Sociální pojištění (216)

Daňová uznatelnost pojistného u vyslaného pracovníka

Ve firmě již po několik let pracuje pracovník zahraniční německé mateřské společnosti na manažerské pozici. Německá společnost za tuto svoji službu externího manažera měsíčně fakturuje. Česká firma měsíčně odvádí zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se již jedná o dlouhodobý vztah, německý pracovník již nemá k dispozici formulář A1 a sociální a zdravotní pojištění tedy již musí být hrazeno v České republice. V rámci zjednodušení administrativy se rozhodlo, že registraci pracovníka provede česká společnost tedy nikoliv právní, ale ekonomický zaměstnavatel. Sociální a zdravotní pojištění tedy v České republice odvádí česká společnost, přičemž částku pojistného, která má být srážena zaměstnanci přefakturuje na německou mateřskou společnost, ale pojistné, které je hrazeno za organizaci zůstává v nákladech na účtu 524 české společnosti. Můžeme tento náklad považovat za daňově uznatelný i vzhledem k tomu, že registraci pracovníka na pojišťovnách v počátku již zřejmě chybně provedla česká společnost místo německého právního zaměstnavatele?

Příjmy z pronájmu bytu - cizinec

Fyzická osoba – cizinec vlastní v Praze byt. V České republice pobývá zhruba jeden měsíc v roce, žádné jiné příjmy v ČR nemá. Byt pronajímá prostřednictvím realitní agentury, která zprostředkovává pronájem. Příjmy od nájemníků chodí na bankovní účet agentury a ta je po zápočtu se svojí provizí posílá na bankovní účet majitele bytu. Nájemníky bytu jsou zejména cizinci, kteří jsou v Praze služebně nebo na rekreaci, sami si provádí úklid bytu a praní ložního prádla. Agentura zajišťuje opravy v bytě, platby za energie a právní servis. Doba pronájmu je individuální: 3 dny, týden, měsíc. Zájem je o nájemce s co nejdelší dobou pronájmu v době, kdy jej majitel nepotřebuje pro vlastní bydlení. Cizinec podává v ČR přiznání k dani z příjmu, ve kterém zdaňuje uvedené příjmy jako příjmy z pronájmu. Lze tyto příjmy posuzovat jako příjmy z pronájmu, nebo zhruba po roce pronájmu mají již charakter příjmů z podnikání? Pokud by se měly zdaňovat podle § 7 ZDP, je zde povinnost mít živnostenský list a odvádět sociální a zdravotní pojištění? Pokud by příjmy překročily hranici 1 mil. Kč během 12 měsíců po sobě jdoucích, je povinnost registrace k DPH a s jakou sazbou daně by byly tyto příjmy daněny?

Odměna jednatele 2020

Je nějaká změna v odvodu sociálního a zdravotního pojištění u odměn jednatele? Od jaké částky je třeba platit sociální pojištění a kolik se platí zdravotní pojištění z odměny ve výši 2 500 Kč? Daň bude zálohová nebo srážková. 

Vliv paušálních výdajů na pohonné hmoty na vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění

Mají paušální výdaje na pohonné hmoty vliv na snížení vyměřovacího základu v přehledu pro sociální a zdravotní pojištění? 

Navazující dotaz k DAUC ID 23274 - Irský pilot v České republice

Navazuji na dotaz Irský pilot v České republice DAUC ID: 23274. Vycházím z toho, že zdanění rezidenta ČR je dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění možno, a dle zákona o daních z příjmů, kvalifikovat jako závislou činnost dle odst. 4 § 38f ZDP, . Dle směrnice Evropské unie musí piloti platit sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ve státě, kde mají "základnu". V tomto případě je "základnou" letiště Ruzyně Praha. Pražská správa sociálního zabezpečení formulářem A1 těmto osobám určila, že jsou OSVČ podléhající českým právním předpisům a bylo jim určeno zálohově odvádět pojistné v minimální výši. K vyměřovacímu základu jim bylo sděleno, že vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanoví z celkového příjmu dosaženého výkonem samostatné výdělečné činnosti v ČR a v ostatních členských státech EU. Otázka zní: 1) Vykonávali piloti v daném roce samostatnou výdělečnou činnost? 2) Pokud budu akceptovat, že daňová povinnost bude v daňovém přiznání k DPFO odpovídat závislé činnosti, jak se vypořádat s výkazem pro Pražskou správu sociálního zabezpečení - vyúčtování - "Přehled o příjmech a výdajích OSVČ". Pokud je dána povinnost, plnit všechny povinnosti stanové českými právními předpisy, tak potom musí být i možnost, uplatnit proti příjmům výdaje - např. 40 % dle § 7 ZDP. (V § 5 zákona o soc. zabezpečení je vyměřovací základ určen podle § 7 ZDP a je stanoven z příjmů ze samostatné činnosti po úpravě podle § 5 a § 23. V § 7 ZDP je s náklady ale počítáno. Věta " vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanoví z celkového příjmu dosaženého výkonem samostatné výdělečné činnosti v ČR a v ostatních členských státech EU" uvedená v "Potvrzení o příslušnosti OSVČ k českým právním předpisům sociálního zabezpečení podle příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a jeho prováděcího nařízení č. 987/2009" - tedy stanovení potvrzení o příslušnosti k českým právním předpisům soc. zabezpečení, formulář A1, by byl pro výpočet příjmů OSVČ, bez možnosti uplatnění výdajů, pro piloty naprosto disktriminační.

Odstupné

Zaměstnanec dostane od zaměstnavatele výpověď dle § 52 písm. c) ZP. Dle § 67 odst. 1 písm. c) ZP náleží zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, jelikož daný zaměstnanec odpracoval u zaměstnavatele 15 let. Nicméně u zaměstnavatele působí odborový orgán a byla sjednána kolektivní smlouva, na základě které má daný zaměstnanec nárok na odstupné ve výši pětinásobku jeho průměrného výdělku. Podléhá toto odstupné nebo některá jeho část odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Příjmy z receptur a ochranné známky – sociální pojištění

Fyzická osoba, nepodnikatel, má příjmy z poskytnutí práva k použití receptur a z poskytnutí licence k použití ochranné známky. Podléhají tyto příjmy odvodu sociálního pojištění?

Příjem za poskytnutí receptur

Fyzická osoba, nepodnikatel, plátce DPH z důvodu pronájmu nemovitostí, vytvořila výrobní receptury, které využívá k podnikání s. r. o., kterého je 100% vlastníkem. Za poskytnutí těchto receptur požaduje od s. r. o. roční úplatu, jejíž výše je vázána na množství výrobků z receptur. Dle kterého ustanovení zákona o daních z příjmů bude příjem za poskytnutí receptur zdaněn? Bude podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Bude podléhat DPH na výstupu?

Dotaz na příjmy ze samostatné činnosti – autorské honoráře

Student VŠ (prezenční studium) pracuje pro internetové noviny, kdy pro redakci pořizuje fotografická díla. Dle naší úvahy se jedná o příjem dle  §  7 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by byl příjem za kalendářní měsíc do 10 000 pro jednu redakci, bude se příjem danit 15% srážkovou daní, tj. redakce, která honorář vyplácí, rovnou tuto srážku srazí a autorovi vyplatí zbývající část. Musí v tomto případě autor mít nějaké živnostenské oprávnění a hlásit se na FÚ, ZP, a OSSZ? Jaké další povinnosti z tohoto titulu pro autora vyplývají? Pokud autor některý měsíc přesáhne částku 10 000 Kč od jedné redakce za 1 měsíc, jak má postupovat v tomto případě? Pokud by autor chtěl fotografickou činnost provozovat pro zařízení spravovaná ministerstvem školství, kdy odměna bude vyplacená na základě uzavřené písemné smlouvy, musí se autor hlásit jako OSVČ, nebo může tento příjem zohlednit jako příjem nahodilý?

Zdanění příjmu z USA

Američan s přechodným pobytem v České republice, který je českým daňovým rezidentem, má jediné příjmy z americké LLC Partnership společnosti. Je to ekvivalent české v. o. s. a v USA se tyto příjmy zdaňují jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. V USA tento příjem zdanil.

1) Daní se tento příjem také v České republice? Pokud ano, jde o § 7 zákona o daních z příjmů? Může zde případně použít metodu zápočtu či vynětí tohoto příjmu?

2) Musí se v České republice přihlásit z tohoto titulu k důchodovému pojištění a veřejnému zdravotnímu pojištění a z příjmu takto vydělaného platit pojištění?