Expertní odpovědi

Občan Izraele v roce 2023 pobýval na území ČR po dobu více jak 183 dnů, vlastní v ČR byt ve kterém se celou dobu zdržoval. Povolení k dlouhodobému ani trvalému pobytu v ČR nemá, zdržoval se na území ČR na základě Bilaterální bezvízové dohody mezi ČR a Izraelem viz bod A dle stránek MVČR.  V Izraeli strávil během 2023 krátkou dobu za účelem návštěvy své matky, nevlastní ani nepronajímáv Izraeli žádnou nemovitost. Je svobodný, děti nemá. V ČR nepracuje ani nepodniká, jak již bylo zmíněno výše, nemá ani dlouhodobý pobyt k některému z těchto účelů. Také nemá žádné příjmy ze zdrojů ČR, příjem měl pouze z prodeje zahraničních cenných papírů. Může být taková osoba považována za českého daňového rezidenta či nikoliv? Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Izraelem viz čl 4 - Daňový domicil a) může být kritérium stálého bytu splněno v obou státech, kdy v ČR vlastní byt a v Izraeli se zdržuje v bytě své matky, který je mu k dispozici? b) může mít středisko životních zájmů v osobu státech? V Izraeli má matku, bankovní účet. V ČR rodinu nemá, nepracuje a nepodniká, má bankovní účet. c) může být tato osoba považovaná za daňového rezidenta Izraele, protože má izraelské občanství a daňové rezidentství bude určeno podle bodu 2 písm. c) čl 4 Smlouvy (jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním příslušníkem)? 
Vydáno: 19. 04. 2024
Tuzemská společnost s ručením omezeným dostala od živnostenského úřadu pokutu, že na vystavených fakturách není uvedena informace o zápisu do obchodního rejstříku. Na základě jakého ustanovení mohla být tato pokuta udělena ?
Vydáno: 19. 04. 2024
Vím, že daňová evidence neřeší kurzové rozdíly. Nicméně nevím ,jak si poradit s převodem například z účtu ve měně eur na korunový účet, když částky po přepočtu se liší. Například převedu z vlastního účtu ve měně eur 1.000,- EUR - přepočet kurzem 24,115 EUR. Převedu z eurového účtu po přepočtu 24.115,- CZK a na můj účet CZK mi ale přijde 23.900 Kč. Kam s tím rozdílem ve výši 215 CZK? Dáváme to na peníze na cestě, ale to pak zase nesedí strany „peněz na cestě“ - nikdy nebudou strany vyrovnané... Můžete mi, poradit, co s tím?
Vydáno: 19. 04. 2024
Používáme kvartální kurz, přijali jsme fakturu z Polska (reverse charge) za dopravu - byla vystavena 11. 4. 2024, zdanitelné plnění 29. 3. 2024. Jaký kurz použít pro DPH a pro daň z příjmů. 
Vydáno: 19. 04. 2024
OSVČ, plátce DPH, paušální výdaje (vědecká činnost), pořídil 9/2019 auto, nárokoval si odpočet DPH. V roce 2024 chce auto prodat. Z pohledu daně z příjmů je prodej osvobozen od daně dle § 4 odst. 1 písm. c) bodu 2 ZDP a nebude se uvádět v DPFO. 1. Uvažujeme správně, že z pohledu DPH nelze použít úpravu odpočtu daně dle § 78 odst. 3 ZDPH, ale musíme odvést DPH na výstupu z ceny obvyklé dle § 36 odst. 6 písm. a) ? 2. Jak se v praxi stanoví cena obvyklá, aby FÚ při případné kontrole neměl pochybnosti o výši DPH? 3. Vypočtená DPH z ceny obvyklé se uvede v přiznání k DPH v měsíci prodeje na řádek 60?
Vydáno: 19. 04. 2024
Společnost s r. o. v roce 2023 vyplácela svému majiteli (české fyzické osobě) podíl na zisku. Valná hromada se uskutečnila začátkem prosince 2023. Podíl na zisku byl vyplacen v průběhu prosince 2023, 15% srážková daň byla uhrazena koncem ledna 2024. Zapomněli jsme splnit registrační povinnost dle § 125 daňového řádu. Dne 7. 2. 2024 nám do datové schránky přišlo rozhodnutí o registraci dle § 129 odst. 3 daňového řádu. Vyúčtování srážkové daně jsme provedli v termínu. Může nám dát FÚ pokutu? Musí nám dát pokutu a v jaké výši? Kdybychom pokutu dostali, můžeme se odvolat, aby nám pokutu zrušili? Je to náš první přestupek. Pochopila jsem správně, že pokutu nemusí vůbec uložit? Dle § 247a daňového řádku mohou uložit pokutu až do 500.000 Kč za nesplnění registrační povinnosti. Dále je tam § 248 a 249. Nikde tam ale nevidím, že by museli uložit pokutu v minimální výši. Je nějaká minimální výše?
Vydáno: 18. 04. 2024
Česká společnost, plátce DPH, dostala službu od společnosti z EU, která má VAT EU (Estonsko). Společnost z Estonska vystavila fakturu z DPH. Česká společnost chtěla bych vrátit DPH v rámci EU, protože estonská společnost odmítá upravit fakturu. Jakým způsobem česká společnost může vrátit DPH? Existuje nějaký postup při vrácení DPH v rámci EU? 
Vydáno: 18. 04. 2024
Máme agenturu práce. Od 1. 1. 2024 byla novela zákona o zaměstnanosti na základě které jsme museli splnit podmínku bezdlužnosti do 1. 4. 2024. Toto jsme u všech orgánů splnili a prokázali MPSV. Následně bude MPSV bezdlužnost ověřovat automaticky bez nutnosti zproštění mlčenlivosti nejméně jednou za 6 měsíců. Mohou si kdykoliv vyžádat bezdlužnost bez předchozího upozornění? Jestliže např. firma zaplatí pozdě (je tam třeba i malé penále) a poté náhodnou bezdlužností neprojde. Jak tedy si máme správně vykládat tuto podmínku? Rozumím tomu, že když si někdo vyžádá bezdlužnost k určitému datu, tak se drobné penále doplatí a bezdlužnost je beproblémově vydaná. Ale když by MPSV někdy jen tak náhodně toto ověřovalo, tak nevím, jestli by firma títmo testem prošla. Jak je to tedy v zákoně myšleno?
Vydáno: 18. 04. 2024
Přijímáme faktury za dopravu od dopravců. Datum vystavení je 3. 3. a DÚZP 29. 2. Na této faktuře je jak české plnění s českou daní (řádek 40-41 v DPH), tak i plnění s nárokem na odpočet (řádek 07-08 v DPH). U české daně je nárok na DPH až v momentě přijetí fakturu, čili nejdříve 3. 3., ale u druhého plněné, které se týká dovozu, je už 29. 2. Uvažuji správně? Samozřejmě, že je zde nárok s odpočtem, takže daň je na vstupu i výstupu. A můj dotaz, když mi přijde faktura, která má datumy na přelomu měsíce a faktura obsahuje tyto dvě plnění. Kdy mám dát fakturu do DPH? V únoru nebo v březnu? Máme 100% koeficient, nic nekrátíme.  Doplnění: Plnění je buď za přepravu anebo clo, celní poplatky. Například Schenker vystaví jednu fakturu, kde má částku za dopravu z Polska do ČR (kde je vyčíslené české DPH), tak to dávám do přiznání DPH na řádek 40 a pak je zde druhé plnění, také doprava, ale nyní z Velké Británie do ČR (kde DPH vyměření není) a tuto dopravu dávám do řádku přiznání DPH č. 7 a 43. A z jakého důvodu dopravce fakturuje na jedné faktuře obě plnění, netuším. Ale sem tam nám taková faktura přijde. Kdo realizuje dovoz: my objednáme přepravce a ten nám zboží doveze k nám do skladu.
Vydáno: 18. 04. 2024
Fyzická osoba mající příjmy ze zaměstnání § 6 ZDP (zaměstnavatel 1) má souběžně uzavřenou DPP u jiného zaměstnavatele (zaměstnavatel 2), který sráží srážkovou daň. Zaměstnavatel 2 zároveň uzavře s tímto zaměstnancem ještě smlouvu o příležitostném příjmu § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Dle § 10 odst. 3 písm. a) je příležitostný příjem do výše 50 000 Kč osvobozen, tzn. např. příjem ze zaměstnání 100 000 Kč zdaňujeme 15 % zálohovou daní, příjem z DPP 50 000 Kč zdaňujeme 15% srážkovou daní, příležitostný příjem 50 000 Kč je osvobozený, nezdaňujeme ho? Podle § 38g odst. 2 je tedy povinen zaměstnanec podat daňové přiznání, jelikož má jiné příjmy dle § 7 až 10 vyšší než Zaměstnanec má příležitostný příjem za prosinec běžného roku, ale obdrží jej až v následujícím roce. Jak se bude počítat limit splněný pro osvobození, když v následujícím roce obdrží zároveň už příležitostný příjem následujícího roku? Může jednatel s. r. o., který nemá uzavřený žádný pracovní poměr s vlastním s. r. o., ale je zaměstnán na HPP u jiného zaměstnavatele, uzavřít se svým s. r. o. Smlouvu na příležitostný příjem a pak zdaňuje a podává DPFO jako v předchozím textu?
Vydáno: 18. 04. 2024
OSVČ využívá svou přítelkyni jako spolupracující osobu. Společně hospodařící domácnost však vytvořili až v srpnu roku 2023. Je nutné tu spolupráci „pokrátit“ o měsíce, kdy netvořili společně hospodařící domácnost, byť ta spolupráce probíhala? Nebo stačí, aby podmínka společně hospodařící domácnosti byla splněna k 31. 12. daného roku? 
Vydáno: 18. 04. 2024
Hned po koupi bytu do osobního vlastnictví začal občan byt pronajímat. Účetní mu od roku 2018 uplatňovala odpisy v 5. odp. skupině z kupní ceny. Znalecký posudek si nenechala zpracovat. Je nějaký postup, kterým by se dala vyčíslit cena pozemku, když je známá kupní cena bytu vč. pozemku a na LV je stanoven podíl 13/1000 z parcely o rozloze 653 m2. 
Vydáno: 18. 04. 2024
Poplatník podává DPFO za r. 2023 na příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu. Příjmy z pronájmu po odpočtu výdajů nedosahují za r. 2023 výše slevy na dani. Za rok 2023 mu byly vyplaceny ještě dividendy z akcií české společnosti (tj. tuzemský plátce). Tyto dividendy byly před vyplacením zdaněny srážkovou daní ve výši 15 %. Může si poplatník ve svém daňovém přiznání za rok 2023 uplatnit i odpočet srážkové daně z těchto dividend a požádat případně o vratku daně?
Vydáno: 18. 04. 2024
Prodáváme výrobky se sníženou sazbou daně. S odběratelem je uzavřena smlouva, že při určité výši odběru za stanovené období mu bude poskytnuta „obratová odměna“. Jakou sazbou bude tato odměna zdaněna - 12 % stejně jako u výrobků, nebo 21 %? 
Vydáno: 18. 04. 2024
Máme v účetnictví měsíční kurz. Vystavujeme fakturu v eurech. DUZP je 31. 3. 2024 a datum vystavení je 10. 4. 2024. Kurz vezmu podle DÚZP, anebo data vystavení? 
Vydáno: 18. 04. 2024
OSVČ, neplátce bude fakturovat zpracování grafického a webového designu Rumunskému kulturnímu centru. Tento institut nemá EU VAT registraci. Stane se tímto plněním fyzická osoba osobou identifikovanou k dani z přidané hodnoty nebo jí v tomto případě nevyplývají ohledně této daně žádné povinnosti?
Vydáno: 18. 04. 2024
Spolek (identifikovaný plátce DPH) pořádá vystoupení svého sboru v Norsku. Na tuto akci si budou najímat na základě umělecké smlouvy o dílo norskou zpěvačku. Jak to v tomto případě bude se srážkovou daní a odvodem DPH z její umělecké smlouvy? Spolek nevybírá vstupné. Běžně vystupuje v ČR za úhradu. Zjišťovala jsem ještě podrobnosti a zde upřesnění. Nyní letí zástupci sboru do Olsa v rámci výměny zkušeností a rozvíjení spolupráce. Budou tam tvořit společně s norskými kolegy dramaturgii koncertu, který proběhne v říjnu v Praze. Na základě umělecké smlouvy budou hradit honorář norskému sbormistrovi. Vše bude hradit v rámci bilaterálního fondu. V minulosti sbor pořádal v tuzemsku koncerty v rámci Norských fondů, kde se odvádělo za zahraniční umělce DPH a srážková daň. Nyní ale nevím, jak je to v případě, že budou hradit honorář za odvedenou práci norského sbormistra v Oslu.
Vydáno: 18. 04. 2024
Klient, stavební firma, plátce DPH, koupil v roce 2022 dům, který technicky zhodnocoval až do prosince 2023, uplatňovali jsme si plný odpočet DPH z tech. zhodnocení, protože dům bude využíván k ekonomické činnosti s nárokem na odpočet DPH ze 100 %. V lednu 2024 jsme začali jeden byt pronajímat dlouhodobě a počítáme zálohový koeficient podle § 76. V domě je kancelář a 4 byty, kancelář je využívána pro provoz firmy a 3 byty jsou pronajímány krátkodobě (ubytovací služba) ale 4 byt je pronajímán dlouhodobě (nájem), zabírá 20% podlahové plochy, tudíž plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně § 56a. Chtěli by jsme v roce 2024 opravit střechu za 100 000 Kč, není nám jasné jak postupovat ohledně odpočtu DPH, máme nárok na odpočet z 80% ? Zálohový koeficient nám vychází 100 % a nejspíš to tak bude po celý rok.
Vydáno: 15. 04. 2024
Jak zaúčtovat, odepisovat, popř, rozlišit nákup know-how? Jedná se o akciovou společnost - pivovar, společnost založena v roce 2018, fakturovaná částka v roce 2024 je 650 000 Kč.
Vydáno: 15. 04. 2024
Připravuji daňové přiznání pro osobu, která v 2023 měla příjmy z Dánska a následně z ČR. Je daňovým rezidentem ČR. Uplatnila jsem v rámci smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Dánskem metodu zápočtu. Je možné rozdíl mezi zaplacenou a započtenou daní z Dánska dle § 6 odst. 13 odečíst od celkového základu daně? Nejsem si jistá, zda jsem tento odstavec správně pochopila. 
Vydáno: 15. 04. 2024