Ing. Jiří Vychopeň (748)

Pozdě oznámené narození dítěte zaměstnavateli v roce 2020 a roční zúčtování daně za rok 2019

Zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli narození dítěte v lednu v roce 2019 (o roční zúčtování zažádal, ale narození dítěte neuvedl). Roční zúčtování daně za rok 2019 již bylo v roce 2020 provedeno. Nyní v červnu zaměstnavateli poslal rodný list dítěte spolu s čestným prohlášením manželky, že daňové zvýhodnění v roce 2019 neuplaňovala. Je možné zažádat o daňový bonus podáním daňového přiznání za rok 2019 na finanční úřad? S tím, že by se k daňovému přiznání přiložilo potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2019, kde by bylo vidět, že roční zúčtování bylo provedeno, ale daňový bonus vyplacen nebyl? 

Nevyplacený nárok prémií zaměstnanců převedený do dalšího období - účtování

Na základě stanovených prémiových ukazatelů společnosti a jejich splnění dochází k odměňování zaměstnanců formou prémie do mzdy. Toto ujednání je i součástí Kolektivní smlouvy společnosti, kde po splnění prémiových ukazatelů je zaměstnancům přiznám mzdový nárok ve formě prémie, se kterým pak ale může dále pracovat jejich přímý nadřízený a nárok zaměstnanci přiznat nebo ne podle jeho pracovních výsledků. Pokud se rozhodne, že ne, byl nárok převeden na jiného zaměstnance nebo do jiného oddělení společnosti. Vždy za daný měsíc byl celkový měsíční prémiový nárok vyplacen.Na základě rozhodnutí vedení společnosti, kdy chtějí toto finanční ohodnocení "lépe uchopit a využít" jako nástroj vetší motivace pro zaměstnance, není nutné splnit již každý měsíc celkové vyplacení měsíčního prémiového nároku, ale je možné nevyčerpaný nárok převádět do dalšího období. Ráda bych se zeptala, zda o tomto zbytku nevyplaceného, ale nezpochybnitelného, nároku nějakým způsobem účtovat, který se pak může použít v jiném období společně s nově vzniklým nárokem, nebo účtovat opravdu až v době jeho použití, tzn. zahrnutí do mezd. 

Bezúplatný převod sítí obci

Fyzická osoba nepodnikatel vlastní stavební pozemky. Zasíťování těchto pozemků provede na své náklady s.r.o, kterou si za tímto účelem tato fyzická osoba založila. Zájemcům o stavební pozemek pak samotný pozemek bude prodávat FO a sítě s.r.o. Část sítí se s.r.o. zavázala bezúplatně převést na obec. Jak bude v s.r.o. účtováno o převodu sítí na obec? Bude se jednat o daňově účinný náklad?

Nevyzvednuté zboží objednané přes e-shop

Společnost s r. o. provozuje e-shop s výživovými doplňky. Objednané zboží je dodávané logistickou společností, která i inkasuje peníze a pak je poukazuje na účet e-shopu a také zajišťuje osobní odběr v provozovně logistické společnosti. V roce 2019 došlo k situaci, že logistická společnost údajně dělala pořádek a vrátila e-shopu nevyzvednuté zásilky, které měla na skladě a o kterých zřejmě nevěděla, a to zasilky, které byly vyfakturovány e-shopem v roce 2018 a 2017. Zboží bylo vráceno zpět na sklad a následně prodáváno. Jak správně postupovat účetně, jak řešit DPH a jak postupovat při sestavení přiznání k DPPO za rok 2019? Dále bych se chtěla zeptat, jak řešit každoročně v prosinci vyfakturované zboží, které zákazníci vrátí nebo nepřevezmou až v dalším účetním období. Společnost to řeší vystavování dobropisů. Jak správně účtovat a jak postupovat v oblasti daně z příjmu PO?

Bezdůvodné obohacení

Tuzemská společnost s ručením omezeným koupila od obce pozemky, v kupní smlouvě je mimo jiné uvedeno, že kupující se rovněž zavazuje uhradit částku 30 000 Kč jako bezdůvodné obohacení za užívaní nemovitých věcí bez právního důvodu. Jak toto bezdůvodné obohacení zaúčtovat, jedná se o součást pořizovací ceny pozemku nebo o nedaňový náklad?

Pokladna firmy, pozdě dodané účtenky od zaměstnanců

Firmě nosí zaměstnanci opožděně účtenky do provozovny firmy, kde je pokladna. Např. na stavbě nebo v terenu často zaměstnanci nakupují účtenky za různé drobné spotřební věci a materiál (např. účtenka z 15. 4. 2020). Do účtárny se tato účtenka dostane běžně např. na přelomu měsíce s téměř měsíčním zpožděním (např. 1. 5. 2020). Firma tento pokladní doklad zaúčtuje do pokladny výdejovým pokladním dokladem s datem uskutečnění účetního případu a zápisem např. 501/211 dne 1. 5. 2020, kdy ji přijala od zaměstnance a vyplatila pěníze z pokladny. K tomuto výdejovému dokladu přiloží účtenku od zaměstnance a zaměstnanci vyplatí hodnotu dokladu (kterou si tehdy kupoval ze svého jako volný prodej, případně na iniciály firmy, pokud šlo o doklad nad 10tis. Kč). Je tento postup v pořádku? (pokud se jedná o přelom roku, tak účetní jednotka účtuje o časovém rozlišení, aby účtenka šla do nákladů v tom roce, kdy ji koupil zaměstnanec.) Firma uvažuje o zavedení "bezhotovostního" režimu, a to tak, že pokud zaměstnanci budou nakupovat některé účtenky za hotové v terénu, tak na konci měsíce dodají do účtárny tyto účtenky s tabulkovým soupisem, kde je vidět celková částka. Jednatel tyto soupisy schválí a peníze potom dostanou zaměstnanci vyplaceny z účtu firmy na soukromé účty. Firma obdrží a schválí zápis účtenek od zaměstnance a zaúčtuje 5xx.AE/333, následně peníze vyplatí bankovním převodem 333/221.účet_zaměstnance - je tento postup v pořádku?

Zaměstnávání zaměstnanců v evidenci Úřadu práce

Zaměstnáváme na DPP zaměstnance vedené v evidenci ÚP. Mám jako zaměstnavatel povinnost oznamovat ÚP, že mám tohoto zaměstnance, nebo to si mají hlídat sami ti, co jsou v evidenci ÚP?

Podnikání OSVČ v rodinném domě

OSVČ uvažuje o podnikání ve svém rodinném domě. Před 8 lety dostala OSVČ starý dům po dědovi darem. Nyní by chtěla rekonstruovat část neobydleného starého domku - kdysi tu byla malá stáj pro jednoho koně. Bude možné, aby výdaje spojené s opravou a rekonstrukcí na opravu si dala do daňových nákladů? Pokud ano, jakým způsobem to provést - vše ihned od nákladů případně nějaké odpisy domu či té části? Je potřeba ocenění, když byl dům darován? Jaký je z pohledu zdanění zvolit nejlepší postup a co byste OSVČ při zahájení podnikání a rekonstrukci - bude velkou rekonstruovanou místnost využívat jako svou dílnu pro šití a návrhy svých oděvů.

Společník, aktivní obchodní činnost, typ smlouvy a odměna, prokurista

Prosím o radu s výběrem vhodného typu smlouvy pro společníka s měsíční odměnou a možností využívání firemního vozidla pro činnosti firmy. Ve firmě figuruje menšinový společník, který není jednatelem. Tento společník však tráví aktivně čas (cca 50 hodin měsíčně flexibilně bez ohledu na zákoník práce) pro firmu a chce být za to oprávněně odměňován. Jeho působení spočívá v obchodní činnosti a nakupování zásob pro společnost včetně navazování styku s obchodními partnery. Do jiných oddělení jako je marketing, účetnictví, skladový provoz by přístup neměl. Stejně tak vzhledem k jeho statusu společníka se nedá předpokládat, že by měl běžnou pracovní smlouvu jako ostatní zaměstnanci. Ve své činnosti bude bude hodně flexibilní a tato činnost nebude podléhat evidence odpracovaných hodin jako u ostatních zaměstnanců, dovolené atd. Z toho důvodu usuzujeme, že by byla nejlepší obdobná smlouva jako je smlouva o výkonu funkce jednatele s tím, že by nešlo o jednatele, ale o prokuristu. Ve smlouvě by bylo dohodnuto, že může využívat firemní vozidlo. Zdaňování odměny bylo bylo podle par. 6 jako u zaměstnance. Uvažujeme správně, nebo byste navrhovali jinou formu smlouvy a jiné zdanění? Jako další řešení by mohla být smlouva externím o zastoupení, kde by tento společník při výkonu obchodní činnosti vystupoval jako OSVČ, fakturoval by podle § 7 zákona o daních z příjmů podle dohodnutých podmínek. Avšak tady vidíme riziko s použitím firemního automobilu osobou, která není dle daně z příjmu zaměstnancem, a možné (do)danění podle § 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by však jednatel využíval svoje soukromé vozidlo, mohl by být odměňován jako externí OSVČ (obchodní činnost) dle § 7 zákona o daních z příjmů?

Stavební úprava u nájemce do limitu technického zhodnocení bez souhlasu

Nájemce nemá ve smlouvě souhlas s prováděním technického zhodnocení, plánuje v najatých prostorách udělat menší stavební úpravu na svoje náklady za 10 000 Kč. Práce však mají charakter technického zhodnocení - vybudování malého sprchového koutu (firma neúčtuje do 40 000 Kč o technickém zhodnocení). Může si tento sprchový kout dát do daňových nákladů a odečíst DPH (za předpokladu, že bude stejně jako ostatní části pronajatých prostor sloužit výhradně k ekonomickým účelům)?