Daňový řád (331)

Změna jednatelů s. r. o. - plné moci

V s. r. o. došlo k prodeji podílů a výměně jednatelů. Platí plné moci podepsané s původními jednateli k zastupování na FÚ, OSSZ, zdravotních pojišťovnách, nebo se musí podepsat nové se současnými jednateli původní s. r. o.?

Převod nového rodinného domu

FO - OSVČ postavila rodinný dům, již je dokončen a chce ho prodat. Jaké jsou její povinnost vůči správci daně? Bude prodávat fyzickým osobám - rodinám. Jaké se z této transakce musí zaplatit daně - pokud bude prodej např. 3 500 000 Kč - bude se muset stát OSVČ plátcem DPH? Bude platit nějaké převodové daně? Jaký by byl rozdíl ve zdanění a převodu z pohledu daní, pokud by rodinný dům prodávala s. r. o.? A dále - pokud vlastní OSVČ pozemky již několik let, tak z nich musí jako OSVČ platit daň z nemovitých věcí?

Půjčka poskytnutá fyzické osobě

Jaký by byl dopad na daň, nebo popř. zdravotní a sociální pojištění pro fyzickou osobu, pokud společnost uzavře smlouvu o zápůjčce s fyzickou osobou, která je sice zároveň i řadový zaměstnanec společnosti, ale nejedná se o zaměstnaneckou zápůjčku - není na tíživou situaci atd), jde o úročenou zápůjčku a není poskytována z FKSP, ani ze zisku po zdanění. Společnost by samozřejmě výnosové úroky z této zápůjčky danila, ale jak by to bylo s fyzickou osobou? 

Zálohy na daň z příjmu FO: ukončení pronájmu v § 9

Je poplatník, který měl do konce listopadu 2018 příjmy z pronájmu a všechny své nemovitosti prodal, povinen hradit zálohy na daň na rok 2019? Podle daňové povinnosti za rok 2018 mu byly zálohy spočítány na čtvrtletní placení, ale v roce 2019 již nebude mít žádné příjmy z pronájmu. Má povinnost tuto skutečnost, že již nebude podávat daňová přiznání v příštích letech, nějak oznámit svému správci daně? 

Zdanění s. r. o. x OSVČ - stavební činnosti

Jaký je v současné době názor na zdanění s. r. o. x OSVČ. Fyzická osoba - živnostník má v plánu stavět několik rodinných domů, plán je 5 nebo 6 domků. Jakou byste doporučili formu podnikání, zda FO či s. r. o. z pohledu zdanění a např. náročnosti zpracování vedení evidence atd. Jaký typ podnikání v této oblasti odborníci obecně doporučují?

Daňové přiznání (soukromé) podané datovou schránkou

Fyzická osoba, podnikatel, má zřízenu datovou schránku „podnikající fyzické osoby“ tzv. na IČO. Nyní musí podat za sebe jako fyzickou osobu „nepodnikající“, přiznání k dani z nemovitých věcí. Je možné odeslat toto přiznání datovou schránkou podnikající fyzické osoby, když finanční úřady u fyzických osob podnikajících vedou daně tak jako tak na rodné číslo jako u nepodnikajících? Pokud to není možné, tak co se stane, pokud tak fyzická osoba učiní, protože v době pro podání (do 31. 1. 2019) nebude v ČR?

Identifikovaná osoba

Osoba povinná k dani (neplátce DPH), dále jen podnikatel, poskytuje služby zámečnické práce a svařování) pro osobu povinnou v Německu. Předpokládáme, že místo plnění je dle § 9 zákona o DPH v sídle příjemce služby. Okamžikem poskytnutí služby se stal podnikatel osobou identifikovanou dle § 6i zákona o DPH a měl podávat přiznání k DPH s uváděním plnění na řádku 21 a souhrnné hlášení měsíční. Podnikatel tak neučinil. Je možné požádat o zpětnou registraci identifikované osoby a svoji povinnost podání přiznání a souhrnného hlášení splnit zpětně. Jaké z tohoto dodatečného podání a zpětné registrace mohou být vyměřeny sankce ze strany správce daně? Jsou naše závěry k povinnosti podnikatele jako identifikované osoby správné?

Likvidace společnosti - daňové přiznání a sestavení účetní závěrky

Akciová společnost vstoupila ke dni 1. 6. 2018 do likvidace, do 30 dnů bylo podáno řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 1. 1. 2018 do 31. 5. 2018 (kód B). K 30. 11. 2018 byla zpracována zpráva likvidátora na rozdělení likvidačního zůstatku, byla sestavena mimořádná účetní závěrka a za období od 1. 6. 2018 do 30. 11. 2018 bylo podáno opět daňové přiznání (kód H). Po tomto datu dojde již jen k připsání úroků z peněžních prostředků na bankovních účtech. Ke schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku dojde pravděpodobně v průběhu února 2019. Má společnost povinnost sestavit řádnou účetní závěrku k rozvahovému dni, tj. 31. 12. 2018 a povinnost podat daňové přiznání za období od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018? Nebo bude podávat jen dodatečné přiznání na transakce uskutečněné od 1. 12. 2018 do okamžiku schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku?

Odklad daňového přiznání s daňovým poradcem - hospodářský rok

Máme povinnost podat daňové přiznání za období od 1. 1. - 31. 8. 2018. Od 1. 9. 2018 společnost přechází na hospodářský rok. Byla tedy zvolena varianta kratšího přechodného období. Je možné, aby i toto podání DAP bylo odloženo o 3 měsíce s daňovým poradcem? Ustanovení § 136 odst. 1 a 2 daňového řádu, který hovoří o odkladu, zde poukazuje pouze na zdaňovací období v délce nejméně 12 měsíců.

Účet 426 v návaznosti na chybu v roce 2015

V roce 2018 bylo zjištěno, že nebyla provedena dobře inventarizace přijatých záloh a chybí zúčtovat do nákladů roku 2015 celou její zaplacenou částku. Dodavatel služeb (OSVČ) ukončil podnikání a nekomunikuje. Je správnější účtovat vyrovnání zálohy jako daňově neúčinný náklad na účet 518 nebo proúčtovat proti účtu 426? Účet 426 se pak vyrovnává s účtem 428(429) nebo s účtem 431? Je možné podat za rok 2015 dodatečné daňové přiznání k DPPO?