Zaměstnanec (3405)

Žena na další mateřské dovolené

Zaměstnankyni má sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. V říjnu roku 2019 se jí narodilo dítě. Čerpala na něj mateřskou dovolenou, posléze rodičovskou dovolenou, kterou stále čerpá. V záři 2021 jí vznikne opět nárok na mateřskou dovolenou, neboť bude mít 2. dítě.

1) Bude jí prvních 14 dnů nové mateřské dovolené hradit zaměstnavatel nebo sociálka?

2) Vznikne jí za rok 2021 nárok na dovolenou?

3) V případě, že ano, může jí dát zaměstnavatel v období čerpání dovolené výpověď?

Výpočet dovolené v roce 2021

Jak vypočítám nárok na dovolenou v hodinách na rok 2021, zaměstnanec - vdovec - v důvodu péče o děti má stanovenou pracovní dobu pondělí - čtvrtek 7 hodin denně, pátek nepracuje?

 

Přechod zaměstnance a průměrný výdělek

Zaměstnanec byl převeden dle § 338 zákoníku práce. Zpracovávám mzdy původního i přejímajícího zaměstnavatele. Přechod se uskutečnil ode dne 1.6. a pro červnové mzdy jsem převzala průměrný hodinový výdělek od původního zaměstnavatele. Jak správně nastavit průměrný hodinový výdělek pro 3. čtvrtletí? Měl by být počítán i nadále jako by pracovní poměr nebyl přerušen a tedy z údajů mezd duben až červen (tj. vzít dohromady údaje z mezd za duben a květen od původního zaměstnavatele + údaje z mezd za červen přejímajícího zaměstnavatele)? Nebo mohu pro 3. čtvrtletí vzít průměr spočítaný pouze na základě mezd za červen, tj. za první měsíc u nového zaměstnavatele? 

Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ

Firma A (OSVČ) má ke dni 30. 6. 2021 celkem 20 zaměstnanců, nyní byla založena firma B (s. r. o.) a formou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového přejímajícího zaměstnavatele (§ 338 a násl. ZP) má být převedeno ke dni 1. 7. 2021 celkem 18 zaměstnanců z A na B. Jakým způsobem tento „přechod“ zúřadovat ve vztahu k SSZ a ZP: standardně odhlášky, přihlášky SSZ a hromadná oznámení pro ZP pokud ano, s jakým kódem? Nebo je možno oznámit tento přechod SSZ a dotčeným ZP nějakým jiným způsobem - např. pouze dopisem se seznamem dotčených zaměstnanců vč. rodných čísel, adres apod.?

Převzetí zaměstnanců

Jak může jednat zaměstnavatel po skončení „ochranné lhůty“, po uplynutí platnosti kolektivní smlouvy či na konci následujícího roku po převzetí? Tato změna v zaměstnání byla v souladu s § 339 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. K převzetí došlo 1. 12. 2020 – kolektivní smlouva je platná do konce roku 2021. Nový zaměstnavatel odbory nemá a předpokládám, že nebude ani žádná kolektivní smlouva. Mzdu mám sjednanou v dohodě o mzdě. Může nám zaměstnavatel snížit mzdu a pokud ano, v jaké výši? Je zde nějaké procento, o které může snížit maximálně? Nebo může snížit až na minimální (popř. zaručenou) mzdu (předpokládám, že všem zaměstnancům na stejné pozici stejně). Jde mi o to, na co se mám připravit v lednu 2022, popř. už v listopadu, když k převzetí došlo 1. 12. 2020? Může dojít ke změně mzdy jednostranně (ze strany zaměstnavatele), nebo se na změně musíme dohodnout? Co nastane v případě, že nebudu s případným snížením souhlasit? Jaký bychom měli nárok na odstupné v případě zrušení pracovního místa? Může nás zaměstnavatel převést na jinou práci – jinou pozici (nižší)?

Akcie zakoupené pro zaměstnance

Zaměstnanec neobdrží akcie, ale peníze (dolary) účelově na nákup akcií. Peníze pošle brokerovi na zaměstnancovo jméno a broker je v daném termínu zakoupí. Jak a zda zdanit tento zaměstnancův příjem?

Prodej zaměstnancům za zvýhodněnou cenu

Obchodní firma, která je výhradním prodejcem určitých značek má víc ceníků. Jeden z nich je maloobchodní - tam je cena zboží např. 1500 Kč. Druhý z nich je velkoobchodní, tam je cena 1200 Kč. Pořizovací cena zboží pro společnost je 1000 Kč. Zaměstnanci firmy jsou na daný sortiment odborníci nebo mají informace o těchto přirážkách. Firma by je chtěla však i pro reprezentaci motivovat, aby pro své okolí měli u sebe zboží se značkou jejich firmy (a ne od konkurenční). Ovšem na běžném trhu si tito lidé s těmito informacemi za 1500 Kč nejsou zboží ochotni koupit. Mohla by zaměstnancům firma prodávat za velkoobchodní ceník (tedy za cenu velkoobchodní), aniž by dodaňovala do mzdy sociální, zdravotní a daň z příjmů rozdíl z maloobchodní a velkoobchodní ceny?

Školení s občerstvením, přefakturace DPH a daňový náklad

Firma si pronajme školicí místnost, zajistí externí lektory pro školení převážně jejich obchodníků, objedná tam catering (občerstvení). Na školení jsou pozvaní i externí obchodníci s dodavatelsko-odběratelských firem (není to pro veřejnost). Firma účastníkům školení, kteří nejsou zaměstnanci chce školení přefakturovat (vyfakturovat) v ceně nákladů (rozpočítané školení, pronájem a catering). Otázky jsou mířeny právě na část nákladů pro externí pozvané hosty. Firma nemá žádnou živnost na školení, je to jednorázová akce na nový produkt, který bude prodávat. Je vhodnější tuto přefakturaci nákladů řešit účty 5XX a 6XX nebo přes trojkové účty 378? Co se týká DPH je vhodnější si DPH neuplatňovat a přefakturovat na výstupu celou částku bez DPH, nebo si DPH uplatnit a fakturovat externistům s DPH (a zároveň ho tedy odvést)? V případě použití účtu 5XX, tak uvažuju, že i v případě občerstvení by byl náklad daňový, protože by byl určen na přefakturaci a bude proti tomu výnos.

Silniční daň

Společnost s r. o. koupila v 7/2019 automobil, 3/2021 zaměstnanec měl autonehodu - totální škoda, 4/2021 vrak vozidla byl prodán. Jak to bude se silniční daní - budeme platit daň za období 1-4/2021?

Doplnění dotazu: Jedná se o osobní automobil, který byl určený jen pro podnikatelskou činnost (servisní výjezdy techniků). Vozidlo bylo zakoupeno v ČR i provozováno v ČR. K zániku vozidla nedošlo, neboť vrak vozdila byl 14. 4. 2021 prodán podnikateli, který se zabývá servisem a prodejem vozů a náhradních dílů. Kupující si vůz přepsal na úřadě dne 4. 5. 2021. V účetnictví jsme automobil vyřadili dne 14. 4., tj. v den prodeje. Daň tedy budeme platit za období 1-4/2021? 

Bezplatné používání vozu zaměstnancem - vstupní cena pro účely zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti

Zaměstnavatel koupil starší osobní automobil od fyzické osoby (občan, neplátce DPH) za 200 000 Kč. Tento automobil pak poskytne svému zaměstnanci k využívání pro služební i soukromé účely. Jaká bude vstupní cena pro účely stanovení příjmu zaměstnance podle § 6 dost. 6 ZDP? Bude se ke vstupní ceně 250 000 Kč připočítávat ještě, v tomto případě „fiktivní“, DPH, nebo se příslušené ustanovení ZDP o zvýšení vstupní ceny o DPH vztahuje jen na případy, kdy zaměstnavatel pořizuje automobil s DPH?