Zaměstnanec (3300)

Odpočet DPH při bezplatném stravování zaměstnanců

Zaměstnavatel dováží obědy pro své zaměstnance v hodnotě 110 Kč se spotřebou na pracovišti. Do dnešního dne zaměstnanci hradili 45 % hodnoty oběda, takže na vstupu zaměstnavatel uplatnil 100 % odpočtu DPH a na výstupu odvedl DPH z vybrané částky od zaměstnanců. Nově chce zaměstnavatel poskytnout celý oběd zdarma. Bude si moci uplatnit celý odpočet DPH nebo částečně ve výši 55 % nebo nedojde k žádnému uplatnění DPH na vstupu?

Doplňující dotaz k DAUC ID:25009 - Neuskutečnění rekreací částečně hrazených z FKSP

V letošním roce jsme zaměstnanci poskytli příspěvek na rekreaci, která nebyla a do konce roku 2020 nebude realizována. Zaměstnanec obdržel od CK voucher v hodnotě již zaplacené zálohy. Má v tomto případě zaměstnavatel požadovat vrácení příspěvku a od koho, od zaměstnance, kterému nebyly peníze vráceny nebo od CK? Na základě voucheru si může zaměstnanec vybrat náhradní zájezd v roce 2021 a v tomto roce též uhradí doplatek rekreace. Může zaměstnanec obdržet v roce 2021 opět příspěvek na rekreaci i v případě, že se bude jednat o stejnou rekreaci, jaká měla být realizována v roce 2020?

Antivirus C - prominutí pojistného

Společnost s ručením omezeným, hodlá využít program Antivirus C - prominutí pojistného jako podporu zachování zaměstnanosti u zaměstnanců v pracovním poměru. Splňuje všechny podmínky pro poskytnutí, ale jde o společnost, u které v souvislosti s opatřeními ani s nákazou COVID-19 nedošlo ke snížení výkonů (tržeb), naopak má ve srovnání s minulým obdobím i s 1. čtvrtletím 2020 výkony vyšší. V důvodové zprávě k přijatému zákonu je uvedeno, že prominutí pojistného se bude týkat menších zaměstnavatelů, tj. zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců v pracovním poměru nepřesahujícím 50 zaměstnanců v pracovním poměru, na které situace související s výskytem koronaviru dolehla zvláště tíživě a kteří se s hospodářskými následky vyrovnávají obtížněji. Může uváděná společnost využít programu Antivirus C, aniž by se vystavila nějakému riziku vracení neodvedeného pojistného a penále při následných kontrolách plnění podmínek tohoto programu? Společnost nehodlá řešit "morální stránku problému". Bude mít snížení podnikového odvodu sociálního pojištění dopad na výpočet superhrubé mzdy jako základu pro zdanění?

ANTIVIRUS C - posouzení počtu zaměstnanců do celkového počtu 50

Započítává se do počtu 50 zaměstnanců pro posouzení nároku na prominutí odvodů na sociální pojištění i člen představenstva akciové společnosti, který má smlouvu o výkonu funkce s měsíčním hrubým příjmem 5 000 Kč a je mu odváděno pojistné na sociální zabezpečení?

Promíjení pojistného na sociální zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii

Jsme s. r. o. do 50 zaměstnanců, v měsících 6-8/2020 budeme odesílat snížené pojistné na sociální pojištění. Budeme splňovat požadované podmínky, ale není nám jasné, kterých zaměstnanců se to týká. Usoudili jsme, že nemůžeme v této souvislosti ponižovat vyměřovací základ sociálního pojištění o odměny vyplácené jednatelům na základě smlouvy o obchodních korporacích (jelikož nejsou považování za zaměstnance, přestože jsou z odměn za jednatelství odváděny všechny odvody stejně jako u zaměstnanců). Nevíme ale jak postupovat v případě, že tento jednatel je v organizaci zaměstnán na základě pracovní smlouvy dle zákoníku práce a zároveň pobírá odměnu za jednatelství - na základě smlouvy o obchodních korporacích. Znamená to tedy, že vypočtený vyměřovací základ ponížím pouze o příjem z klasického pracovního poměru do výše 52 253 Kč a z částky, která tuto hranici převyšuje a zároveň z jeho odměny za jednatelství odvedu za organizaci pojistné ve výši 24.8 %? Jak to pak bude s hlídáním maximálního vyměřovacího základu tohoto zaměstnance? Běžně sčítám od začátku roku vym. základ z pracovního poměru i z jednatelství (v jedné organizaci) a po dosažení maximálního vym. základu už mu nestrhávám a neodvádím PSSZ ani jeho pojistné (6,5%), ani pojistné za organizaci 24,8 %. Budu nyní při sledování roční hranice MVZ vycházet ze skutečného vym. základu (zaměstnance + jednatele), ze kterého mělo být odvedeno pojistné? Nebude mít na to vliv to, že z částky 156 759 Kč (tj. 52 253 Kč/měsíčně), za měsíce 6-8/2020 nebylo za organizaci toto pojistné odvedeno? 

Pokladna firmy, pozdě dodané účtenky od zaměstnanců

Firmě nosí zaměstnanci opožděně účtenky do provozovny firmy, kde je pokladna. Např. na stavbě nebo v terenu často zaměstnanci nakupují účtenky za různé drobné spotřební věci a materiál (např. účtenka z 15. 4. 2020). Do účtárny se tato účtenka dostane běžně např. na přelomu měsíce s téměř měsíčním zpožděním (např. 1. 5. 2020). Firma tento pokladní doklad zaúčtuje do pokladny výdejovým pokladním dokladem s datem uskutečnění účetního případu a zápisem např. 501/211 dne 1. 5. 2020, kdy ji přijala od zaměstnance a vyplatila pěníze z pokladny. K tomuto výdejovému dokladu přiloží účtenku od zaměstnance a zaměstnanci vyplatí hodnotu dokladu (kterou si tehdy kupoval ze svého jako volný prodej, případně na iniciály firmy, pokud šlo o doklad nad 10tis. Kč). Je tento postup v pořádku? (pokud se jedná o přelom roku, tak účetní jednotka účtuje o časovém rozlišení, aby účtenka šla do nákladů v tom roce, kdy ji koupil zaměstnanec.) Firma uvažuje o zavedení "bezhotovostního" režimu, a to tak, že pokud zaměstnanci budou nakupovat některé účtenky za hotové v terénu, tak na konci měsíce dodají do účtárny tyto účtenky s tabulkovým soupisem, kde je vidět celková částka. Jednatel tyto soupisy schválí a peníze potom dostanou zaměstnanci vyplaceny z účtu firmy na soukromé účty. Firma obdrží a schválí zápis účtenek od zaměstnance a zaúčtuje 5xx.AE/333, následně peníze vyplatí bankovním převodem 333/221.účet_zaměstnance - je tento postup v pořádku?

Zaměstnávání zaměstnanců v evidenci Úřadu práce

Zaměstnáváme na DPP zaměstnance vedené v evidenci ÚP. Mám jako zaměstnavatel povinnost oznamovat ÚP, že mám tohoto zaměstnance, nebo to si mají hlídat sami ti, co jsou v evidenci ÚP?

Náhrada za ztrátu ID karty a DPH

V souvislosti s naší ekonomickou činností si necháváme vyrobit identifikační karty, které slouží k evidenci pohybu zaměstnanců a dalších osob v našem areálu/objektu, a to z bezpečnostních důvodů. Tyto identifikační karty jsou zaměstnancům a dalším osobám předány (zapůjčeny) s tím, že se očekává jejich vrácení zpět, jakmile k tomu nastanou důvody, např. ukončení pracovního poměru nebo ukončení činnosti, neboť po celou dobu zůstávají naším majetkem. V případě zničení či ztráty karty má zaměstnanec či jiný uživatel povinnost identifikační kartu zaplatit. Lze tuto náhradu z daňového pohledu chápat jako přijatou smluvní sankci/pokutu, která není předmětem DPH, neboť představuje finanční náhradu za nám vzniklou újmu, tj. za nám způsobenou ztrátu věci, která byla naším majetkem?

Zaměstnání malého rozsahu

Firma s. r. o. zaměstnává více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců. Teď bylo ze strany sociálky zjištěno, že jsme špatně přihlásili zaměstnance, měli být přihlášeni jako "zaměstnání malého rozsahu". Někteří nedosáhli měsíční mzdy 3 000 Kč a na mzdových výměrech mají psáno méně než 3 000 Kč, pracují na zkrácený hlavní pracovní poměr. Tudíž těm, kteří nikdy 3 000 Kč nedosáhli, musíme zrušit přihlášky, a těm kteří ano, přihlášky změnit. Musíme přepočítat mzdy, do 3 000 Kč se tedy nebude platit sociální a zdravotní pojištění, je to správně? 

Nárok na stravenky - home office

Jsme SŠ bez jídelny, a proto našim zaměstnancům vydáváme stravenky místo obědů. Od 16. 3. 2020 jsme všem zaměstnancům dali na výběr - mohli po uzavření škol i nadále pracovat na pracovišti, nebo si zvolit home office. Upozornili jsme je, že v případě přítomnosti na pracovišti v rozsahu minimálně 3 hodin, budou i nadále mít nárok na stravenku. V případě volby home office nárok na stravenku ztratí. Je tento postup v pořádku?