Stravenky (94)

Stravenky zcela hrazené zaměstnavatelem

Pokud jsou stravenky zcela hrazené zaměstnavatelem, pak bude 55 % daňovým nákladem zaměstnavatele, 45 % nedaňovým nákladem zaměstnavatele. Platí tedy, že pro zaměstnance se z toho neplatí daň z příjmů ani zdravotní a sociální pojištění?

Příspěvek na stravování

Jsme s. r. o., plátce DPH, provozující hotel, máme vlastní kuchyni. Chceme pozměnit zaměstnanecké benefity.

a) Je možné zkombinovat poskytování stravenek dle platných zákonů s nižší cenou za snídaně, obědy a večeře (např. dle kalkulace vlastních nákladů)? Tzn. zaměstnanci dostanou dle odpracovaných dnů příslušný počet stravenek (nebudou přispívat vůbec nic), které mohou využít v různých zařízeních, ale také u nás, kde budou mít zvýhodněnou cenu.

b) Jaký bude dopad na zdanění u zaměstnance - ze stravenky neplyne žádné dodanění, z poskytnutí nižších cen jídel?

c) daňově uznatelný a neuznatelný náklad s. r. o.? Daňově uznatelný náklad bude 55 % z ceny stravenky, maximálně však do výše 70 % stravného, nedaňový náklad zbývajících 45 %. U poskytnutí nižší ceny jídel budou náklady na snídaně, obědy, večeře daňové, pokud do výnosů zúčtujeme rozdíl mezi zaměstnaneckou cenou a běžnou?

d) Pokud odvedeme z rozdílu mezi „zaměstnaneckou“ a běžnou cenou DPH na výstupu, není třeba krátit DPH na vstupu? Máme koeficient pro DPH z jiných důvodů a neradi bychom si to zkomplikovali.

Benefity pro jednatele

Společnost má se svými společníky, kteří jsou zároveň i jednateli, sepsanou příkazní smlouvu na vedení společnosti. Za práci je stanovena odměna, ze které odvádíme pojištění vč. daně. Rozhodli jsme se, že zaměstnancům budeme poskytovat benefity ve formě příspěvků na životní a penzijní pojištění. Také svým zaměstnancům poskytujeme stravenky. Lze poskytnout stejné benefity také jednatelům, a to vč. stravenek - bude na ně pohlíženo v tomto případě stejně jako na zaměstnance s příjmem ze závislé činnosti a benefity i stravenky budou i u nich osvobozeny? A dále – je Smlouva příkazní v pořádku na výkon vedení společnosti, nebo by jednatelé měli mít sepsanou Smlouvu o výkonu funkce?

Práce na směny

V našem závodě je směnný pracovní režim. Ranní směna od 6 do 18 hod. V závodě bude poskytnut jeden oběd a za odpolední jedna stravenka. Může to tak být? Noční směna je od 18 hod. do 6 hod. - budou poskytnuty dvě stravenky, protože jídlo v tuto dobu nebude. A příplatek za noční směnu od 22 do 6 hod. bude za 8 hod. Jestliže zaměstnanec pracuje 12 hod. má nárok na dvě přestávky v délce 30min a budeme mu platit 11 hod.?

Stravenky v daňové evidenci

Zaměstnavatel (FO) v daňové evidenci nakoupí stravenky pro zaměstnance. Na faktuře je uvedeno:

Počet kusů 60

Hodnota 7 080,- + DPH 0,-

Provize 141,60 + DPH 29,70

Dopravné 150,- + DPH 31,50

Celkem 7 371,60 + DPH 61,20 = 7 432,80.

Fakturu zavedu jako daňový výdaj již při nákupu, nebo jako nedaňový výdaj a odečtu DPH, i když stravenky budou vydávány zaměstnancům v měsíci prosinci, lednu a únoru? Zaměstnavatel poskytne stravenku zaměstnanci v hodnotě 118 Kč na den (nevím, jak s těmi vedlejšími náklady se bude počítat) a nebude od zaměstnance vyžadovat žádnou úhradu. Můžete mi, prosím, uvést příklad jak budu v daňové evidenci postupovat od zaúčtování přijaté faktury až po vydávání stravenek v jednotlivých měsících (třeba prosinec, leden)? Nevím, jak je to s DPH, když zaměstnavatel nepožaduje od zaměstnance žádný doplatek, a nevím jak se uplatní stravenky do nákladů.

Stravenky v daňové evidenci

Fyzická osoba, neplátce DPH, vede daňovou evidenci, nakupuje stravenky (á 85 Kč) pro zaměstnance, příspěvek zaměstnavatele 55 %, srážka ze mzdy 45 %. Je správný postup, pokud:

1) přijatá faktura za stravenky je zahrnuta do výdajů při nákupu (55 % nominální hodnoty a provize daňově uznatelné, 45 % nominální hodnoty a provize daňově neuznatelné, dopravné celé daňově uznatelné),

2) zaměstnancům je každý měsíc sraženo 45% z nominální hodnoty poskytnutých stravenek, ve výdajích je tedy mzda po odečtu srážky,

3) srážka ze mzdy je interním dokladem zahrnuta do daňově uznatelných výdajů. 

Výše hodnoty stravenek pro zaměstnance na různých pracovištích

Máme zaměstnance v různých krajích republiky. Je možné, abychom jim dávali stravenky s různou výší hodnoty podle místa pracoviště a nebylo to považováno za diskriminaci? Např. zaměstnanci v Praze by měli stravenky v hodnotě 110 Kč z důvodu vyšších cen v restauracích a v Moravskoslezském kraji by měli zaměstnanci stravenky za 90 Kč. 

DPH u elektronických stravenek

Zaměstnavatel se chystá zaměstnancům poskytovat místo "papírových", elektronické stravenky. Část hodnoty stravenky budou hradit zaměstnanci, respekt. se jim bude tato částka strhávat z výplaty. V součastnosti je schvalován Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (sněmovní tisk č. 206/0), který zavádí v zákoně o DPH nové § 15 a § 15a, týkající se nakládaní s poukazy. "Papírové" stravenky jsou de facto poukazem a budou se patrně řídit výše uvedenými paragrafy. Bude stejný daňový režim i u elektronických stravenek - tj. budou se řídit novými § 15 a § 15a a bude nutno odvádět z částky uhrazené zaměstnanci DPH, pokud se bude jednat o jednoúčelový poukaz? Nebo se bude jednat o ceniny, které nejsou předmětem zákona o DPH? 

Stravenky

Firma vyplácí stravenky zaměstnancům až po skončení měsíce, kdy ví, na kolik dní měli nárok. Je to takto správně? Nebo musí být stravenky čerpány dopředu?

Stravování zaměstnanců

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. V době školního roku zajištujeme stravování zaměstnanců, prostřednictvím vlastní kuchyně, neboť současně vaříme i pro studenty. Prosím, jaké je správné řešení v době hlavních prázdnin, kdy provozní zaměstnanci chodí alespoň jeden měsíc do zaměstnání? Řešit to pomocí stravenek? Jak je to v období školního roku, když kuchyň nevaří, ale někteří zaměstnanci jsou také v práci, musí jim být poskytnuta např. také ta stravenka? Někteří zaměstnanci nemají o stravu během roku zájem, musí se i těmto zaměstnancům poskytovat stravenky, pokud jsou v práci např. v období prázdnin?