Stravenky (99)

Krácení dovolené

Zaměstnanec firmy má sepsanou pracovní smlouvu na 40 hod týdně, pravidelně rozvrženou pracovní dobu, včetně 20 dnů dovolené za rok 2019. Od 1. 4. 2019 dodatkem se pracovní doba mění. Docházet do práce bude 3 dny v týdnu po 8 hodin, 24 hodin týdně. Má zaměstnanec nárok na dovolenou od 1. 4. 2019? Jak nastavit dovolenou, když se krátí týdenní pracovní doba? Zaměstnanci mají i stravenky. Má tento zaměstnanec nárok na stravenku za den, v kterém odpracuje 8 hodin? 

Stravenka poskytnutá zaměstnanci v den, kdy není v zaměstnání

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům zaměstnanecký benefit - stravenky. Stravenky jsou v hodnotě 50 Kč, zaměstnancům není nic strháváno. Z této částky je 55 % daňově účinným nákladem, 45 % daňově neúčinným nákladem. V případě, že jsou zaměstnancům poskytovány stravenky, i za dny, kdy nejsou v zaměstnání vůbec (dovolená), tj. nesplní podmínku § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, je i toto nepeněžní plnění osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm b)? Tzn. jedná v tomto případě o osvobozený příjem, který zároveň nevstupuje do vyměřovacího základu pro zákonné pojištění?

Pohledávka zaplacená částečně stravenkami

Vystavená faktura za kurz autoškoly (plátce DPH), faktura byla částečně uhrazena v hotovosti a další část byla uhrazena ve stravovacích poukázkách. Tyto poukázky byly odevzdány a přišel za ně daňový doklad, kde je napsáno hodnota odevzdaných poukázek 6 000 Kč a sazba DPH 0 %, dále je odečtená provize z těchto 6 000 Kč, provize je základ daně = 510 Kč a 21% DPH 107,10 Kč, takže místo 6 000 Kč, což měl být doplatek faktury, je zaplaceno pouze 5 382,90 Kč, tj. o částku 617,10 Kč méně. Jak mám doplatit zbytek pohledávky, kde tedy bude chybět rozdíl a jak mám tuto provizi včetně DPH zaúčtovat v účetnictví?

Nárok na stravenky při home office

Vzniká nárok na stravenku pracovníkům, kteří pracují některé dny v režimu home office? A podle jakých pravidel se tento nárok určuje?

Cena stravenky

Jaká je správná metodika pro výpočet ceny stravenky a podíl placený zaměstnancem a podíl hrazený zaměstnavatelem. Dosud ve firmě, kterou jsem převzala, účtovali takto: cena stravenky na faktuře na 213 (s tím nelze než souhlasit), ale problém je provize - bývalá účetní rozdělila provizi na 55 % náklad 518 (+ uplatněná adekvátní část DPH), a 45 % provize + DPH na 213. Pak ale při účtování o „přídělu stravenek“ zaměstnancům se znovu z takto vzniklé ceny stravenky na účtu 213 rozpočítával podíl 45 % - hrazeno zaměstnancem a 55 % - příspěvek zaměstnavatele. Je tento postup správný? Mně připadá, že takto je provize rozpočítávána dvakrát - jednou hned na faktuře, a podruhé při výpočtu podílu ceny stravenky placené zaměstnancem a podílu hrazeném firmou.

Práce na směny

V našem závodě je směnný pracovní režim. Ranní směna od 6 do 18 hod. V závodě bude poskytnut jeden oběd a za odpolední jedna stravenka. Může to tak být? Noční směna je od 18 hod. do 6 hod. - budou poskytnuty dvě stravenky, protože jídlo v tuto dobu nebude. A příplatek za noční směnu od 22 do 6 hod. bude za 8 hod. Jestliže zaměstnanec pracuje 12 hod. má nárok na dvě přestávky v délce 30min a budeme mu platit 11 hod.?

Stravenky v daňové evidenci

Fyzická osoba, neplátce DPH, vede daňovou evidenci, nakupuje stravenky (á 85 Kč) pro zaměstnance, příspěvek zaměstnavatele 55 %, srážka ze mzdy 45 %. Je správný postup, pokud:

1) přijatá faktura za stravenky je zahrnuta do výdajů při nákupu (55 % nominální hodnoty a provize daňově uznatelné, 45 % nominální hodnoty a provize daňově neuznatelné, dopravné celé daňově uznatelné),

2) zaměstnancům je každý měsíc sraženo 45% z nominální hodnoty poskytnutých stravenek, ve výdajích je tedy mzda po odečtu srážky,

3) srážka ze mzdy je interním dokladem zahrnuta do daňově uznatelných výdajů. 

Výše hodnoty stravenek pro zaměstnance na různých pracovištích

Máme zaměstnance v různých krajích republiky. Je možné, abychom jim dávali stravenky s různou výší hodnoty podle místa pracoviště a nebylo to považováno za diskriminaci? Např. zaměstnanci v Praze by měli stravenky v hodnotě 110 Kč z důvodu vyšších cen v restauracích a v Moravskoslezském kraji by měli zaměstnanci stravenky za 90 Kč. 

Stravenky v daňové evidenci

Zaměstnavatel (FO) v daňové evidenci nakoupí stravenky pro zaměstnance. Na faktuře je uvedeno:

Počet kusů 60

Hodnota 7 080,- + DPH 0,-

Provize 141,60 + DPH 29,70

Dopravné 150,- + DPH 31,50

Celkem 7 371,60 + DPH 61,20 = 7 432,80.

Fakturu zavedu jako daňový výdaj již při nákupu, nebo jako nedaňový výdaj a odečtu DPH, i když stravenky budou vydávány zaměstnancům v měsíci prosinci, lednu a únoru? Zaměstnavatel poskytne stravenku zaměstnanci v hodnotě 118 Kč na den (nevím, jak s těmi vedlejšími náklady se bude počítat) a nebude od zaměstnance vyžadovat žádnou úhradu. Můžete mi, prosím, uvést příklad jak budu v daňové evidenci postupovat od zaúčtování přijaté faktury až po vydávání stravenek v jednotlivých měsících (třeba prosinec, leden)? Nevím, jak je to s DPH, když zaměstnavatel nepožaduje od zaměstnance žádný doplatek, a nevím jak se uplatní stravenky do nákladů.

DPH u elektronických stravenek

Zaměstnavatel se chystá zaměstnancům poskytovat místo "papírových", elektronické stravenky. Část hodnoty stravenky budou hradit zaměstnanci, respekt. se jim bude tato částka strhávat z výplaty. V součastnosti je schvalován Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (sněmovní tisk č. 206/0), který zavádí v zákoně o DPH nové § 15 a § 15a, týkající se nakládaní s poukazy. "Papírové" stravenky jsou de facto poukazem a budou se patrně řídit výše uvedenými paragrafy. Bude stejný daňový režim i u elektronických stravenek - tj. budou se řídit novými § 15 a § 15a a bude nutno odvádět z částky uhrazené zaměstnanci DPH, pokud se bude jednat o jednoúčelový poukaz? Nebo se bude jednat o ceniny, které nejsou předmětem zákona o DPH?