Srážková daň z příjmů (223)

Rozdělení zisku podléhající povinnosti schválení úvěrující bankou

Společníci společnosti s r. o. by poprvé chtěli vyplatit podíl na zisku. Výplacení bude schváleno valnou hromadou při schvalování účetní závěrky. Problém ovšem je, že výplata podílu podléhá schválení ze strany banky, která poskytla společnosti investiční úvěr. Banka byla požádána, ovšem zatím nemáme rozhodnutí. Jak to bude se srážkovou daní, kdyby náhodou banka výplatu zamítla? A v řádku M - Převod podílu výsledku hospodaření společníkům - ve Výkazu zisku a ztráty se mi objeví až v roce 2019? 

Investování finančních prostředků

Jak postupovat v případě, že jsem v únoru 2016 investovala finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a v roce 2019 mi přišlo na účet 350 000 Kč? Je potřeba to danit, případně hned srážkovou daní nebo v rámci přiznání za rok 2019? Jakou hodnotu budu danit?

Zdaňovací období pro zápočet daně zaplacené v zahraničí

Česká firma fakturuje licence softwaru na Slovensko. Slovenský odběratel sráží 10% daň a odvádí ji na Slovensku. V Česku bude daň započtena na celkovou daň z příjmů v daňovém přiznání metodou prostého zápočtu. V kterém zdaňovacím období je možno sraženou daň započíst v Česku do daňového přiznání v situaci, kdy:

  • faktura byla českou firmou vystavena v 10/2018,
  • tato faktura byla uhrazena v 11/2018 ve výši 90 %,
  • slovenský odběratel podal na příslušný daňový úřad žádost o vystavení potvrzení o zaplacení srážkové daně v 12/2018, ale daň uhradil opožděně až v 01/2019,
  • na základě této žádosti slovenský daňový úřad vystavil v únoru 2019 potvrzení, kde v záhlaví uvádí: „Potvrdenie… za 12/ 2018“ a v textu potvrzení „dátum zaplatenia dane 14. 1. 2019“.

Srážková daň - datum srážky, splatnost daně a vyúčtování daně vybírané srážkou

Náš účetní systém při zpracování mezd například za prosinec, které je prováděno v lednu následujícího roku, vytvoří doklady s účetním datem posledního dne v měsíci, za který jsou mzdy zpracovávány (v našem případě 31. 12.). Což je správně, mzdy jsou nákladem prosince. Nyní se zaměřím na srážkovou daň z dohod o provedení práce. Vzhledem k tomu, že program vytvoří závazek vůči finančnímu úřadu s účetním datem 31. 12., tak vypočte lhůtu pro úhradu této daně a její splatnost z tohoto data na konec ledna. Při sestavování „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvl. sazby daně…“ pak zahrne tuto srážkovou daň z prosincových dohod do prosince, takže i v přiznání vychází splatnost na konec ledna. Když se ale podíváme do § 38d zákona o dani z příjmů, tak tam se říká, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě. Což by při výplatě odměn z dohod za prosinec bylo realizováno až v lednu, a splatnost srážkové daně by se tak posunula na konec února.

Když jsme to konzultovali s jinými účetními, každý to dělá úplně jinak, a některé účetní programy dokonce mají nastavení, zdali se srážková daň z dohod má do formuláře „Vyúčtování daně“ uvádět do měsíce, za který je zúčtována (prosinec), nebo až do měsíce, ve kterém je odměna vyplacena (leden).

Můžu vás poprosit o vysvětlení co je správně? Podle zákona to vypadá, že správně je provedení srážky z prosincových odměn až při jejich výplatě to znamená v lednu, a tím pádem se splatnost daně posouvá až na konec února. Je tomu tak? Pokud ano, tak náš systém nepostupuje správně a daň přiznává nebo vykazuje o měsíc dříve, a tím nám zkracuje její splatnost o měsíc. Ale pokud se na to podíváme z pohledu finančního úřadu, tak hradíme o měsíc dříve a proti dřívější platbě nemůže finanční úřad nic namítat, ale pak i ve Vyúčtování daně máme vše také vykázáno o měsíc dříve, než by mělo být! Může to vadit? Může z toho být nějaký problém nebo postih ze strany finančního úřadu? A jak se na to bude tvářit třeba auditor?

Podíly na zisku - srážková daň do přiznání

Poplatník pracující jako zaměstnanec i OSVČ, podává daňové přiznání. Do přiznání uvádí všechny příjmy. Dostal mj. třikrát potvrzení o příjmech na srážkovou daň - všechny tři potvrzení jsou stejná - člověk z nich nevyčte, zda je to na dohodu o provedení práce, či na podíl na zisku. Je to jedno, zda je to z DPP, či z podílu na zisku - nerozlišuje se to pro účely přiznání? Buď zařadím všechny tři DPP do přiznání, tj. i 2 x DPP a jednou podíl na zisku nebo žádnou srážkovou daň - je to tak? V případě, že bychom zařadili do přiznání, pak to bude uvedeno v ostatní příloze jako DPP - úhrn příjmů ze závislé činnost a dále ve sloupečku sražená daň podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů?

Postup FÚ při výpočtu úroku z prodlení srážkové daně

První případ - výplata podílu na zisku v lednu běžného roku. Srážková daň nezaplacena, na dani DPPO z minulých let přeplatek převyšující tuto daňovou povinnost. Před podáním Vyúčtování požádáno o převod částky mezi účtem srážkové daně a DPPO. Neřešeno, podle vyjádření FÚ na srážkové dani nebyl evidován dluh. Následně následujícího roku podáno Vyúčtování srážkové daně, ale chybně, jen daň ze mzdy, bez srážkové daně z podílu na zisku. Podáno dodatečné přiznání na tvrzení daně 22.05. Očekávali jsme podle § 250 daňového řádu pokutu za pozdní tvrzení daně. Namísto toho platební výměr podle § 252 daňového řádu a roční úročení dluhu.

Druhý případ u stejného poplatníka - druhá výplata podílu na zisku v prosinci běžného roku, uhradí celou srážkovou daň z podílu na zisku v měsíci, kdy bylo vyplaceno. Do 20. 3. následujícího roku bylo podáno vyúčtování srážkové daně. Chybně byla vyplněna jen srážková daň ze mzdy. Dne 22. 5. podáno dodatečné vyúčtování. Očekávali jsme pokutu za dodatečné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu. Namísto toho FÚ vydal podle § 252 daňového řádu platební výměr na úrok z prodlení. V dobré víře jsme očekávali řízení podle § 154 - Přeplatky a nedoplatky na účtu poplatníka. Domnívali jsme se, že pokud má poplatník významný přeplatek (kreditní strana daňové účtu = jednotné číslo i když je podúčtů více, je vyšší než debetní strana), nemůže se poplatník dostat do role významného dlužníka z titulu dodatečného přiznání? Ano pokuta za pozdní tvrzení daně, ale peněžní tok, platby a předpisy, mají svůj režim?

Výplata podílu ze zisku, srážková daň

Jsme s. r. o., vyplatili jsme část podílu ze zisku společníkovi, který je zároveň i jednatelem společnosti, odvedli jsme srážkovou daň 15 % na účet - daň z příjmu právnických osob - vybíraná srážkou podle zvláštní sazby. Je potřeba vyhotovit a zaslat na FÚ i nějaký přehled o zaplacení srážkové daně?

Vyúčtování daně vybírané srážkou z příjmů u fyzických osob

Prosím o radu při vyúčtování daně vybírané srážkou z příjmů fyzických osob, do uvedených měsíců se uvádí hodnota, kdy je skutečně daň zaplacena, tj. v měsíci lednu se uvede daň za prosinec? Např. závazek k 31. 12. 2017 - 1000 Kč ve vyúčtování roku 2018 - leden 1 000 Kč?

Zdanění zděděných autorských práv

Po svém otci jsem zdědila autorská práva na hudbu. Každoročně dostávám od OSA výpisy z celého světa a mám problém s Rakouskem. V Rakousku mi srazili jejich daň a já jsem si ji dříve započetla na vlastní daňovou povinnost (podala jsem daňové přiznání, § 10). teď jsem se ale dozvěděla, že prý došlo k nějaké změně Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění ČR - AT a FÚ mi nechce zápočet sražené rakouské daně uznat. Můžete mi k tomu, prosím, podat nějaké vysvětlení? 

Pojistné jednatele nerezidenta

Jednatel s. r. o., nerezident, OSVČ v Polsku, se chce zaměstnat na základě smlouvy o výkonu funkce. Tuto mzdu budeme zdaňovat srážkovou daní dle ve výši 15% dle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Jak je to s pojistným? V odpovědi na dotaz ID č. 16893 je uvedeno, že takový příjem nepodléhá odvodům sociální a zdravotního pojištění. Není tedy třeba dále řešit příslušnost sociálního a zdravotního pojištění, neboť odměna jednatele – daňového nerezidenta - pojistnému nepodléhá. Můžete prosím podat odkaz na zákon, paragraf, ze kterého tvrzení vychází? Má vliv na pojistné, zda je jednatel nerezident OSVČ v jiném členském státě nebo je v jiném členském státě zaměstnán?