Srážková daň z příjmů (251)

Licenční poplatky do Německa a srážková daň

Česká s. r. o., plátce DPH, uzavřela s německým dodavatelem „licenční smlouvu“ o využívání jejich CRM systému. Německá firma poskytuje českému uživateli placené, časově neomezené a nevýlučné právo používat systém CRM. Licence opravňuje uživatele pouze k použití v rámci svých obchodních činností pro dodavatele (tzn. správa kontaktů, adres, obchodních případů apod.). Vlastníkem hlavní licence je německý dodavatel. Bude v tomto případě platba dodavateli za užití software považována dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, za příjem ze zdroje na území České republiky dle § 22 odst. 1 písm. g) bod 1 zákona o daních z příjmů, který podléhá srážkové dani z takzvaných licenčních poplatků podle § 36 zákona?

Srážková daň z licenčních poplatků

Prodali jsme software do SK, plnění účtujeme do výnosů na účet 602. Slovenská firma nám pošle o 10 % méně, protože odvede srážkovou daň z licenčních poplatků. Musíme tuto srážkovou daň někde vykazovat a jak se účetně vypořádáme s neuhrazenými 10 % z vydané faktury? 

Odměny členů statutárních orgánů

Členům statutárních orgánů (rezidenti ČR) je stanovena odměna ve výši 1 000 Kč za měsíc. Vzhledem k tomu, že rozhodující příjem pobírají u jiného zaměstnavatele, předpokládám, že příjem nebude podléhat sociálnímu pojištění, ale pouze zdravotnímu pojištění. Podléhá takto nízký příjem srážkové dani nebo odměny členů statutárního orgánů vždy podléhají dani zálohové (jak tomu bylo v minulosti) nebo je možné si způsob zdanění vybrat? 

Pronájem obalů od zahraniční společnosti a srážková daň

Naše společnost vyrábí plastové díly pro automobily. Zákazník - firma BMW v Německu nám zaslal fakturu na pronájem obalů, kterou mu budeme hradit. Jedná se v tomto případě o příjem plynoucí ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi? Do těchto obalů my na území České republiky zabalíme naše výrobky, které společně s obaly zasíláme zákazníkovi do Německa. Máme povinnost z pronájmu těchto obalů srazit srážkovou daň?

 

Registrace ke srážkové dani a zrušení registrace

Obecně prospěšná společnost má v úmyslu zaměstnat na dohodu o pracovní činnosti pracovníka pro konkrétní projekt. Měsíční hrubá odměna by měla být 2 900 Kč měsíčně, bude z ní tedy odvedena srážková daň. Projekt končí za tři měsíce. Musí se OPS na finančním úřadu registrovat jako plátce srážkové daně (před zahájením projektu?) a po skončení projektu tuto registraci zrušit? Pokud by OPS v budoucnosti realizovala další projekt, musí se opět registrovat jako plátce srážkové daně?

Druhá dohoda o provedení práce

Jednatel v jednom s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství a zároveň dohodu provedení práce na částku 10 000 Kč. Může mít uzavřenou dohodu o provedení práce na částku 10 000 Kč ještě u jiné společnosti s. r. o.? Dohoda by byla opět na částku 10 000 Kč. Takže by jednatelka měla dvě dohody o provedení práce v celkové hodnotě 20 000 Kč. Vztahuje se i na druhou dohodu pravidlo, že se z částky neodvádí socální a zdravotní, ale pouze srážková daň 15 %?

Nájem železničních nákladních vagonů ze Slovenska

Česká společnost, plátce DPH, české DIČ, má v nájmu nákladní železniční vagony. Jedná se o dlouhodobý nájem, vagony jezdí pouze na území České republiky. Pronajímatel je slovenská společnost, plátce DPH se slovenským DIČ. Je česká společnost povinna hradit fakturovanou částku sníženou o sráženou daň a v jaké výši?

Srážková daň

Naše společnost si kupuje každý měsíc jednorázové přístupy na stránky stránky společnosti z USA, kde používá program této společnosti. Jedná se třeba o tři přístupy měsíčně, každý v hodnotě 10 000 Kč. Od další zahraniční společnosti z Irska si také kupuje možnost rok používat standardní grafický program, který tato společnost nabízí běžně k dispozici i ostatním společnostem. Podléhají tyto nákupy srážkové dani z licenčních poplatků? S uvedenými společnostmi nemáme uzavřené žádné smlouvy, jde o nákupy přes internet.

Srážková daň, zdroj příjmů mimo ČR

Jako česká firma si koupíme od slovenské společnosti vystavovatelský balíček na výstavu (pronájem plochy, přístup k energiím, pronájem nábytku). Měli bychom z takové faktury odvádět srážkovou daň, bude se jednat o zdroj příjmu na jiném území? Jak by to bylo pokud by nám Slovenská agentura pouze zprostředkovala reklamní prezentaci na výstavě (jednalo by se o reklamní stojany, bannery)? 

Daňová uznatelnost pojistného u vyslaného pracovníka

Ve firmě již po několik let pracuje pracovník zahraniční německé mateřské společnosti na manažerské pozici. Německá společnost za tuto svoji službu externího manažera měsíčně fakturuje. Česká firma měsíčně odvádí zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se již jedná o dlouhodobý vztah, německý pracovník již nemá k dispozici formulář A1 a sociální a zdravotní pojištění tedy již musí být hrazeno v České republice. V rámci zjednodušení administrativy se rozhodlo, že registraci pracovníka provede česká společnost tedy nikoliv právní, ale ekonomický zaměstnavatel. Sociální a zdravotní pojištění tedy v České republice odvádí česká společnost, přičemž částku pojistného, která má být srážena zaměstnanci přefakturuje na německou mateřskou společnost, ale pojistné, které je hrazeno za organizaci zůstává v nákladech na účtu 524 české společnosti. Můžeme tento náklad považovat za daňově uznatelný i vzhledem k tomu, že registraci pracovníka na pojišťovnách v počátku již zřejmě chybně provedla česká společnost místo německého právního zaměstnavatele?