Srážková daň z příjmů (242)

Daňová uznatelnost pojistného u vyslaného pracovníka

Ve firmě již po několik let pracuje pracovník zahraniční německé mateřské společnosti na manažerské pozici. Německá společnost za tuto svoji službu externího manažera měsíčně fakturuje. Česká firma měsíčně odvádí zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se již jedná o dlouhodobý vztah, německý pracovník již nemá k dispozici formulář A1 a sociální a zdravotní pojištění tedy již musí být hrazeno v České republice. V rámci zjednodušení administrativy se rozhodlo, že registraci pracovníka provede česká společnost tedy nikoliv právní, ale ekonomický zaměstnavatel. Sociální a zdravotní pojištění tedy v České republice odvádí česká společnost, přičemž částku pojistného, která má být srážena zaměstnanci přefakturuje na německou mateřskou společnost, ale pojistné, které je hrazeno za organizaci zůstává v nákladech na účtu 524 české společnosti. Můžeme tento náklad považovat za daňově uznatelný i vzhledem k tomu, že registraci pracovníka na pojišťovnách v počátku již zřejmě chybně provedla česká společnost místo německého právního zaměstnavatele?

Odměna jednatele 2020

Je nějaká změna v odvodu sociálního a zdravotního pojištění u odměn jednatele? Od jaké částky je třeba platit sociální pojištění a kolik se platí zdravotní pojištění z odměny ve výši 2 500 Kč? Daň bude zálohová nebo srážková. 

Licence - srážková daň

Německá společnost vyvinula pro naši českou společnost speciální SW. Pokud dojde k technickému vylepšení (zhodnocení) uvedeného programu, je nutné odvést srážkovou daň i z tohoto zhodnocení?

Vyúčtování daně při ukončení registrace

Náš klient je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V průběhu roku přestal zaměstnávat zaměstnance a ukončil registraci k oběma daním. Jeho činnost pokračuje dál, ale bez zaměstnanců. Do jakého termínu je potřeba podat vyúčtování daně ze závislé činnosti a vyúčtování srážkové daně? Týká se nás § 234 daňového řádu, tedy situace, kdy plátci daně zanikne povinnost vybírat daň srážkou a musí podat vyúčtování do konce následujícího měsíce po zániku povinnosti? Pokud ano, týká se toto ustanovení i daně ze závislé činnosti? Popř. pokud se na nás toto ustanovení vůbec nevztahuje, prosím o vysvětlení, ve kterých situacích dochází k zániku povinnosti vybírat daň srážkou.

Srážková daň z licenčních a manažerských poplatků

Tuzemská s. r. o. dostává pravidelně měsíčně faktury od francouzské mateřské společnosti (90% podíl v české s. r. o.) za licenční poplatky a dále jednou ročně fakturu za manažerské poplatky (tzv. management fee). Při placení faktur za licenční poplatky odvádíme srážkovou daň ve výši 5% a podáváme oznámení na FÚ. Je v pořádku 5% sazba daně? Nyní budeme poprvé platit i manažerské poplatky - jaká bude v tomto případě sazba srážkové daně nebo se z tohoto titulu srážková daň neodvádí?

Úroky do Ruska srážková daň

Ruská fyzická osoba (rezident v Rusku) je 100 % společníkem s. r. o. v ČR. Této české s. r. o. poskytnul ruský společník půjčku úročenou 10 % p. a. K půjčce je každoročně počítán úrok zaúčtovaný nedaňově dle § 25 odst. 1 w) zákona o daních z příjmů.

1. Je třeba odvádět srážkovou daň 15 % dle § 22 odst. 1 písm. g), 3 a 4 zákona o daních z příjmů?

2. Pokud ano, odvádí se srážková daň už při zaúčtování úroků nebo až při platbě úroků do Ruska?

3. Budou se také danit tyto úroky, když budou zaúčtovány jako daňově uznatelné?

 

Rekapitulace o dani sražené podle zvláštní sazby daně

Lékař (Slovák) v pracuje v ordinaci (v ČR) na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč. Nemá podepsané prohlášení, odvádí se tedy srážková daň (sociální ani zdravotní pojištění se neodvádí). Zaměstnání tohoto lékaře jsme hlásili na ÚP. Je potřeba odvod této srážkové daně hlásit na FÚ?

Oznámení správci daně příjmů vyplacených daňovému nerezidentovi

Podle § 38da ZDP se nově od 1. 4. 2019 mají oznamovat příjmy vyplacené daňovému nerezidentovi (všechny, nejen ty podléhající srážkové dani). Naše společnost nakupuje od nerezidentů služby (nad 100 000 Kč měsíčně) charakteru IT, právní, účetní či jiné poradenské (např. management fee) apod. Týká se těchto služeb s odkazem na § 22 odst. 1 písm. c) ZDP tato oznamovací povinnost správci daně?

Dotaz na příjmy ze samostatné činnosti – autorské honoráře

Student VŠ (prezenční studium) pracuje pro internetové noviny, kdy pro redakci pořizuje fotografická díla. Dle naší úvahy se jedná o příjem dle  §  7 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by byl příjem za kalendářní měsíc do 10 000 pro jednu redakci, bude se příjem danit 15% srážkovou daní, tj. redakce, která honorář vyplácí, rovnou tuto srážku srazí a autorovi vyplatí zbývající část. Musí v tomto případě autor mít nějaké živnostenské oprávnění a hlásit se na FÚ, ZP, a OSSZ? Jaké další povinnosti z tohoto titulu pro autora vyplývají? Pokud autor některý měsíc přesáhne částku 10 000 Kč od jedné redakce za 1 měsíc, jak má postupovat v tomto případě? Pokud by autor chtěl fotografickou činnost provozovat pro zařízení spravovaná ministerstvem školství, kdy odměna bude vyplacená na základě uzavřené písemné smlouvy, musí se autor hlásit jako OSVČ, nebo může tento příjem zohlednit jako příjem nahodilý?

Daňový režim přijatých úroků u nevýdělečné organizace

Nevýdělečná organizace má otevřený účet u banky, nyní na konci čtvrtletí připsala banka na účet výnosové úroky, a to tak, že v textu uvedla hrubý úrok Kč 977, srážková daň 185 Kč a na účet bylo připsáno 792 Kč (částky byly v haléřích, ale to pro zjednodušení vynechávám). Jak mám zaúčtovat tyto položky do účetnictví, mám zaúčtovat do výnosů jen částku 792 Kč, nebo hrubé úroky a srážkovou daň, to nevím, na jaké účty bych to dala, a pak - jak budu s těmito výnosy zacházet po skončení roku v přiznání k dani z příjmu právnických osob, když veškeré náklady vylučuji na řádku 40 přiznání a související příjmy vylučuji na řádku 101 přiznání, kam dám ty úroky a v jaké výši?