Ing. Miroslava Nebuželská (185)

Prokázání daňové úspory

TJ Sokol, zapsaný spolek, uplatnil položku snižující základ daně dle § 20 odst. 7 ZDP. Jakým způsobem prokáže použití daňové úspory ke krytí nákladů, které souvisí s hlavní činností? Mohu si například zavést zakázku „daňová úspora“ a přiřadit k ní doklady až do požadované výše daňové úspory? Spolek má dotace a dary, ke kterým přiřazuji doklady. Ne všechny náklady jsou ale kryty z těchto příjmů, pak bych tedy mohla tyto ostatní doklady přiřadit k té daňové úspoře, a tím bych prokázala její použití. Spolek má ale i příjmy z pronájmu. Můžu tedy použít ke krytí nákladů nejdříve daňovou úsporu a pak teprve příjmy z pronájmu? Nebo nejdříve pronájem pokryje zbylé výdaje a pak teprve přijde na řadu daňová úspora?

DPH a spolek

Jsme zapsaný spolek. Cílem společnosti je poskytování obecně prospěšných činností v oblastech informačních technologií, podpora využívání internetu a komunikačních technologií apod. Jediným příjmem společnosti jsou členské příspěvky. Jak moc se nás dotkne změna definice ekonomické činnosti v zákoně o DPH (již ne za účelem zisku, ale pravidelného příjmu). Což členské příspěvky jsou. Zahrnují se do obratu pro účely DPH? Pokud ano, od kdy se počítá limit? 

Zapsaný spolek - rezervy

Zapsaný spolek (neplátce DPH, vede účetnictví) prodal pozemky, které měl minimálně 10 let v majetku a které využíval ke své hlavní činnosti, za celkem 2,6 mil. Kč. Díky tomuto mimořádnému příjmu mu vychází vysoký zisk, který by musel zdanit. Slyšel jsem, že u spolků lze tento mimořádný zisk převést do „rezerv“ , které se pak musí během dvou následujících let „utratit“ a tím lze snížit daňový základ. Existuje nějaké takové ustanovení, případně něco podobného? Pokud ano, tak kde ho lze najít a jak přesně o tom účtovat?

Přeúčtování služeb - kotel na plyn

Jsme neziskový subjekt. U vedlejší činnosti pronajímáme byty. Vytápění v bytovém domě je zajištěno jedním kotlem na plyn pro všechny byty. Nyní postupujeme tak, že při účtování uplatňujeme daň, vytápění je dodávkou tepla. Činí nám to ale velké administrativní nároky, neboť nájemné účtujeme bez DPH a ostatní související služby rozvahově. Pokud bychom si neúčtovali přirážky a přeúčtovávali jen náklady, tj. plyn, neuplatnili bychom odpočet, nepoužili vyšší cenu, bylo by možné i toto zajišťované plnění související s nájmem (teplo) účtovat rozvahově, protože tyto částky nejsou výnosem nebo příjmem ani nákladem nebo výdajem, nepřevýší částky uhrazené za zajišťovaná plnění související s nájmem? Neuplatníme si u těchto plnění pro jinou osobu nárok na odpočet daně. 

Rozdělení fondu oprav v bytovém družstvu

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů.

Nyní, po dalších 6 letech, se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů, a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy, a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny, a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků, a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit.

Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku? 

NNO - uznání nákladů na ubytování

Jsme nestátní nezisková organizace v oblasti vzdělávání. Na přednášky dojíždí lektoři, kteří jsou ubytováváni v místním hotelu. Hotel nám vystaví fakturu - je možné ji dát do uznatelných nákladů? A jak je to v např. případě ubytování členů maturitní komise, je to stejné?

Sestavování střednědobého výhledu v příspěvkové organizaci

Příspěvková organizace, zřizovatel je město má povinnost podle zákona č. 250/2000 Sb., Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, sestavovat střednědobé výhledy. Organizace se rozhodla sestavovat výhled vždy na 2 roky. Chtěla bych se zeptat na výklad § 28 (2)  zákona č. 250/2000 Sb., Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zda je povinnosti sestavovat výhled každý rok, anebo stačí vždy 1 x za 2 roky? Tj. v roce 2017 jsme sestavili výhled na rok 2019 a 2020, další by se měl sestavit v roce 2019 na roky 2021 a 2022. 

Úvěr na předfinancování akce IROP

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Vzali jsme si investiční úvěr na předfinancování akce IROP. Úvěr obdržen v září, vrátíme najednou asi v březnu po obdržení dotace. Ve smlouvě o úvěru je však datum nejzazší splátky 25. 10. 2019.

Máme tedy účtovat jako krátkodobý úvěr 281 nebo dlouhodobý 451? Dále budeme účtovat takto:

  • příjem úvěru MD 241/D 281
  • faktura za investice MD 042/D 321
  • úhrada MD 321/D 241
  • úroky z úvěru MD 562/D 241
  • zařazení investice MD 022/D 042, MD 388/D 403
  • předpis dotace – obdržení dotace IROP MD 241/D 374, MD 401/D 416
  • splátka úvěru MD 281/D 241, MD 416/D 401.

Bude takto účtování správně nebo nám ještě něco chybí?

Projekt IROP

Jsme střední škola, zřízená krajem, příspěvková organizace. Máme schválený projekt v rámci IROP. Jsou tam investiční i neinvestiční výdaje. Peněžní prostředky však obdržíme až po skončení a schválení projektu. Jak účtovat čerpání? Tedy úhradu jednotlivých faktur? A jak by se účtovalo případné použití úvěru na tuto akci? Nevíme, zda si vzít úvěr, nebo čerpat rezervní fond, případně fond investic nebo volné provozní prostředky. Prosíme o radu v této oblasti, s kterou nemáme zatím zkušenost. Jak o tomto účtovat?

 

Faktura za zahraniční rekreaci zaměstnance hrazenou z FKSP - místo plnění

Jsme střední škola, zřízená krajem. Zaměstnanec nám donesl fakturu za rekreaci v Rakousku. Cena je uvedena bez DPH. Jedná se o ubytování v Rakousku. Platba v eurech. Faktura v němčině. Budeme hradit z FKSP. Jsme plátci DPH. Vadí, že je faktura v němčině? Přiložím překlad? Jak řešit DPH? Musím zde dodanit a odvést DPH? Místo plnění je v Rakousku.