Daňový řád (417)

Dodatečné přiznání k dani z příjmů fyzických osob vyplnění

V dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 je uvedeno /v Kč/ na: 74. řádku přiznání daň po uplatnění slevy: 100.000 6. oddíl – Dodatečné DAP 78. řádku přiznání poslední známá daň : 70.000 79. řádku přiznání zjištění daň : 100.000 80. řádku přiznání rozdíl daň se zvyšuje: 30.000 7.oddíl – Placení daně 84. řádku přiznání úhrn sraž. zál. záv. čin.: 5.000 85. řádku přiznání zbývající zálohy zapl.popl.: 65.000 91. řádku přiznání zbývá doplatit(+): 30.000 Řádky 75 až 77, 81 až 83, 86 až 90 jsou nulové. V dodatečném přiznání se řádek 80 daň se zvyšuje o 30.000 Kč rovná řádku 91 zbývá doplatit 30.000 Kč. Přičemž uvedená částka na řádku 85 na zbývajících zálohách poplatníkem zaplaceno 65.000 Kč je součtem - zaplacená záloha na zdaňovací období roku 2019 tj. 50.000 Kč a zaplacený doplatek na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 v částce 15.000 Kč (což odpovídá v řádném přiznání za rok 2019 řádku 85 zaplacené zálohy 50.000 Kč a řádku 91 zbývá doplatit 15.000 Kč. Obě částky jak 50.000 Kč tak 15.000 Kč byly zaplaceny v řádném termínu.) Uvedená částka sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti na řádku 84 je v řádném i v dodatečném přiznání stejná, vychází z potvrzení zaměstnavatele. Je prosím tento postup vyplnění správně?

Pokuta za pozdní podání

V letošním roce si klient poprvé vyplatil podíl na zisku, včas zaplatil srážkovou daň, bohužel jsem si ale neuvědomila, že musí podat vyúčtování srážkové daně. Toto bylo podáno opožděně. FÚ samozřejmě vyměřil dost vysokou pokutu za pozdní podání. Je možné podat žádost o prominutí této pokuty, když doposud klient neměl nikdy problém s termínem podání jakékoliv daně ani s placením, vždy je vše zaplaceno v termínu. Je taková žádost spoplatněna?

Úrok z prodlení na dani z příjmů právnických osob

Správce daně vyrozuměl daňový subjekt o úroku z prodlení na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2020. Daň byla daňovým subjektem zaplacena 2. 7. 2021 a připsána na účet správce daně 7. 7. 2021. Úrok z prodlení byl vypočten správcem daně za 3 dny prodlení, od 5. 7. 2021 včetně do 7. 7. 2021 včetně. Daňový subjekt podal námitku proti vyrozumění o úroku z prodlení, ve které uvedl, že podle ustanovení § 252 odst. 2 daňového řádu je čtvrtým dnem, od kterého se počítá úrok z prodlení, je den 7. 7. 2021, neboť faktickým čtvrtým dnem byl státní svátek 5. 7. 2021, a měl by tak být posunut podle ustanovení § 33 odst. 4 daňového řádu na 7. 7. 2021. Správce daně námitku zamítl s tím, že úrok z prodlení vzniká od čtvrtého kalendářního dne prodlení až do dne připsání platby daně na účet správce daně. Je postup správce daně správný?

Nákup a prodej nemovitosti

Nepodnikající osoba zakoupila nemovitost (před 3 lety) - dům, který zrekonstruovala. Vzhledem k minulosti a také záměru nemovitosti nakoupit, opravit a prodat, jí bylo sděleno, že si musí na tuto činnost založit živnost. Dříve tedy jako občan nemovitost nakoupil a po opravě prodal. Nyní po založením živnosti - nemovitost, kterou dříve koupila jako nepodnikající osoba, již tuto stejnou nemovitost musí prodat jako podnikatel s IČ a odvést sociální a zdravotní pojištění?

Archivace účetních dokladů a daňová kontrola

V současné době probíhá u s. r. o. daňová kontrola na daň z příjmů za rok 2014. V rámci odvolání požadujeme zohlednit daňové odpisy, které nebyly v řádném daňovém přiznání uplatněny (přerušení podle § 26 odst. 8 ZDP). Odvolací FÚ požadavek akceptuje, ale chce doložit inventární karty majetku s průběhem odepisování (není problém, samozřejmě máme) a dále chce doložit vstupní cenu, ze které se daňové odpisy počítají. Na základě výzvy máme zaslat faktury, kupní smlouvy, protokoly o předání. Jedná se o výrobní linky nakupované v letech 2001, 2002 a 2003. Bohužel daňový subjekt má ve skartační směrnici uvedeno, že účetní doklady se archivují deset let od skončení účetního a zdaňovacího období. Doklady v archivu již nejsou a nelze je získat ani u dodavatele. Máme možnost nějaké obrany proti postupu správce daně? Bude stačit k uznání odpisů jen doložení inventárních karet majetku? 

Žádost o zrušení placení záloh na daň z příjmů právnických osob rok 2021

Z podaného přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 1. 1. až 31. 3. 2021 tj. ke dni předložení konečné správy v rámci probíhajícího konkurzu vychází daňovému subjektu platit zálohy (daňová povinnost 303 430 Kč). Konečná zpráva není schválená, předpokládám, že ke dni ukončení konkurzu ještě vniknou nějaké náklady. Dle daňového řádu se ale podává poslední daňové přiznání v době konkurzu podává právě ke dni předložení konečné zprávy? Daňový subjekt v rámci konkurzu žádnou činnost nevykonává a vzhledem k tomu, že se blíží konec konkurzního řízení vykonávat nebude. Klient (insolvenční správce ) po mně chce, abychom podali žádost o zrušení budoucích záloh na daň z příjmů, správce daně však tvrdí, že z tohoto typu daňového přiznání žádné zálohy nevznikají. Nemohu v zákoně nalézt žádné adekvátní opodstatnění jeho tvrzení. Mám podat žádost či ne? Prosím ještě o potvrzení mé domněnky, že další daňové přiznání k dani z příjmů ke dni ukončení konkurzu se již nepodává. 

Odklad termínu po podání daňové přiznání advokátem

DŘ změnil od 1. 1. 2021 podávání DP s využitím odkladu termínu do 1. 5. v případě, že je DP podáno elektronicky po termínu 1. 4. Dosud mohl odklad učinit daňový poradce či advokát. 1) Může i nadále odložit termín advokát? 2) V případě, že by odklad učinil advokát, musel by společně s přiznáním odeslat na FÚ ze své datové schránky plnou moc? Dle DŘ totiž stačí, když přiznání odejde na FÚ z datovky poradce, nehovoří se tu ale o datovce advokáta 3) V případě, že OSVČ využije možnosti odkladu přes poradce či advokáta, musí v nějakém termínu odeslat plnou moc na SP a ZP? Nebo platí stejná pravidla, tzn. když Přehledy odejdou z datovky těchto osob, stačí to pro uznání odkladu?

Spotřeba materiálu při výrobě

Jak se postavit (účtování a daňový režim) k situacím vyplývajícím z výroby tohoto typu : 1) vyrobené zmetky, 2) při výrobě dojde k rozbití - zničení výrobku, 3) ztráta materiálu (má být na skladě a není) - má význam například ve směrnici uvedená částka, pod kterou se nevyplatí řešit - administrativně, časově... , nenahlášení PČR, pachatel neznámý ..., 4) "mimořádná inventura" - něco chybí + něco přebývá, 5) režie typu odvinuté drátky, vymáčknutá část lepidla z tuby, zbytky pásek (firma má kusovník na jednotlivé výrobky, tedy i tyto běžné věci se pak sumarizují a tvoří větší hodnotu), 6) zhotovení výrobku neurčeného k běžnému prodeji, ale např. k reklamě a propagaci, k daru (smlouva) nebo pro soukromé potřeby zaměstnanců.

Náklady na pracovní povolení budoucího zaměstnance

Dle vnitřní směrnice společnosti jsou náklady na žádost o pracovní povolení/vízum budoucího zaměstnance hrazeny společností. Lze tyto náklady považovat za daňově účinný náklad a bude pro budoucího zaměstnance tento nepeněžní příjem osvobozen od daně?

Opravné daňové přiznání k dani z příjmů

Fyzická osoba, OSVČ, podala v únoru 2021 přiznání k dani z příjmů FO. Je možné z pohledu zákona, že ji již v březnu správce daně z FÚ vyzval k odstranění pochybností ohledně příjmů z podnikání, ačkoliv lhůta pro odevzdání končí až koncem března, resp. nyní koncem dubna? Je to zákonný postup správce daně, ačkoliv by ještě v daném termínu mohla OSVČ podat opravné přiznání, kde by svou chybu sama napravila? Může OSVČ, pokud jí došel postup k odstranění pochybností, podat opravné daňové přiznání, kde svou chybu opraví? Pokud by zahájil FÚ kontrolu - může také OSVČ podat ještě opravné přiznání neb má ještě termín do konce dubna? Je to možné nebo se nesmí podat opravné přiznání, pokud má OSVČ kontrolu či postup k odstranění pochybností, ačkoliv termín pro podání opraveného přiznání ještě neuplynul?