučit jako osvobozené? Nebo se to v přiznání vůbec objevit nemusí? A další otázka - jak správně pojmout to, že po prodeji nemovitosti vždy jedna sestra převedla polovinu kupní ceny na účet druhé sestry? Je to třeba také nějak daňově ošetřit?