JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M. (26)

Odvod prostředků za porušení rozpočtové kázně u právnické osoby zřízené obcí

Z jakých zdrojů lze hradit odvod do rozpočtu za porušení rozpočtové kázně v případě, že se jedná o nesprávné čerpání FKSP? Jedná se o právnickou osobu zřízenou obcí.

Zdaňování daní z příjmů fyzické osoby

Obec má zaměstnance na dohodu o provedení práce - odměna je za vedení redakční rady časopisu vydávaného obcí. Dále má obec také člena výboru a člena komise, kterým náleží odměna za výkon těchto funkcí. Těmto třem „zaměstnancům“ chce obec vyplatit finanční dar za celkový přínos pro město, za rozvoj kultury apod. Je nutné zahrnout u těchto zaměstnanců finanční dar rovněž do výplaty a zdanit? Pokud by neměli s obcí podepsaný žádný pracovněprávní vztah, zdaňovali by finanční dar sami v daňovém přiznání (do částky 15 000 Kč osvobozeno). V případě souběhu nelze vyloučit, že spolu činnosti zcela nesouvisí. 

Majetek svěřený příspěvkové organizaci na základě smlouvy o výpůjčce

Prosím o názor podepřený ustanoveními příslušných zákonů, zda v současné době je právně platná možnost svěřovat majetek vlastním školským organizacím na základě smlouvy o výpůjčce, která obsahuje specifikaci tohoto majetku a podmínky (práva a povinnosti) vztahující se k používání tohoto majetku a je sjednána na dobu neurčitou. Jestliže ano, prosím o výčet, co tato smlouva musí obsahovat, aby byla platná. 

Lhůta pro standardní rozhodnutí o stížnosti

Při dotazu na informace dle zákona č. 106/1999 Sb., kdy obec měla nařízeno jejím nadřízeným orgánem poskytnout informace dle žádosti občana do 15 dní (po stížnosti na nečinnost), 15. den bylo odesláno obcí oznámení o výši úhrady. Je to správně, když do 15 dní má žadatel už informace obdržet? Oznámení na úhradu nemá být s dostatečným předstihem? Záměrně je toto poskytnutí prodlužováno, jelikož žádost měla být vyřízena již 3. 1. 2019 a požadované informace připraveny? Proč ta prodleva? 

Osvobození podílu na zisku

Na školení daně z příjmů právnických osob pro veřejnoprávní subjekty bylo sděleno, že i obce, kraje a svazky obcí se považují dle § 19 zákona o daních příjmů za mateřské společnosti a převod dividend z obchodních společností založenými těmito subjekty při dodržení ostatních podmínek je osvobozen od daně (dříve obchodními společnostmi daněno srážkovou daní). Je tato informace správná a platí pro všechny výše uvedené subjekty veřejné správy?

Účtování porušení rozpočtové kázně

Prosím o podrobné popsání účtování porušení rozpočtové kázně dle § 22 zákona č. 250/2000 Sb. z pohledu ÚSC jako poskytovatele dotace. Prosím o popis účtování i porušení rozpočtové kázně dle § 22 odst. 6. Jedná se o sankce nebo vratky dotací? Jakými § v účetních předpisech se máme řídit?

Automobil k soukromému použití uvolněnému starostovi obce

Může být uvolněnému starostovi obce poskytnuto služební vozidlo také k soukromému použití? Na jednom školení jsme dostali informaci, že od roku 2018 toto není možné. 

Nezisková organizace - spolek - živnostenský list

Jsme nezisková organizace - spolek - motoklub. 1 x ročně pořádáme charitativní akci - Kostelecký hudební den, na které prodáváme vstupné a zajišťujeme občerstvení. Případný zisk věnujeme například zvláštní škole, či někomu, pro koho byla charitativní akce vyhlášená. Dále spolupracujeme s městem - přibližně na dvou městských akcí - např. rozsvěcení stromečku, keramické trhy, sraz Kostelců a to nepravidelně, někdy ano, někdy ne - postavíme a zapůjčíme zdarma naše hudební podium a zajistíme občerstvení. Při čemž rozdáváme zdarma dětem sladkosti, upomínkové předměty a letáčky o silniční bezpečnosti. Někdy tržba stánku s občerstvení pokryje jen tak tak náklady, čili zisk není a někdy se povede, že nějaký zisk je - zisk použijeme na rozvoj hlavní činnosti našeho spolku. Mám za to, že toto není podnikání a tudíž, že spolek nemusí mít živnostenský list - nebo musí? Další věc je ta, že uvažujeme, že bychom možná začali pronajímat náš gastrostáne - za účelem zisku. Zisk by jsme vždy použili na rozvoj hlavní činnosti spolku - to si myslím že je to pronájem a že to už podnikání je - musí být živnostenský list? Prosím o odpověď na tyto konkrétní případy.

Veřejně prospěšný poplatník a pronájem/poskytnutí sportoviště ke sportovním účelům

Veřejně prospěšný poplatník č. 1 založený za účelem vykonávání sportovní a tělovýchovné činnosti plánuje svá sportoviště pronajmout/poskytnout dalšímu veřejně prospěšnému poplatníkovi č. 2 k výkonu jeho sportovní činnosti, neboť i tento veřejně prospěšný poplatník byl založen za účelem vykonávání sportovní a tělovýchovné činnosti. Bude se příjem z pronájmu/poskytnutí sportovišť veřejně prospěšnému poplatníkovi č. 2 k výkonu jeho hlavní činnosti zdaňovat v rámci hlavní činnosti (a tedy nikoli v rámci vedlejší činnosti) veřejně prospěšného poplatníka č. 1? 

Oznamovací povinnosti vůči zřizovateli

Kde bych našla vypsané oznamovací povinnosti vůči zřizovateli, tzn. co nám musí zřizovatel schvalovat (co zastupitelstvo a co jen starosta), kde stačí vzít pouze na vědomí starostovi? Pokud není konkrétní předpis, prosím o vypsání. Jedná se mi především o odpisový plán. Ten je každoročně schvalován zastupitelstvem, ale tento dokument neobsahuje pouze obecné informace, týkající se odpisů, ale i konkrétní majetek a jeho výše odpisů za daný rok. Nyní jsme zakoupili nový investiční majetek a mne zajímá, jestli musím provést změnu odpisového plánu a nechat schválit zastupitelstvo (i zpětně) nebo stačí, když jsme informovali před koupí starosty - dle zřizovací listiny. Nemohla bych vytvořit takový odpisový plán, ve kterém nebudou uvedeny konkrétní položky majetku, ale pouze předpis, dle kterého se musím řídit při zařazování majetku? Nebo mohu do schvalovaného odpisového plánu uvést, že změny v průběhu roku se budou řešit např. pouze oznámením a uvedou se až v odpisovém plánu na další rok?