Daňový řád (337)

Dožádání doplňujících podkladů z účetnictví celní správou

Na základě kterého zákona může celní správa v rámci probíhajícího řízení o povolení na základě žádosti subjektu požadovat doplnění podrobnějších údajů z účetnictví společnosti, která je mikro nebo malou účetní jednotkou a v účetní závěrce nevykazuje potřebné údaje? Jedná se např. o potřebu rozčlenění oběžného majetku na zásoby, dlouhodobé či krátkodobé pohledávky, peněžní prostředky nebo podrobnější členění dlouhodobých i krátkodobých závazků. Tyto údaje celní správa potřebuje např. při zpracování finančních analýz v rámci povolení snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí (vyhláška č. 370/2003 Sb.) při stanovení ukazatelů likvidity, rentability atd. a v účetní závěrce (rozvaha, příloha) tyto podrobnější údaje z účetnictví firmy nemusejí ze zákona vykazovat a většinou ani nevykazují. Zdůrazňuji, že povolovací řízení u celní správy probíhá na základě žádosti firmy. 

Nákup serveru ze zahraničí

Společnost s r. o., plátce DPH, dne 13. 3. 2019 zakoupila ve Velké Británií použitý server. Dodavatel - firma z Velké Británie - platné VAT ID, tzn. fakturováno bez DPH. Celková cena je 1 855 GBP + 40 GBP za dopravu. Jak tento server správně zaúčtovat a jak je to s daňovými odpisy (odpisová skupina, od kdy je možné odpisovat). Prosím ještě o informaci, na kterém řádku přiznání k DPH pořízení tohoto serveru uvést, a jak se to projeví v kontrolním hlášení? 

Nahlášení účtu PayPal na finanční úřad

Společnost s r. o. používá ke své ekonomické činnosti kromě běžných účtů také účet Pay Pal. Nyní se na mě jednatel obrátil s dotazem, zda je i tento účet Pay Pal nutné nahlásit na finanční úřad. Je nutné ho tedy na finanční úřad nahlásit? Osobně si myslím, že to nutné není, jelikož se nejedná o „klasický“ bankovní účet, spíše o jakousi elektronickou peněženku. Pokud se ale pletu a je nutné účet finančnímu úřadu hlásit, můžete mi poradit, jakým způsobem to přesně udělat? Do kolonek formuláře pro změnu registračních údajů účet PayPal nenapasuji. Na výpise nevidím ani číslo, ani IBAN Pay Palového účtu. Je tam uvedeno pouze Pay Pal ID, a to je emailová adresa. Jakým způsobem mohu zjistit, které Pay Pal účty registrovat lze a která nelze?

Změna jednatelů s. r. o. - plné moci

V s. r. o. došlo k prodeji podílů a výměně jednatelů. Platí plné moci podepsané s původními jednateli k zastupování na FÚ, OSSZ, zdravotních pojišťovnách, nebo se musí podepsat nové se současnými jednateli původní s. r. o.?

Dodatečné daňové přiznání - sankce

Podle § 141 daňového řádu je dodatečné přiznání povinen poplatník podat do konce následujícího měsíce. Tedy stanovená lhůta. Současně podle (8), daň dodatečně tvrzena daňovým subjektem je splatná v náhradní lhůtě splatnosti, která je shodná s lhůtou podle odstavce 1 věty první. Tedy do konce měsíce následujícího, ve kterém to zjistil. Podle § 250 daňového řádu - pokuta za pozdní podání ... nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě... pro dodatečné přiznání je uvedena lhůta do konce následujícího měsíce. Podle § 251 daňového řádu - penále .. Pokud je doměřovaná daň podle dodatečného přiznání nebo dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedena nevzniká. Podle § 252 daňového řádu - Daňové úroky z prodlení ... pátým pracovním dnem po dni splatnosti Do konce následujícího měsíce splním povinnost podat Dodatečné přiznání. Pokuta za pozdní tvrzení, penále za pozdní podání a ani úrok z prodlení nehrozí? Pokud je tady plátce odpovědný, je mu poskytnuta cesta k nápravě? Nebo jde o chybný výklad daňového řádu?

Postup FÚ při výpočtu úroku z prodlení srážkové daně

První případ - výplata podílu na zisku v lednu běžného roku. Srážková daň nezaplacena, na dani DPPO z minulých let přeplatek převyšující tuto daňovou povinnost. Před podáním Vyúčtování požádáno o převod částky mezi účtem srážkové daně a DPPO. Neřešeno, podle vyjádření FÚ na srážkové dani nebyl evidován dluh. Následně následujícího roku podáno Vyúčtování srážkové daně, ale chybně, jen daň ze mzdy, bez srážkové daně z podílu na zisku. Podáno dodatečné přiznání na tvrzení daně 22.05. Očekávali jsme podle § 250 daňového řádu pokutu za pozdní tvrzení daně. Namísto toho platební výměr podle § 252 daňového řádu a roční úročení dluhu.

Druhý případ u stejného poplatníka - druhá výplata podílu na zisku v prosinci běžného roku, uhradí celou srážkovou daň z podílu na zisku v měsíci, kdy bylo vyplaceno. Do 20. 3. následujícího roku bylo podáno vyúčtování srážkové daně. Chybně byla vyplněna jen srážková daň ze mzdy. Dne 22. 5. podáno dodatečné vyúčtování. Očekávali jsme pokutu za dodatečné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu. Namísto toho FÚ vydal podle § 252 daňového řádu platební výměr na úrok z prodlení. V dobré víře jsme očekávali řízení podle § 154 - Přeplatky a nedoplatky na účtu poplatníka. Domnívali jsme se, že pokud má poplatník významný přeplatek (kreditní strana daňové účtu = jednotné číslo i když je podúčtů více, je vyšší než debetní strana), nemůže se poplatník dostat do role významného dlužníka z titulu dodatečného přiznání? Ano pokuta za pozdní tvrzení daně, ale peněžní tok, platby a předpisy, mají svůj režim?

Zdanění s. r. o. x OSVČ - stavební činnosti

Jaký je v současné době názor na zdanění s. r. o. x OSVČ. Fyzická osoba - živnostník má v plánu stavět několik rodinných domů, plán je 5 nebo 6 domků. Jakou byste doporučili formu podnikání, zda FO či s. r. o. z pohledu zdanění a např. náročnosti zpracování vedení evidence atd. Jaký typ podnikání v této oblasti odborníci obecně doporučují?

Převod nového rodinného domu

FO - OSVČ postavila rodinný dům, již je dokončen a chce ho prodat. Jaké jsou její povinnost vůči správci daně? Bude prodávat fyzickým osobám - rodinám. Jaké se z této transakce musí zaplatit daně - pokud bude prodej např. 3 500 000 Kč - bude se muset stát OSVČ plátcem DPH? Bude platit nějaké převodové daně? Jaký by byl rozdíl ve zdanění a převodu z pohledu daní, pokud by rodinný dům prodávala s. r. o.? A dále - pokud vlastní OSVČ pozemky již několik let, tak z nich musí jako OSVČ platit daň z nemovitých věcí?

Zálohy na daň z příjmu FO: ukončení pronájmu v § 9

Je poplatník, který měl do konce listopadu 2018 příjmy z pronájmu a všechny své nemovitosti prodal, povinen hradit zálohy na daň na rok 2019? Podle daňové povinnosti za rok 2018 mu byly zálohy spočítány na čtvrtletní placení, ale v roce 2019 již nebude mít žádné příjmy z pronájmu. Má povinnost tuto skutečnost, že již nebude podávat daňová přiznání v příštích letech, nějak oznámit svému správci daně? 

Daňové přiznání (soukromé) podané datovou schránkou

Fyzická osoba, podnikatel, má zřízenu datovou schránku „podnikající fyzické osoby“ tzv. na IČO. Nyní musí podat za sebe jako fyzickou osobu „nepodnikající“, přiznání k dani z nemovitých věcí. Je možné odeslat toto přiznání datovou schránkou podnikající fyzické osoby, když finanční úřady u fyzických osob podnikajících vedou daně tak jako tak na rodné číslo jako u nepodnikajících? Pokud to není možné, tak co se stane, pokud tak fyzická osoba učiní, protože v době pro podání (do 31. 1. 2019) nebude v ČR?