Josef Rajdl (386)

Občan Slovenska a daňové přiznání

Občan Slovenské republiky a jeho manželka koupili koncem roku 2016 dům v ČR a až do 30. 6. 2019, kdy dům prodali, v něm měli bydliště (příjmy z prodeje domu jsou tedy osvobozeny). Oba v daném období pracovali v ČR a od 1. 7. 2019 (po prodeji domu a ukončení pracovních poměrů v ČR) se natrvalo přestěhovali zpět na Slovensko. Předpokládám, že v období 1. 1. 2019 - 30. 6. 2019 je tento občan daňovým rezidentem ČR (z důvodu bydliště a rodiny, tedy střediska životních zájmů), a v období 1. 7. 2019 - 31. 12. 2019 je daňovým rezidentem SR ze stejných důvodů. Dle pokynu D-22 se v případě změny daňového rezidentství v průběhu zdaňovacího období posuzuje každá část samostatně. V této souvislosti mám dva dotazy: 1. Pokud bude občan podávat daňové přiznání v ČR za rok 2019 jako rezident, tedy za první polovinu roku 2019, uplatní také pouze polovinu základní roční nezdanitelné částky (tedy 12 420 Kč), nebo může uplatnit základní nezdanitelnou částku celou? A případné daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit také pouze za 6 měsíců? Případně jak vyřešit v daňovém přiznání v ČR situaci, kdy je občan půl roku daňovým rezidentem, a půl roku daňovým nerezidentem? Obávám se, že na tuto situaci není ve formuláři dostatek polí...

2. Lze v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit úroky z hypotečního úvěru na zmíněnou nemovitost, ve které měl občan bydliště do dne prodeje? V ZDP je uvedeno, že úroky lze uplatnit, pokud je nemovitost vlastněna po celé zdaňovací období. 

Ukončení nezaopatřenosti dítěte

Student se narodil 1. 1. 1993, dne 1. 1. 2019 dovršil věk 26 let, studium ukončil v červnu 2019. Po dobu studia byl OSVČ. Je v lednu 2019 považován za nezaopatřenou osobu pro účely daně z příjmů fyzických osob a odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění? Může v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit slevu na studenta za leden 2019, v přehledu na OSSZ uvést za leden 2019 výkon SVČ jako vedlejší a v přehledu pro VZP uvést leden 2019 jako měsíc, v němž pro něj neplatil minimální vyměřovací základ? Podle mého názoru nezaopatřenost dítěte končí dnem dovršení věku 26 let, některé zdroje uvádějí ukončení nezaopatřenosti den předcházející dnu dovršení věku 26 let. Které datum je správné?

Ukončení životního pojištění a převod prostředků k jiné pojišťovně - příspěvky zaměstnavatele

Zaměstnavatel platil příspěvky na soukromé životní pojištění zaměstnancům u jedné pojišťovny několik let. V roce 2019 zaměstnanci zrušili tyto životní pojistky a všechny peníze z těchto pojistek si nechali převést na nové životní pojištění zřízené u jiné pojišťovny (zaměstnavatel jim nyní přispívá dále, ale již na pojistku u nové pojišťovny). Nyní zaměstnancům nová pojišťovna zaslala potvrzení k možnému odpočtu z daní o pojistném zaplacené poplatníkem na soukromé životní pojištění v roce 2019, které zahrnuje i částku převedenou z pojistky u ČP (kterou jim původně u staré pojišťovny naspořil zaměstnavatel). Jak se bude sestavovat daňové přiznání za rok 2019? Peníze při zrušení pojistky u ČP byly převedeny na jinou pojistnou smlouvu, podle § 15m odst. 6 ZDP, tím by se výplata pojistného (převod peněz na jinou smlouvu) neměla dodaňovat v § 10 ZDP. Ale má pak zaměstnanec nárok na uplatnění potvrzení do daní 2019 od nové pojišťovny, když potvrzení o zaplacení obsahuje částku i od zaměstnavatele (převod ze staré pojišťovny), nová pojišťovna se na to dívá jako na mimořádný vklad zaměstnance.

Úrok z hypotéky zahraničního zaměstnance

Zaměstnanec s trvalým bydlištěm na Slovensku, ale celý rok žije v ČR, příjmy má pouze ze zaměstnání v ČR (daňový rezident ČR). Má hypotéku na domě v ČR od české banky, v domě bydlí. Může si u zaměstnavatele uplatnit odpočet na úroky z hypotéky? 

Rekonstrukce a opravy rodinného domu pro účely podnikání fyzické osoby

Fyzická osoba, neplátce podnikající v oblasti jazykového vzdělávání (jazyková škola) ve vlastním rodinném domě, provedla stavební úpravy a opravy, jejichž účelem bylo vytvořit zázemí pro jazykové vyučování (učebny, kanceláře apod.) Rodinný dům nemá vložený do podnikání. Tyto stavební úpravy jsou důležité pro předmět podnikání. Jak řešit tyto stavební opravy a rekonstrukce z hlediska daňového? Jedná se o daňově uznatelné výdaje?

Zdaňování příjmů daňových nerezidentů

Fyzická osoba, trvale žijící v Itálii - nepodnikatel - poskytuje české firmě své služby v oblasti programování. Za tyto služby jsou vypláceny odměny. Podle italských zákonů jsou tyto služby do určité částky osvobozeny od daně z příjmů. Jak je to však z pohledu našich zákonů? Je povinna česká firma tyto příjmy zdaňovat a pokud ano, jaký je správný postup?

Náklady na vývoj aplikace před zahájením živnosti

Občan vyvíjí aplikaci na mobilní telefon, kterou po ukončení vývoje plánuje prodávat zájemcům. Občan zatím nemá živnostenské oprávnění, neboť je v současné době v zahraničí a zajištění ŽL by bylo komplikované. S vývojem aplikace má spojené výdaje, neboť se na vývoji podílí různí programátoři, kterým hradí faktury ze soukromých peněz. Občan se v 4/2020 vrátí do ČR a založí si ŽL. Bude moci považovat výdaje uskutečněné před založením ŽL a které jsou spojené s vývojem aplikace za daňové? A pokud ano, jaký je časový úsek, ze kterého bude moci tyto výdaje před podnikáním považovat za daňové?

Penzijní pojištění vyplácené z EU

Pokud poplatníkovi (daňovému rezidentovi v ČR) vznikne nárok na výplatu penzijního pojištění z jiného státu EU a v souladu s mezinárodní smlouvou mají být tyhle příjmy zdaněny ve státe rezidence, platí pro něho stejné podmínky, jako pro občana ČR, kterému plyne příjem z českého penzijního pojištění? Nejedná se však o penzijní pojištění, na které by mu přispíval zamestnavatel. Pojištění si po celou dobu platil sám (investuje peníze do penzijního fondu, kde jse mu zhodnocují). Poplatník si má možnost zvolit, zda mu penze bude vyplacená jednorázově, nebo v splátkách po dobu, kterou si stanoví. V případě, že by si poplatník zvolil, že mu penze bude vyplácená po dobu delší než 10 let, byla by možnost oslobození tohoto příjmu dle § 4 odst. 1 písm. l)? V případě, že by se rozhodl jinak, šlo by o příjem dle § 8 odst. 6 ?

Výkon funkce jednatele

Malá firma s. r. o. má jednoho jednatele, který ve firmě vykonává činnost na základě pracovní smlouvy (činnost stavbyvedoucího není shodná s předmětem činnosti jednatele). Se společností má jednatel sjednánu smlouvu na výkon funkce jednatele bez uvedení odměny, tedy jednatele vykonává bezplatně.

1. Je nutné přičítat k jeho mzdě i nepeněžní příjem z výkonu jednatele? Navýšilo by to i odvody, ale peníze by nedostal.

2. Je lepší výkon jednatele odměnit do 2 500 Kč měsíčně, pak by tento příjem se zdanil současně se mzdou (zvýší se daň, SP, ZP?) nebo se zdaňuje jako zaměstnání malého rozsahu samostatně - daň, SP?

Příjmy z pronájmu bytu - cizinec

Fyzická osoba – cizinec vlastní v Praze byt. V České republice pobývá zhruba jeden měsíc v roce, žádné jiné příjmy v ČR nemá. Byt pronajímá prostřednictvím realitní agentury, která zprostředkovává pronájem. Příjmy od nájemníků chodí na bankovní účet agentury a ta je po zápočtu se svojí provizí posílá na bankovní účet majitele bytu. Nájemníky bytu jsou zejména cizinci, kteří jsou v Praze služebně nebo na rekreaci, sami si provádí úklid bytu a praní ložního prádla. Agentura zajišťuje opravy v bytě, platby za energie a právní servis. Doba pronájmu je individuální: 3 dny, týden, měsíc. Zájem je o nájemce s co nejdelší dobou pronájmu v době, kdy jej majitel nepotřebuje pro vlastní bydlení. Cizinec podává v ČR přiznání k dani z příjmu, ve kterém zdaňuje uvedené příjmy jako příjmy z pronájmu. Lze tyto příjmy posuzovat jako příjmy z pronájmu, nebo zhruba po roce pronájmu mají již charakter příjmů z podnikání? Pokud by se měly zdaňovat podle § 7 ZDP, je zde povinnost mít živnostenský list a odvádět sociální a zdravotní pojištění? Pokud by příjmy překročily hranici 1 mil. Kč během 12 měsíců po sobě jdoucích, je povinnost registrace k DPH a s jakou sazbou daně by byly tyto příjmy daněny?