Ing. Ladislav Pitner (964)

Datum uskutečnění zdanitelného plnění u služby

Ve smlouvě o poskytování služeb uzavřené mezi dvěma tuzemskými plátci DPH na období od 1. listopadu 2019 do 31. října 2021 je uvedeno, že zastoupený se zavazuje platit zástupci paušální měsíční odměnu. Odměna bude hrazena zastoupeným ve prospěch zástupce na základě daňového dokladu vystaveného k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce za uplynulý kalendářní měsíc, za nějž bude zástupcem vyúčtována. Na základě této smlouvy je zástupce zmocněn k úkonům uvedeným ve smlouvě na smluvené období. Za měsíc listopad 2019 byl vystaven daňový doklad dne 1. 12. 2019 s datem zdanitelného plnění 1. 12. 2019, je tento postup v souladu se zákonem o DPH?

Vypořádací koeficient DPH § 76

Společnost s. r. o., měsíční plátce DPH, poprvé uskutečnila v průběhu roku osvobozené plnění - finanční činnosti podle § 61. Předtím uskutečňovala pouze plnění zdanitelná, bez krácení na vstupu. Po celý tento rok se ponechal zálohový koeficient ve výši 100 %. V prosinci společnost provedla úpravu odpočtu, kdy se koeficient podstatně snížil. Jak vyrovnat plnění, která byla do přiznání po začátek roku uplatňována jako plný nárok a v programu nebylo zadáno plnění krácené? Je nutné podat dodatečná přiznání za všechny tyto předchozí měsíce, z důvodu přeřazení na odpočet krácený, i když se daňová povinnost nezmění? 

Dodání zboží do JČS od roku 2020

Můj dotaz se týká nových pravidel pro prokázání osvobození od daně při dodání zboží do JČS po 1. 1. 2020. Prostudoval jsem prováděcí nařízení EU č. 282/2011. V tomto předpise se mimojiné uvádí, že „a) prodávající uvede, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno jím nebo na jeho účet třetí osobou, a má buď alespoň dva důkazy uvedené v odst. 3 písm. a), které si neprotiřečí a které jsou vydány dvěma různými stranami nezávislými navzájem, na prodávajícím a na pořizovateli...“. Napadají Vás dva v praxi skutečně reálně obstaratelné důkazy z odst. 3 písm. a) daného nařízení, které by mohl mít prodávající k dispozici, a které by zároveň byly "vydány dvěma různými stranami nezávislými navzájem, na prodávajícím a na pořizovateli"? Pro tento příklad počítejme, že zboží přepravuje nezávislý přepravce, například společnost DHL.

Registrace k DPH

Existuje nějaká výjimka, kdy FO - podnikatel překročí obrat 1 000 000 Kč a nemusí se stát plátcem DPH?

Zprostředkování obchodu s kryptoměnou

Fyzická osoba podnikatel v oblasti finanční činnosti, který není plátce DPH, jelikož provozuje pouze finanční činnosti osvobozené od DPH, chce zprostředkovávat obchodování s kryptoměnou. Je zprostředkování nákupu, prodeje, směny kryptoměn považováno za finanční činnost osvobozenou od DPH bez nároku na odpočet?

Polyfunkční dům - nástavba a sazba DPH

Právnická osoba, plátce DPH, vlastní (již několik let) polyfunkční dům, ve kterém jsou kancelářské (nebytové) prostory a byty. Část kanceláří a všechny byty se pronajímají. Dům je umístěn v části obce, která je v územním plánu určena ke komerční (nebytové výstavbě. Nebytové prostory tak tvoří nadpoloviční většinu celkových m2 podlahové plochy domu. Aktuálně byla stavebním úřadem schválena nástavba v podobě dvou nových pater, které budou zahrnovat čtyři byty (do 120 m2) a dvě kanceláře. Co do celkových m2 nástavby bude opět (v souladu s územním plánem) nadpoloviční většinu tvořit kancelářské prostory.

Otázka zní, jaká sazba DPH se uplatní u stavebních prací na celou přístavbu. Stavební firma bude uplatňovat režim přenesení daňové povinnosti. Vlastník (příjemce plnění) bude provádět samovyměření. Krom sazby daně je také otázkou uplatnění nároku na odpočet daně při samovyměření, když byty budou pronajímány v režimu osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a u pronájmu kancelářských prostor se bude uplatňovat daň v základní sazbě. Třetí otázka směřuje do situace, která by mohla reálně nastat, a sice, kdy vlastník v určité fází výstavby požádá o změnu územního plánu tak, že celá nástavba bude finálně zahrnovat pouze byty (kancelářské prostory se pak budou kolaudovat případně rekolaudovat na byty). To se může stát např. při dokončování stavby a je otázkou, zda tato skutečnost nebude mít vliv na změnu sazby DPH na stavební práce. Změnil by se i nárok na odpočet daně, neboť by v tomto případě byly všechny byty pronajímány v režimu osvobození. 

Dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností - základ daně a úprava nároku na odpočet DPH

Společnost nakoupila nemovité věci (pozemky, staré budovy) z důvodu plánované rezidenční výstavby ve které budou k dispozici i komerční části. V průběhu výstavby vznikají společnosti náklady od různých subdodavatelů, které souvisejí s výstavbou daného projektu (např. architektonické práce, právní služby, výkopové práce, položení základní desky apod.). Někteří subdodavatelé nejsou plátci DPH a některé práce jsou vykonané i zaměstnanci společnosti. Většina nákladů je účtováno na účet 042, protože vstupují do pořizovací ceny, nicméně některé náklady mohou být zaúčtovány i přímo do nákladů, protože dle zákona o účetnictví tyto náklady nevstupují do pořizovací ceny. Společnost kromě této výstavby má další činnosti zdanitelné i osvobozené, tj. používá zálohový koeficient na vstupy, které spadají do kráceného nároku na odpočet DPH. Z důvodu, že tyto náklady jsou vynaloženy k výstavbě rezidenční a komerčních prostorů, tj. bude pronajímáno, jak neplátcům DPH, tak plátcům DPH), tak se bude jednat o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, kde dochází k fikci dodání dle § 13 odst. 4 písm. b). Naše otázky jsou následující: a) Může společnost uplatňovat plný nárok na odpočet DPH u těch vstupů, které souvisejí s výstavbou tohoto projektu bez rozlišení, zda je účtováno na účet 042 či do nákladů? Nebo u těch vstupů, které neskončí na účtu 042 musí rovnou dát do kráceného nároku na odpočet DPH a zkrátit aktuálním zálohovým koeficientem? b) V roce, kdy dojde k zařazení výstavby do užívání dle § 13 odst. 4 písm. b) dojde k fiktivnímu dodání zboží , kde základ daně se určí dle § 36 odst. 6. písm. a)prostřednictvím kterého se odvede státu DPH na řádku 1 daňového přiznání (A.5. kontrolní hlášení). Jelikož u tohoto projektu nelze zjistit cenu obdobného zboží, tak by měl být základ daně dle zákona stanoven ve výši celkových nákladů vynaložených na dodání zboží k DUZP. Vstupují do základu daně i ty náklady u kterých nebylo DPH účtováno ani samovyměřeno? Jsou to náklady od neplátců DPH a mzdové náklady společnosti, takže tam není žádný titul pro krácení, neboť nebyl uplatněn původně žádný nárok na odpočet DPH a tudíž by byla porušena neutralita DPH. Ve podobné logice funguje i § 13 odst. 5, kdy se jedná o dodání zboží pouze v případě, že byl nárok na odpočet DPH uplatněn. c) současně při fiktivním dodání zboží dle § 13 odst. 4 písm.a) vzniká společnosti nárok na odpočet DPH v krácené výší, který uvede na řádku 47 a na řádku 40 do sloupečku pro krácený nárok na odpočet DPH. V jaké hodnotě bude uveden tento majetek na řádek 47? Bude to součet nákladů, kde byl uplatněn nárok na odpočet DPH, které podléhají 10 letému období pro úpravu odpočtu DPH či pořizovací cena z účetnictví, která zahrnuje i náklady od neplátců či mzdové náklady? V případě, že budu mít daný rok zálohová koeficient 20%, tak bude toto zdaňovací období uplatněna pouze 20% část DPH, která je odvedena na řádku 1 prostřednictvím fiktivního dodání zboží i kdyby v dané budově bylo 90% prostoru určeno plátcům DPH a 10 % neplátcům? d) Desetiletá lhůta pro úpravu odpočtu DPH by měla běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do užívání. Pokud první rok jsem majetek vypořádal v prosinci vypořádacím koeficientem 25 %, tak následující rok vždy porovnávám s tímto původním číslem a to na celkový koeficient celé společnosti bez ohledu na situaci pronájmů v tomto konkrétním projektu? Pokud je rozdíl vyšší nebo nižší 0 10 %, tak dělám úpravu odpočtu DPH a jinak nikoliv?

Uplatnění DPH při pořízení zboží z EU

Tuzemskému měsíčnímu plátci DPH jsme prodali náhradní díl. Tento náhradní díl jsme zakoupili od italského dodavatele, který je registrovaným plátcem daně v Itálii. Pro urychlení výměny náhradního dílu na zařízení, které je instalováno ve Francii, italský výrobce náhradní díl odeslal kurýrem (DHL) přímo do Francie. Tedy náhradní díl nevstoupil na území ČR. Obdrželi jsme od italského dodavatele fakturu za tento náhradní díl, místem určení je uvedena Francie. Jak jsem měla postupovat z hlediska daně? Je možné provést dodanění a následně uplatnit odpočet z této obdržené faktury? Jen doplňuji, že se zákazníkem z Francie nemáme žádný obchodní vztah. Náhradní díl měnil náš tuzemský odběratel v rámci uplatnění garance na služby, které zde prováděli.

Dodání zboží do EU

Naše firma (s. r. o., české DIČ) dodává zboží do EU. Náš odběratel je německá firma (německé DIČ). Faktura bude na tuto firmu. Přepravu zajišťujeme a platíme my (české s. r. o.). Náš odběratel po nás chce, ať zboží rovnou odvezeme do Velké Británie do skladu k jeho dceřiné společnosti s anglických DIČ (zboží pojede tedy rovnou z Česka do Velké Británie). Můžeme i v tomto případě vystavit fakturu na Němce, osvobodit a uvést na ř. 20 přiznání k DPH? Jak by to bylo v případě, že Velká Británie vystoupí z EU, bude postup stejný?

Právní služby pro investiční fond

Právní služby ve věci fúze společností jsme vyfakturovali na investiční fond s DPH, který nám tuto fakturu vrátil, že faktury by měly být v souladu s § 54 zákona o DPH vystaveny v režimu osvobození, neboť jsou fakturovány na fond. Je tomu tak?