Školství (785)

Hodnocení v náhradním termínu odborného výcviku

Jak dostát ustanovení § 69 odst. 5 a 6 školského zákona, který jednoznačně ukládá řediteli školy určit žákovi náhradní termín hodnocení. Nevíme si s tím ve škole rady. Konkrétně: Žák učebního oboru není v prvním pololetí hodnocen z odborného výcviku (celý školní rok má jeden týden odborný výcvik, druhý týden teoretickou výuku). Odborný výcvik tohoto oboru je zcela realizován na pracovišti prácnické osoby.

Jsme si ve škole vědomi toho, že musíme dostát výše uvedenému ustanovení školského zákona a žáku stanovit náhradní termín pro hodnocení, ale bohužel nevíme jak to prakticky provést. Máme dojem, že v tomto případě nelze vlastně zákonu vyhovět, že nám ukládá něco, co nejsme schopni prakticky zrealizovat. 

Proplácení přesčasových hodin

Pedagog základní školy má zkrácený úvazek na 11 hodin týdně - 0,5. V průběhu týdne odsupluje dalších 11 hodin za nepřítomného pedagoga. V jaké výši se proplatí odučené hodiny dopočtené do úvazku - ve výši 200 %? Pokud ano, podle jakého předpisu nebo nařízení? A jak postupovat v proplácení odučených hodin u asistenta pedagoga se zkráceným úvazkem?

Pracovní cesta

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Může zaměstnanec použít k pracovní cestě vozidlo jiného zaměstnance? Má v tomto případě nárok na náhradu za ujeté km a spotřebované pohonné hmoty? Je tato náhrada na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů? 

Cestovní příkazy

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Zaměstnanci byl povolen k pracovní cestě autobus. Zaměstnanec však místo něj použil vlastní auto a odůvodnil to tím, že mu autobus ujel. V cestovním příkazu nárokuje jízdné ve výši tarifu IDOS JMK pro autobus. Můžeme takový cestovní příkaz proplatit?

Délka vyučovací hodiny - spojení hodin

Je možné na střední škole spojit 2 vyučovací hodiny, aniž by mezi nimi byla po 45 minutách malá přestávka (velké se to netýká). Zjistili jsme, že by nám takto nastavené „hodiny“ více vyhovovaly, byly by pro výuku praktičtější (Skupinová práce, projektová výuka apod.)

Uplatnění § 69 odst. 5 a 6 školského zákona

Chtěla bych se zeptat na aplikaci § 69 odst. 5 a 6 při hodnocení při praktickém vyučování v odborném vzdělávání. Uvedu dva konkrétní případy:

1. Žák v prvním je 1. pololetí nehodnocen z odborného výcviku. V tomto případě i při nejlepší vůli nemá podle mě v průběhu 2. pololetí ředitel žádnou možnost, na kdy naplánovat tomuto žáku termín na „dohodnocení“ v odborném výcviku, neboť i v 2. pololetí má jeden týden teoretické vzdělání a druhý týden opět odborný výcvik s daným obsahem vzdělání. Není tam tedy žádný prostor, kdy by mohl tzv. navíc chodit na odborný výcvik a mohl být dohodnocen. V podstatě totéž platí i v 2. pololetí.

2. Žák je v prvním pololetí nehodnocen z předmětu Chemická laboratorní cvičení (obor Aplikovaná chemie). Žák je v tomto předmětu vždy hodnocen po vykonání všech laboratorních prací, které má v daném pololetí vykonat. I v tomto případě je hodnocení v náhradním termínu spojeno s přítomností žáka v chemických laboratořích v takovém množství času, které mu umožní práce dodělat a být tak dohodnocen. Což je při chybějícím velkém počtu laboratorních cvičení opět ze strany ředitele nenaplánovatelné. Totéž může platit i v 2. pololetí.

Lze v těchto praktických výukách, kdy nastavení termínu dohodnocení brání objektivní důvody vycházející z povahy konkrétního praktického předmětu, použít znění z výše zmíněného paragrafu „Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí“?

Drobné poplatky ve školství

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Jak máme řešit např. náklady spojené s akcí zkoušky „zkoušky na nečisto“? Škola tyto přijímačky organizuje sama. Jedná se o pořádání zkoušek ještě před termínem skutečných přijímacích zkoušek, aby si žáci mohli vyzkoušet, jak by asi dopadli. Je s tím spojeno spousta administrativní práce i skutečných nákladů. Např. na papír, kopírování, učebnu, opravy těchto písemek od učitelů apod. Je možné, abychom za tuto činnost vybírali třeba poplatek 50 Kč od žáka, který se ke zkouškám na nečisto přihlásí? Předpokládám, že by k tomu musela být i patřičná kalkulace, a pokud by to bylo příjmem školy, tak by poplatek neměl být ziskový. Nebo je třeba tuto činnost vykonávat v rámci doplňkové činnosti? 

Drobný dlouhodobý majetek a doplňková činnost

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Vedle své hlavní činnosti vykonáváme i činnost doplňkovou. Např. ve školní kuchyni se vaří pro žáky školy i pro strávníky v rámci doplňkové činnosti. Zakoupili jsme lednici - DDHM – drobný dlouhodobý majetek za Kč 5 000. Jak dáme její část dát i do nákladů doplňkové činnosti? Chtěli jsme situaci řešit tak, že jednou by se nakoupil takovýto majetek ze školy, podruhé z DČ, pochopitelně ve správném poměru - např. 90 % majetek z nákladů školy a 10 % z doplňkové činnosti, ale bylo nám řečeno, že z doplňkové činnosti můžeme nakoupit jen takový majetek - DDHM, který je využíván jen pro doplňkovou činnost. 

Svářecí škola

Jsme střední škola, zřízená krajem. v rámci doplňkové činnosti provozujeme svářecí školu. Pro jiné školy - žáky fakturujeme bez DPH jako osvobozené, pro cizí - firmy - fakturujeme s DPH. Je to takto správně?

Vstupní prohlídky zaměstnanců na DPP a DPČ

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Musí absolvovat vstupní prohlídku i zaměstnanci na základě dohod o provedení práce- DPP a dohod o pracovní činnosti – DPČ. Konkrétně bezpečnostní pracovník, který zajišťuje dohled nad žáky v posilovně.