Cizí měny (110)

Ubytování

Česká s. r. o. provedla přes portál booking.com rezervaci ubytování v ČR za 77 euro, dle výpisu z naší banky kurzem 26,507. Doklad z hotelu byl na částku 1 963 Kč. Jak tyto transakce zaúčtovat, když mám na straně jedné eura a pak jen doklad z hotelu v Kč. Mohu doklad z hotelu nepřepočítat denním kurzem na eura, ale to mě pak program nepustí na rozdělení částky 1 963 Kč na základ a DPH. 

Vrácení dovezeného zboží v režimu vývoz

S. r. o., plátce DPH, dovezla v březnu 2019 zboží z USA do ČR. Část zboží však neodpovídala objednávce, dodavatel omylem poslal jiný druh zboží. Chybně dodané zboží jsme vrátili dodavateli do USA. Vrácení zboží prošlo celním řízením a bylo propuštěno do režimu trvalý vývoz, z EU vystoupilo 28. 3. 2019. Disponujeme výstupním souhrnným celním prohlášením, které prokazuje vývoz zboží. Dodavatel vystavil dobropis v původní hodnotě chybně dodaného zboží. 1. Je správné vykázat transakci v březnovém přiznání na řádku 22 jako vývoz zboží, přičemž datum uskutečnění plnění je 28. 3. 2019? 2. Základem daně bude hodnota vraceného zboží v USD přepočtená na Kč kurzem platným ke dni uskutečnění plnění, který používáme v účetnictví? Celní kurz se nepoužije? 3. Žádný další daňový doklad není potřeba? Logicky tady nevystavujeme fakturu, máme jen zmíněný dobropis a výstupní souhrnné celní prohlášení. 

Účtování forwardů

Tuzemská účetní jednotka sjednala s bankou forwardový obchod na prodej cizí měny EUR za dohodnutý kurz. Jakým způsobem se provádí zaúčtování této transakce? Používají se účty 563, 663, 261 nebo účty 567, 667, 373 prodej měny EUR - bankovní účet EUR - MD 261(373)/D 221, příjem měny Kč bankovní účet Kč - MD 221/D  261(373), vzniklý kursový rozdíl - MD 563(567)/D 261(373) nebo MD 261(373)/D 663 (667), přecenění na reálnou hodnotu k rozvahovému dni MD 373/D 667, popř. MD 567/D 373?

Pořízení majetku od osoby registrované k dani v jiném členském státě plátcem

Plátce DPH pořizuje majetek (nábytek cca za 50 000 Kč, osvětlení 80 000 Kč, kvalitní počítač přes 100 000 Kč) z Rakouska. Plátce vede daňovou evidenci. Jak bude postupovat z pohledu zdanění majetku z pohledu DPH a daně z příjmů? Vše bude platit v hotovosti a sám zboží v Rakousku zaplatí, tj. vybere si peníze z podnikatelského účtu v ČR a smění je na požadovaná eura. Počítač a nábytek bude v Rakousku osvobozen od daně - bude nakoupeno od osoby registrované k dani.

1) Jak správně stanovím vstupní cenu pro odpisování počítače a nábytku? Vyberu si pro přepočet ze 3 možností - aktuální kurz, denní či jednotný a částku 5 000 EUR přepočtu tímto kurzem a pod tomto částku zařadím do obchodního majetku a začnu odpisovat k datu zařazení do užívání bez ohledu na data na faktuře, případně ve smlouvě?

2) Z pohledu DPH má OSVČ také tyto 3 možnosti výběru přepočtu z cizí měny - může zvolit jinou možnost než pro účely daně z příjmů nebo se využití cizí měny musí shodovat, jak pro DPFO, tak i pro DPH?

3) Cenu 5 000 EUR přepočte dle dané zvolené varianty a tuto přepočtenou cenu uvede do řádku 3. a z této české přepočtené ceny dopočítá DPH? Dále uvede tuto přepočtenou cenu na řádcích 43 a 47.

4) Pokud by plátce využíval poměrný koeficient, tak uvede do řádku 43 a 47 již odpočet poměrný, např. z 5 000 EUR by chtěl uplatnit pouze 4 000 EUR, propočet na poměrný odpočet provedeme z již české částky ze řádku 3 nebo také přepočítáme oněch 4 000 EUR na české koruny stejným způsobem jako 5 000 EUR?

Příjem OSVČ v EUR

OSVČ fakturovala částku 1 100 EUR do zahraničí. Cizinec zaplatil 1 100 EUR na účet, banka připsala již dle svého kurzu částku v Kč - 1 100 x 25,231 = částku 27 754,1 Kč. Kolik bude uvádět OSVČ v přiznání jako přijatou částku? Částku přijatou a zaokrouhlenou nahoru, tj. částku 27 755 Kč? Jak se postupuje v případě, že musím do přiznání částku zaokrouhlit na bankovním účtu, mám např. 0,1 Kč? Musím postupovat přesně dle nějakého znění zákona, a pokud ano, jakého?

V případě, že by OSVČ přijala dále např. částku 1 000 EUR v hotovosti - může si vybrat ještě z kurzů, které může využít, tj. např. aktuální, pevný pro dané období nebo průměrný, který se vyhlašuje po skončení roku bez ohledu na to, že banka při přijetí peněz od cizince si sama přepočte „svým aktuálním“ kurzem? Kurz bez ohledu na přepočty banky, který si vyberu, pak musí OSVČ dodržet pro všechny platby v zahraniční měně, je to tak? Lze tedy si vybrat např. průměrný a použít pro všechny příjmy, které nebyly automaticky přepočítány bankou?

Doplňující otázka:

Pokud tedy OSVČ využije pro přepočet faktur v cizí měně jednotný kurz, který je vyhlášen po skončení roku, a vede si daňovou evidenci (např. v Excelu mám 80 faktur), zde má fakturované částky v EUR, ale i v Kč seřazeny dle data, jak mu platby došly, jak dle zákona a pro správce daně vést tuto evidenci v EUR a Kč? Je potřeba mít na každém řádku částku v Kč (nebo EUR) dle fakturace a vedle ve sloupečku přepočet z Kč na EUR, nebo stačí vzít součet EUR za celý rok a vynásobit jednotným kurzem a sečíst se součtem sumy v Kč? Nebo mám vést zvlášť na dalším listu v Excelu evidenci pro Kč a evidenci pro EUR? Jak toto nejlépe pro správce daně evidovat?

Účtování pokladny při zahraniční pracovní cestě

Účetní jednotka má ve vnitřní směrnici uvedeno: Používá pro přepočet cizích měn denní kurz stanovený kurzovním lístkem ČNB. Při účtování směny (nákupu) cizích měn se používá k jejich ocenění kurz dané obchodní banky, případně směnárny, přes kterou byla operace provedena. Při účtování nákupu valut v bance vkládaných do pokladny, používá kurz směny. Při účtování pokladny v cizí měně (vyplácení a přijímání cizí měny do pokladny při jiné příležitosti než při výměně za koruny) používá pevný kurz odvozený od denního kurzu ČNB k 1. dni každého čtvrtletí. Z toho vyplývá, že při výplatě zálohy na pracovní cestu je použit pevný kurz aktuálního čtvrtletí a vyúčtování probíhá kurzem data poskytnutí zálohy nebo začátku pracovní cesty. Lze pro zjednodušení účtování, aby nevznikl při pracovní cestě kurzový rozdíl, do vnitřní směrnice uvést výjimku při účtování cestovních náhrad, a to: při výplatě zálohy i konečném vyúčtování se používá kurz dne výplaty zálohy, popř. zahájení pracovní cesty? Bylo by toto v souladu s požadavky na vedení účetnictví?

Tuzemská faktura v EUR

Jsme firma, plátci DPH, naši dodavatelé jsou také plátci DPH, obchodujeme s nákupem a prodejem nových vozů. Většina faktur týkajících se tohoto obchodování je v cizí měně. Náš účetní program neumožňuje používat dva kurzy. Máme stanoveno, že přijaté faktury účtujeme kurzem data přijetí. Tím, že jde o automobily, to nejsou úplně malé částky. Přijmu daňový doklad, na kterém je uveden základ daně + DPH v cizí měně, zároveň je zde správně uveden přepočet na českou měnu. V případě použití našeho kurzu nám ale vznikají rozdíly základu DPH a DPH. Je možno nějak stanovit, že fakturu zaúčtuji ve stejných částkách, jaké jsou uvedeny na faktuře v české měně, tedy že použiji kurz dodavatele? Nebo musím použít náš kurz a interním dokladem narovnávat DPH, abychom měli stejné částky jako dodavatel? Bojím se, že v případě rozdílů nám budou stále zasílány výzvy. Jaký byste v tomto případě volili postup, aby to bylo správně jak z pohledu DPH, tak z pohledu účetnictví?

Vnitřní směrnice - cizí měna

Jaké jsou  možnosti vnitřní směrnice při účtování cizí měny u společnosti s. r. o.?

1. Zákon o účetnictví stanový možnost používání denního kurzu nebo pevného, není mi jasné, jestli je možné použít pro vystavování faktur denní kurz a pro účtování banky EUR použít roční kurz? Případně je možné použít pro jednoho odběratele denní kurz a pro jiného roční? Záleží to pouze na tom, jak si napíšeme vnitřní směrnici?

2. Pro vystavování faktur používáme denní kurz k datu vystavení faktury, je to tak správně? Podle tohoto kurzu odvádíme i DPH z vystavených faktur nebo se má použít kurz podle DUZP?

3. U přijatých faktur používáme kurz k DUZP na přijaté faktuře, je to správně? Nebo se má použít kurz ke dni přijetí faktury? Nebo to záleží na tom, co si stanovíme ve vnitřní směrnici?

 

Dividendy v cizí měně

Valná hromada společnosti rozhodla o výplatě dividend v cizí měně. Je kurzová ztráta při výplatě dividendy daňově uznatelným nákladem?

Cestovní kancelář a DPH přirážkou

Cestovní kancelář- s. r. o., plátce DPH, se rozhodla odvádět DPH z cestovních služeb přirážkou, k čemuž splňuje podmínky. 1. Je správné tvrzení, že se nebude provádět samovyměření DPH z faktury došlé na ubytování od dodavatele ze třetí země a ani se nebude odvádět DPH z přirážky - pouze se po ukončení zájezdu uvede do ř. 26 přiznání celá částka fakturovaná českému zákazníkovi?

2. Pokud cestovní kancelář fakturuje českému občanovi pouze "pojištění", které mu zajistí k cestě, kterou si ale zákazník zajistí sám - jak se to projeví v DPH?

3. Pokud cestovní kancelář fakturuje českému občanovi pouze "víza", které mu zajistí k cestě, kterou si ale zákazník zajistí sám - jak se to projeví v DPH?

4. Počítá se do přirážky i bankovní poplatek za převod měny? (Faktura přijatá byla v EUR, peníze byly převedeny na cizí měnu z korunového bankovního účtu)?

5. V případě, že CK používá denní kurz a faktury přijaté v EUR vstupují do výpočtu přirážky až po ukončení zájezdu, vstupuje faktura přijatá do výpočtu částkou, která vznikla po přepočtu na českou měnu kurzem při přijetí faktury, nebo kurzem, který je platný ke dni ukončení zájezdu?