Sociální pojištění (219)

Ukončení nezaopatřenosti dítěte

Student se narodil 1. 1. 1993, dne 1. 1. 2019 dovršil věk 26 let, studium ukončil v červnu 2019. Po dobu studia byl OSVČ. Je v lednu 2019 považován za nezaopatřenou osobu pro účely daně z příjmů fyzických osob a odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění? Může v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit slevu na studenta za leden 2019, v přehledu na OSSZ uvést za leden 2019 výkon SVČ jako vedlejší a v přehledu pro VZP uvést leden 2019 jako měsíc, v němž pro něj neplatil minimální vyměřovací základ? Podle mého názoru nezaopatřenost dítěte končí dnem dovršení věku 26 let, některé zdroje uvádějí ukončení nezaopatřenosti den předcházející dnu dovršení věku 26 let. Které datum je správné?

OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu

OSVČ má živnostenský list od 06/2018. V roce 2019 - od listopadu 2019 vykonává tutu činnost a dostala v prosinci 2019 zaplaceno za listopad částku 10 000 Kč. Je to student do 26 let. a) Měla OSVČ povinnost podat přehled pro OSSZ a ZP již v roce 2018 ačkoliv samotnou činnost nevykonávala, pouze měla vystaven živnostenský list? b) Nyní za rok 2019 má povinnost OSVČ podat přehled pro OSSZ a ZP, kde uvede vedlejší činnost až od listopadu, tedy za 2 měsíce ačkoliv dostala pouze platbu za listopad? c) Nebo uvede v přehledu, že vykonávala činnost po celý rok 2019? d) v případě, že by OSVČ měla živnost od 08/2019 a činnost vykonávala pouze v 08 a 10.měsíci 2019 - uvede pouze tyto dvě měsíce nebo všech 5 měsíců? Jak se toto posuzuje? 

Daňová uznatelnost pojistného u vyslaného pracovníka

Ve firmě již po několik let pracuje pracovník zahraniční německé mateřské společnosti na manažerské pozici. Německá společnost za tuto svoji službu externího manažera měsíčně fakturuje. Česká firma měsíčně odvádí zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se již jedná o dlouhodobý vztah, německý pracovník již nemá k dispozici formulář A1 a sociální a zdravotní pojištění tedy již musí být hrazeno v České republice. V rámci zjednodušení administrativy se rozhodlo, že registraci pracovníka provede česká společnost tedy nikoliv právní, ale ekonomický zaměstnavatel. Sociální a zdravotní pojištění tedy v České republice odvádí česká společnost, přičemž částku pojistného, která má být srážena zaměstnanci přefakturuje na německou mateřskou společnost, ale pojistné, které je hrazeno za organizaci zůstává v nákladech na účtu 524 české společnosti. Můžeme tento náklad považovat za daňově uznatelný i vzhledem k tomu, že registraci pracovníka na pojišťovnách v počátku již zřejmě chybně provedla česká společnost místo německého právního zaměstnavatele?

Příjmy z pronájmu bytu - cizinec

Fyzická osoba – cizinec vlastní v Praze byt. V České republice pobývá zhruba jeden měsíc v roce, žádné jiné příjmy v ČR nemá. Byt pronajímá prostřednictvím realitní agentury, která zprostředkovává pronájem. Příjmy od nájemníků chodí na bankovní účet agentury a ta je po zápočtu se svojí provizí posílá na bankovní účet majitele bytu. Nájemníky bytu jsou zejména cizinci, kteří jsou v Praze služebně nebo na rekreaci, sami si provádí úklid bytu a praní ložního prádla. Agentura zajišťuje opravy v bytě, platby za energie a právní servis. Doba pronájmu je individuální: 3 dny, týden, měsíc. Zájem je o nájemce s co nejdelší dobou pronájmu v době, kdy jej majitel nepotřebuje pro vlastní bydlení. Cizinec podává v ČR přiznání k dani z příjmu, ve kterém zdaňuje uvedené příjmy jako příjmy z pronájmu. Lze tyto příjmy posuzovat jako příjmy z pronájmu, nebo zhruba po roce pronájmu mají již charakter příjmů z podnikání? Pokud by se měly zdaňovat podle § 7 ZDP, je zde povinnost mít živnostenský list a odvádět sociální a zdravotní pojištění? Pokud by příjmy překročily hranici 1 mil. Kč během 12 měsíců po sobě jdoucích, je povinnost registrace k DPH a s jakou sazbou daně by byly tyto příjmy daněny?

Odměna jednatele 2020

Je nějaká změna v odvodu sociálního a zdravotního pojištění u odměn jednatele? Od jaké částky je třeba platit sociální pojištění a kolik se platí zdravotní pojištění z odměny ve výši 2 500 Kč? Daň bude zálohová nebo srážková. 

Vliv paušálních výdajů na pohonné hmoty na vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění

Mají paušální výdaje na pohonné hmoty vliv na snížení vyměřovacího základu v přehledu pro sociální a zdravotní pojištění? 

Navazující dotaz k DAUC ID 23274 - Irský pilot v České republice

Navazuji na dotaz Irský pilot v České republice DAUC ID: 23274. Vycházím z toho, že zdanění rezidenta ČR je dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění možno, a dle zákona o daních z příjmů, kvalifikovat jako závislou činnost dle odst. 4 § 38f ZDP, . Dle směrnice Evropské unie musí piloti platit sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ve státě, kde mají "základnu". V tomto případě je "základnou" letiště Ruzyně Praha. Pražská správa sociálního zabezpečení formulářem A1 těmto osobám určila, že jsou OSVČ podléhající českým právním předpisům a bylo jim určeno zálohově odvádět pojistné v minimální výši. K vyměřovacímu základu jim bylo sděleno, že vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanoví z celkového příjmu dosaženého výkonem samostatné výdělečné činnosti v ČR a v ostatních členských státech EU. Otázka zní: 1) Vykonávali piloti v daném roce samostatnou výdělečnou činnost? 2) Pokud budu akceptovat, že daňová povinnost bude v daňovém přiznání k DPFO odpovídat závislé činnosti, jak se vypořádat s výkazem pro Pražskou správu sociálního zabezpečení - vyúčtování - "Přehled o příjmech a výdajích OSVČ". Pokud je dána povinnost, plnit všechny povinnosti stanové českými právními předpisy, tak potom musí být i možnost, uplatnit proti příjmům výdaje - např. 40 % dle § 7 ZDP. (V § 5 zákona o soc. zabezpečení je vyměřovací základ určen podle § 7 ZDP a je stanoven z příjmů ze samostatné činnosti po úpravě podle § 5 a § 23. V § 7 ZDP je s náklady ale počítáno. Věta " vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanoví z celkového příjmu dosaženého výkonem samostatné výdělečné činnosti v ČR a v ostatních členských státech EU" uvedená v "Potvrzení o příslušnosti OSVČ k českým právním předpisům sociálního zabezpečení podle příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a jeho prováděcího nařízení č. 987/2009" - tedy stanovení potvrzení o příslušnosti k českým právním předpisům soc. zabezpečení, formulář A1, by byl pro výpočet příjmů OSVČ, bez možnosti uplatnění výdajů, pro piloty naprosto disktriminační.

Odstupné

Zaměstnanec dostane od zaměstnavatele výpověď dle § 52 písm. c) ZP. Dle § 67 odst. 1 písm. c) ZP náleží zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, jelikož daný zaměstnanec odpracoval u zaměstnavatele 15 let. Nicméně u zaměstnavatele působí odborový orgán a byla sjednána kolektivní smlouva, na základě které má daný zaměstnanec nárok na odstupné ve výši pětinásobku jeho průměrného výdělku. Podléhá toto odstupné nebo některá jeho část odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Příjmy z receptur a ochranné známky – sociální pojištění

Fyzická osoba, nepodnikatel, má příjmy z poskytnutí práva k použití receptur a z poskytnutí licence k použití ochranné známky. Podléhají tyto příjmy odvodu sociálního pojištění?

Příjem za poskytnutí receptur

Fyzická osoba, nepodnikatel, plátce DPH z důvodu pronájmu nemovitostí, vytvořila výrobní receptury, které využívá k podnikání s. r. o., kterého je 100% vlastníkem. Za poskytnutí těchto receptur požaduje od s. r. o. roční úplatu, jejíž výše je vázána na množství výrobků z receptur. Dle kterého ustanovení zákona o daních z příjmů bude příjem za poskytnutí receptur zdaněn? Bude podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Bude podléhat DPH na výstupu?