Spojené osoby (126)

Technické zhodnocení majetku získaného odštěpením společnosti

V rámci projektu rozdělení společnosti odštěpením sloučením došlo k převodu nemovitostí ze společnosti A (nezanikající) do již existující společnosti B. Ve společnosti B byly tyto nemovitosti zavedeny pro daňové odpisy v daňové zůstatkové ceně od původního vlastníka (společnost A) a pokračuje se v odepisování podle původního vlastníka. Pokud dojde k technickému zhodnocení nemovitostí, je i v tomto případě technické zhodnocení součástí vstupní ceny a odepisuje se ze zvýšené vstupní ceny nebo se musí technické zhodnocení odepisovat samostatně? 

Přeměna společnosti

Společnost A realizuje přeměnu takovou, že z ní je odštěpen majetek do nově vzniklé společnosti B - vlastník společnosti A bude po přeměně vlastníkem společnosti B. V souvislosti s touto přeměnou vznikají náklady na právní služby, jmenování znalce, znalecký posudek pro ocenění, náklady na zveřejnění přeměny v obchodním věstníku, audity včetně auditu zahajovacích rozvah apod. Jaká společnost nese náklady tohoto typu? Zastáváme názor, že náklad je v první fázi vždy nutné přiřadit, které společnosti se týká, a pokud je náklad společného rázu, tak poměrově rozdělit (na polovinu) - je možné takto postupovat? Je zároveň možné uplatnit DPH z těchto služeb?

Zdaňovací období při přeměnách (při odštěpení) a daň z nemovitých věcí

Tuzemská společnost s ručením omezeným, plátce DPH, účtující v hospodářském roce od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019, vypracovala projekt přeměny společnosti (odštěpení), přičemž rozhodný den stanovila na 1. 4. 2018. Nyní dle informací bude zapsána do obchodního rejstříku ke dni 1. 2. 2019. Stávající společnost bude nadále účtovat v hospodářském roce od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019. Může si nově vzniklá společnost odštěpením po svém zapsání ihned zvolit také hospodářský rok od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019 ? Vzhledem k tomu, že v rámci projektu byly odštěpeny nemovité věci, jak tomu bude s přiznáním k dani z nemovitých věcí - která společnost bude platit z těchto odštěpených nemovitostí daň (zápis nové společnosti bude až 1. 2. 2019 a termín pro podání přiznání na rok 2019 je 31. 1. 2019)?

Prominutí zápůjčky

Mateřská společnost poskytla své dceřiné společnosti bezúročnou zápůjčku, nyní se mateřská společnost rozhodla, že tuto zápůjčku promine. Mateřská společnost tudíž odepíše tuto zápůjčku do nedaňových nákladů prostřednictvím účtu 546 a dceřiná společnost odepíše závazek do daňových výnosů pomocí účtu 648? Je to takto správně?

Zaúčtování přecenění majetku při odštěpení do existující společnosti

Společnost ABC s. r. o. realizovala projekt odštěpení majetku do existující společnosti XXX s. r. o. U rozdělované společnosti ABC došlo k přecenění odštěpovaného majetku a zaúčtování hodnoty přecenění na účet nerozděleného zisku (účet 428), taktéž vzniklý rozdíl u nástupnické společnosti (XXX s. r. o.) při zaúčtování odštěpovaného majetku byl zaúčtován na účet 428. Je tento způsob zaúčtování ve smyslu ČÚS 11 správný, neměl být použit účet 418? Znamená to u obou společností a zejména u rozdělované společnosti ABC s. r. o., kdy významně vzrostla hodnota účtu 428 - Nerozdělený zisk, že zaúčtováním přecenění odštěpovaného majetku je možno ze zvýšené hodnoty účtu 428 vyplácet podíl na zisku? Obecný dotaz: Je možno účty 415 až 418 odúčtovat ve prospěch účtu 428 a 429? V ČÚS pro podnikatele č. 11 to není nikde uvedeno.

Tvorba opravné položky k pohledávce za sesterskou společností

Chtěli jsme se ujistit, jestli se má tvořit opravná položka k nezaplacené pohledávce za propojenou osobou - „sestrou“ naší společnosti. Pohledávka je již 3/4 roku po splatnosti a my věříme, že nám sestra jednou zaplatí. 

Účtování při vzniku nové společnosti odštěpením z původní

Společnost A se rozdělí sloučením odštěpením. Společnost A nezaniká. Nově vzniklá společnost B. Majetková účast ve společnosti B je stejná jako ve společnosti A. Ze společnosti A se odštěpuje část dlouhodobého hmotného majetku 3 mil. Kč, část dlouhodobého finančního majetku 6 mil Kč a krátkodobé pohledávky ve výši 11 mil. Kč na straně aktiv. Na straně pasiv kapitálové fondy 6 mil. a část nerozděleného zisku 14 mil. Jakým způsobem účtovat ve společnostech a jak vytvořit zahajovací rozvahy v obou společnostech? 

Použití pouze vybraných mezinárodních učetních standardů u české účetní jednotky

Jsme 100% dceřinou společností (s. r. o.) mateřské společnosti se dílem ve Velké Británii. Nejsme emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. Mateřská společnost sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, jako dceřiná společnost jsme povinni se podrobit sestavení konsolidované účetní závěrky za použití mezinárodních účetních standardů. Dosud jsme tyto standardy pro účtování a sestavení české účetní závěrky v ČR nepoužívali, byť máme tuto možnost při splnění všech podmínek v § 19a odst. 7 zákona o účetnictví. Mateřská společnost po nás žádá, abychom začali nově používat standard IFRS 16 týkající se leasingů. Je možné pro účtování a sestavení účetní závěrky dle českého zákona o účetnictví použít pouze jeden vybraný standard IFRS a ve zbytku používat české účetní standardy nebo je nutné beze zbytku využívat pouze mezinárodní účetní standardy ve všech oblastech účtování a sestavení účetní závěrky, pokud se rozhodneme pro využití § 19a zákona o účetnictví? 

Projekt sloučení – daňový dopad

Firmy A s. r. o. a B s. r. o. jsou účastny přeměny, kdy B se slučuje do A. Firma B drží 25 % podíl na A, zbylých 75 % na A drží fyzická osoba, která je současně 100% vlastníkem firmy B. Po sloučení bude A 100% vlastněna danou fyzickou osobou. V projektu je navrženo, že hodnota 25% podílu na A bude ve sloučené firmě vypořádána proti účtu 428. Bude tato operace předmětem daně z příjmů u zúčastněných osob (FO, PO)?

Fúze a zálohy na DPPO

V roce 2018 došlo k fúzi společností A a B, rozhodným dnem byl 1. 5. 2018, k zápisu do VŘ došlo 21. 8. 2018. Dne 12. 6. 2018 A uhradil finančnímu úřadu zálohu ve výši 745 000 Kč dle přiznání k dani z příjmů PO za rok 2016. K 4. 6. 2018 jsme za A podali přiznání k dani z příjmů za rok 2017 a z tohoto přiznání nám vyšel předpis pro platbu kvartálních záloh ve výši 1 451 300 Kč. Dne 12. 9. 2018 se finančnímu úřadu uhradilo 1 451 300 Kč. V listopadu jsme podali daňové přiznání k dani z příjmů za období 1. 1. - 30. 4. 2018. Celková daňová povinnost z tohoto přiznání nám vyšla ve výši 2 497 840 Kč, z této částky jsem spočítala, že bychom měli k 15. 12. 2018 finančnímu úřadu zaplatit 1 873 400 Kč (2 497 840 / 4 * 12 = 7 493 520 x 0,25 = 1 873 380 -> po zaokrouhlení 1 873 400 Kč).

Volala jsem na finanční úřad, abych si tuto výši s nimi odsouhlasila, tuto výši mi skutečně potvrdili, ale bylo mi sděleno, že na základě fúze nám byly změněny termíny splatností záloh a jejich výše. Dle finančního úřadu jsme v červnu neměli platit žádnou zálohu, její splatnost byla posunuta na 15. 7. 2018, kromě posunutí této splatnosti, nám i změnili výši zálohy na 1 451 300 Kč (dle DPPO za 2017), takže jsme v červnu byli v přeplatku a v červenci v nedoplatku, z kterého nám začaly běžet úroky z prodlení. V září jsme prý také neměli platit zálohu, ale až 15. 10. 2018 a to ve výši 1 451 300 Kč. Další zálohu ve výši 1 873 400 Kč máme dle jejich sdělení uhradit 15. 3. Je postup správce daně správný?