Penzijní připojištění (80)

Penzijní připojištění jednatelů v s. r. o.

Firma s. r. o., plátce DPH, dva jednatelé (manželé). Manžel má dohodu o provedení činnosti, firma mu platí měsíčně penzijní připojištění 2 000 Kč, účtujeme do uznatelných nákladů. Manželka smlouvu nemá žádnou, chce si nechat posílat také 2 000 Kč příspěvek na penzijní připojištění. Je možné příspěvek i u manželky dát do daňově uznatelných nákladů nebo do sociálních nákladů nad rámec zákona? 

Příjem ženy na mateřské dovolené

Žena na mateřské dovolené. Manžel uplatňuje daňovou slevu na jako vyživovanou osobu bez vlastních příjmů. Manželka pracuje pro s. r. o. na zkrácený pracovní úvazek. Měsíční odměna 3 000 Kč, k tomu dostává od zaměstnavatele příspěvek na penzijní připojištění. Mezi vlastní příjmy se nezapočítá sociální dávka - mateřská, naopak do limitu příjmů se započítává hrubá mzda, ale jak je to s příspěvkem od zaměstnavatele na penzijní připojištění?

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění u DPP

Firma chce přispívat na penzijní připojištění zaměstnanci, pracujícímu na základě dohody o provedení práce. Je možno čerpat celý limit 50 000 Kč ročně, když DPP sice trvá po celý rok, ale zaměstnanec pobírá příjem pouze od dubna do září?

Příspěvek na penzijní připojištění zaměstnanců

Je příspěvek na penzijní připojištění zaměstnanců daňově uznatelným nákladem firmy a u zaměstnance je osvobozen (do částky 50 000 Kč/ročně) od daně z příjmu, platby zdravotního a sociálního pojištění? Jedná se mi o případy dlouhodobé nemoci, jakož i zaměstnankyně na mateřské či rodičovské dovolené. Dle vnitřních předpisů firma hradí příspěvek na penzijní připojištění příslušným penzijním fondům i u těchto zaměstnanců.  Doslechli jsme se, že může docházet k rozdílnému výkladu, zda jsou tyto osoby z hlediska zákona o dani z příjmů považovány za zaměstnance vzhledem k tomu, že jejich příjem dle § 6 tohoto zákona je po dobu pobírání těchto dávek nulový. Můžeme tento příspěvek na penzijní připojištění zaměstnancům bez aktuálního příjmu dle § 6 zákona o daních z příjmů, zahrnout do daňově účinných nákladů firmy a zároveň je tento příspěvek u těchto konkrétních zaměstnanců osvobozen od daně z příjmů a zdravotního a sociálního pojištění (za předpokladu dodržení 50 000 Kč/ročně)? Z pracovněprávního hlediska se i nadále bez přerušení jedná o zaměstnance v pracovním poměru.

Příspěvek na penjijní pojištění nepo připojištění z FKSP

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jedenkrát za rok, vždy v měsíci prosinci, odvádíme na účet penzijního připojištění některých našich zaměstnanců, kteří mají sjednáno příslušné penzijní připojištění částku 3 600 Kč. K této částce není zaměstnancům poskytován státní příspěvek. Proto si myslíme, že se na tyto částky nevztahuje věta z § 12 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, kde se praví: „...nejvýše však 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit“. Tak bychom nemohli zaměstnanci, který si spoří např. 300 Kč měsíčně, přispívat 3 600 Kč za rok, ale maximálně 3 240 Kč.

Penzijní připojištění

Dealer penzijní společnosti doporučil klientovi uzavřít DPP malého rozsahu, např. 200 Kč měsíčně na organizační práce. Tím lze současně tomuto zaměstnanci přispívat na penzijní pojištění např. 2 000 Kč, ale až maximum. Je pravda, že DPP spadá pod pracovní poměr, ale současně nezakládá nárok na dovolenou, nemocenskou, stravenky, bonus na dovolenou až 20 000 Kč ročně apod. Přesto je dealer přesvědčen, že je to tak správné a možné.

Poplatky bance při provádění srážek zaměstnancům (z daňového hlediska)

Našim zaměstnancům odesíláme mzdu vždy na jeden jimi uvedený bankovní účet. Jak je to v případě, že zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr a zároveň pobírá odměnu za jednatelství na základě smlouvy o obchodních korporacích? Mohu mu na jeho žádost mzdu za každý z těchto dvou pracovního poměru odesílat na odlišný účet, nebo to musí být stejný účet? Zaměstnavatel zároveň měsíčně přispívá zaměstnancům na penzijní připojištění. Tento příspěvek zaměstnavatele je měsíčně odesílán příslušným penzijním fondům. Zároveň ve směrnici máme stanoveno, že tento příspěvek zaměstnavatele je podmíněn vlastní platbou zaměstnance na penzijní připojištění a tato jeho vlastní platba mu bude měsíčně ve mzdě stržena a odeslána penzijnímu fondu. Jedná se mi o to, jestli poplatek bance za tuto srážku (vlastní platba zaměstnance), je daňovým nákladem firmy a u zaměstnance nemusí být přidaňován, a nemusí se z něj odvádět zdravotní a sociální pojištění?

Penzijní připojištění - jednatel 2018

Jsem zaměstnán u firmy A a zároveň jsem jednatel firmy B s. r. o. (maloobchod). Ve firmě B nepobírám odměnu za funkci jednatele, ale měsíčně mám dohodu na 10 000 Kč, ze které odvádím srážkovou daň 1 500 Kč. Může mně firma B, kde jsem jednatel, přispívat ročně na penzijní připojištění? A jak to bude u manželky, která je také jednatelem firmy B, momentálně na rodičovské dovolené, z funkce jednatele odměnu nemá, ale má také měsíční příjem z dohody 10 000 Kč čistého? Oba máme dohody na práce v prodejnách.

Příspěvek na penzijní připojištění u zaměstnavatele

Mám několik otázek ohledně příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění:

1) Může zaměstnavatel přispívat na penzijní připojištění i u DPČ a DOPP, když jsou do 10 000 Kč (není zde odvod na sociální a zdravotní pojištění)?

2) Je někde stanovený maximální daňově uznatelný měsíční příspěvek na penzijní připojištění pro jednoho zaměstnance?

3) lLze například ve vnitřní směrnici firmy uvést, že ten, kdo má pracovní smlouvu, má nárok na příspěvek 2 000 Kč, jinak se přispívá 1 000 Kč? (Jde o DPP, kde odpracují zaměstnanci jen 25h/měsíc a dostávali by příspěvek jen 1 000 Kč/měsíc)?

3) Pokud zaměstnanec donese smlouvu na penzijní připojištění uzavřenou až v 09/2018, je možné mu přispět jednorázově např. 50 000 Kč na penzijní připojištění bez daňových dopadů pro zaměstnavatele nebo zaměstnance?

Jak by to bylo po daňové stránce a u odvodů na sociální a zdravotní pojištění, pokud by místo penzijního připojištění šlo o životní pojištění? 

Předčasné zrušení penzijního připojištění a dopady na zdanění

Ze strany klienta došlo v letošním roce k předčasnému zrušení připojištění (doba trvání 111 měsíců). Klient dostal odbytné, během trvání pojištění si neuplatňoval odečitatelnou položku - nebyl nárok, 2 roky mu přispíval zaměstnavatel. Penzijní společnost z příspěvků od zaměstnavatele odvedla 15% daň a také z výnosu spoření. Je potřeba za rok 2018 něco dodatečně zdanit?