Daňový řád (358)

Žádost o zpětvzetí přiznání k dani z příjmu

Lze požádat o zpětvzetí přiznání k dani z příjmu fyzických osob prosím? Vysvětlení: manželka s příjmem 65 000 Kč (v roce 2019) podala přiznání k dani z příjmu 2019 již v únoru 2020. Manžel zpracovává své daňové přiznání až teď a chtěl by uplatnit plnou slevu na manželku podle § 35 ba odst.1 písm. b), se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti. 

Změna časového rozlišování + interní předpis k časovému rozlišování

Společnost má letitý interní předpis k časovému rozlišování, kde se uvádí, že kromě faktur za veškeré telekomunikační služby, které se neustále opakují, se časově rozlišuje vše, ale pokud se jedná o celkovou sumu dokladu do částky 5000 Kč, nemusí se časově rozlišovat. Při přebírání účetnictví jsem zjistil, že fakticky bylo časově rozlišováno vše nad 90 Kč. A přitom se Jedná se o společnost s obratem 5 milionů. Můžu upravit interní předpis tak, že se částky do 5 000 Kč časově nerozlišují. (Domnívám se že u obratu 5 milionů by mohla být částka do které se nebude rozlišovat i vyšší ale aby byla zachována alespoň nějaká kontinuita). A následně časové rozlišení nyní evidované na účtech, jedná se zaokrouhleně o "pouhých" 6000 Kč, rozpustit jednorázově do nákladů roku 2020 a dále už časově rozlišovat jen vyšší částky. Nevznikne tím nějaký problém? Vím že hranice pro časové rozlišování není nikde dána, ale je nějaké vodítko (% z obratu, nebo nějaký manuál pro kontrolní pracovníky FÚ), jak tuto hranici určit tak, aby nebyla následně označena například při kontrole za příliš vysokou?

Vyúčtování daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně

Společnost je dle Daňové informační schránky registrována ke srážkové dani jak fyzických, tak i právnických osob pravděpodobně již od založení společnosti. V historii ale nikdy nepodala vyúčtování daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvl. sazby daně, protože takovou daň nikdy nesrážela. Pravidelně podává vyúčtování srážkové daně fyzických osob, protože tyto srážky provádí. Neměla by společnost podávat prázdné vyúčtování daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvl. sazby daně, když je k této dani registrována?

Přenesená daňová povinnost - § 92 ve faktuře

Pokud budeme vystavovat fa v režimu přenesené daňové povinnosti za odpad - šrot, který je uveden v příloze č. 5 k zákonu o DPH a uvedeme na faktuře „daň odvede zákazník, režim přenesené daňové povinnosti - § 92c zákona o DPH, kód 5", je to tak v pořádku nebo se má uvádět § 92a - Základní ustanovení? 

Vyúčtování daně při ukončení registrace

Náš klient je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V průběhu roku přestal zaměstnávat zaměstnance a ukončil registraci k oběma daním. Jeho činnost pokračuje dál, ale bez zaměstnanců. Do jakého termínu je potřeba podat vyúčtování daně ze závislé činnosti a vyúčtování srážkové daně? Týká se nás § 234 daňového řádu, tedy situace, kdy plátci daně zanikne povinnost vybírat daň srážkou a musí podat vyúčtování do konce následujícího měsíce po zániku povinnosti? Pokud ano, týká se toto ustanovení i daně ze závislé činnosti? Popř. pokud se na nás toto ustanovení vůbec nevztahuje, prosím o vysvětlení, ve kterých situacích dochází k zániku povinnosti vybírat daň srážkou.

Insolvenční řízení - oprava výše DPH

Plátce DPH přihlásil pohledávky z let 2012 – 2014 do insolvenčního řízení (přihláška z prosince 2014). Asi polovina z těchto pohledávek byla dlužníkem a správcem v přezkumném řízení nicméně popřena. V měsících květen a červen 2015 klient provedl opravu výše DPH ve smyslu § 44 ZDPH v tehdy platném znění (2015) u všech přihlášených pohledávek. Po popření pohledávek podal klient incidenční žalobu a v soudním řízení dosud pokračuje. Je možné nějak stanovit lhůtu, do kdy správce daně může provést kontrolu měsíců, kdy byla oprava provedena? Vztahuje se na danou situaci ustanovení § 148 odst. 4 písm. b) daňového řádu?

Kontrolní hlášení a daňový doklad se špatně zaokrouhlenou DPH

Plátce DPH obdržel daňový doklad s DUZP 11. 10. 2019 se zaokrouhleným DPH. Toto není v souladu se zákonem. Dle informací zde uváděných by měl příjemce takového daňového dokladu zkoumat, zdali má v případě aplikace zaokrouhlení dle zákona nárok na odpočet v částce uvedené na dokladu. V případě, že částka nároku na odpočet nižší, tak uplatnit pouze tu nižší částku odpočtu dle zákona. Máme doklad na základ 10345 Kč + DPH zaokrouhleno na 2 173 Kč. Dle přepočtu je nárok na odpočet pouze 2 172,45 Kč. Pokud ale upravím nárok na odpočet, tak bude v kontrolním hlášení od plátce poskytujícího plnění DPH ve výši 2 173,00 Kč a u plátce uplatňujícího si odpočet částka 2 172,45 Kč. Nebude pak problém v nesouladu v kontrolním hlášení? Základy budou stejné, ale DPH se bude lišit?

Platba daně - chybné vyplnění variabilního symbolu

Při platbě daně došlo k chybnému vyplnění variabilního symbolu – místo identifikačního čísla bylo omylem vyplněné identifikační číslo jiného daňového subjektu, který finančnímu úřadu dluží na daních a současně je pro finanční úřad nekontaktní osobou. Jak postupovat v této situaci?

EET a faktury za hotové

Pokud OSVČ vystaví řádnou fakturu nad 10 000 Kč, forma úhrady hotově, bude se na tento typ dokladu vztahovat EET? Pokud OSVČ bude chtít využít možnost off-line papírové evidence, musí tudíž použít účtenky vydané finanční správou. Jenže zákon zakazuje použít zjednodušený daňový doklad u transakcí nad 10 000 Kč. Jaký tedy bude správný postup?

Plná moc na odklad přiznání k DPFO s omezenou platností

Podnikatel - OSVČ - uplatnil dne 29. 3. 2019 u správce daně plnou moc udělenou daňovému poradci na odklad daňového přiznání do 1. 7. 2019, která měla platnost do 9. 7. 2019. Přiznání do tohoto termínu se nestihlo podat, bylo podáno až 22. 7. 2019 z datové schránky OSVČ vzhledem k omezené plné moci. Lhůta pro podání přiznání zůstává ke dni 1. 7. 2019 nebo uplynula dnem 1. 4. 2019?