Likvidace (121)

Daňová uznatelnost zůstatkové ceny majetku vyřazeného likvidací

Prosím o ujasnění daňové uznatelnosti zůstatkové ceny při vyřazení majetku likvidací (např. z důvodu technické zastaralosti). Jak postupovat, aby zůstatková cena byla daňová?

1) Drobný majetek evidovaný dle směrnice na účtech 022, pořizovací cena je do 40 000 Kč, účetní odpisy = daňové.

2) Dlouhodobý hmotný majetek (PC = 40 000 Kč a výše), účetní odpisy =/= daňové.

3) Jak je třeba doložit likvidaci? Je třeba protokol od likvidační firmy?

4) A jak je to s odvodem DPH u:

a) majetku výše uvedeného,

b) drobného majetku účtovaného při nákupu přímo do nákladů, pouze v operativní evidenci,

c) reklamních předmětů do 500 Kč účtovaných při nákupu přímo do nákladů, evidovaných v operativní evidenci - vyřazení v případě, že jiné předpisy neumožňují nadále propagovat zboží, ke kterému je reklamní předmět určen?

Neprodané vyrobené dorty a pečivo

Účtuji externě cukrárnu a pekárnu, která si vyrábí své výrobky, jež prodává. Na konci dne jim zbyde pečivo a zákusky. Jak mám účetně naložit s těmito neprodanými výrobky? Vedou si pouze soupisku v prodejních cenách. A kam účtuji zkažené zásoby, třeba pytle s moukou zničené od myší? Zásoby účtujeme způsobem B.

Vyřazení majetku z důvodu neekonomické opravy

Společnost má v majetku zařazenou pracovní plošinu pořízenou v roce 2014. Daňová zůstatková cena plošiny je 90 000 Kč. Plošina je v současné době nefunkční. Oprava je vyčíslena na částku 84 000 Kč, to však nemusí být cena konečná. Firma, která má plošinu opravovat, řekla, že se během opravy mohou ukázat další závady, které nejsou na první pohled zřejmé. Lze plošinu vyřadit z majetku z důvodu neekonomické opravy a zůstatkovou cenu uplatnit jako daňový náklad? V případě že ano, co je třeba doložit?

Likvidace společnosti - daňové přiznání a sestavení účetní závěrky

Akciová společnost vstoupila ke dni 1. 6. 2018 do likvidace, do 30 dnů bylo podáno řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 1. 1. 2018 do 31. 5. 2018 (kód B). K 30. 11. 2018 byla zpracována zpráva likvidátora na rozdělení likvidačního zůstatku, byla sestavena mimořádná účetní závěrka a za období od 1. 6. 2018 do 30. 11. 2018 bylo podáno opět daňové přiznání (kód H). Po tomto datu dojde již jen k připsání úroků z peněžních prostředků na bankovních účtech. Ke schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku dojde pravděpodobně v průběhu února 2019. Má společnost povinnost sestavit řádnou účetní závěrku k rozvahovému dni, tj. 31. 12. 2018 a povinnost podat daňové přiznání za období od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018? Nebo bude podávat jen dodatečné přiznání na transakce uskutečněné od 1. 12. 2018 do okamžiku schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku?

Rozdělení fondu oprav v bytovém družstvu

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů.

Nyní, po dalších 6 letech, se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů, a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy, a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny, a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků, a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit.

Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku? 

Vklad pohledávky do základního kapitálu

Společník provedl místo finančního vkladu do základního kapitálu vklad pohledávky. Byl proveden znalecký posudek na nominální hodnotu pohledávky. Pohledávka ovšem uhrazená nebyla a dlužník je v likvidaci. Jak postupovat v tomto případě?

Likvidace potravin

Společnost má provozovnu, ve které prodává potraviny, bohužel některé potraviny se kazí (exspiruje datum trvanlivosti nebo prostě shnijí) a je nutné je likvidovat. Při nákupu byl uplatněn odpočet DPH, nyní předpokládáme, že pokud je livkidováno, tak není nutné odvádět DPH na výstupu. Nicméně z praktického pohledu se chceme zeptat, jak ideálně doložit samotnou likvidaci - potraviny vyhazujeme do přistavených kontejnerů, kdy není v lidských a časových možnostech každý shnilý banán nafotit. Stačí třeba jen nafotit naplněný kontejner a k tomu udělat jeden sumární likvidační protokol? 

Likvidace společnosti a srážková daň

Pokud společnost není zaregistrována ke srážkové dani a nyní je v procesu likvidace, je nutné společnost zaregistrovat z důvodu odvodu srážkové daně z likvidačního zůstatku? Podává se po úhradě srážkové daně vyúčtování?

Smluvní závazek držet specifickou zásobu a její správné uplatnění do nákladů

Společnost dodávající komplexní hardwarové řešení se svému odběrateli smluvně zavázala, že po určitou dobu (např. 36 měsíců) bude držet specifický náhradní díl (např. nějaký unikátní čip) pro případ nefunkčnosti původního dílu. Tento náhradní díl má hodnotu v řádech stovek tisíc Kč a samostatně je neprodejný. Je také velmi nepravděpodobné, že by mohl být v budoucnu užit pro jinou zakázku. Společnost tedy náhradní díl nakoupila a po celou dobu ho evidovala na skladě jako zásobu. V roce 2018 uplynula zmíněná garanční lhůta a náhradní díl již nemá pro společnost žádnou hodnotu. Lze za těchto okolností dostat hodnotu náhradního dílu do daňově uznatelných nákladů v roce 2018? Nebo měla být hodnota náhradního dílu vzhledem k jednoznačnému závazku ho mít k dispozici pro konkrétního odběratele uplatněna do daňových nákladů již v roce vyfakturování zakázky spolu s ostatními náklady?

Pohledávky za společností v likvidaci

OSVČ má pohledávky za společností, která vstoupila koncem roku do likvidace. Tyto pohledávky mají splatnost v roce 2004. OSVČ tyto svoje pohledávky přihlásila u likvidátora. V případě, že bude od likvidátora potvrzené, že OSVČ tyto pohledávky nemůže nárokovat z důvodu promlčení, může je OSVČ nějakým způsobem odepsat z pohledu daně z příjmů? DPH z těchto neuhrazených faktur bylo již dávno odesláno na účet FÚ v roce 2004.