Penzijní připojištění (98)

Účtování příspěvků zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření v účetním software

Účetní software, jeho mzdová část, má v sobě zahrnutu i funkci příspěvků zaměstnancům na doplňkové penzijní spoření. Účtování je pevně dáno výrobcem programu. Zaúčtováním měsíčních mezd se vytvoří závazkové doklady na úhradu příspěvků penzijním společnostem a ty jsou účtovány souvztažností MD 527 / DAL 527. Úhrada závazkového dokladu MD 527 / DAL 221. Domnívám, že tento postup není úplně správný. Dle mého názoru by bylo vhodnější postupovat buď zaúčtováním závazkového dokladu vůči penzijní společnosti MD 527 / DAL 325 a úhradu dokladu pak MD 325 / DAL 221 nebo variantně účtováním závazkového dokladu MD 395 / DAL 395 a úhradu pak MD 527 / DAL 221. 

Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance

Jsem zaměstnána v s. r. o. na dobu neurčitou. V současné době však čerpám rodičovskou dovolenou na své dítě. Když jsem vykonávala zaměstnání, přispíval mi zaměstnavatel (s. r. o.) na moje penzijní připojištění. Ovšem v době mé mateřské dovolené a mé rodičovské dovolené mi příspěvky zastavil. Je jeho postup správný? Nejedná se o nerovný přístup, když ostatním zaměstnancům příspěvky poskytuje? 

Doplňkové penzijní spoření

Jakou výši příspěvků je možno zaměstnanci odečíst od základu daně z příjmů, jestliže si měsíčně na své doplňkové penzijní spoření přispívá 300 Kč, ale v prosinci zaplatí jednorázový příspěvek 25 000 Kč? Celkem tak za celý rok naspoří 28 300 Kč. Lze odečíst 24 000 Kč, což je částka o kterou celkem v daném měsíci (prosinci) převýšil příspěvek 1 000 Kč? Nebo existuje nějaká omezující podmínka? Např. že si musí sám měsíčně přispívat alespoň 1 000 Kč? Je možné, aby tento zaměstnanec měl možnost si odečíst celých 24 000 Kč, což je stejně jako si může odečíst zaměstnanec, který si pravidelně spoří každý měsíc 3 000 Kč (za rok 36 000 Kč)?

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění

Může zaměstnavatel přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění, na které si zaměstnanec šetří již od roku 2002 a výplata je sjednána ve věku 50 let? Je takový příspěvek zaměstnavatele daňově uznatelný? A z pohledu zaměstnance je příspěvek zaměstnavatele osvobozen od daně z příjmu?

Příspěvek na penzijní připojištění u zaměstnanců pracujících na DPP

Zaměstnavatel (s. r. o.) do dohody o provedení práce svým zaměstnancům uvedl, že mají nárok na roční příspěvek na penzijní či životní pojištění maximálně do výše 50 000 Kč. Tuto platbu také již v roce 2020 zrealizoval a zaslal peníze (50 000 Kč) na účet penzijní společnosti. Je taková operace z hlediska daní v pořádku, v případě že se jedná o brigádníky a nejsou to zaměstnanci na hlavní pracovní poměr?

Příspěvek na penzijní připojištění při odchodu do starobního důchodu

Zaměstnanec odchází 16. 11. 2020 do starobního důchodu. Může mu zaměstnavatel (s. r. o.) poukázat příspěvek ve výši 50 000 Kč, nebo jej musí krátit? Všechny zákonné podmínky jsou naplněny. 

Příspěvek na životní a penzijní pojištění

Zaměstnavatel v roce 2018 a v roce 2019 přispěl zaměstnanci omylem na životní a penzijní pojištění částkou na místo 50 000 Kč částkou 100 000 Kč. Jak nyní správně zaúčtovat tento problém? Bude se z částky 50 000 Kč doměřovat zdravotní, sociální pojištění a 15% daň nebo jen zdravotní a sociální pojištění? Jak se bude postupovat na straně zaměstnavatele a zaměstnance? Bude muset zaměstnavatel opravovat i daňové přiznání? 

Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění

Zaměstnavatel poukáže příspěvek zaměstnanci v roce ve výši 100 000 Kč na účet penzijního fondu nebo pojišťovny. Ve vnitřní směrnici je limit 50 000 Kč za rok. Smlouvy o penzijním nebo životním pojištěním splňují podmínky stanové zákonem o daních z příjmů. Jaké daňové dopady bude mít tento příspěvek na zaměstnance a zaměstnavatele? 

Penzijní připojištění příspěvek od zaměstnavatele

Zaměstnavatel (s. r. o.) dle směrnice přispívá svým zaměstnancům ročně na penzijní připojištění 50 000 Kč. Tuto částku však odeslal na bankovní účet svých zaměstnanců a ne na účet penzijní společnosti. Dle § 6 odst. 9 písm. p) má být příspěvěk na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti. Jedná se tedy stále o daňově uznatelný náklad firmy a u zaměstnance o osvobozené plnění? Dále tato společnost má hospodářský rok od 1.4.-31.3. Je možné, aby společnost zaměstnancům vyplatila penzijní připojištění ve výši 50 000 Kč např. 6/2020 a následně dalších 50 0000 Kč v 3/2021? Budou náklady pro s.r.o. stále daňově uznatelné a pro zaměstnance osvobozené?

Penzijní pojištění vyplácené z EU

Pokud poplatníkovi (daňovému rezidentovi v ČR) vznikne nárok na výplatu penzijního pojištění z jiného státu EU a v souladu s mezinárodní smlouvou mají být tyhle příjmy zdaněny ve státě rezidence, platí pro něho stejné podmínky, jako pro občana ČR, kterému plyne příjem z českého penzijního pojištění? Nejedná se však o penzijní pojištění, na které by mu přispíval zaměstnavatel. Pojištění si po celou dobu platil sám (investuje peníze do penzijního fondu, kde se mu zhodnocují). Poplatník si má možnost zvolit, zda mu penze bude vyplacená jednorázově, nebo v splátkách po dobu, kterou si stanoví. V případě, že by si poplatník zvolil, že mu penze bude vyplácená po dobu delší než 10 let, byla by možnost osvobození tohoto příjmu dle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o daních z příjmů? V případě, že by se rozhodl jinak, šlo by o příjem dle § 8 odst. 6 zákona o daních z příjmů?