Ostatní (574)

Jednatel na zahraniční cestě

Jediný jednatel v s. r. o., nemá žádnou smlouvu uzavřenou se s. r. o., nic mu není nevypláceno. Jel na veletrh do Itálie související s činností firmy, zaplatil vstupenky, ubytování + poplatek, mýtné. Může si tyto doklady dát s. r. o. do nákladů?

OSVČ a pronájem automobilu do nově vznilé s. r. o.

OSVČ, plátce DPH, založil nově s. r. o. OSVČ je plátcem DPH a má ve svém majetku automobil, který využívá ke své obchodní činnosti (rozvážení zboží, cesty k zákazníkům). Nově založil s. r. o., kam chce převést část činností z OSVČ. Automobil, který má v obchodním majetku OSVČ, chce využívat prozatím pro obě firmy. Jaké je nejschůdnější řešení v tomto případě - rámcová smlouva o pronájmu vozidla? Lze fakturovat pouze kilometry dle knihy jízd pro s. r. o.?

Uchování kopií dokladů

Které kopie dokladů musíme v personální složce u zaměstnance držet, abychom neporušili GDPR? Jedná se mi např. o potvrzení o zaplaceném životním pojištění, smlouva o životním pojištění, rodný list dětí, rozhodnutí o svěření dítěte do péče apod. Musíme mít tyto doklady v papírové podobě anebo nám stačí elektronická verze (pdf v počítači)? 

Řidičské oprávnění pro zaměstnance

Je daňově uznatelným výdajem pro s. r. o. zaplacení autoškoly pro studenta, který u s. r. o. pracuje na dohodu o provedení práce? A jak by to bylo v případě studenta a jeho mzdy - musel by tento nepeněžní příjem danit? 

Opatření obecné povahy

Jaký je výklad § 67 odst. 3 zákona 254/2001 Sb., o vodách: „Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.“

Jsem přesvědčená, že náš pozemek nespadá do aktivní zóny, protože není vedle toku, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku. Pozemek máme vedle pískovny (povodňové území č. 4), která je sice propojená s řekou, ale pískovna není průtoková - je to stejné, jako třeba jsou mrtvá ramena řeky. Nevím však, jestli vodoprávní úřad stanovil nějaká další opatření. Kdy se tato případná opatření stanovují? Jestliže nyní nejsou stanovena, může je vodoprávní úřad stanovit, když nenastala nějaká změna? Na základě čeho se tato opatření stanovují? Jde mi o to, že s pracovníkem vodoprávního úřadu zrovna nevycházíme a bojím se jít zeptat, zda tam nějaká opatření na pozemku máme, aby náhodou tam dodatečně opatření nestanovil. Po případě, když tam nějaká opatření budou, jak se mohu bránit, jak to změnit?

Zákony k napadnutí územního plánu

Náš pozemek je zařazený v územním plánu do DRZ, což je v pořádku a pak ještě, že spadá pod limity, a to konkrétně do krajinné zóny s dominantními přírodními funkcemi. Problém je ten, že v územním plánu (textová část právní stav) zcela chybí popis tohoto konkrétního limitu. Veškeré další plochy a limity jsou popsané - je uvedeno - hlavní využití, přípustné a nepřípustné využití a atd. Jen limit krajinná zóna s dominantní přírodní funkcí chybí. V hlavním výkresu je náš pozemek do tohoto limitu zařazený, ale v územním plánu o něm není ani zmínka. Když jsem byla na městském úřadu, tak mi bylo řečeno, že díky tomuto limitu na pozemku nesmím naprosto nic, ale kde bych si toto mohla přečíst a něco k tomu zjistit, mi nebyli schopni říct. Existuje nějaký zákon, dle kterého bych mohla napadnout platnost územního plánu a chtít, aby můj pozemek byl vyřazen z tohoto limitu z důvodu toho, že v územním plánu není o něm nic napsáno? Dnes již vím, že na městském úřadu mi neporadí, nemají zájem mi nějak pomoci.

Cena stravenky

Jaká je správná metodika pro výpočet ceny stravenky a podíl placený zaměstnancem a podíl hrazený zaměstnavatelem. Dosud ve firmě, kterou jsem převzala, účtovali takto: cena stravenky na faktuře na 213 (s tím nelze než souhlasit), ale problém je provize - bývalá účetní rozdělila provizi na 55 % náklad 518 (+ uplatněná adekvátní část DPH), a 45 % provize + DPH na 213. Pak ale při účtování o „přídělu stravenek“ zaměstnancům se znovu z takto vzniklé ceny stravenky na účtu 213 rozpočítával podíl 45 % - hrazeno zaměstnancem a 55 % - příspěvek zaměstnavatele. Je tento postup správný? Mně připadá, že takto je provize rozpočítávána dvakrát - jednou hned na faktuře, a podruhé při výpočtu podílu ceny stravenky placené zaměstnancem a podílu hrazeném firmou.

Stavba v záplavovém území

Pořídili jsme si pozemek u vody za účelem rybolovu, pobytu v přírodě a s tím, že tam budeme jezdit svým karavanem. Jelikož jsme nechtěli nic stavět, tak jsem jen nahlédla do územního plánu města a svým laickým rozumem jsem si řekla, no stavět se tam zřejmě nedá, ale to nevadí, protože to přeci nechceme. Udělala jsem chybu, že termíny, kterým jsem nerozuměla, jsem si nenechala vysvětlit. Bohužel nyní jsem se dozvěděla, že dle ÚP je pozemek zařazen do DRZ - doprovodná a rozptýlená zeleň a ještě do krajinné zóny s dominantní přírodní funkcí, a aby toho nebylo málo, tak je tam povodňová zóna 4. Tím se tam prý nesmí vůbec, ale vůbec nic - nesmíme si pozemek prý ani oplotit. V § 67 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, se píše, že se zde nesmí zřizovat oplocení. Je ohrádka, nebo ohradník - který je jen napíchaný do země a není přibetonovaný a je nízký - je toto oplocení? Dále se píše, že se zde nesmí zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Je karavan dočasné ubytovací zařízení, nebo jak je definován v zákoně? Jelikož na cokoli se zeptám na úřadě, vždy se mi dostane odpovědi - nic, nesmíte, neměli jste to kupovat. Zřejmě mají pravdu, ale již je to koupené a nyní s tím nic nenadělám. Je možné vycházet z toho, že to, co není zakázané, tak je povolené - vysvětlit si třeba ohradu, ohradník, že není plot a karavan, že není dočasné ubytovací zařízení? 

Vyplacené peníze tělesně postiženému, které mu nenáležely

Osoba byla uznaná cca od 10/2017 invalidním důchodcem ll. stupně (dříve částečný invalidní důchod), současně byla zaměstnaná a onemocněla. Byla uznaná práce neschopnou od 13. 11. 2017 až do září 2018. Z důvodu toho, že se nepředpokládá, že se její zdravotní stav zlepší, si na radu lékařky zažádala o uznání invalidity III. stupně (dříve plný invalidní důchod). Žádost podala těsně před ukončením neschopnosti, čili 9/2018. Stalo se to, že jí byla invalidita III. stupně uznána takřka okamžitě, ale zpětně od 24. 4. 2018. Následně na to přišel dopis, že musí vracet částku cca 60 000 Kč - za to, že jí byla neoprávněně vyplácena nemocenská. A to proto, že prý existuje zákon, který při invaliditě III. stupně dovoluje vyplácet nemocenskou a současně invalidní důchod pouze po tři měsíce. Postižená tento zákon z pochopitelných důvodů nezná a ani jí ve snu nenapadlo, že by jí bylo vypláceno něco, co jí nenáleží. Žije sama a peníze utratila za svoje léčebné výlohy, za běžný chod domácnosti a za opravu kotle. Žádné peníze na vrácení nemá. Je nucená žádat o sociální dávky, aby vůbec vyžila. Nejdříve jsme si mysleli, že bude stačit, když zažádáme, aby invalidita III. stupně byla uznána až později, třeba od července 2018, ale to by sice nemusela vracet nemocenskou, ale zase by musela vracet rozdíl mezi dávkou za II. a III. stupeň invalidity, který ji byl vyplacený zpětně od 24. 4. 2018. Má toto nějaké řešení, aby peníze nemusela vracet? Je z toho naprosto zdrcená, má rakovinu ve velmi pokročilém stádiu, peníze nemá a bojí se, že když nezaplatí, že jí čeká nějaká exekuce.

EET u pronájmu nebytového prostoru

Fyzická osoba, OSVČ s příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů (hlavní jeho činností je autodoprava, která tvoří 95 % veškerých jeho příjmů), má v majetku nemovité věci (garáže a dílny). Tyto dílny a garáže dlouhodobě pronajímá jiným OSVČ. A tyto osoby pravidelně měsíčně pouze v hotovosti hradí nájem, který je pro pronajímatele příjmem dle § 7 zákona o daních z příjmů. Podléhá tento příjem EET již nyní, anebo bude tento příjem podléhat EET až ve 3. vlně EET?