Zaměstnanecké benefity (64)

Proplacení stravného

Je možné dočasně přidělenému zaměstnanci k uživateli, který má svoje vlastní stravovací zařízení, proplatit ve mzdě jako nezdanitelný příjem hodnotu 55 % benefitní poukázky, kterou dostávají kmenoví zaměstnanci uživatele, a to v rámci zachování srovnatelných podmínek?

Dar pro zaměstnance

Zaměstnavatel (s. r. o.) předává zaměstnancům u příležitosti narození dítěte autosedačku. Jak postupovat z hlediska daní z příjmů u zaměstnavatele a zaměstnance?

Benefity pro jednatele

Jakými pravidly se řídí smlouva o výkonu funkce (smlouva společnosti s jednatelem)? Pokud vím, nepodléhá zákoníku práce. Na jednom školení zazněl názor, že je možné, aby nejrůznější „benefity“, které jednatel požívá, byly pro společnost daňovým nákladem - např. zájezd na zotavenou pro jednatele. (Pokud společnost platí dovolenou do 20 000 Kč zaměstnanci, je to pro společnost nedaňový náklad. V případě jednatele je tento výdaj údajně možné považovat za daňový - nevím ale, na základě jakého zákona či výkladu zákona by to tak mohlo být).

Benefity pro zaměstnance - odvod sociálního a zdravotního pojištění a zálohy na daň

Musí zaměstnavatel srážet zdravotní, sociální pojištění a zálohovou daň z následujících benefitů pro zaměstnance?

1) Zaměstanci, který má dlouhodobou pracovní neschopnost, je nakoupeno ovoce v hodnotě do 100,- Kč. Placeno z fondu kulturních a sociálnch potřeb - účet 423.

2) Zaměstnanec přinese vstupenky na různé kulturní akce (z kina, divadla, vstupenka na hrad atd.) v hodnotě nad 2 000 Kč. Hotově je mu proplacena částka 2 000 Kč rovněž z fondu kulturních a sociálních potřeb. V případě, že by zaměstnavatel nakupoval tyto benefity pro zaměstnance, musí být na dokladu jako odběratel uveden přímo zaměstnavatel, aby se jednalo o nepeněžní plnění, ze kterého není třeba odvádět sociální, zdravotní pojištění, zálohu na daň z příjmu zaměstnance?

Zaměstnanecký benefit - Flexi pas Sodexo

Firma se rozhodla poskytovat zaměstnancům benefity na kulturu, tělovýchovu, zdravotní potřeby apod. co jsou vyjmenované v § 6 odst. 9 zákona o dani z příjmu a tento nepeněžní příjem zaměstnance je osvobozen od daně. Formou poskytování těchto benefitů je zakoupení Flexi pasů Sodexo, kterými pak může zaměstnanec tyto benefity hradit. Já jako účetní vidím faktury od Sodexo, že každému zaměstnanci je každý měsíc připsán na jeho Flexi pas příspěvek zaměstnavatele ve výši 1500 Kč měsíčně. To zatím považuji za nákup cenin a účtuji na 213. Ale vůbec nemám žádné vyúčtování, kdy, v jaké hodnotě a za jaké položky bylo těmito Flexi pasy placeno. Manažer, který jednal se zprostředkovatelem ze Sodexo uvádí, že Sodexo sdělilo, že Flexi pas nelze použít k úhradě jiných benefitů než těch, které zákon vyjmenovává v § 6 odst. 9 a tedy že není třeba žádné vyúčtování a bez ohledu na to, kdy byl Flexi pas skutečně použit k úhradě zdravotnického zboží nebo rekreace apod, tak že připsání příspěvku zaměstnavatele na ten Flexi pas už je poskytnutím příspěvku, žádnou ceninou, jejíž čerpání by se mělo dále sledovat. To se mi moc nezdá, tak se raději ptám, zda skutečně faktura od Sodexo za připsání příspěvku na Flexi pas je už tím nedaňovým nákladem firmy na zaměstnanecký benefit, který je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmu a není třeba toto použití příspěvku dále dokládat, a ustojí se při případné kontrole, že to byl u zaměstnance opravdu osvobozený příjem. 

Služební byt

Dobrý den, je možné, aby společnost v některých situacích či některé profesi poskytla zaměstnanci „služební byt“? Konkrétně hradila za něho nájem, poplatky internet atd.? Nebo je to vždy považováno za nepeněžní příjem, který se dodaňuje a odvádí se pojistné? (nejedná se o přechodné ubytování zaměstnance, který má trvalý pobyt v jiné obci než je výkon práce)

Stravenky pro zaměstnance - vnitřní předpis

Zaměstnavatel s. r. o. poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenek, výše příspěvku činí 55 % hodnoty stravenky při odpracovaných 3 hodinách. Je zaměstnavatel povinen mít toto stanoveno vnitřním předpisem? Zajímá mě především hledisko zákoníku práce - z tohoto pohledu se jedná o právo zaměstnance, a je tedy potřeba mít vnitřní předpis? A co když se zaměstnavatel rozhodne přestat stravenky poskytovat? Pokud by poskytování stanovil vnitřním předpisem, tak by zrušením tohoto předpisu dle zákoníku práce i přesto nadále trvalo právo zaměstnance na poskytování těchto stravenek? Takový vnitřní předpis by pak podléhal případné kontrole Oblastního inspektorátu práce? 

Služební vozidlo pro soukromé účely

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci služební vozidlo i pro soukromé účely. Vozidlo je pořízeno na operativní leasing. Pohonné hmoty bude zaměstnanec dostávat od zaměstnavatele jako benefit. Jaký to bude mít dopad na zaměstnavatele z pohledu DPH a daně z příjmů a jaký to bude mít dopad na zaměstnance?

Stravenky a stravné

Firma, autodoprava, vyplácí zaměstnancům stravné. Nyní se rozhodla, že by zaměstnancům jako benefit poskytovala stravenky. Tyto stravenky by byly zaúčtovány jako nedaňový náklad. Je možné vyplácet zaměstnancům jak stravné, tak i stravenky? Jak by se stravenky chovaly u zaměstnanců, museli by zaměstnanci dodaňovat hodnotu stravenek? 

Doplňující otázka:

V původním dotazu DAUCID: 23404, na který mi odpověla p. Pilařová, jsem se nejspíše špatně vyjádřila. Jde o to, zda lze současně vyplácet stravné a stravenky týkající se jednoho a toho samého zaměstnance. 

Oprávněnost podmiňování dobou zaměstnání poskytnutí příspěvku z FKSP

Žádám o sdělení, zda lze poskytnutí příspěvků z FKSP zaměstnancům v pracovním poměru a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty, rehabilitace a masáže, popř. i na poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění, podmínit vnitřní směrnicí délkou minimálního trvání pracovního poměru. Např. textem " Příspěvky jsou poskytovány zaměstnancům, pokud jejich pracovní poměr u organizace trvá minimálně 2 roky a následně vždy po dvou letech".