Daň z nemovitých věcí (86)

Daň z pozemku vlastněného Českou republikou a třemi fyzickými osobami přiznaná jen jedním spoluvlastníkem

Fyzická osoba A má vlastnické právo na podíl k pozemku, kde další podíly mají dvě fyzické osoby B + C (osoby jsou v příbuzenském stavu) a většinu vlastní Český stát (propadnutí dědictví za první republiky). Fyzická osoba A po skončení dědického řízení podala daňové přiznání, kde uvedla vztah k pozemku SV a přiznala daň za všechny 3 podíly fyzických osoba A + B + C a tuto daň od té doby platí. Podíl České republiky FÚ osvobodil. Do roku 2018 bylo vše v pořádku. Nyní v roce 2019 vyzývá finanční úřad jednoho spoluvlastníka, fyzickou osobu C k tomu, aby podala daňové přiznání na daň z nemovitých věcí na tento pozemek, tedy přesněji na svůj podíl. Finanční úřad to nedokázal vysvětlit a podal jen telefonické odpovědi typu: fyzická osoba C pobírá dotace od Státního pozemkového úřadu, fyzická osoba C si požádala o oddělení pozemku, fyzická osoba C je zemědělským podnikatelem a chce platit daň sama. Nic z toho však není pravda. Nikdo z vlastníků nepodniká, pozemek je pronajatý. Nakonec přišla úřednice Finančního úřadu s vysvětlením, že od roku 2019 už musí každý spoluvlastník platit za svůj podíl samostatně a nelze mít jednoho zástupce. Když se teď dívám na formulář daňového přiznání na rok 2019 tak tu možnost přiznat daň jedním zástupcem za všechny stále vidím… Můžete mi prosím potvrdit tvrzení pracovnice FÚ, že od roku 2019 musí každý jednotlivý spoluvlastník podat své daňové přiznání, nebo to vyvrátit a může to pokračovat jako dříve, že daň bude platit jeden zástupce za všechny? 

Daň z nemovitých věcí

Klient vlastní pozemky, z kterých pochopitelně platí daň z nemovitých věcí, slouží jako zemědělská půda a současně na části pozemků jsou bývalé budovy zemědělské, které vlastní Pozemkový Fond. Kdo platí daň z pozemku pod budovami? Vlastník pozemku nebo Pozemkový Fond? Je povinnosti Pozemkového Fondu daň platit? 

Sazba daně z nemovitých věcí

Fyzická osoba (r. č.) koupila zchátralé nemovitosti bývalého zemědělského družstva. Pronajala je do s. r. o., které je opravilo, případně rekolaudovalo, na základě podmínek v nájemní smlouvě, ke svým podnikatelským účelům. Majitel - FO -platil daň z nemovitých věcí podle záznamu v katastru nemovitostí. Změnu „zatřídění“ pro účely daně z nemovitých věcí provádíme v okamžiku, kdy je příslušná nemovitá věc připravená k provedení změny užívání. Tedy pro podnikatelské potřeby nájemce (s. r. o.) Je toto správný postup?

Prodej nemovité věci z dědictví - zdanění

Když zdědí fyzická osoba po rodičích dům a ten následně prodá cca za 2 mil. Kč, má povinnost platit nějakou daň? Daň dědickou, z nemovitosti, z příjmu, případně jinou?

Převod nového rodinného domu

FO - OSVČ postavila rodinný dům, již je dokončen a chce ho prodat. Jaké jsou její povinnost vůči správci daně? Bude prodávat fyzickým osobám - rodinám. Jaké se z této transakce musí zaplatit daně - pokud bude prodej např. 3 500 000 Kč - bude se muset stát OSVČ plátcem DPH? Bude platit nějaké převodové daně? Jaký by byl rozdíl ve zdanění a převodu z pohledu daní, pokud by rodinný dům prodávala s. r. o.? A dále - pokud vlastní OSVČ pozemky již několik let, tak z nich musí jako OSVČ platit daň z nemovitých věcí?

Dědické řízení - daň z nemovitých věcí

Fyzická osoba zemřela v roce 2018, vlastnila nemovitou věc (byt), historicky jí vždycky chodil platební výměr a daň byla hrazena. Do konce ledna 2019 nebude uzavřeno dědické řízení (nicméně je nezpochybnitelné, že má dva dědice - syna a dceru, kteří budou dědit), tj. v lednu započalo dědické řízení, ale nyní notář vyhotovuje usnesení, k němu bude lhůta pro odvolání apod. Je nutné nějak "řešit" do konce ledna 2019 daň z nemovitých věcí - kdo jej má povinnost podat, v jaké lhůtě apod.? Notář nám sdělil, že povinnost na něm neleží.

Přírodní rezervace - předmět daně z nemovitých věcí

Občan má v majetku 2 lesní pozemky, u kterých jsou v katastru nemovitostí uvedeny tyto údaje:

1. Způsob ochrany nemovitosti ochr. pásmo jiného zvlášť chrán. území nebo pam. stromu pozemek určený k plnění funkcí lesa přírodní rezervace nebo přírodní památka.

2. Způsob ochrany nemovitosti pozemek určený k plnění funkcí lesa přírodní rezervace nebo přírodní památka.

Stačí tyto údaje, aby pozemky nebyly bez dalších podmínek (např. rezervace je pouze na části pozemku) předmětem daně z nemovitých věcí dle § 2 odst. 2 písm. b) ZDNV? Nemusí se pak pozemky uvádět v daňovém přiznání?

Propachtování lesů ochranných a lesů zvláštního určení - předmět daně z nemovitých věcí

Občan má v majetku lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Tyto pozemky propachtoval podnikateli v lesnictví. Nebudou tyto pozemky stále předmětem daně z nemovitých věcí dle § 2 odst. 2 písm. b) ZDNV?

Postup při účtování pronájmu skladovacích prostor nebo garáže v domě v soukromém vlastnictví

Jsem lékař, OSVČ, neplátce DPH, vedu daňovou evidenci, pracuji s manželkou (ona je spolupracující osoba bez živnostenského oprávnění - nevede daňovou evidenci, a není tudíž účetní jednotkou), provozuji svoji ambulantní praxi dle „Rozhodnutí o registraci NZZ“ v pronajatých prostorách polikliniky. Používám jedno firemní auto (jiné nevlastním) částečně k soukromým účelům - náklady na auto účtuji paušální sazbou (80 % pro firemní a 20% pro soukromé účely, knihu jízd nevedu). Vzhledem k narůstající administrativě a nutnosti skladovat zdravotnickou dokumentaci, včetně dokumentace spojené se zaměstnanci, uvažuji o pronájmu části nebytových prostor k tomuto účelu (skladovací prostory) v domě manželky, v jiném městě než je ambulance, kde provozujeme lékařskou praxi. Dům manželka získala do osobního vlastnictví dědictvím. Prostory bych jako OSVČ pronajímal podle „smlouvy o pronájmu nebytových prostor" sepsaných s manželkou jako s fyzickou osobou a manželka by o tomto pronájmu účtovala v daňovém přiznání jako spolupracující osoba dle § 9 zákona o daních z příjmu - Příjmy z pronájmu (paušální sazbou). Stejným způsobem bych chtěl účtovat i o pronájmu garážového stání pro naše firemní auto v garáži v bytovém domě, které patří k bytu, jenž jsme si s manželkou pořídili koupí do osobního spoluvlastnictví manželů, a kde máme trvalý pobyt (tudíž i sídlo podnikání, i když na provozovnu (ordinaci) nám vystavenou „registraci“ od krajského úřadu na jiném místě v tomtéž městě. Jiné auto, než to jedno, o němž píši výše a které mám zařazeno do firemního majetku, nevlastním. Zdá se mi proto nelogické používat garážové stání v osobním vlastnictví ke garážování firemního auta, i když jej částečně využívám pro soukromé účely. Prosím o zhodnocení výše uvedené situace a úskalí mého návrhu na řešení daného problému, který jsem výše popsal, jak z daňového hlediska pro FO, tak z daně z nemovitých věcí. V pronajatých prostorech nebude ani není zřízena provozovna ohledně podnikání.

Osvobození od daně z nemovitých věcí

Fyzická osoba je vlastníkem budovy, kterou pronajímá školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku. Je budova osvobozena od daně z nemovitých věcí? Dále je vlastníkem parcely, kterou rovněž pronajímá, na které je umístěno veřejné sportoviště. Je tato parcela osvobozena od daně z nemovitých věcí?