Zaměstnanec (3181)

Kolektivní pojištění odpovědnosti z výkonu povolání

Právnická osoba (s. r. o., zaměstnavatel) sjednal „Kolektivní pojištění odpovědnosti z výkonu povolání“, kde je jako zaměstnavatel v pozici pojistníka. Jedná se tedy o pojištění odpovědnosti zaměstnanců vůči zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů. Pojištěným je každý zaměstnanec uvedený v seznamu pro tyto účely vedeným zaměstnavatelem. Pojištění se sjednává s ročním limitem 500 000 Kč. Roční pojistné pak hradí zaměstnavatel ve dvou splátkách. V případě škodní události je sepsán protokol o škodě se zaměstnancem, příslušené dokumenty jsou předány pojišťovně k likvidaci pojistné události a pojistné plnění je připsáno přímo zaměstnavateli na bankovní účet. Jedná se v daném případě o nepeněžní příjem (neosvobozený) zaměstnance a pro zaměstnavatele půjde o daňový náklad? Pokud ano, kdy zaměstnancům přidanit příslušnou částku jako nepeněžní příjem ve mzdě? Jak daňově řešit situaci, kdy se na konkrétní pracovní pozici změní zaměstnanci (tj. jeden zaměstnanec odchází a na jeho místo je přijat nový) - nový zaměstnanec je do seznamu pojištěných zaměstnanců v průběhu roku doplněn, ale nepeněžní příjem by byl už zdaněn u předchozího zaměstnance? 

Rovnoměrný třísměnný provoz - změna střídání směn

Výroba u nás pracuje v rovnoměrném třísměnném provozu, tj. po týdnu se střídají noční, odpolední a ranní směny. Nyní závodní lékařka zakázala práci v noci jednomu kolegovi z výroby, u nějž se nově objevila epilepsie. Snažíme se tuto situaci nějak vyřešit. Je možné stanovit dvěma zaměstnancům individuální plán směn v tom smyslu, že by se vzájemně střídali na svých směnách tak, že jeden by měl vždy 2x týden noční směny a 1x týden ranní směny a ten druhý by měl 2x týden odpolední směny a 1x týden ranní směny? Oba zaměstnanci s navrženým střídáním směn souhlasí. Jedná se v tomto případě stále o rovnoměrné rozložení pracovní doby? Je potřeba nějaké speciální lékařské vyšetření u zaměstnance, který bude pracovat častěji v noci? A existuje nějaké omezení (max doba), na jak dlouho lze v takovémto režimu pracovat? 

Vybavení bytu pro zaměstnance

Společnost má v pronájmu několik bytů pro zaměstnance na přechodné ubytování. Byty jsou částeně vybavené. Vzhledem k tomu, že se společnost smluvně zavázala k zajištění ubytování včetně vybavení pro tyto zaměstnance, bylo nutné tyto byty dovybavit. Je nákup takovéhoto vybavení (např. pračky) daňově uznatelným nákladem? A jak naložit s DPH? Vybavení nakoupené společností zůstane v majetku firmy i v případě ukončení pronájmu.

Stravování zaměstnanců

Můj klient se rozhodl, že od ledna 2019 nebude zaměstnancům dávat stravenky. Rozhodl se, že si zaměstnanci dojdou do restaurace na oběd, který si sami zaplatí a předají mu účtenku do účetnictví. On jim ji proplatí a oni mu vrátí 45 % z ceny. A podle něj je to daňově pro firmu a pro zaměstnance v pořádku. Podle mne ale to v pořádku není. Mohli byste mi poradit, abych to mohla klientovi vysvětlit?

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění zaměstnanců

Máme firmu, kde chce jednatel odměňovat pouze některé zaměstnance (z rodiny) poskytováním příspěvku na penzijní nebo životní pojištění. Od počátku tohoto příspěvku bylo vždy na různých seminářích toto vykládáno tak, že to musí být ve vnitřní směrnici stanoveno, komu se příspěvek poskytuje, a to nikoliv jmenovitě, ale všeobecně pro VŠECHNY zaměstnance.  Například, je zaměstnán víc než rok, má nárok na příspěvek 10 000 Kč ročně, nad 5 let 50 000 Kč ročně... nebo dle příjmu: zaměstnanci s příjmem do 20 000 Kč hrubého mají nárok na příspěvek 20 000 Kč ročně, zaměstnanci s příjmem nad 60 000 Kč hrubého mají narok na příspěvek 50 000 Kč ročně a tak podobně. Jak je to nyní? Může si jednatel dělat, co chce a poskytovat příspěvek pouze rodině, nebo by to mělo být dle pravidel pro všechny a kdo je splní podmínky, tomu se příspěvek poskytne?

Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Naši zaměstnanci fasují osobní ochranné pracovní prostředky.

1) V případě ukončení pracovního poměru jsou dle naší směrnice povinni vrátit OOPP zaměstnavateli. V případě, že zaměstnanec OOPP nevrátí, můžeme mu bez jeho souhlasu se srážkou ze mzdy srazit zůstatkovou cenu OOPP?

2) Jak můžeme zaměstnance postihnout, když OOPP ztratí a musíme mu nafasovat nové? Můžeme taktéž vyčíslit zůstatkovou cenu a srazit ze mzdy? Když zapracujeme do směrnice, že v těchto případech bude zůstatková cena vyčíslena a sražena ze mzdy, zaměstnanec je písemně se směrnicí seznámen, nemusíme už zajišťovat souhlas se srážkou ze mzdy? 

Závislá činnost, odvody v ČR a EU

Občan Rakouska je zaměstnán v rakouské firmě. Nyní se přestěhoval i s rodinou do České republiky, kde má i trvalé bydliště. Je stále zaměstnancem rakouské firmy. Bude pro firmu pracovat v režimu home office, občas pojede do Rakouska do firmy na porady apod.

Jakými předpisy se bude řídit jeho mzda, daň a odvody sociálního a zdravotního pojištění?

Jaký bude mít důchod – podle rakouských nebo českých zákonů?

Když bude vyjíždět z České republiky (z domova) na porady do Rakouska, má nárok na diety?

Kde bude pojištěn – sociální a zdravotní pojištění?

Výplata podílu na zisku ze Švýcarska

Fyzická osoba (občan SRN s trvalým pobytem v ČR) je zaměstnanec české firmy a podává daňové přiznání. Nyní by měl dostat výplatu dividend či podílů na zisku z firmy ve Švýcarsku. Jak se toto daní, pokud to je a nebo pokud to není daněné ve Švýcarsku (mimo jiné s ohledem na smlouvu o zamezení dvojího zdanění)? Kam se to uvádí v přiznání DPFO? Má to dopad na sociální a zdravotní pojištění?

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění u DPP

Firma chce přispívat na penzijní připojištění zaměstnanci, pracujícímu na základě dohody o provedení práce. Je možno čerpat celý limit 50 000 Kč ročně, když DPP sice trvá po celý rok, ale zaměstnanec pobírá příjem pouze od dubna do září?

FKSP - věcné dary

Jsme základní škola - příspěvková organizace - zřizovatel město. Je možno v zásadách o hospodaření s finančními prostředky FKSP stanovit výši daru při životním jubileu takto: Při 50. narozeninách bude zaměstnancům poskytnut věcný dar do výše 2 000 Kč a peněžní dar ve výši 3 000 Kč. Myslíme si, že vyhláška o FKSP neukládá udělovat buď peněžní dar, nebo nepeněžní dar, z čehož vyplývá, že by námi uvedená možnost byla možná.