JUDr. Bořivoj Šubrt (232)

Náhrada nemoci a výplata dávek nemocenského pojištění jednatele

Společnost má s jednatelem uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, měsíčně mu vyplácí zhruba 20 000 Kč (hrubého), odvádí za něho sociální a zdravotní pojištění. Jednatel je nyní v pracovní neschopnosti. Má mu společnost vyplácet náhradu mzdy za první dva týdny neschopnosti, jako by se jednalo o zaměstnance? A nejdůležitější dotaz - má jednatel nárok na výplatu dávek nemocenského pojištění od státu?

Program Antivirus - náhrady mzdy u zaměstnanců hotelu

Mám dotaz ohledně správného zařazení zaměstnanců pod § 207,§ 208,§  209 zákoníku práce ve vazbě na Program Antivirus. Pochopila jsem, že je zodpovědností zaměstnavatele, pod jaký paragraf ZP (§ 207, § 208, § 209) zahrne překážky na straně zaměstnavatele a podle toho pak využije režim A nebo B, případně oba režimy programu Antivirus. Řeším problém u hotelu s restaurací, který má zaměstnance podle mě jak v § 208, tak i § 209. Hotel včetně ubytování a restaurace je uzavřen, funguje jen výdejové okénko na prodej obědů přes poledne. Není mi jasné, jestli jeden zaměstnavatel může využít současně jen jeden paragraf (§ 208) nebo klidně i více (kombinaci § 207, § 208, § 209). Původně jsem si myslela, že je uzavřen hotel (ubytování i restaurace) z důvodu usnesení vlády o přijetí kriz. opatření a tudíž celý hotel uplatní § 208 (100% náhrada mzdy), ale podle usnesení je uzavřena jen restaurace, ubytování teoreticky ne (zaměstnance by ubytovat mohli). Nicméně mají zavřeno a nemají žádné ubytované hosty. Pak by to znamenalo, že zaměstnanci restaurace jsou pod § 208, zaměstnanci hotelu pod § 209 a zaměstnanci, kteří vaří pro výdejové okénko jsou také pod § 209 – částečná nezaměstnanost? Posuzuji to u každého zaměstnance samostatně (konkrétní příklad: ubytování na hotelu uzavřeno, recepční do práce nechodí, pokojská chodí na 2 hodiny denně a dělá generální úklid, většina zaměstnanců restaurace je doma, jen jeden kuchař a jedna servírka vaří a vydávají obědy – jsou v práci 3 hodiny denně)? Podle informací SUIP, pokud je jeden zaměstnanec pod § 209 – částečná nezaměstnanost, pak je celý zaměstnavatel pod § 209 (viz ŠKODA AUTO), ale to mi moc nesedí na to, že někteří zaměstnanci nechodí do práce z důvodu uzavření provozu na základě usnesení vlády a podle mě mají nárok na 100% náhradu a jsou pod § 208. A ještě jsem se chtěla zeptat, zda mohu vyplatit u částečné nezaměstnanosti 100% náhrady mzdy a od Úřadu práce požadovat 60 %?

Dohoda o provedení práce - zdanění

Je možné sjednat s fyzickou osobou dohodu o provedení práce na opakující se činnost? Samozřejmě za předpokladu, že budou dodrženy všechny ostatní parametry (např. celkový počet hodin atd.). Nehrozí v tomto případě překlasfikování ze strany FÚ, SSZ a ZP, že se jedná o vztah, který má být zpojistněn, tj. má být hrazeno ZP a SP a odváděna daň z vyšší částky (tj. ze základu doně po brutaci o pojištění). Existuje k této oblasti nějaký oficiální výklad či judikatura? 

Cestovní náhrady

Firma zaměstnává stavbyvedoucího, který pracuje v kanceláři i na stavbě. Na stravenku má nárok v případě, že je v kanceláři déle než 3 hodiny a zároveň nevznikne nárok na stravné při pracovní cestě (déle než 5 hodin). V kanceláři je 2 hodiny, odjede na stavbu, kde je 4 hodiny a znovu se vrátí do kanceláře, kde je do konce pracovní směny. Lze hodiny strávené v kanceláři sčítat pro nárok na stravenku?

Překážky v práci kvůli nouzovému stavu a vznik nároku na dovolenou

Z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele budou zaměstnanci doma podle § 209 ZP. Považuje se doba, kdy zaměstnanci nepracují z tohoto důvodu, za výkon práce podle § 348 ZP, abychom ji mohli zahrnout do počtu odpracovaných dnů při výpočtu nároku na dovolenou podle § 212 a 214 ZP?

Platy u asistentek pedagoga, vychovatelek a provozních zaměstnanců v nouzovém stavu kvůli koronaviru

Pročetli jsme si všechny vaše články, týkající se momentální situace kvůli nouzovému stavu, ale k vyřešení všech otázek týkajících se platů nám to nepomohlo. U vyučujících je nám situace jasná, obdrželi dohody o výkonu práce z domova a vše je vykazováno jako obvykle. Předpokládáme, že tak je to v pořádku. Jiná je situace u vychovatelek školní družiny, asistentů pedagoga a některých provozních zaměstnanců. Někteří asistenti nabídli pomoc rodičům a jsou s dětmi v kontaktu, někteří tuto pomoc nevyužili. Vychovatelky i asistenti dostali materiály na studium, ale na celou dobu trvání mimořádných opatření plnohodnotnou náhradu práce nezajistíme. Lze tedy vykazovat třeba dva měsíce překážku na straně zaměstnavatele a vyplácet plat ve výši průměrného výdělku? Jaký postup doporučujete?

Dovolená - nárok za odpracované dny vs. kalendářní rok

Zaměstnankyně (pracující v režimu 40 hod/týdně od pondělí do pátku) požádala o čerpání dovolené mezi mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou. Základní nárok je 25 dní. Mateřská dovolená trvá od 1. 1. 2020 do 3. 3. 2020. Z loňského roku má zaměstnankyně nárok na 12 dní dovolené, které tedy bude čerpat od 4. 3. do 19. 3. 2020. Tímto pro účely dovolené v roce 2020 "odpracuje" 57 dní. Za rok 2020 tak vznikne nárok na 2/12, což jsou další 4 dny. Lze tyto 4 dny přičíst k odpracovaným dnům ve 2020 a tím pádem dojde ke zvýšení nároku za 2020 na plných 25 dní, nebo takto postupovat nelze, neboť výše zmíněné 4 dny se vypočetly podle jiného pravidla (dle odpracovaných dnů)? A pokud je možné takto postupovat (tedy 4 dny započíst jako výkon práce), lze postupovat i opačně? Může si zaměstnavatel zvolit, že tyto 4 dny do odpracované doby počítat nebude a nárok na dovolenou ve 2020 stanoví pouze na 4 dny?

Vykonávání práce v hlavním pracovním poměru při čerpání rodičovské dovolené a zaručená mzda

Zaměstnankyně čerpala v roce 2019 rodičovskou dovolenou a v měsících květen až říjen pracovala jen několik hodin v měsíci. V žádném měsíci neodpracovala plný počet hodin určených pro daný měsíc. Mzda byla úkolová. Je povinností zaměstnavatele dodržet nejnižší úroveň zaručené mzdy i v případě, že zaměstnankyně byla na rodičovské dovolené a občas si přivydělala mzdu hluboko pod úrovní minimální mzdy?

Dovolená při kratší pracovní době rozdělené pouze na několik dnů v týdnu

Dobrý den, zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu s pracovní dobou 20 hodin týdně, směny jsou rozvrženy následovně: pondělí - 7 hodin, středa - 7 hodin, pátek - 6 hodin. Chtěl bych se v této souvislosti zeptat na dovolenou, kterou zaměstnavatel poskytuje v rozsahu 4 týdnů za rok. Je u tohoto zaměstnance správný následující výpočet nároku na dovolenou: 3 pracovní dny v týdnu x 4 týdny dovolené = 12 dnů nárok na dovolenou? A co se týče výpočtu náhrady za dovolenou, vychází se v tomto případě z průměrné délky směny, tj. 6,67 hodiny? Nebo je třeba rozlišovat, zda dovolena připadá na den, ve kterém má směna délku 7 hodin a den, ve kterém má směna délku 6 hodin? Předem děkuji za Vaše vyjádření.

Uzavření hotelu kvůli opatřením proti koronaviru - náhrada mzdy zaměstnanců

Zaměstnavatel má ubytovací zařízení (hotel), ve kterém není možnost stravování, bylo státem zavřeno v rámci opatření proti koronaviru. Pro 99 % zaměstnanců zaměstnavatel v tuto chvíli nemá práci, nemůže jim přidělovat činnosti dle pracovní smlouvy = recepční, pokojské a ani se jinak s nimi případně dohodnout ve výjimečném stavu o změně činnosti či pracovní doby. Zaměstnanci jsou tedy od 16. 3. 2020 doma (ve „státní karanténě“ - nejsou nemocní). O jakou správnou a nejvhodnější variantu překážek v práci se jedná u těchto zaměstnanců?