Spojené osoby (146)

Zápůjčka mezi dvěma spojenými s. r. o.

Společnost A (s. r. o.) půjčila společnosti B (s. r. o.) během roku 2019 částku 600 000 Kč. Zároveň společnost B je 100% vlastníkem společnosti A. Jedná se o bezúročnou zápůjčku, nebo by se mělo úročit?

Doplňující dotaz:

Není možnost, aby dceřiná společnost do mateřské společnosti zapůjčovali peníze bezúročně, když ve zmiňovaném ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů je uvedeno "ustanovení věty první a druhé (o stanovení cen obvyklých) se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident nebo člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky nebo poplatník daně z příjmů fyzických osob" ? Zároveň využít majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce předmětem daně z příjmů, přičemž je u právnické osoby dle § 19b odst. 1 písm. d) ZDP osvobozen, pokud od jednoho poplatníka nepřesáhne částku 100 000 Kč za rok?

Oceňovací rozdíl při odštěpení

Společnost A odštěpuje nemovitosti do společnosti B. Rozhodný den 1. 1. 2020. Hodnota nemovitostí stanovená znaleckým posudkem převyšuje účetní hodnotu. Oceňovací rozdíl z přecenění není zobrazen v účetní závěrce "A" k 31. 12. 2019, ale je uveden v zahajovací rozvaze společnosti "B" vzniklé odštěpením. Je to správně?

Splatnost faktury

Fyzická osoba má výhradní právo na prodej konkrétního SW od softwarové společnosti. Toto právo převedla se souhlasem původní společnosti na nového prodejce, kterým je akciová společnost. Akciová společnost za to fyzické osobě vyplácí čtvrtletně dojednanou finanční částku. Fyzická osoba na fakturách neuvádí jako datum splatnosti konkrétní datum, ale uvádí, že částka je splatná "na vyžádání". Akciová společnost tedy faktury hradí fyzické osobě až když ona o to požádá. V účetnictví akciové společnosti jsou však tyto faktury neuhrazené více než 30 měsíců (od data vystavení, k žádosti o úhradu zatím nedošlo). Neměla by je akciová společnost vyloučit z daňových nákladů do doby, než budou zaplaceny? Nebude obviněna z toho, že jde o účelovost? Fyzická osoba je s akciovou společností spojená osoba.

 

Postoupení pohledávky - cena obvyklá

Právnická osoba A se sídlem v ČR nakoupí od své spojené osoby (jiné právnické osoby B) pohledávku, která vznikla z titulu úvěru (dlužníkem je česká společnost C). Je dohodnuta úplata za toto postoupení, která je obratem uhrazena. Nicméně úplata za postoupení je sjednána v ceně vyšší, než je cena obvyklá (díky faktu, že věřitel - společnost C je ve finančních problémech, podle posudku znalce je obvyklá cena dané pohleávky cca jedna desetina). Hrozí díky sjednání zmíněné ceny nějaké daňové dopady u společností? V případě společnosti A je nákup účtován rozvahově a jediné, co nás napadá je evetuální okamžik, kdy půjčka bude opět postoupena a správce daně by chtěl vyřazení pohledávky na účtu 546 ponížit na její obvyklou výši stanovenou ke dni tehdejšího postoupení z firmy B. 

Doplňující otázka:

Podle Vašeho závěru by tedy mělo dojít u společnosti, která nakoupí takto "předraženou" pohledávku ke zvýšení ZD - ke kterému okamžiku ale tuto operaci provést? Již ke dni nákupu (je účtován rozvahově) nebo až v okamžiku, kdy je promítnuto do nákladů - např. když je opět postoupena pohledávka dále, nebo je odepsána atd.?

Prodej obchodního podílu na dceřiné společnosti (s příplatkem mimo základní kapitál)

Firmě SRO1 vznikl 25% podíl v nově založené firmě SRO2 v lednu 2019. V srpnu 2019 poskytla firma SRO1 příplatek mimo vlastní kapitál do firmy SRO2. Firma SRO2 si za tento příplatek koupila pozemky a její hodnota výrazně vzrostla. V únoru 2020 firma SRO1 prodá obchodní podíl na firmě SRO2. Bude tento prodej osvobozený, jelikož jsou dodrženy podmínky podíl déle než 1 rok a podíl víc než 10% ? Resp. příplatek mimo základní kapitál nenarušeje roční lhůtu pro osvobození? Platí pro firmu nějaké pravidlo vyloučení režijních (nepřímých) nákladů související s držbou podílu v dceřiné společnosti jako u dividendy, nebo při prodeji obchodního podílu takové pravidlo není a firma nemusí nic vylučovat?

Spojené osoby - s. r. o.

Jsou společníci české s. r. o. zároveň mezi sebou navzájem tzv. spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů ve vztahu, když dochází mezi nimi k prodeji obchodního podílu na této společnosti? Mění na tomto závěru něco, pokud jsou společníci zároveň i jednateli? Nejsme si jisti, zda totiž v situaci, kdy je prodán obchodní podíl (nesplňuje časový test) a cena by byla nižší než obvyklá, hrozilo nějaké riziko - např. zvýšení základu daně u prodávajícího. 

Zdanění příjmů ze svěřenského fondu

Svěřenský fond vyplácí obmyšleným pravidelnou rentu, která je dána stanovami fondu. Doposud bylo vypláceno z majetku, který zakladatel vložil do fondu, příjem byl tedy pro obmyšlené (fyzické osoby) osvobozeným příjmem podle § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů. Nyní svěřenský fond obdržel osvobozené dividendy od dceřiné společnosti. V případě výplaty těchto dividend obmyšleným by se uplatňovala srážková daň. Je možné se při výplatě pravidelné renty rozhodnout, zda je vypláceno z majetku - tedy osvobozený příjem, nebo se jedná o podíly na zisku - neosvobozený příjem. Kdyby se jednalo o situaci, že svěřenský fond sám má nějaký zisk ze své činnosti, viděla bych situaci jednoznačně - podíly na zisku mají přednost. V tomto případě si nejsem jistá. 

Oznamovací povinnost pro příjmy plynoucí do zahraničí

Naše zahraniční mateřská společnost nám přefakturovává poplatky za centrálně poskytované manažerské pojištění; mzdové náklady k nám přiděleného zaměstnance působícího ve statutárním orgánu; a za poskytnuté bankovní záruky, které mateřská společnost nechala vystavit na základě naší žádosti pro naše účely. Tyto bankovní záruky jsou fakticky vystavené bankou v ČR na základě protizáruky, kterou jim poskytla zahraniční banka mateřské společnosti. Podléhají tyto platby do zahraničí oznamovací povinnosti dle § 38da zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů? Zároveň od mateřské společnosti využíváme jednotný účetní software, jedná se tzv. krabicový typ softwaru částečně upravený na naše potřeby, z kterého nám ze zahraničí fakturují poplatky za jeho poskytování a přímou podporu softwaru. Veškeré servery jsou umístěné v zahraničí. Jak se chovat k poskytovanému softwaru a jak je to s fakturovanou technickou podporu softwaru, např. dle našich požadavků úprava cizích měn, reorganizace tabulek po aktualizaci, restart serverů, úprava a rozdělení souborů pro přenos aj. Podléhají i zde tyto platby týkající se softwaru výše uvedené oznamovací povinnosti pro příjmy plynoucí do zahraničí?

Úroky z cashpoolingu - oznámení o příjmech plynoucích do zahraniční

Naše firma je součástí velké mezinárodní skupiny. Všechny prostředky, které přijdou na účet do banky či jsou z banky odesílány, jsou denně zúčtovány formou cashpoolingu s naší mateřskou společností, tzn. každý den je na našem bankovním účtu nulový zůstatek. Z cashpoolingu nám celkově vzniká závazek, který je evidován na účtě 361 a každý měsíc nám naše mateřská společnosti z této dlužné částky vypočítá úroky. Úroky zaúčtujeme interním dokladem 562 proti účtu 361. Fyzicky se tyto úroky nikam neodesílají. Podléhají i tyto úroky oznamovací povinnosti finančním úřadu podle § 38da zákona o daních z příjmů? 

Daňová nabývací cena pozemku

Můj dotaz se týká správné daňové nabývací ceny pozemku při jeho prodeji. V prosinci 2007 byla založena akciová společnost DD a.s. Základní kapitál společnosti činil 15 mil. Kč. Zakladatelé tento základní kapitál splatili nepeněžitým vkladem pozemků, jejichž hodnota byla ke dni založení společnosti stanovena znaleckým posudkem na 15 mil. Kč. Tito zakladatelé pořídili dané pozemky na základě kupní smlouvy v srpnu 2007 za kupní cenu 600 000 Kč. V červenci 2008 prodali zakladatelé veškeré své akcie společnosti AB s.r.o., jež se stala mateřskou společností společnosti DD a.s. V roce 2017 zanikla společnost DD a.s. sloučením se svou mateřskou společností AB s.r.o.. Nástupnickou společností se stala společnost AB s.r.o., na kterou přešel veškerý majetek společnosti DD a.s. včetně daných pozemků. V roce 2019 společnost AB s.r.o. dané pozemky prodala za 30 mil. Kč. Jakou daňovou nabývací cenu může společnost AB s.r.o. uplatnit v roce 2019 do daňových výdajů oproti výnosům z prodeje pozemků?