Překážka na straně zaměstnance

Zaměstnankyně, vdaná, žila 6 let v jedné domácnosti s přítelem. Zařizuje jeho pohřeb (pohřeb není v pracovní den). Má nárok v tomto případě na 1 placeného volna jako překážku na straně zaměstnance?

Oblečení a obuv pro zaměstnance

Společnost s r. o. ,plátce DPH, se zaměřuje na květinovou výzdobu při různých společenských akcí, svateb, eventů, workshopů. Na tyto akce potřebují zaměstnanci nosit oblečení, které svým charakterem vystihuje náplň těchto akcí. U obuvi a oblečení, které nakupuje pro zaměstnance, uplatní DPH na vstupu. Oblečení je pak vedeno na skladových kartách a uloženo ve skladu (šatně). Podle potřeby si oblečení vybírají, jedna zaměstnankyně se stará, aby vše po akci bylo vyčištěné, vyprané. Po roce chce s. r. o. obnošené oblečení a obuv vyřadit. Jak správně účetně a daňově postupovat? Jaké ceny použít? Jak by to bylo v případě, že toto oblečení a obuv se odevzdá do městských kontejnerů, které jsou v každém pražském obvodu přistavěny?

Pravděpodobný výdělek

  • DAUC ID: 22361
  • Datum vložení: 26. 11. 2018
  • Autor: JUDr. Bořivoj Šubrt
  • V kategoriích: Mzdy
  • Klíčová slova: Zaměstnanec

Zaměstnanec nastoupil v září a v rozhodném období neodpracoval 21 dnů. Mzdová účetní stanovila pravděpodobný výdělek za 3. čtvrtletí ze skutečně dosažené mzdy, i když za méně než 21 dnů. Ale zaměstnanec nesouhlasí, protože je u nás nastavené odstupňování mzdy ve zkušební době a za první měsíc dostal zaměstnanec jen 25 % z variabilní složky. V druhém měsíci to je pak 50 %, ve třetím 75 % a v dalších měsících podle reálného výkonu (a většinou přes 90 %). Zaměstnanec měl tedy kvůli odstupňování mzdy ve zkušební době nižší hrubou mzdu a kvůli tomu nižší pravděpodobný výdělek. Je náš postup správný? Podle zákona by měl mít pravděpodobný výdělek vypovídající schopnost a neměl by zaměstnance poškozovat ani znevýhodňovat. 

Nevyplacená mzda při úmrtí zaměstnance

  • DAUC ID: 22350
  • Datum vložení: 24. 11. 2018
  • Autor: Ing. Zuzana Pšeničková
  • V kategoriích: Účetnictví
  • Klíčová slova: Zaměstnanec Mzda

Náš zaměstnanec zemřel. Nebyla mu vyplacena mzda za poslední dva měsíce práce. Již nás kontaktoval notář a sdělili jsme mu zůstatek nevyplacené mzdy. Jak s touto částkou naložit v účetnictví - máme ji nechat na účtě 331-Zaměstnanci, či ji přeúčtovat na jiný účet?

Očkování pro zaměstnance

Jsme spolek - nezisková organizace - sportovní oddíl. Je možné trenérům proplatit očkování, které je sice nepovinné ale s ohledem na to, že se vyskytují v dětském kolektivu a denně přicházejí do styku s desítkami dětí, vhodné? Např. vakcína proti chřipce, pneumokoková vakcína apod. Byl by tento výdaj z pohledu spolku-zaměstnavatele daňově uznatelný? Je případná úhrada z pohledu zaměstnance příjmem podléhajícím zdanění a odvodům sociálního a zdravotního pojištění?

Výše měsíční mzdy při změně rozvržení pracovní doby, stanoveného fondu a výše mzdy

Máme zaměstnance, kterému se v rámci měsíce změnilo rozvržení pracovní doby z jednosměrného provozu, kdy týdenní fond pracovní doby činil 37,5 hodiny, na nepřetržitý provoz, kdy týdenní stanovený fond pracovní doby činí 34 hodin. Změnila se i základní mzda ze 17 000 Kč na 20 000 Kč. Tato změna proběhla k 3. 10., tzn. do 3. 10. byl jednosměrný provoz za 17 000 Kč a od 4. 10. trvá nepřetržitý provoz za 20 000 Kč. Prosím o sdělení, jaký výše měsíční mzdy bude za měsíc říjen. 

Starobní důchodce v pracovním poměru

Starobní důchodce pracuje ve firmě na zkrácený úvazek s odvodem sociálního i zdravotního pojištění. Z pracovního poměru mu vyplývá nárok na dovolenou. V listopadu požádal o 2 měsíce neplaceného volna, ale nemá vyčerpanou dovolenou. Musí firma trvat na pořadí, nejprve čerpat zbytek dovolené a teprve následně neplacené volno? Pokud toto není povinností, může se zbytek dovolené z roku 2018 přesunout do roku 2019?

Jednatel firmy - důchodce - odvod zdravotního a sociálního pojištění

Firma má jediného jednatele, společníka a zaměstnance v jedné osobě. Jednatel si vyplácí mzdu jako zaměstnance vč. úhrad sociálního a zdravotního pojištění. Jeho firma se zabývá službami, které nelze vykonávat v zimních měsících. Z tohoto důvodu chce čerpat 3 měsíce neplacené volno. Předpokládám, že v těchto měsících nedojde k odvodu sociálního pojištění. Musí jako starobní důchodce odvádět za sebe a taky firma zdravotní pojištění? Pokud ano, v jaké výši?

Ubytování zahraničních zaměstnanců v podnikové ubytovně

Společnost s r. o. pouze pro své zahraniční zaměstnance vybudovala ubytovnu. Musí si z tohoto důvodu zřídit živnost na ubytovací služby nebo může zahraničním zaměstnancům pronajat pokoje vč. zařízení a přefakturovat část energií? Jaký daňový dopad by mělo, pokud by těmto zaměstnancům poskytla prostory v ubytovně bezúplatně, popř. za symbolickou částku?

Srážky ze mzdy - ubytování dočasně přidělených zaměstnanců

V případě, že agentura práce bude pronajímat pracovní sílu uživatelům na území ČR, poskytne svým zaměstnancům například ubytování. Využije jak cizích ubytovacích zařízení, tak vlastních. V obou případech vím, že bude muset být dodržena hranice 3 500 Kč pro daňovou uznatelnost, stejně i že zaměstnanec bude muset mít bydliště v jiném městě. Srážku ze mzdy zaúčtuji do závazků MD 331/D 335. Ale jak mám postupovat dál? Mám interním dokladem zaúčtovat výši všech srážek za ubytování zápisem MD 335/D 648 a zároveň rozlišit na zaměstnance bydlící na cizí ubytovně a na vlastní s tím, že u zaměstnanců bydlící na vlastní firemní ubytovně se bude muset z dané částky ještě odvést DPH na rozdíl od ubytování v cizích ubytovnách? A jak je to v případě, že dodavatel poskytne ubytovací zařízení na základě paušálu, například 50 000 Kč/měsíc bez ohledu na počet ubytovaných zaměstnanců? Bude si moci dát firma do nákladů celkovou částku, i když na ubytovně za celý měsíc budou bydlet dva zaměstnanci v celkové hodnotě 7 000 Kč?