Zaměstnavatel (871)

Kolektivní pojištění odpovědnosti z výkonu povolání

Právnická osoba (s. r. o., zaměstnavatel) sjednal „Kolektivní pojištění odpovědnosti z výkonu povolání“, kde je jako zaměstnavatel v pozici pojistníka. Jedná se tedy o pojištění odpovědnosti zaměstnanců vůči zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů. Pojištěným je každý zaměstnanec uvedený v seznamu pro tyto účely vedeným zaměstnavatelem. Pojištění se sjednává s ročním limitem 500 000 Kč. Roční pojistné pak hradí zaměstnavatel ve dvou splátkách. V případě škodní události je sepsán protokol o škodě se zaměstnancem, příslušené dokumenty jsou předány pojišťovně k likvidaci pojistné události a pojistné plnění je připsáno přímo zaměstnavateli na bankovní účet. Jedná se v daném případě o nepeněžní příjem (neosvobozený) zaměstnance a pro zaměstnavatele půjde o daňový náklad? Pokud ano, kdy zaměstnancům přidanit příslušnou částku jako nepeněžní příjem ve mzdě? Jak daňově řešit situaci, kdy se na konkrétní pracovní pozici změní zaměstnanci (tj. jeden zaměstnanec odchází a na jeho místo je přijat nový) - nový zaměstnanec je do seznamu pojištěných zaměstnanců v průběhu roku doplněn, ale nepeněžní příjem by byl už zdaněn u předchozího zaměstnance? 

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění zaměstnanců

Máme firmu, kde chce jednatel odměňovat pouze některé zaměstnance (z rodiny) poskytováním příspěvku na penzijní nebo životní pojištění. Od počátku tohoto příspěvku bylo vždy na různých seminářích toto vykládáno tak, že to musí být ve vnitřní směrnici stanoveno, komu se příspěvek poskytuje, a to nikoliv jmenovitě, ale všeobecně pro VŠECHNY zaměstnance.  Například, je zaměstnán víc než rok, má nárok na příspěvek 10 000 Kč ročně, nad 5 let 50 000 Kč ročně... nebo dle příjmu: zaměstnanci s příjmem do 20 000 Kč hrubého mají nárok na příspěvek 20 000 Kč ročně, zaměstnanci s příjmem nad 60 000 Kč hrubého mají narok na příspěvek 50 000 Kč ročně a tak podobně. Jak je to nyní? Může si jednatel dělat, co chce a poskytovat příspěvek pouze rodině, nebo by to mělo být dle pravidel pro všechny a kdo je splní podmínky, tomu se příspěvek poskytne?

Vzdělávání manažera

Firma poskytující IT služby bude hradit svému manažerovi vzdělání MBA z 50 % dle vzájemné dohody (50 % si uhradí sám). Je toto vzdělání daňově uznatelné na straně zaměstnavatele a zároveň osvobozené ze mzdy na straně zaměstnance? 

Neuhrazené sociální a zdravotní pojištění z mezd

Jaký je postih pro firmu a jednatele, když se do 31. 1. 2019 neuhradí sociální a zdravotní pojištění z mezd, případně jen částečně?

Zákonné pojištění z mezd: pracovní smlouvy + dohody o provedení práce

V případě, že zaměstnáváme zaměstnance na základě pracovní smlouvy a DPP (do 10 000 Kč), pojistné se vypočítá pouze vynásobením sazby a základu, který je shodný s vyměřovacím základem na pojistné na sociální pojištění nebo ještě + 100 Kč za dohody o provedení práce, aby byli i tito zaměstnanci úrazově pojištěni?

Jednatel firmy - důchodce - odvod zdravotního a sociálního pojištění

Firma má jediného jednatele, společníka a zaměstnance v jedné osobě. Jednatel si vyplácí mzdu jako zaměstnance vč. úhrad sociálního a zdravotního pojištění. Jeho firma se zabývá službami, které nelze vykonávat v zimních měsících. Z tohoto důvodu chce čerpat 3 měsíce neplacené volno. Předpokládám, že v těchto měsících nedojde k odvodu sociálního pojištění. Musí jako starobní důchodce odvádět za sebe a taky firma zdravotní pojištění? Pokud ano, v jaké výši?

Částečný úvazek a odvod minimálního pojistného

Na částečný pracovní úvazek bude u s. r. o. zaměstnán odpovědný zástupce a měsíční mzdou 8 900 Kč. U zdravotního pojištění musíme provádět doplatek pojistného do minimální mzdy, ale tento doplatek nechceme strhávat zaměstnanci, nýbrž ho chceme hradit my jako zaměstnavatel. Je to možné? Bude takto zaplacené pojistné daňově uznatelné? Ten částečný úvazek je z důvodů na straně zaměstnavatele (rozjezd společnosti, málo zakázek, není možno dát plný úvazek). 

Odměna a benefit

Zaměstnavatel by chtěl vyplatit odměny a dát možnost výběru zaměstnanci. Zaměstnanec má možnost zvolit odměnu do výplaty (odvody,daň) nebo do benefitního programu (bez odvodu, daně), kde jsou daná pravidla na co lze použít (např. masáž, vstupenka na kulturní vystoupení,…). Je v pořádku dát možnost volby zaměstnanci, nebo musí zaměstnavatel určit kde půjde odměna? V případě volby benefitního programu musí být evidence na výplatním lístku nebo stačí evidence v programu, kde má přístup zaměstnavatel i zaměstnanec. Jsme podnikatelský subjekt.

Daňová uznatelnost zaměstnavatele u příspěvku na penzijní připojištění zaměstnance na mateřské dovolené

Rádi bychom ověřili skutečnost, zda je příspěvek na penzijní připojištění pro zaměstnance daňově účinným nákladem firmy i v případě, že je zaměstnankyně na mateřské dovolené. Dle vnitřních předpisů firma hradí příspěvek na penzijní připojištění i zaměstnancům, kteří pobírají nemocenské dávky, či jsou na mateřské dovolené. Nicméně narážíme na kolizi, zda je z hlediska zákona o dani z příjmů osoba na mateřské dovolené považovaná za zaměstnance vzhledem k tomu, že její příjem dle §b6 je po dobu pobírání dávky nulový. Prosíme o radu, zda příspěvek na penzijní připojištění zaměstnancům bez aktuálního příjmu dle § 6, můžeme zahrnout do daňově účinných nákladů firmy či nikoliv.

Ukončení pracovního poměru - absence

Zaměstnanec se rozhodl, že chce ukončit pracovní poměr hned, protože dostal lepší pracovní nabídku. Zaměstnavatel mu sdělil, že ho propustí, až uplyne 2 měsíční výpovědní lhůta. To se zaměstnanci nelíbilo a druhý den již nepřišel do práce. Na telefony nereaguje, již 14 dní nechodí do práce a dle informací už pracuje u nového zaměstnavatele. Původní zaměstnavatel neví, jak dále správně postupoval. Může ho propustit pro hrubé porušení pracovní kázně, k jakému datu? Musí mu proplatit nevyčerpanou dovolenou?