Ing. Ladislav Pitner (1225)

Nespolehlivý plátce DPH

Občan podniká jako OSVČ, je plátcem DPH a následně se stane jako „občan“ společníkem v s. r. o., která je také plátcem DPH a po roce je označena jako nespolehlivý plátce DPH. Má nebo může mít tato situace u s. r. o. nějaký vliv na OSVČ jako plátce DPH? Má nebo může mít tato situace u s. r. o. nějaký jiný vliv na OSVČ? Jak by to bylo, pokud by si podíl koupil z pozice OSVČ? 

Koupě letadla v zemi EU, obchod mezi dvěma českými subjekty

Česká společnost A prodala české společnosti B letadlo, které se nacházelo na území Německa. Společnost B, která letadlo koupila, nevlastní "leteckou licenci", proto ho pronajala své sesterské společnosti C, která potřebné licence drží. Společnost C provozuje letadlo pro potřeby majitele (společností B a C), případně na základě smlouvy provede dopravu pro jiné podnikatelské subjekty nebo privátní osoby. Protože se nejedná o veřejnou mezinárodní přepravu, účelem koupě bylo letadlo, které bude provozováno především pro potřeby několika společnosti ve skupině, prodala společnost A letadlo s DPH platnou v Rakousku, kde došlo k prodeji letadla. Společnost B uplatnila nárok na odpočet DPH, přičemž ji byla DPH německá finanční správa uhradila. O rok později však německá finanční správa svůj postup přehodnotila a požádala společnost B o vrácení již zaplacené daně. Máme za to, že v tomto případě, kdy nebude letadlo používáno pro "řádnou" mezinárodní dopravu, byl postup prodat letadlo s německou DPH a nárokovat odpočet DPH v Německu správný? Postupovala německá finanční správa správně, když požaduje vrátit jí zaplacenou daň?

DPH u stravovací služby - dovoz obědů, rauty

Jako restaurace poskytujeme stravovací služby, kdy jídlo konzumované v místě provozovny daníme sazbou 10% DPH, rozvoz pizzy a odnos sebou sazbou 15% DPH. Dále rozvážíme obědy do firem - do jedné firmy obědy dovezeme ve várnicích a na místě naše zaměstnankyně vydává v jejich jídelně jednotlivé porce, tuto službu daníme v 10% sazbě DPH. Do jiné firmy ale dovezeme už přichystané porce buď v jídlonosičích nebo zavakuované v menuboxech, jakou sazbu použít u této služby - máme rozdílné názory, kdy já říkám, že pokud stravovací službu neposkytuji už v místě naším zaměstnancem tak jako u první firmy, tak použiji sazbu 15%, majitel ale říká, že je to jídlo se musí nachystat na jednotlivé porce stejně jako v prvním případě, jen se to děje přímo v naší kuchyni a jim už toto jen dovezeme přichystané a chce použít 10% sazbu DPH. Jaký máte prosím názor a jak tedy správně danit? Ještě bych vás požádala o posouzení přípravy rautů na akce, kdy se toto občerstvení doveze někam na místo mimo naši provozovnu, náš kuchař zde vše nachystá, naaranžuje - může být v 10% DPH? 

Dodávka a montáž kamerového systému

Nechali jsme si nainstalovat kamerový systém. Na faktuře je uvedeno „fakturujeme dodávku a montáž kamerového systému“ a pod tímto textem je výčet materiálu jako venkovní kamery, porty, videorekordéry atd. a pod tímto materiálem je montáž kamer a držáků, instalace rekordérů, oživení kamerového systému a zaškolení. Kdysi jsme tu kamerový systém měli, ale nebyl funkční. Rozvody v síti žádné dodatečné nebyly. Využil stávající rozvody. Dodavatel i my jsme plátci DPH. (s. r. o.) Dodavatel nám fakturoval s daní 21 % a ne v režimu přenesení daňové povinnosti. Pokud by to byla instalace nebo oprava kamerového systému, tak by to mělo být v režimu přenesení daňové povinnosti. Nebo to může být jako dodávka zboží s instalací, anebo údržba systému? Samozřejmě tvrdí, že tato faktura s daní je dle jeho názoru správně. A dále jak správně proúčtovat? Celková faktura je 25 000 Kč bez DPH. Můžu ji odepsat přímo do nákladů?

Nedoložená ztráta drobného majetku (telefonu), vrácení DPH

Firma v březnu 2021 pořídila telefon zaměstnancovi za 10 000 Kč + 2 100 Kč DPH mobilní telefon pro firemní účely, v březnu byl proveden odpočet 2100 Kč. V srpnu zaměstnanec informoval firmu, že telefon bohužel ztratil během montážní zakázky. Tato věc se nenahlašovala na policii. Jak nyní naložit s odpočtem DPH - pochopil jsem, že se DPH vrací do nedoložené ztráty u 3 let, které nebyly použity. Ale tento drobný majetek byl použit a účtován do spotřeby v březnu 2021. Je potřeba nějakou část DPH vracet? Pamatuji si názory, že vrátit dle § 77 na ř. 45 např. šest dvanáctin, protože byl užíván v ekonomickým účelům 6 měsíců, ale nemůžu najít oporu v zákoně.

DPH plný nárok při koupi mobilního telefonu

Jednatel užívá mobilní telefon pro soukromé i pracovní účely, poměr je stanovený paušálem "odborným odhadem" a tento poměr je průběžně prozkoumáván. Částku, kterou společnost vyhodnotí jako soukromou, vrací do pokladny. Jednateli nevzniká žádný nepeněžní příjem ani jiný benefit. Je možné si u nově pořízeného telefonu, který firma zakoupí, nárokovat plný odpočet DPH? Domnívám se, že ano, že veškeré náklady spojené s mobilním telefonem jsou daňově uznatelné, ale je to dostačující i k plnému nároku DPH? Telefon je vedený jako drobný majetek, účtováno do spotřeby.

Poskytnutí konzultační služby osobě nepovinné k dani ze 3. země, režim DPH

Česká firma plátce DPH v ČR poskytne nárazově konzultační službu švýcarské fyzické osobě nepovinné k dani. Jedná se o školení a konzultaci přes skype na online marketing (švýcarská soukromá FO tady využívá, že tyto služby jako školení, že jsou v jejich zemi výrazně dražší). Z toho školení firma odvedla 21% DPH na ř. 1 v tuzemském přiznání. Není tady chyba? Podle ustanovení zákona o DPH § 10h písm. c) je místo plnění příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie - což by naznačovalo místo plnění ve Švýcarsku. A měla by se firma v tomto případě ve Švýcarsku kvůli tomu registrovat?

Pedagog s živnostenským listem ze Slovenska

Soukromá základní umělecká škola (s.r.o.) má zájem zaměstnat pedagožku ze Slovenska, která by vyučovala v ČR a fakturovala by svoje služby škole (oba subjekty jsou neplátci). Zajímá nás, zda by nenastal nějaký problém z hlediska DPH.

Novelizace režimu prodeje zboží na dálku českým plátcem DPH osobám v EU, pro které pořízení zboží není předmětem daně

V rámci harmonizace DPH v rámci EU byla novelizací směrnice Rady EU 2006/112/ES, o dani z přidaného hodnoty (dále jen „Směrnice“), významně upravena problematika tzv. elektronického obchodování, a to s účinností od 1. 7. 2021. Tato problematika se týká také režimu zasílání zboží osobám v EU - koncovým spotřebitelům, pro které zboží není předmětem daně - po schválení novelizace DPH v ČR nově označeného jako režim prodeje zboží na dálku. Český zákon o DPH nebyl k datu sepsání této žádosti o konzultaci novelizován z důvodu legislativně schvalovací prodlevy.

Problematika zasílání zboží je upravena v § 8 českého zákona o DPH, ve kterém je mimo jiné v odst. 2) písm. b) stanoveno, že ke zdanění prodeje zboží ve státě dodání zboží dochází, pokud předmětné prodeje překročí částku stanovenou jiným členským státem, je-li zboží odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu.

Informace GFŘ k novele zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování (e-commerce) s plánovanou účinností od 1. 7. 2021 – čj. 43265/21/7100-20116-050701 (dále jen „Informace“) uvádí: Tato Informace stanoví, že s ohledem na současné prodlevy v legislativním procesu novely zákona o DPH může daňový subjekt od 1. 7. 2021 postupovat standardně ve smyslu ustálené judikatury Soudního dvora EU, tj. uplatní se přímý účinek dané směrnice. Dále stanoví, že přede dnem nabytí účinnosti novely zákona o DPH lze také postupovat podle dosud účinného zákona o DPH.

Informace stanoví, že novela Směrnice EU ruší od 1. 7. 2021 jednotlivé prahové hodnoty pro zasílání zboží, které si mohly jednotlivé státy zvolit ve výši 35 000 EUR nebo 100 000 EUR, a zavádí pouze jednu prahovou hodnotu ve výši 10 000 EUR, kterou je potřeba se řídit bez ohledu na účinnost novely zákona o DPH. K tomuto připojuji citaci bodu 1. samotné Informace:

„Prodej zboží na dálku (zasílání zboží) Novela směrnice o DPH mění pravidla v oblasti zasílání zboží v rámci EU, přičemž nově zavádí pojem „prodej zboží na dálku“ namísto „zasílání zboží“ a nastavuje nová pravidla pro stanovení místa plnění, tj. v jakém členském státě dochází ke zdanění.

Novela směrnice o DPH ruší od 1. 7. 2021 jednotlivé prahové hodnoty pro stanovení místa plnění u zasílání zboží, které si členské státy mohly zvolit ve výší 35 000 EUR nebo 100 000 EUR. Nově zavádí pouze jednu společnou prahovou hodnotu ve výši 10 000 EUR pro prodej zboží na dálku a tzv. TBE služby

Ke zrušení prahových hodnot platných do 1. 7. 2021, jakož i navazujících pravidel pro stanovení místa plnění, dochází bez ohledu na účinnost novely zákona o DPH. Od 1. 7. 2021 je tedy u prodeje zboží na dálku při sledování prahové hodnoty nezbytné vždy postupovat podle pravidel novely směrnice o DPH. Novela směrnice o DPH umožní pro prodej zboží na dálku využít zvláštní režim jednoho správního místa (One Stop Shop), což významným způsobem zjednoduší a usnadní přiznání a odvod DPH u vybraných plnění uskutečněných v rámci ostatních členských států. Pro usnadnění odvodu DPH z důvodu prodeje zboží na dálku slouží režim EU v rámci zvláštního režimu One Stop Shop. Více informací včetně příkladů je dostupných v přehledu změn v oblasti DPH od 1. 7. 2021 na internetových stránkách FS ČR.“

Může se český plátce s účinností od 1. 7. 2021 řídit limity stanovenými jednotlivými zeměmi EU ve smyslu znění platného ustanovení § 8 zákona o DPH? Pokud ano, jaké to jsou legislativně stanovené limity v zemích EU od 1. 7. 2021? Od jakého data je rozhodná pro českého plátce prahová hodnota 10 000 EUR pro všechny prodeje do všech zemí EU? Je to od 1.7. 2021, resp. data účinností novely Směrnice, nebo od data nabytí účinnosti českého ZDPH, nebo se počítá retroaktivně od 1. 1. 2021 bez ohledu na datum účinnosti českého zákona o DPH a na datum účinku novely Směrnice? Jaká je stanovena lhůta pro registraci do systému One Stop Shop (dále jen „OSS“), zjednodušeného systému odvodu DPH do jednotlivých členských států při překročení prahové hodnoty tak, aby se český plátce mohl zprostit povinné registrace a odvodu DPH v jednotlivých členských státech EU? Jaká je stanovena lhůta pro registraci k DPH v jednotlivých členských státech při překročení prahové hodnoty a včasného nezaregistrování se do systému OSS?

Osvobozený prodej osobního automobilu

Společnost s r. o. koupila do svého majetku v 8/2019 osobní automobil od soukromé osoby bez DPH. První registrace dle technického  tohoto osobního auta byla v 4/2001, v ČR v 9/2015. Nyní v 9/2021 bude s. r. o. auto prodávat. Lze ho prodat jako osvobozené plnění bez DPH dle § 75 odst. 2 zákona o DPH ve znění před účinností zákona 87/2009 - přech. ustanovení odst. 3 nebo musí být prodej zatížen 21% DPH? Je rozdíl, když bude prodáno auto na náhradní díly?