JUDr. Bořivoj Šubrt (248)

Čerpání náhradního volna za přesčas bez příplatku

Firma s 10 zaměstnanci (rovnoměrná pracovní doba 40 hod/týdně) má sezonní cyklus práce. V letních měsících zaměstnance potřebuje vytížit víc, v zimních méně. Zaměstnavatel chce, aby každý měsíc měli zaměstnanci podobně vysoké měsíční mzdy. Řešení, které jsem našel v učebnicových výkladech a článcích je, že "zaměstnavatel se může se zam-cem dohodnout, že v případě čerpání náhradního volna za práci přesčas v jiném měsíci, než byla práce vykonána, mu (zam-ci) bude v měsíci vykonání práce poskytnuta mzda bez ohledu na práci přesčas a v měsíci, kdy bude čerpat náhradní volno za přesčas, obdrží poměrnou část měsíční mzdy.". Pokud bych nečetl zmiňované odborné články, tak bych nepřišel, že tato možnost je, protože ustanovení zákoníku práce par. 114/1 mi v tomto znění bohužel zní, že náhradní volno je místo příplatku a nikoliv místo samotných odpracovaných hodin nad rámec měsíčního fondu - "(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.". Jsou možné a legální tyto "učebnicové výklady se sjednáním čerpání volna za práci přesčas, včetně možnosti dohody o poskytnutí volnu později než 3 měsíce od nadpracování" a neodporují si zákonu? Tato domluva je nutná např. přímo ve smlouvě nebo jiném oboustranně podepsaném dokumentu, nebo stačí vyřešit vnitropodnikovou směrnicí, se kterou je zaměstnanec pouze seznámen? Firma se díky tomu může vyhnout nerovnoměrně rozvržené pracovní době (která je pro ni nevhodná), protože dopředu netuší, kdy a kolik pro koho práce bude. Práce je přidělovaná cca týden podle situace a odbytu. Náhradní volno chce umožnit čerpat později než do 3 měsíců - a to např. do 6 měsíců ( skrz sezonní cyklus, aby se vybralo v zimě). Je potřeba evidovat v docházce nějak tyto letní přesčasy a zimní deficity, kde si vybírají zaměstnanci náhradní volno, a dle výkladů se nepoužívá PHV, ale nekrácená mzda za odpracované hodiny se tedy eviduje i v evidenci pracovní doby jako odpracovaný den např. v prosinci (není to divné, když skutečně práce byla např. v srpnu?)

Nahodile odpracované dny u rovnoměrné pracovní doby, problémy a řešení

Firma má rovnoměrnou pracovní dobu 40 hod týdně pondělí až pátek.

a) Zaměstnanec se zaměstnavatelem se ústně domluvili, že v rámci týdne bude rozvržení směn během týdně jiné - např. na vyžádní bude někdy přesunuta směna z pátku na sobotu.

b) Zaměstnanec si nadpracuje nějaký týden, ale měsíčně si bude hlídat aby mu za kalendářní měsíc sedli hodiny na pracovní fond. Měsíční mzda tedy vyjde úplně stejně. Je to v souladu se zákonem, pokud by nějaká kontrola zjistila, že perfektně odpracovaný měsíc s 21 pracovními dny - tedy 168 hodiny je na papíře sice 168 hodin, ale ty dny jsou tam přeházené? (sobota by byla placena příplatkem) Musí se upravit smlouvu na nerovnoměrné rozvržení pracovní doby s nějakým vyrovnávacím období? Nebo je možné tuto záležitost řešit nějakou směrnicí a takto postupovat jde apod.?

Započítávání hodin do sjednané práce presčas

Zaměstnanec má rovnoměrnou týdenní pracovní dobu 40 hod (pondělí až pátek), je odměňován měsíční mzdou, která již dle smlouvy obsahuje práci přesčas - a to 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud je zaměstnanci přesunuta směna z pátku na sobotu (celých 8 hodin). Počítá se pro tento účel, že si zaměstnanec již odpracoval 8 hodin z těchto 150 hodin přesčasů - pokud ano, tak jakým způsobem lze sjednat, aby sobotní směna nebyla vnímaná jako práce presčas? Zaměstnanec již v dřívějším týdnu odpracoval 48 hodin, bylo by možné neodpracovanou směnu v pátek brát jako čerpání náhradní volna za minulý přebytek, pokud by byla sjednaná se zaměstnancem v tomto domluva? Obdobně pokud jeden týden odpracuje 48 hodin a druhý týden 32 hodin, usuzuji, že lze sjednat domluvu, že se jedná o čerpání náhradního volna za minulý týden. A přesčasových hodin bude z pohledu limitu 150 hodin ročně za tyto dva týdny odpracováno 0. Je to tak?

Dodatek k dohodě o provedení práce

Lze k uzavřené dohodě o provedení práce, která byla uzavřena do 31. 12. 2020, změnit dodatkem s účinností od 1. 11. 2020 výši odměny (jednalo by se v dodatku o zvýšení odměny s upřesněním vykonávané činnosti)? 

Konkurenční doložka

Zaměstnanec skončil pracovní poměr dne 30. 9. 2020., od 1. 10. 2020 mu máme vyplatit po dobu 12 měsíců/měsíčně (do 30. 9. 2021) konkurenční doložku. Ve smlouvě má ujednání: „Zaměstnavatel se zavazuje poskytnou zaměstnanci za dodržování konkurenční doložky, jak je v tomto článku stanovena, peněžité vyrovnání ve výši 100 % průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku."

Při stanovení průměrného výdělku budu měsíčně postupovat dle daných dnů v měsíci a vždy z pravděpodobného průměrného výdělku za předešlé čtvrtletí? Pro první výplatu budu brát v potaz průměr za 3Q/2020 (kdy byl ještě v pracovním poměru) a následně od 1. 1. 2021 a dále ne již z 3Q/2020, ale následně z dalšího pravděpodobného výdělku za 4Q/2020?

Insolvence zaměstnance

Zaměstnavateli bylo doručeno Usnesení o schválení insolvence zaměstnankyně a příkaz ke srážkám. Insolvence se týká dlužníků - naší zaměstnankyně a jejího manžela. Jedná se o přednostní pohledávku. Máme pro výpočet srážek odečíst základní částku povinného 7 771 Kč a také za jejího manžela 2 590 Kč?

Práce přesčas

Zaměstnanec pracující na směny (7,5 hodinová pracovní doba) byl v měsíci září nemocný. Měl naplánované směny v celkovém počtu 180 hod (15 směn). Odpracoval pouze 96 hod (8 směn), poté měl nemocenskou. Pracovní fond na daný měsíc je 165 hod. Má nárok na přesčasové hodiny - 15 hodin (180 - 165)?

DPP a ztráta na výdělku

Zaměstnanec který měl u nás dohodu o provedení práce, se stal účastníkem dopravní nehody, kterou nezavinil. DPP byla sepsána od 1. 1. 2020 do 29. 2. 2020 v rozsahu do max. 300 hodin, odměna ve výši 120 Kč/hod. Harmonogram pracovní doby nebyl stanoven. Zaměstnanec pracoval pouze 3 dny (6. 1., 7. 1., 9. 1.) a odpracoval 15 hodin. DPP tedy v 01/2020 nezakládala účast na nemocenském a zdravotním pojištění (hrubá mzda činila 1 800 Kč). Dopravní nehoda se stala 10. 1. 2020. Na nemocenskou zaměstnanci nárok nevznikl. Nyní zaměstnanec přinesl k vyplnění Potvrzení o ztrátě na výdělku. Pokud bude mít nárok na odškodnění, jak mám vypočítat náhradu na ztrátu na výdělku, když neznám týdenní pracovní dobu zaměstnance?

Počet měsíců odstupného

Zaměstnankyně nastoupila do pracovního poměru dne 1. 4. 2016, dne 16. 11. 2016 nastoupila na mateřskou dovolenou a poté čerpala rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte (do 30. 12. 2019) a následně požádala o neplacené volno do 31. 12. 2020 (do této doby bude pobírat rodičovský příspěvek). Organizace chce se zaměstnankyní k 31. 12. 2020 ukončit pracovní poměr dohodou z důvodu nadbytečnosti. Na kolik měsíců odstupného má zaměstnankyně nárok? Jaký mzdový průměr se použije pro výpočet odstupného. V případě, že půjde na úřad práce nebude nějak krácena na podpoře?

Odstupné

Zaměstnanec zruší pracovní poměr dle § 56 odst. 1b. V době zrušení je zaměstnán u zaměstnavatele 11 měsíců. Náleží mu při zrušení náhrada ve výši průměrného výdělku, který odpovídá délce výpovědní doby (zpravidla 2 měsíce). Náleží mu i odstupné ve výši 1 měsíce z důvodu toho, že u zaměstnavatele pracoval do 1 roku?