Srážková daň z příjmů (238)

Srážková daň z licenčních a manažerských poplatků

Tuzemská s. r. o. dostává pravidelně měsíčně faktury od francouzské mateřské společnosti (90% podíl v české s. r. o.) za licenční poplatky a dále jednou ročně fakturu za manažerské poplatky (tzv. management fee). Při placení faktur za licenční poplatky odvádíme srážkovou daň ve výši 5% a podáváme oznámení na FÚ. Je v pořádku 5% sazba daně? Nyní budeme poprvé platit i manažerské poplatky - jaká bude v tomto případě sazba srážkové daně nebo se z tohoto titulu srážková daň neodvádí?

Úroky do Ruska srážková daň

Ruská fyzická osoba (rezident v Rusku) je 100 % společníkem s. r. o. v ČR. Této české s. r. o. poskytnul ruský společník půjčku úročenou 10 % p. a. K půjčce je každoročně počítán úrok zaúčtovaný nedaňově dle § 25 odst. 1 w) zákona o daních z příjmů.

1. Je třeba odvádět srážkovou daň 15 % dle § 22 odst. 1 písm. g), 3 a 4 zákona o daních z příjmů?

2. Pokud ano, odvádí se srážková daň už při zaúčtování úroků nebo až při platbě úroků do Ruska?

3. Budou se také danit tyto úroky, když budou zaúčtovány jako daňově uznatelné?

 

Rekapitulace o dani sražené podle zvláštní sazby daně

Lékař (Slovák) v pracuje v ordinaci (v ČR) na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč. Nemá podepsané prohlášení, odvádí se tedy srážková daň (sociální ani zdravotní pojištění se neodvádí). Zaměstnání tohoto lékaře jsme hlásili na ÚP. Je potřeba odvod této srážkové daně hlásit na FÚ?

Oznámení správci daně příjmů vyplacených daňovému nerezidentovi

Podle § 38da ZDP se nově od 1. 4. 2019 mají oznamovat příjmy vyplacené daňovému nerezidentovi (všechny, nejen ty podléhající srážkové dani). Naše společnost nakupuje od nerezidentů služby (nad 100 000 Kč měsíčně) charakteru IT, právní, účetní či jiné poradenské (např. management fee) apod. Týká se těchto služeb s odkazem na § 22 odst. 1 písm. c) ZDP tato oznamovací povinnost správci daně?

Dotaz na příjmy ze samostatné činnosti – autorské honoráře

Student VŠ (prezenční studium) pracuje pro internetové noviny, kdy pro redakci pořizuje fotografická díla. Dle naší úvahy se jedná o příjem dle  §  7 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by byl příjem za kalendářní měsíc do 10 000 pro jednu redakci, bude se příjem danit 15% srážkovou daní, tj. redakce, která honorář vyplácí, rovnou tuto srážku srazí a autorovi vyplatí zbývající část. Musí v tomto případě autor mít nějaké živnostenské oprávnění a hlásit se na FÚ, ZP, a OSSZ? Jaké další povinnosti z tohoto titulu pro autora vyplývají? Pokud autor některý měsíc přesáhne částku 10 000 Kč od jedné redakce za 1 měsíc, jak má postupovat v tomto případě? Pokud by autor chtěl fotografickou činnost provozovat pro zařízení spravovaná ministerstvem školství, kdy odměna bude vyplacená na základě uzavřené písemné smlouvy, musí se autor hlásit jako OSVČ, nebo může tento příjem zohlednit jako příjem nahodilý?

Daňový režim přijatých úroků u nevýdělečné organizace

Nevýdělečná organizace má otevřený účet u banky, nyní na konci čtvrtletí připsala banka na účet výnosové úroky, a to tak, že v textu uvedla hrubý úrok Kč 977, srážková daň 185 Kč a na účet bylo připsáno 792 Kč (částky byly v haléřích, ale to pro zjednodušení vynechávám). Jak mám zaúčtovat tyto položky do účetnictví, mám zaúčtovat do výnosů jen částku 792 Kč, nebo hrubé úroky a srážkovou daň, to nevím, na jaké účty bych to dala, a pak - jak budu s těmito výnosy zacházet po skončení roku v přiznání k dani z příjmu právnických osob, když veškeré náklady vylučuji na řádku 40 přiznání a související příjmy vylučuji na řádku 101 přiznání, kam dám ty úroky a v jaké výši?

Vyplacení části dobrovolného příplatku mimo základní kapitál společníkům

Společnost s r. o. má dva společníky - každý má 50% podíl. V roce 2013 na základě rozhodnutí valné hromady každý ze společníků vložil do společnosti příplatek mimo základní kapitál 2 000 000 Kč v peněžité formě na běžný účet společnosti. Společnost celkově vykazuje nerozdělený zisk minulých let. Společníci si chtějí každý vyplatit 1 000 0000 Kč a zbytek prozatím ponechat ve firmě. Oba společníci jsou zároveň i původní vkladatelé. První společník je českým rezidentem - spadá pod § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů, vychází mi, že ke srážková daň je 0, protože vložená prokázaná nabývací cena příplatku mimo základní kapitál je 2 000 000 Kč a podíl 50 % na její vrácení je 1 000 0000 Kč, takže cena ke zdanění je 0. Druhý společník je švýcarským rezidentem - český nerezident - tady si nevím rady, pod jaký paragraf spadá, ale jeho nabývací prokázaná cena podílu je stejná jako u prvního společníka - to co vložil do firmy, chce částečně zpět.

Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění

1. Zaměstnáváme OSVČ na dohodu o provedení práce. Může nám podepsat „Prohlášení“, abychom mu neodváděli srážkovou daň ze mzdy, přestože si na konci roku sám provádí zúčtování daně v samostatném přiznání k dani z příjmů?

2. Pracovník uzavřel s námi pracovní smlouvu. Odpracoval 1 týden a skončil pracovní poměr. Jsme povinni za něj odvést zdravotní pojištění za celý měsíc (z minimálního vyměřovacího základu)?

Srážková daň

Zahraniční společnost vyvíjí pro naši společnost software. Naše společnost odvádí z částky pořízení tohoto softwaru i z jeho technického hodnocení srážkovou daň. Dodavateli bychom tedy měli hradit faktury ponížené o částku odvedené srážkové daně, avšak ten s tím nesouhlasí. Odvádíme tedy srážkovou daň a zároveň hradíme dodavateli fakturu v plné výši. Jak o obou skutečnostech účtovat? Je částka, kterou hradíme „navíc“ naším daňově uznatelným nákladem? Nebo bude součástí pořizovací ceny majetku?

Pronájem vozidla na Slovensku a srážková daň

Česká společnost pronajímá vozidlo slovenské společnosti. Příjem z pronájmu podléhá na Slovensku srážkové dani ve výši 10 %. Může česká společnost tuto srážkovou daň započíst na daňovou povinnost v tuzemsku v rámci svého daňového přiznání? Česká společnost má jednotlivá potvrzení o sražené dani na Slovensku.

Vzhledem k tomu, že jednotlivá potvrzení slovenského správce o zaplacení srážkové daně jsou v měně EUR, jaký kurz pro přepočet měny při uplatnění metody prostého zápočtu v rámci daňového přiznání se uplatní - kurz ČNB k bilančnímu dni nebo kurz ČNB ke dni platby srážkové daně či účetní kurz stanovený účetní jednotkou při zaúčtování srážkové daně?