Ing. Ladislav Pitner (945)

Peníze, vysouzené advokátem pro klienta a daňová evidence

Advokát, plátce DPH, vedl v minulých letech podvojné účetnictví, v letošním roce přešel na daňovou evidenci. Při přechodu na daňovou evidenci je nutné v r. 2019 zvýšit základ pro výpočet daně v r. 2019 o závazky, které byly v PÚ účtovány na nákladový účet a nebyly ke konci roku uhrazeny. V momeně úhrady se pak v daňové evidenci zaúčtují jako daňové výdaje.

1) Na základě rozsudku, ve kterém advokát zastupoval velkou skupinu žalujících, zaplatil žalovaný na oddělený bankovní účet advokáta v minulém roce peníze, které by měl advokát zaslat svým klientům. Tento příjem byl zaúčtován na MD 221/D 379. Vzhledem k tomu, že se spor táhnul mnoho let, odeslal advokát klientům pouze část vysouzených peněz, zbytek není možno klientům odeslat, neboť jsou již nedostupní. Nevrácené peníze tedy zůstávají k 31. 12. 2018 na účtu 379100. Advokát nyní jedná se státními orgány, pravděpodobně jednání skončí tak, že zbytek peněz odešle v r. 2020 státu. Je naše domněnka správná, že tento závazek neovlivní v daňové evidenci daň z příjmu za r. 2019 a při odvodu peněz státu v následujícím roce bude výdaj účtován jako nedaňový?

2) Advokát evidoval na účtu 379200 k 31. 12. 2018 vysouzenou částku. Žalovaný se odvolal a odvolací soud potvrdil původní rozsudek. To nabylo právní moci v 2/2019, již není možno odvolání. Částka, která byla k 31. 12. 2018 na účtu 379xxx by měla být rozdělena dle propočtu advokáta na část, která náleží jemu jako odměna za práci (z té by měl advokát odvést DPH) a část z toho by měl advokát přeposlal svému klientovi. Dosud nebyl propočet proveden. Jak bude určeno DUZP u odměny za práci?

Fakturace silniční služby a mýta

Jsme poskytovatelé silničních služeb tzv. repatriací – např. přeprava havarovaných automobilů ze zahraničí zpět do ČR. Při poskytování této služby platíme mýto v ČR ale i v zahraničí. V některých zemích je mýto zatíženo DPH dané země. Vrácení této DPH si neuplatňujeme. Tyto služby jsme vždy fakturovali následovně – k ceně za vykonanou službu jsme připočítali veškeré zaplacené mýtné poplatky a vše zdanili 21 % DPH. Do této doby nám odběratel veškeré faktury hradil i vč. DPH. Nyní nám začal faktury vracet s tím, že jsou vystaveny špatně a požaduje po nás fakturaci následujícím způsobem: k částce silniční služby připočítat mýto, které není zatíženo žádnou DPH a tuto celkovou částku zdanit 21 % DPH; mýtné poplatky, které byly zatíženy DPH v jiném státě, fakturovat bez DPH mimo tuto službu (dle jejich názoru byly již jednou zdaněny).

Jaký způsob fakturace je správný, abychom předešli případnému doměření DPH ze strany FÚ?

Prodej ojetého vozu do EU

Společnost, plátce DPH, bude prodávat ojeté auto do Itálie. Pokud by prodávala soukromému člověku, místo plnění je zde a odvede DPH. Pokud by prodávala italské společnosti, DPH neodvádí ? Nezkoumám, jestli je to plátce nebo neplátce? Nebo je zde nějaký zádrhel?

DPH za poštovné u dodané knihy

Dodavatel zaslal knihu poštou a na faktuře vyčíslil DPH u knihy 10 % a u poštovného 21 %. DPH za poštovné je vedlejší plnění a podle nás by mělo být ve stejné sazbě jako za knihu. Pokud však dodavatel vyčíslil DPH vyšší, může si firma uplatnit na vstupu DPH 21 %, tj. přesně ve fakturované výši?

Stravenky a DPH z provize

Prosím o jednoznačné vysvětlení účtování provize a DPH z ní u stravenek. Je třeba provizi přičítat k ceně stravenky pro rozúčtování na podíl přeúčtovaný zaměstnancům a na podíl, který jde do firemních nákladů? A jak je to s DPH z této provize? V několika různých zdrojích jsem se dočetla několika naprosto rozdílných pojetí, jak co se týká účtování provize (přičítat k ceně stravenky, nepřičítat, příp. přičítat jenom část připadající na podíl zaměstnanců?), tak účtování DPH (uplatnit, neuplatnit?). 

Nepeněžní vypořádací podíl společníka s. r. o. - převod nemovitosti

Jak se vypořádat se společníkem a jak tento vypořádací podíl danit, pokud se jedná o vypořádání v podobě nemovitosti? Ve společenské smlouvě mají společníci uvedeno, že vypořádací podíl bude stanoven z vlastního jmění společnosti, a to poměrově k podílu na základním kapitálu. Tato částka nám vyšla přibližně na 9 800 000 Kč. Společník chce svůj podíl v podobě majetku, a to konkrétně: areál skládající se z pozemku (v účetnictví 2 500 000 Kč) a nezkolaudované stavby (tato hala je v účetnictví zatím na pořízení majetku v hodnotě 670 000 Kč). Na tento areál byl udělán odhad ve výši 10 500 000 Kč). Nevíme si rady jak dále postupovat a zda bude muset být odvedena DPH ze stavby. Mysleli jsme si následující postup - nárok společníka 9 800 000 Kč, z toho se spočítá 15% srážková daň, kterou odvedeme na FÚ (cca 1 470 000 Kč), dále bychom FU vrátili uplatněnou DPH z prací a materiálu na výstavbě haly (cca 650 000 Kč)? Ale také nám vychází, že společník by měl ještě nám doplatit částku, protože hodnota nemovitosti, je vyšší než výše jeho vypořádacího podílu. Nejsme si jisti, zda po společníkovi chtít doplatek za nemovitost 10 500 000 Kč – 9 800 000 Kč, anebo 10 500 000 – 8 330 000 Kč (tedy výše podílu minus srážková daň). A bude tento doplacený rozdíl nějak daněn?

Rekonstrukce domu pro bydlení i podnikání - DPH

OSVČ, plátce DPH, má v obchodním majetku zahrnutý rodinný dům (uvedeno na katastru). Jedná se o historickou budovu – roubenku s chlévy a skladovacími prostory. OSVČ chce celý dům zrekonstruovat a poté používat z části pro vlastní bydlení (cca 30% z celého domu) a z části (70%) pro podnikání – ubytování a pivovar. Jak naložit s DPH? Práce na rekonstrukci domu bude částečně zajišťovat sám vlastní činností, částečně dodavatelsky od plátce DPH. Práce budou trvat více let. Může si OSVČ plátce uplatňovat 100% odpočet DPH na vstupu z celé rekonstrukce a až po zařazení do užívání vrátí část DPH dle skutečné plochy pro osobní spotřebu a pro podnikání? Bude DPH vracet postupně po dobu 10 let? DPH se bude vracet ze skutečné výše uplatněného DPH z dodavatelsky provedených prací a jak se ocení vlastní práce OSVČ na domě? Práce prováděné vlastní činností provádí sám majitel a také jeho dva zaměstnanci. Po zařazení domu do užívání stačí spočítat vratku DPH dle procent plochy na podnikání a bydlení a nebo je nutné řešit každou část rekonstrukce zda je pro bydlení anebo podnikání a podle plochy rozdělit jen společné věci (střecha, omítka apod.) – např. vybudování koupelny v bytě je 100% vratka odpočtu DPH a vybudování koupelny v ubytovacím prostoru je 100% nárok na odpočet DPH? Dále např. rekonstrukce všech oken v objektu, máme spočítat kolik oken je pro podnikání a kolik pro bydlení nebo stačí výpočet poměrem ploch? Dále mě ještě zajímá, jak posoudit kdy jde o opravu a kdy o TZ? Např. na domě bude potřeba vyměnit roubení, jde o kulturní památku, tedy opravdu půjde o výměnu poškozených trámů kus za kus, aby se dodržela maximální historická hodnota. Lze výměnu roubení účtovat jako opravu a ostatní práce – nová střešní krytina s izolací, nové podlahy, nové rozčlenění místností jako TZ? Nebo vzhledem k celkové rekonstrukci musí jít všechny práce do TZ? Výměna roubení bude provedena první rok, aby byl dům staticky zajištěn, další rekonstrukce až další roky.

 

Osvobození při vývozu zboží

Česká společnost s. r. o., plátce DPH, bude prodávat své výrobky slovenské společnosti s. r. o., registrované k DPH na Slovensku (není plátcem v ČR, ani zde nemá sídlo či provozovnu). Výrobky budou přepraveny ze závodu české společnosti přímo ke konečnému odběrateli ve třetí zemi, přičemž přepravu a celní řízení organizuje slovenská společnost, která české společnosti předloží potvrzení od výstupu zboží z EU (celní řízení proběhne v Gdaňsku, PL). Lze v souladu se závěry KOOV 365/04.04.12 dodání zboží od české společnosti na slovenskou společnosti osvobodit od DPH (§ 66), a tedy uvést v přiznání k DPH na řádek 22? A pokud bychom situaci otočili, tj. česká společnost s. r. o., plátce DPH, by nakupovala zboží od slovenské společnosti s. r. o. registrované k DPH na Slovensku, zboží by bylo přepraveno ze Slovenska přímo ke konečnému odběrateli ve třetí zemi, přičemž přepravu a proclení by organizovala česká s. r. o.: Slovenská s. r. o. by vykázala ve svém přiznání k DPH vývoz (osvobozeno) a česká s. r. o. by vykázala plnění na řádku 26 (fakturace slovenské s. r. o., místo plnění není v ČR)? 

Přefakturace elektroinstalačních prací

Jsme plátci DPH a jinému plátci chceme přefakturovat elektroinstalaterské práce. Firma A nám vyfakturuje elektroinstalační práce ve výši 50 000 Kč v režimu přenesení daňové povinnosti a my tyto práce přefakturujeme firmě B též v režimu přenesení daňové povinnosti, ale cenu si zvýšíme o 5 %, tedy 52 500 Kč. Je toto řešení správné? 

Fyzická osoba registrovaná identifikovaná osoba, jako poskytovatel přepravy prostřednictvím aplikace UBER

Postupujeme daňově správně v případě poskytování přepravy fyzickou osobou prostřednictvím aplikace UBER? Fyzická osoba se registrovala ode dne přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku, tj. firmy UBER jako identifikovaná osoba. Od této doby podáváme každý měsíc daňové přiznání k DPH a souhrnné hlášení, kde uvádíme výši příjmů, které obdrží FO na svůj účet navýšené o poplatek za služby, který si strhává UBER a zasílá již odměnu za služby o tento poplatek méně. Klient nyní přišel s tím, že DPH by měl odvádět, což si myslím, že není pravda, pokud není plátcem DPH. Příjmy ponížené o výdaje procentem z příjmů 60 % (nemá jinou činnost a určitě skutečné výdaje nebudou vyšší) zdaní podle mého názoru při zpracování daňového přiznání k DPFO za celé zdaňovací období. A tím bude daňová povinnost splněna?