Ing. Ladislav Pitner (879)

Komisní prodej knih na Slovensku - z pohledu DPH v ČR

České s. r. o. uzavře se slovenským s. r. o.( obě jsou ve své zemi plátci) smlouvu na komisi knih na Slovensku. Smlouva byla podepsána českým s. r. o. 29. března 2019, slovenským s. r. o. v dubnu na Slovensku. Závoz knih proběhl 25. 4. 2019. Jak má české s. r. o. tuto situaci zaúčtovat do účetnictví a jak má postupovat v DPH? Na základě jakých dokladů to bude účtováno v účetnictví a pro DPH? Dotaz potřebuji vyřešit z pohledu DPH v ČR.

Sazba DPH u stavebních prací v rozestavěné nebytové jednotce v bytovém domě

Společnost s r. o., neplátce DPH, vlastní rozestavěnou nebytovou jednotku (komerční prostor) v bytovém domě. Bytový dům je rozdělen na jednotky. Nebytová jednotka nebyla zkolaudována a v katastru nemovitostí je zapsána jako rozestavěná nebytová jednotka. Samotný bytový dům již byl zkolaudován s výjimkou nebytových jednotek v něm se nacházejících, které mají sloužit jako komerční prostory. Nebytová jednotka nevznikala v bytovém domě dodatečně, vznikala současně s ostatními bytovými jednotkami, pouze s tím rozdílem, že na rozdíl od ostatních ještě není dokončena a bude kolaudována samostatně podle způsobu využití.

1. Jsou-li v jednotce prováděny stavební a montážní práce, použije dodavatel prací sazbu DPH 15% nebo 21%? Brání použití snížené stavby fakt, že dotčená jednotka nebyla zkolaudována a bytový dům bez jedné zkolaudované jednotky tím pádem není dokončenou stavbou ve smyslu § 48 odst. 1 zákona o DPH?

2. Jaké sazbě DPH budou podléhat stavební a montážní práce v nebytové jednotce po její kolaudaci? Záleží přitom na tom, zda v bytovém domě ještě budou nějaké nezkolaudované nebytové jednotky? 

Daňové povinnosti - kulturní akce pořádané městem

Jsme město a pořádáme několikadenní slavnosti, na kterých budou:

1. v rámci bitvy účinkovat zahraniční vojáci, kteří tvrdí, že finanční honorář, který dostanou, jim pokryje náklady spojené s dopravou;

2. italská skupina praporečníků a trubačů, kteří budou v průběhu slavností organizovaně vystupovat a tvrdí, že odměna, která jim má být vyplacena je na: cestovní výlohy, pojištění, poplatky skupiny a daně (tvrdí, že jsou obecně prospěšná společnost a nemají v Itálii povinnost platit daň).

Je nutné z odměny strhnout srážkovou daň a dále našemu finančnímu úřadu uhradit DPH?

Ukončení DPH ve sdružení

Sdružení 3 fyzických osob - v březnu jsme podali u každého žádost o zrušení registrace k DPH z důvodu nízkého obratu - 2 z nich mají registraci ukončenou k 31. 3. 2019, poslední dosud nedostal z finančního úřadu oznámení o zrušení registrace. Předpokládáme, že v dubnu 2019 bude ukončena i jeho registrace. Jaký bude následný postup? V majetku sdružení je zakoupen hmotný majetek, který se bude muset k datu ukončení registrace vypořádat - jak ale, když mají každý zrušenou registraci v jiném období? A co bude s DPH za měsíc duben z hlediska fakturace služeb - účastník sdružení, který je dosud plátcem, vystavuje faktury za sdružení, tzn. v dubnu ještě vystaví fakturu za službu vč. DPH, ale zbylí dva už nejsou plátci daně, tudíž na ně nebude nic přefakturovávat a celé DPH odvede on v rámci svého daňového přiznání?

Airbnb a DPH

Klient provozuje mimo jiné ubytování přes Airbnb a je plátcem DPH. U pronájmů, které jsou delší než 48 hodin, je povinnen účtovat 15% DPH, či je to osvobozeno? Nebo je povinen účtovat DPH 15% na veškeré pobyty ať už trvají den, či týden? Asi je rozdíl, zda se to klasifikuje jako pronájem nebo ubytovací služba, ale o to mi právě jde. Jak je to správně v případě AirBnB?

Daň z přidané hodnoty - stavební práce

Náš dodavatel stavebních prací vystavoval v roce 2018 faktury jako neplátce DPH. Finanční úřad mu k 26. 1. 2019 přiznal registraci k DPH, a to zpětně od 1. 5. 2018. V březnu 2019 mi přinesl opravené faktury za minulý rok, a to v režimu přenesené povinnosti. Jakou povinnost mám teď já jako odběratel? Musím podat následná kontrolní hlášení a dodatečná přiznání k DPH, ve kterých doplním do pol. B1 a do ř. 10 a 43 tyto daňové doklady, nebo lze využít § 104 odst. 1 zákona o DPH a doplnit je v kontrolním hlášení a přiznání, které budu řádně podávat za 3/2019 (moje daňová povinnost se díky PDP nezmění)? Datum zdanitelného plnění uvedu takové, jaké je na daňových dokladech.

Prodej bytu v panelovém domě

Prodává se byt v městském majetku nájemníkovi v panelovém domě. Po 1. 1. 2016 byla provedena podstatná změna stavby ve společných částech domu (nový výtah) - kolaudace. V domě je více vlastníků bytů (společenství vlastníků jednotek) a město se stejně jako všichni podílí na všech stavebních úpravách ve společných částech domu dle spoluvlastnického podílu (katastr nemovitostí). Na základě § 56 odst. 3 zákona o DPH a informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 začíná běžet od vydání kolaudačního souhlasu znovu lhůta pro osvobození 5 let. Domnívám se, že dle příkladu Informace GFŘ musím spočítat poměrnou část z ceny stavební práce provedenou na společných částech domu na byt (myslím, že spoluvlastnický podíl z celkové ceny stavební práce, ale nevím, jestli jsem to tak pochopila - příklad GFŘ – viz níže) a pokud nepřesáhne 50 % ceny bytu před provedením stavební úpravy, tak zůstane prodej osvobozen. Chci se zeptat, jestli by se mohla takto spočítat (dle spoluvlastnického podílu) poměrná finanční hodnota stavební úpravy bytu, a jak mám zjistit cenu bytu před kolaudačním souhlasem nebo ohlášením (nevíme např. 3 roky zpátky, že se bude byt prodávat) a dokládat případné kontrole FÚ, že cena stavební práce nepřesáhla 50 % ceny bytu.

Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016

Příklad: Prodej jednotek po podstatné změně stavby Společnost (plátce) koupí starý bytový dům (jedná se o 1 jednotku), na kterém provede rekonstrukci jednoho nebo několika bytů (na stavební úpravu je vydán kolaudační souhlas), poté je bytový dům prohlášením vlastníka rozdělen na jednotky a tyto jednotky následně prodány fyzickým osobám. U následného prodeje jednotek (bytů) je nutné posoudit, zda nedošlo k podstatné změně konkrétního prodávaného bytu. Ze stavebního povolení nebo ohlášení by mělo být vysledovatelné, jaké konkrétní byty byly předmětem stavební úpravy. Každý byt by v tomto případě měl být posuzován samostatně. Finanční hodnotu stavební úpravy je nutné v tomto případě stanovit podle reálně dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, které byly zabudovány nebo spotřebovány při uskutečňování stavební úpravy konkrétního bytu včetně podílu na společných částech bytového domu Bude-li finanční hodnota stavební úpravy bytu přesahovat 50 % zjištěné ceny nebo směrné hodnoty bytu před provedením stavební úpravy, bude se jednat o podstatnou změnu a vzhledem k vydání kolaudačního souhlasu bude dodání této jednotky, za předpokladu, že se jedná o jednotku, která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení, podléhat první snížené sazbě daně. Při dodání této jednotky (bytu) bude tedy možno využít osvobození od daně po uplynutí lhůty 5 let od vydání kolaudačního souhlasu po podstatné změně jednotky (bytu). Nebude-li ze stavebního povolení nebo ohlášení patrné, kterých bytů se stavební úprava týkala (např.: stavební úprava se bude týkat společných částí domu, nebo se bude jednat o zateplení pláště stavby), je nutné finanční hodnotu stavební úpravy bytu stanovit poměrem finanční hodnoty stavební úpravy celého bytového domu a poměrem plochy bytu včetně podílu na společných částech bytového domu k celkové ploše bytového domu. Bude-li poměrná finanční hodnota stavební úpravy bytu přesahovat 50 % zjištěné ceny nebo směrné hodnoty bytu před provedením stavební úpravy, bude se jednat o podstatnou změnu a vzhledem k vydání kolaudačního souhlasu bude dodání této jednotky (bytu), za předpokladu, že se jedná o jednotku (byt), která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení, podléhat první snížené sazbě daně. Při dodání této jednotky bude možno využít osvobození od daně po uplynutí lhůty 5 let od vydání kolaudačního souhlasu po podstatné změně jednotky.

Vývoz zboží na opravu a dovoz zpět

V únoru jsme vyvezli zboží do Švýcarska na provedení bezplatné opravy v celním režimu 2100 (dočasný pasivní zušlechťovací styk). Hned v únoru bylo opravené zboží dovezeno zpět (hodnota zpětně dovezeného zboží je dle faktury pro celní účely o cca 700 EUR vyšší než hodnota při vývozu na opravu). Zároveň jsme v této zásilce ze Švýcarska vezli jiné nakoupené zboží a celá zásilka, včetně opraveného zboží, byla v proclena v režimu 4000 (propuštění do volného oběhu). Předpokládám, že vývoz v režimu pasivní zušlechťovací styk nebude v přiznání DPH deklarován. Jak to bude s dovozem opraveného zboží? Je nutné nechat opravit dovozní JSD? Pokud by JSD nebylo nutné opravit, potom by se dovoz opraveného zboží uvedl do řádku č. 7? Jak by to bylo s vykázáním DPH v případě opravy JSD (změna celního režimu na zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku)?

Společnost (sdružení) DPH při dodání do JČS

Společnost (sdružení) má dva společníky 50% a 50%. Za společnost jedná pouze pověřený účastník a to vlastním jménem a na účet dašího společníka. Dodávají zboží na Slovensko, společník A vystaví fakturu na celé plnění a uplatní osvobození při dodání do JČS. Společník B vystaví fakturu společníkovi A na 50% plnění. Bude to plnění také osvobozeno jako dodání do JČS nebo tam bude tuzemské DPH? (Dle GFŘ v případech uvedených v situaci 1/ a 2/ budou plnění uskutečněná vůči třetí osobě i mezi společníky navzájem podléhat stejnému daňovému režimu. Pokud jsou odběrateli poskytnuty např. stavební práce včetně projektové dokumentace, bude každým ze společníků (při splnění zákonných podmínek) aplikován režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH). Dá se to považovat za stejný daňový režim? Jak prokáže společník B dodání do JČS pro účely osvobození? Případně pokud by společník B nemohl osvobodit a vystavil by fakturu s tuzemskou DPH, nebude mít společník A problém s odpočtem DPH?

Sklad v jiném členském státě – registrace k DPH

Česká firma dodává zboží do Maďarska. Z tohoto důvodu si pronajala sklad na Slovensku, do kterého si přiveze z ČR maďarskými zákazníky objednané zboží, a toto zboží se po přeložení ihned rozváží do Maďarska. Z tohoto skladu nejde žádné zboží zákazníkům na Slovensko. Objednávky z Maďarska i fakturace se zpracovávají v ČR. Bude nutná registrace k DPH na Slovensku? Jak by tomu bylo, kdyby slovenská firma měla obdobný sklad v ČR pouze za účelem zásobení německého trhu. Musela by se v ČR registrovat k DPH?