Odměna (280)

Kompenzace zvýšených osobních nákladů z vyyplácení mimořádných odměn pro zdravotníky

Jedná se u fyzické osoby (lékař není s. r. o.) o daňový či nedaňový příjem u kompenzace zvýšených osobních nákladů plynoucích z vyplácení mimořádných odměn pro zdravotnické pracovníky v roce 2020 vyplacené v roce 2021?

Výplata po skončení pracovního poměru

 

Zdravotní personál obdržel za období epidemie koronaviru bonus 75 000 Kč. Nyní řešíme mzdu pracovníků, kteří se na zvládání krize podíleli, ale v současné době nejsou již zaměstnanci. Pracovní poměr řádně ukončen – předán zápočtový list, evidenční list, potvrzení o výši příjmu. Nyní řešíme jejich dotaz, zda i oni obdrží odměnu. Lidsky ano, účetně nemáme řešení. Napadla nás DPP, ale jak vykázat odměnu za práci, která byla provedena v minulém období? Nebo je máme znova přijmou na jeden den, přihlásit, vyplatit, propustit se vším všudy, odhláška, nové ELDP, potvrzení o výši přijmu... nebo nemají prostě nárok?

Odměny zdravotníkům a vliv na průměrný výdělek

Zaměstnavatelé v ambulantní péči vyplácí svým zaměstnancům odměny, které obdrželi od zdravotních pojišťoven. Ale panují nejasnosti ohledně jejich vlivu na průměrný výdělek. Tvůrci mzdových programů přenášejí odpovědnost na zaměstnavatele, kteří se mají rozhodnout, zda odměny vyplatí dle § 224 odst. 2 nebo dle § 134 zákoníku práce. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR, které je tvůrcem dotačního programu, mají být odměny vyplaceny dle § 224 odst. 2 zákoníku práce-tyto odměny se nezapočítávají do hrubého výdělku pro účely zjišťování průměrného výdělku, a nemají tedy vliv na náhrady za dovolenou, pracovní neschopnost, odstupné atd. Podle Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí se mají odměny vyplácet jako standardní odměna za práci podle § 134 zákoníku práce, která se započítává do průměrného výdělku. Podle kterého ministerstva se mají zaměstnavatelé řídit? Budou tedy odměny vstupovat do průměrného výdělku a navyšovat mzdové náklady zaměstnavatelů v dalších měsících?

Odměna v soutěži - DPH

Právnická osoba skončila na 3. místě v soutěži o veřejnou zakázku. Veřejnou zakázku vypsalo město. Za třetí místo dostane firma 100 000 Kč. Tato částka bude proúčtována do výnosů. Podléhá tato odměna DPH?

Poplatník v paušálním režimu

Může OSVČ, která je i členem představenstva SVJ s měsíční odměnou 1 000 Kč, vstoupit do paušálního režimu od 2021, protože tato odměna se zdaňuje zálohově?

Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti

Může být zaměstnanci, který byl celý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti, dána provize z obratu jeho zákazníků? Nepracoval celý měsíc, zákazníci si posílali objednávky sami. Jedná se o čásku 6 400 Kč. Musí se v tomto případě odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovací základu? 

Odměny jednatelům po schválení výsledku hospodaření valnou hromadou - tvorba rezervy

Po schválení účetní závěrky za rok 2019 byly vypláceny v roce 2020 odměny jednatelům a představenstvu. Je nutné pro tyto případy tvořit rezervy nebo fondy ze zisku?

Odměny členů statutárních orgánů

Členům statutárních orgánů (rezidenti ČR) je stanovena odměna ve výši 1 000 Kč za měsíc. Vzhledem k tomu, že rozhodující příjem pobírají u jiného zaměstnavatele, předpokládám, že příjem nebude podléhat sociálnímu pojištění, ale pouze zdravotnímu pojištění. Podléhá takto nízký příjem srážkové dani nebo odměny členů statutárního orgánů vždy podléhají dani zálohové (jak tomu bylo v minulosti) nebo je možné si způsob zdanění vybrat? 

Nevyplacený nárok prémií zaměstnanců převedený do dalšího období - účtování

Na základě stanovených prémiových ukazatelů společnosti a jejich splnění dochází k odměňování zaměstnanců formou prémie do mzdy. Toto ujednání je i součástí Kolektivní smlouvy společnosti, kde po splnění prémiových ukazatelů je zaměstnancům přiznám mzdový nárok ve formě prémie, se kterým pak ale může dále pracovat jejich přímý nadřízený a nárok zaměstnanci přiznat nebo ne podle jeho pracovních výsledků. Pokud se rozhodne, že ne, byl nárok převeden na jiného zaměstnance nebo do jiného oddělení společnosti. Vždy za daný měsíc byl celkový měsíční prémiový nárok vyplacen.Na základě rozhodnutí vedení společnosti, kdy chtějí toto finanční ohodnocení "lépe uchopit a využít" jako nástroj vetší motivace pro zaměstnance, není nutné splnit již každý měsíc celkové vyplacení měsíčního prémiového nároku, ale je možné nevyčerpaný nárok převádět do dalšího období. Ráda bych se zeptala, zda o tomto zbytku nevyplaceného, ale nezpochybnitelného, nároku nějakým způsobem účtovat, který se pak může použít v jiném období společně s nově vzniklým nárokem, nebo účtovat opravdu až v době jeho použití, tzn. zahrnutí do mezd. 

Společník, aktivní obchodní činnost, typ smlouvy a odměna, prokurista

Prosím o radu s výběrem vhodného typu smlouvy pro společníka s měsíční odměnou a možností využívání firemního vozidla pro činnosti firmy. Ve firmě figuruje menšinový společník, který není jednatelem. Tento společník však tráví aktivně čas (cca 50 hodin měsíčně flexibilně bez ohledu na zákoník práce) pro firmu a chce být za to oprávněně odměňován. Jeho působení spočívá v obchodní činnosti a nakupování zásob pro společnost včetně navazování styku s obchodními partnery. Do jiných oddělení jako je marketing, účetnictví, skladový provoz by přístup neměl. Stejně tak vzhledem k jeho statusu společníka se nedá předpokládat, že by měl běžnou pracovní smlouvu jako ostatní zaměstnanci. Ve své činnosti bude bude hodně flexibilní a tato činnost nebude podléhat evidence odpracovaných hodin jako u ostatních zaměstnanců, dovolené atd. Z toho důvodu usuzujeme, že by byla nejlepší obdobná smlouva jako je smlouva o výkonu funkce jednatele s tím, že by nešlo o jednatele, ale o prokuristu. Ve smlouvě by bylo dohodnuto, že může využívat firemní vozidlo. Zdaňování odměny bylo bylo podle par. 6 jako u zaměstnance. Uvažujeme správně, nebo byste navrhovali jinou formu smlouvy a jiné zdanění? Jako další řešení by mohla být smlouva externím o zastoupení, kde by tento společník při výkonu obchodní činnosti vystupoval jako OSVČ, fakturoval by podle § 7 zákona o daních z příjmů podle dohodnutých podmínek. Avšak tady vidíme riziko s použitím firemního automobilu osobou, která není dle daně z příjmu zaměstnancem, a možné (do)danění podle § 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by však jednatel využíval svoje soukromé vozidlo, mohl by být odměňován jako externí OSVČ (obchodní činnost) dle § 7 zákona o daních z příjmů?