Ing. Miroslava Nebuželská (188)

Zrušení účasti na táboře a vrácení zaplacené částky

Jsme spolek, pořádáme v létě sportovní soustředění, účastní se členové spolku na základě zaplaceného mimořádného členského příspěvku. Někteří rodiče hradí z benefitů, které jim poskytuje zaměstnavatel. V případě, že je účast zrušena, vracíme platbu. Předpokládám správně, že uhrazený členský příspěvek lze poslat zpět pouze tomu, kdo soustředění uhradil - tedy zaměstnavateli, nikoliv rodiči na jeho zvolený účet? 

DPPO - příspěvková organizace

Jsme příspěvková organizace a každoročně cca do 20. 1. musíme uzavřít účetnictví, odeslat na kraj a předložit zřizovateli. Máme i vedlejší hospodářskou činnost, takže nám vzniká daň z příjmu. Jak zaúčtovat tuto daň, jejíž výše nám není v době uzávěrky známa, protože přiznání zpracovává daňový poradce v průběhu února - března a není možné už do uzavřeného účetnictví vstoupit?

Půjčování peněz spolek - soukromá osoba (člen, jednatel)

Není postup popsaný níže protiprávním jednáním, případně nenaráží na nějaká jiná omezení? Hraje v popsaných případech nějakou roli, zda je fyzickou osobou - nečlen x člen x jednatel spolku?

1) Fyzická osoba zapůjčí bezúročně peníze - z bankovního účtu na bankovní účet - spolku. Spolek potřebuje finanční prostředky na zařízení, případně pořízení sídla (nutná změna sídla).

2) Je možný i opačný postup - aby spolek, který disponuje finančními prostředky, pro které nemá aktuálně využití, zapůjčil peníze fyzické osobě - bezúročně?

3) Mohou si vypomoct spolky mezi sebou? Jeden spolek půjčí jinému?

Prokázání daňové úspory

TJ Sokol, zapsaný spolek, uplatnil položku snižující základ daně dle § 20 odst. 7 ZDP. Jakým způsobem prokáže použití daňové úspory ke krytí nákladů, které souvisí s hlavní činností? Mohu si například zavést zakázku „daňová úspora“ a přiřadit k ní doklady až do požadované výše daňové úspory? Spolek má dotace a dary, ke kterým přiřazuji doklady. Ne všechny náklady jsou ale kryty z těchto příjmů, pak bych tedy mohla tyto ostatní doklady přiřadit k té daňové úspoře, a tím bych prokázala její použití. Spolek má ale i příjmy z pronájmu. Můžu tedy použít ke krytí nákladů nejdříve daňovou úsporu a pak teprve příjmy z pronájmu? Nebo nejdříve pronájem pokryje zbylé výdaje a pak teprve přijde na řadu daňová úspora?

DPH a spolek

Jsme zapsaný spolek. Cílem společnosti je poskytování obecně prospěšných činností v oblastech informačních technologií, podpora využívání internetu a komunikačních technologií apod. Jediným příjmem společnosti jsou členské příspěvky. Jak moc se nás dotkne změna definice ekonomické činnosti v zákoně o DPH (již ne za účelem zisku, ale pravidelného příjmu). Což členské příspěvky jsou. Zahrnují se do obratu pro účely DPH? Pokud ano, od kdy se počítá limit? 

Zapsaný spolek - rezervy

Zapsaný spolek (neplátce DPH, vede účetnictví) prodal pozemky, které měl minimálně 10 let v majetku a které využíval ke své hlavní činnosti, za celkem 2,6 mil. Kč. Díky tomuto mimořádnému příjmu mu vychází vysoký zisk, který by musel zdanit. Slyšel jsem, že u spolků lze tento mimořádný zisk převést do „rezerv“ , které se pak musí během dvou následujících let „utratit“ a tím lze snížit daňový základ. Existuje nějaké takové ustanovení, případně něco podobného? Pokud ano, tak kde ho lze najít a jak přesně o tom účtovat?

Přeúčtování služeb - kotel na plyn

Jsme neziskový subjekt. U vedlejší činnosti pronajímáme byty. Vytápění v bytovém domě je zajištěno jedním kotlem na plyn pro všechny byty. Nyní postupujeme tak, že při účtování uplatňujeme daň, vytápění je dodávkou tepla. Činí nám to ale velké administrativní nároky, neboť nájemné účtujeme bez DPH a ostatní související služby rozvahově. Pokud bychom si neúčtovali přirážky a přeúčtovávali jen náklady, tj. plyn, neuplatnili bychom odpočet, nepoužili vyšší cenu, bylo by možné i toto zajišťované plnění související s nájmem (teplo) účtovat rozvahově, protože tyto částky nejsou výnosem nebo příjmem ani nákladem nebo výdajem, nepřevýší částky uhrazené za zajišťovaná plnění související s nájmem? Neuplatníme si u těchto plnění pro jinou osobu nárok na odpočet daně. 

Rozdělení fondu oprav v bytovém družstvu

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů.

Nyní, po dalších 6 letech, se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů, a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy, a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny, a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků, a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit.

Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku? 

NNO - uznání nákladů na ubytování

Jsme nestátní nezisková organizace v oblasti vzdělávání. Na přednášky dojíždí lektoři, kteří jsou ubytováváni v místním hotelu. Hotel nám vystaví fakturu - je možné ji dát do uznatelných nákladů? A jak je to v např. případě ubytování členů maturitní komise, je to stejné?

Sestavování střednědobého výhledu v příspěvkové organizaci

Příspěvková organizace, zřizovatel je město má povinnost podle zákona č. 250/2000 Sb., Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, sestavovat střednědobé výhledy. Organizace se rozhodla sestavovat výhled vždy na 2 roky. Chtěla bych se zeptat na výklad § 28 (2)  zákona č. 250/2000 Sb., Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zda je povinnosti sestavovat výhled každý rok, anebo stačí vždy 1 x za 2 roky? Tj. v roce 2017 jsme sestavili výhled na rok 2019 a 2020, další by se měl sestavit v roce 2019 na roky 2021 a 2022.