Školství (780)

Délka vyučovací hodiny - spojení hodin

Je možné na střední škole spojit 2 vyučovací hodiny, aniž by mezi nimi byla po 45 minutách malá přestávka (velké se to netýká). Zjistili jsme, že by nám takto nastavené „hodiny“ více vyhovovaly, byly by pro výuku praktičtější (Skupinová práce, projektová výuka apod.)

Uplatnění § 69 odst. 5 a 6 školského zákona

Chtěla bych se zeptat na aplikaci § 69 odst. 5 a 6 při hodnocení při praktickém vyučování v odborném vzdělávání. Uvedu dva konkrétní případy:

1. Žák v prvním je 1. pololetí nehodnocen z odborného výcviku. V tomto případě i při nejlepší vůli nemá podle mě v průběhu 2. pololetí ředitel žádnou možnost, na kdy naplánovat tomuto žáku termín na „dohodnocení“ v odborném výcviku, neboť i v 2. pololetí má jeden týden teoretické vzdělání a druhý týden opět odborný výcvik s daným obsahem vzdělání. Není tam tedy žádný prostor, kdy by mohl tzv. navíc chodit na odborný výcvik a mohl být dohodnocen. V podstatě totéž platí i v 2. pololetí.

2. Žák je v prvním pololetí nehodnocen z předmětu Chemická laboratorní cvičení (obor Aplikovaná chemie). Žák je v tomto předmětu vždy hodnocen po vykonání všech laboratorních prací, které má v daném pololetí vykonat. I v tomto případě je hodnocení v náhradním termínu spojeno s přítomností žáka v chemických laboratořích v takovém množství času, které mu umožní práce dodělat a být tak dohodnocen. Což je při chybějícím velkém počtu laboratorních cvičení opět ze strany ředitele nenaplánovatelné. Totéž může platit i v 2. pololetí.

Lze v těchto praktických výukách, kdy nastavení termínu dohodnocení brání objektivní důvody vycházející z povahy konkrétního praktického předmětu, použít znění z výše zmíněného paragrafu „Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí“?

Drobné poplatky ve školství

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Jak máme řešit např. náklady spojené s akcí zkoušky „zkoušky na nečisto“? Škola tyto přijímačky organizuje sama. Jedná se o pořádání zkoušek ještě před termínem skutečných přijímacích zkoušek, aby si žáci mohli vyzkoušet, jak by asi dopadli. Je s tím spojeno spousta administrativní práce i skutečných nákladů. Např. na papír, kopírování, učebnu, opravy těchto písemek od učitelů apod. Je možné, abychom za tuto činnost vybírali třeba poplatek 50 Kč od žáka, který se ke zkouškám na nečisto přihlásí? Předpokládám, že by k tomu musela být i patřičná kalkulace, a pokud by to bylo příjmem školy, tak by poplatek neměl být ziskový. Nebo je třeba tuto činnost vykonávat v rámci doplňkové činnosti? 

Drobný dlouhodobý majetek a doplňková činnost

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Vedle své hlavní činnosti vykonáváme i činnost doplňkovou. Např. ve školní kuchyni se vaří pro žáky školy i pro strávníky v rámci doplňkové činnosti. Zakoupili jsme lednici - DDHM – drobný dlouhodobý majetek za Kč 5 000. Jak dáme její část dát i do nákladů doplňkové činnosti? Chtěli jsme situaci řešit tak, že jednou by se nakoupil takovýto majetek ze školy, podruhé z DČ, pochopitelně ve správném poměru - např. 90 % majetek z nákladů školy a 10 % z doplňkové činnosti, ale bylo nám řečeno, že z doplňkové činnosti můžeme nakoupit jen takový majetek - DDHM, který je využíván jen pro doplňkovou činnost. 

Svářecí škola

Jsme střední škola, zřízená krajem. v rámci doplňkové činnosti provozujeme svářecí školu. Pro jiné školy - žáky fakturujeme bez DPH jako osvobozené, pro cizí - firmy - fakturujeme s DPH. Je to takto správně?

Vstupní prohlídky zaměstnanců na DPP a DPČ

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Musí absolvovat vstupní prohlídku i zaměstnanci na základě dohod o provedení práce- DPP a dohod o pracovní činnosti – DPČ. Konkrétně bezpečnostní pracovník, který zajišťuje dohled nad žáky v posilovně.

Fond učebnic a učebních textů na střední škole

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Dle zákona § 27 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, máme zřizovat fond učebnic a učebních textů, a to nejméně pro 10 % žáků střední školy. Dle zkušeností z minulých asi 5 let neměl nikdo o tyto učebnice zájem, nebyl nikdo tak sociálně slabý. Musíme i přesto tento fond učebnic zřizovat a obnovovat ve výši minimálně 10 %? Nestačilo by např. v případě potřeby pro sociálně slabé žáky tyto učebnice zajistit? 

Faktura a její obsah

Jsme příspěvková organizace, základní škola, ve které bude docházet ke stavebním úpravám v hodnotě asi 350 000 Kč. Je povinností dodavatele uvádět seznam použitého materiálu včetně cen, nebo stačí, když bude na faktuře celková spotřeba materiálu: xxx Kč, zednické práce: xxxxx Kč? 

Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem

Popis situace - žáci v říjnu absolvovali pětidenní pobyt v Popradu. Na jednom pokoji se v penzionu vyskytly štěnice, které poštípaly naše dvě žákyně a ty skončily na pohotovosti s alergickou reakcí, kde byly ošetřeny. Vyučující okamžitě informovala smskou rodiče a po konzultaci s hygienou obě žákyně poučila, jak mají postupovat při desinsekci po návratu domů. Rodiče požádali školu o spolupráci při vymáhání kompenzace za způsobenou škodu a újmu na zdraví. Vše jsme konzultovali s naším pojišťovacím poradcem, který nám sdělil, že škola nenese vinu na vzniku události, a tím pádem ani povinnost na úhradu nákladů. Chtěli jsme rodičům alespoň trochu pomoct, a proto jsme oslovili i penzion a požádali jej o kompenzaci ve formě vrácení platby za ubytování a stravu, což se také stalo a rodiče dostali zpět celou platbu. Rodičům toto řešení ale nestačí a požadují, abychom jako zprostředkovatel zájezdu na penzionu vymáhali náhradu za majetkovou škodu a újmu na zdraví. Nejsme však schopni doložit, zda rodiče skutečně postupovali podle rad hygieny, jaké věci měly žákyně s sebou, jaké věci zničili a bylo-li to vůbec nutné apod. Můžete mi prosím poradit, jak správně postupovat?

Doplatek mzdy

Jsme příspěvková organizace - základní škola. V září letošního roku přinesla zaměstnankyně školy podklady od předchozího zaměstnavatele - zápočtový list s opravenou délkou trvání pracovního poměru. Na základě nového potvrzení měla mít v roce 2014 postup do vyššího platové stupně dříve asi o 6 měsíců. Podklady, které přinesla a které ovlivnily výpočet platového postupu v roce 2014 nedodala, což přiznává. Nyní požaduje doplatit rozdíl v základní mzdě za celou uvedenou dobu. Jsme povinni mzdu doplatit? Pokud ano, tak za celé období, které zaměstnankyně požaduje?