JUDr. Bořivoj Šubrt (199)

Zaměstnanec u lékaře

Zaměstnanec má ze zákona nárok na náhradu mzdy, když jde k lékaři. Může si zaměstnavatel stanovit, že pokud jde zaměstnanec k lékaři, bude jeho nepřítomnost evidovat, jako by byl v práci a dostane za to mzdu (nebude použita hodinová náhrada mzdy, tzn. ve mzdovém listě nebude figurovat placené volno, ale bude se jevit, že zaměstnanec byl v práci)? V této souvislosti mě napadá, kdyby se stal pracovní úraz během návštěvy lékaře a my bychom ve mzdovém listě měli evidováno návštěvu lékaře, jako že zaměstnanec pracoval, nebude to problém? 

Ošatné a exekuce

Při výpočtu srážky na exekuci se vychází z čisté mzdy. Připočítává se k této čisté mzdě ošatné? A pokud zaměstnavatel nějakou dobu čistou mzdu o ošatné navyšoval, vyplývá z toho pro zaměstnavatele něco?

Platební karta a srážka ze mzdy za neoprávněné použití

Zaměstnanci byla přidělena firemní platební karta, kterou má k dispozici výhradně za účelem úhrady výdajů souvisejících s výkonem jeho práce jménem a na účet zaměstnavatele. Dle směrnice nesmí kartu používat pro soukromé účely a všechny platby musí doložit dokladem o nákupu (účtenka, paragon, faktura ....). Při neoprávněném použití karty je povinen uhradit zaměstnavateli dlužnou částku. Pokud nedoloží platbu dokladem či kartu použije k úhradě soukromých či jiných neschválených výdajů, jakým způsobem je možné provést srážku ze mzdy za účelem úhrady vzniklé pohledávky za zaměstnancem ? Pouze na základě dohody o srážce ze mzdy dle § 146 odst. b) zákoníku práce nebo lze částku srazit i bez dohody s odvoláním na § 147 odst. 1 d) zákoníku práce, kdy lze srazit ze mzdy "popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů"? 

Průměrný čistý výdělek z DPP

Zaměstnanec měl Dohodu o provední práce uzavřenou od 18. 6. do 31. 12. 2019, rozsah práce dle potřeby max. 300 hod./1 rok. Odměna 100 Kč/1 hod., podepsané prohlášerní. Odpracoval však pouze 18. 6. a 19. 6. 2019, celkem 10 hodin, a ukončil dohodu. Nyní je na Úřadu práce a je potřeba mu spočítat průměrný čistý výdělek. Jaká bude metodika výpočtu v tomto případě? Neměl nijak stanoven rozsah práce, pracoval by podle aktuálních potřeb zaměstnavatele. Jaký by byl rozdíl ve výpočtu pokud by měl sjednánu Dohodu o provedení činnosti se stejnými podmínkami?

Výpočet dovolené

Výměra dovolené v naší firmě činí 4 týdny. Zaměstnanec, který u nás pracuje od listopadu 2006 dlouhodobě onemocněl v roce 2019, a to od 7. 2. 2019. Pokud neschopnost bude trvat až do konce roku 2019, kolik mu vznikne za rok 2019 nárok na dovolenou? Je možné mu dovolenou krátit? 

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění zaměstnanců

Máme firmu, kde chce jednatel odměňovat pouze některé zaměstnance (z rodiny) poskytováním příspěvku na penzijní nebo životní pojištění. Od počátku tohoto příspěvku bylo vždy na různých seminářích toto vykládáno tak, že to musí být ve vnitřní směrnici stanoveno, komu se příspěvek poskytuje, a to nikoliv jmenovitě, ale všeobecně pro VŠECHNY zaměstnance.  Například, je zaměstnán víc než rok, má nárok na příspěvek 10 000 Kč ročně, nad 5 let 50 000 Kč ročně... nebo dle příjmu: zaměstnanci s příjmem do 20 000 Kč hrubého mají nárok na příspěvek 20 000 Kč ročně, zaměstnanci s příjmem nad 60 000 Kč hrubého mají narok na příspěvek 50 000 Kč ročně a tak podobně. Jak je to nyní? Může si jednatel dělat, co chce a poskytovat příspěvek pouze rodině, nebo by to mělo být dle pravidel pro všechny a kdo je splní podmínky, tomu se příspěvek poskytne?

Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Naši zaměstnanci fasují osobní ochranné pracovní prostředky.

1) V případě ukončení pracovního poměru jsou dle naší směrnice povinni vrátit OOPP zaměstnavateli. V případě, že zaměstnanec OOPP nevrátí, můžeme mu bez jeho souhlasu se srážkou ze mzdy srazit zůstatkovou cenu OOPP?

2) Jak můžeme zaměstnance postihnout, když OOPP ztratí a musíme mu nafasovat nové? Můžeme taktéž vyčíslit zůstatkovou cenu a srazit ze mzdy? Když zapracujeme do směrnice, že v těchto případech bude zůstatková cena vyčíslena a sražena ze mzdy, zaměstnanec je písemně se směrnicí seznámen, nemusíme už zajišťovat souhlas se srážkou ze mzdy? 

Místo výkonu práce v místě bydliště zaměstnance

Společnost s r. o. uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu na pozici obchodního zástupce, ve které sjedná jako místo výkonu práce obec bydliště zaměstnance Pardubice, práci bude vykonávat z domu. Po dobu prvních 6 měsíců se bude zaměstnanec zaškolovat v sídle zaměstnavatele v Praze, kam bude vysílán v režimu pracovní cesty každý týden pravidelně cca na 4 dny v týdnu. Pouze pátý den bude pracovat v Pardubicích. Po zaškolení již bude pracovat plně z domu a z domova bude také vyrážet na pracovní cesty po celé ČR. Je zřejmé, že v režimu pracovní cesty zaměstnanci náleží cestovní náhrady dle zákoníku práce. Pravidelné pracoviště nebude sjednáno zvlášť a bude se odvíjet od stanoveného místa výkonu práce. Je takové ujednání o místu výkonu práce a poskytování cestovních náhrad při pracovních cestách z Pardubic do Prahy korektní a možné z pohledu pracovně právních předpisů za dané situace? Nebo by zaměstnavatel měl spíše sjednat v pracovní smlouvě dvě místa výkonu práce Prahu a Pardubice na dobu prvních 6 měsíců? V případě dvou míst výkonu práce by tak cesty mezi Pardubicemi a Prahou nebyly pracovními cestami, je-li tento předpoklad správný. 

Insolvence zaměstnance

Je povinností zaměstnavatele kontrolovat každého nového zaměstnance, zda není v insolvenci? A pokud ano, jaký zákon to nařizuje. Jedná se mi o případy, kdy zaměstnanec nedoloží zápočtový list.

Zaměstnanec s exekucí, sražení zálohy na pracovní cestu

Vedení společnosti rozhodlo o ukončení poměru se zaměstnancem, který je v exekuci. Exekuce je již od předchozího zaměstnavatele. Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti a nyní podepsal dohodu o ukončení pracovního poměru s odstupným ve výši 5 platů. Můžeme tomuto zaměstnanci srazit v poslední vyplácené mzdě:

a) Zálohu na služební cestu ve výši 10 000 Kč? Zaměstnanec nyní na služební cestě nebyl a zálohu dostal vyplacenu v roce 2018. Záloha mu byla ponechána, protože v roce 2019 měl znovu jet na služební cestu.

b) Čip na docházku v hodnotě 200 Kč?

c) Srážky stravenek - jak řešit - nebo tyto srážky budou v rozporu s exekucemi, které se musí hradit „přednostně“ před vším?

A ohledně na vyúčtovávání záloh (služební cesta, provozní výdaje). Musí se tyto zálohy vyúčtovat v daném roce a v následujícím roce je popřípadě vyplatit znovu?