Společnost s r. o. (plátce DPH) má ve vlastnictví nemovitost - dům, kde jsou kanceláře. Nemovitost je vedena jako administrativní budova. Tato nemovitost byla postavena a zkolaudována v roce 2010. Nyní se společnost rozhodla, že nemovitost prodá svému společníkovi za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Nemovitost se sestává z budovy, oplocení - daňově odepisovány a pozemku - bez odpisů. Zajímalo by jaké všechny daně se budou muset platit, konkrétně? 1) DPH - bude muset být při prodeji k prodejní ceně připočtena DPH? Pokud ano, v jaké sazbě? 2) Bude s.r.o. platit nějakou daň z prodeje nemovitosti? 3) Účtováno bude náklad (nezúčtované odpisy) a výnos (prodej - cena prodeje), jelikož neodepsaná částka je téměř shodná s cenou prodejní, daň z příjmu bude téměř nula - je to takto v pořádku? 4) Bude fyzická osoba, nový majitel nemovitosti muset platit při koupi nějakou daň? 5) Pokud bude fyzická osoba nemovitost dále firmě s. r. o. pronajímat, bude muset platit pouze 15% srážkovou daň, je to tak? Žádná další daň, sociální a zdravotní se z pronájmu nepočítá? 6) Je ještě nějaká další daň, poplatky, odvody, který z uvedeného případu vyplývají?

Stavba se při změně občanského zákoníku stala součástí pozemku, podle přechodných ustanovení podle stavu k 1. 1. 2014. Pokud byl vlastník pozemku shodný s vlastníkem nemovitosti, stavba jako taková zaniká a stává se součástí pozemku. Pokud byl jiný vlastník pozemku a jiný vlastník stavby, jde o dvě samostatné nemovitosti. Takto je jasný výklad k 1. 1. 2014. Jak se postupuje v případě v pozdějším období, kdy dojde "k dokoupení pozemku" vlastníkem stavby? Jde i nadále o dvě samostatné nemovité věci, nebo se stává dodatečně stavba součástí pozemku?

Pokud bude ve společnosti daň z nemovitých věcí za rok 2019 uhrazena až v lednu 2020, bude pak tato daň v nákladech roku 2019 na účtu 532 nedaňově? 

Stát (Česká republika), kterou zastupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vlastní pozemek, není však zapsán v katastru nemovitostí. Stát však vystupuje jako vlastník a vybírá za předmětné nemovitosti (pozemky, budovy) nájem. Na stát majetek přešel rozhodnutím soudu o zabrání věci.

1. Kdo platí daň z pozemků a daň staveb a jednotek – vlastník zapsaný v katastru nemovitostí, stát, nebo nájemce?

2. Kdo bude platit daň z daň z pozemků a daň staveb a jednotek poté, co bude v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník stát?

3. Kdo a do kdy bude podávat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí?

Dále bych se rád dotázal na vliv např. tohoto rozhodnutí NSS 1Asf 54/2012-40, cituji: „Silniční daň je totiž vybudována právě na formálním stavu zápisů v registru vozidel. … Takovýto formální přístup vymezení jednotlivých konstrukčních prvků daně je u majetkových daní obvyklý. Stačí poukázat na zákon … o daní z nemovitostí, a jeho úzkou návaznost na obsah zápisů v katastru nemovitostí. Ostatně evidence vybraných druhů majetku historicky vznikly mj. jako podklad pro vybírání berní (např. rustikální katastry, tereziánské a josefínské katastry …). … Je-li tedy určitá daň konstruována tak, že zohledňuje toliko formální stav zápisu v evidence, nikoliv skutečné majetkové vztahy do evidence nepromítnuté, nelze hovořit o přepjatém formalismu.“

Výše uvedené by znamenalo, že nelze uplatnit § 8 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, tzn. zásadu materiální pravdy a povinnost správce daně respektovat skutečný stav věci, nikoliv formálně právní – alespoň tedy u pozemků?

Dědic ze závěti můj otec, zdědil od své tetičky zemědělský pozemek. Usnesení nabylo plné moci zápisem do katastru nemovitostí v září 2019, kdy vzápětí otec daruje dceři pozemek v roce 2019 ve stejné výměře a zřejmě dojde i k nabytí právní moci na přelomu roku 2020. Jak postupovat z hlediska zdanění u mého otce a u mě, jeho dcery, z hlediska daně z příjmů a ostatních daní? Tento pozemek nebyl a nebude zahrnut do podnikání. Celý tento proces proběhne mezi dvěma nepodnikajícími osobami.

Přístřešek typu autobusová zastávka (ocelová nosná konstrukce, zastřešení plykarbonátem, skleněné stěny ze tří stran od výše 20 cm nad zemí) je uchycen šrouby do 4 betonových patek, není napojen na žádné sítě. Mají betonové patky charakter „pevného základu“? Z hlediska zákona o daních z příjmů – jedná se o stavbu ve 2. nebo v 5. daňové odpisové skupině? Z hlediska zákona o dani z nemovitých věcí – jedná se o zdanitelnou stavbu?

Tuzemská společnost s ručením omezeným, plátce DPH, účtující v hospodářském roce od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019, vypracovala projekt přeměny společnosti (odštěpení), přičemž rozhodný den stanovila na 1. 4. 2018. Nyní dle informací bude zapsána do obchodního rejstříku ke dni 1. 2. 2019. Stávající společnost bude nadále účtovat v hospodářském roce od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019. Může si nově vzniklá společnost odštěpením po svém zapsání ihned zvolit také hospodářský rok od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019 ? Vzhledem k tomu, že v rámci projektu byly odštěpeny nemovité věci, jak tomu bude s přiznáním k dani z nemovitých věcí - která společnost bude platit z těchto odštěpených nemovitostí daň (zápis nové společnosti bude až 1. 2. 2019 a termín pro podání přiznání na rok 2019 je 31. 1. 2019)?

Zaměstnanec naší firmy pojede na pracovní cestu automobilem, který nevlastní, ale má ho od známého bezplatně půjčeno. Můžeme u takového vozidla proplatit zaměstnanci cestovní příkaz? Naše firma zaplatí silniční daň za jednotlivé dny. Plyne nám jako zaměstnavateli nějaká zodpovědnost v případě, že zaměstnanec automobil nabourá? 

Klient vlastní pozemky, z kterých pochopitelně platí daň z nemovitých věcí, slouží jako zemědělská půda a současně na části pozemků jsou bývalé budovy zemědělské, které vlastní Pozemkový Fond. Kdo platí daň z pozemku pod budovami? Vlastník pozemku nebo Pozemkový Fond? Je povinnosti Pozemkového Fondu daň platit? 

Fyzická osoba (r. č.) koupila zchátralé nemovitosti bývalého zemědělského družstva. Pronajala je do s. r. o., které je opravilo, případně rekolaudovalo, na základě podmínek v nájemní smlouvě, ke svým podnikatelským účelům. Majitel - FO -platil daň z nemovitých věcí podle záznamu v katastru nemovitostí. Změnu „zatřídění“ pro účely daně z nemovitých věcí provádíme v okamžiku, kdy je příslušná nemovitá věc připravená k provedení změny užívání. Tedy pro podnikatelské potřeby nájemce (s. r. o.) Je toto správný postup?