Daň z nemovitých věcí (90)

Vratka DPH zprostředkovaný organizační složkou pro mateřskou firmu z Německa

Německá firma má organizační složku v ČR. Občas přijíždějí pracovníci mateřské firmy do ČR, aby zde provedli nějaké práce, a zaplatí si zde ubytování. Daňový doklad napsaný na mateřskou společnost odvezou zpět do Německa, kopii dokladu dají k dispozici organizační složce. Ta zanese do svého účetnictví pouze položku ve výši DPH, aby ho v měsíčním daňovém přiznání obdržela od finančního úřadu zpět. Částku zaúčtuje na MD 343/D 379 jako závazek vůči mateřské společnosti, náklad se v účetnictví nepromítne. Po obdržení DPH částku mateřské společnosti zašle. Je tento postup správný? Pokud budou obdobně vysláni čeští zaměstnanci do Německa, zanese mateřská společnost doklad o ubytování v Německu částkou bez DPH na MD 518/D 211 (denní kurz) a vyčíslené DPH, které jim následně mateřská společnost zašle, zaúčtují na MD 378/D 211. Po obdržení částky vznikne KR na účtu 378, který zaúčtují na MD 563/D 378 nebo MD 378/D 663. Je tento postup v pořádku?

Zdaňovací období při přeměnách (při odštěpení) a daň z nemovitých věcí

Tuzemská společnost s ručením omezeným, plátce DPH, účtující v hospodářském roce od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019, vypracovala projekt přeměny společnosti (odštěpení), přičemž rozhodný den stanovila na 1. 4. 2018. Nyní dle informací bude zapsána do obchodního rejstříku ke dni 1. 2. 2019. Stávající společnost bude nadále účtovat v hospodářském roce od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019. Může si nově vzniklá společnost odštěpením po svém zapsání ihned zvolit také hospodářský rok od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019 ? Vzhledem k tomu, že v rámci projektu byly odštěpeny nemovité věci, jak tomu bude s přiznáním k dani z nemovitých věcí - která společnost bude platit z těchto odštěpených nemovitostí daň (zápis nové společnosti bude až 1. 2. 2019 a termín pro podání přiznání na rok 2019 je 31. 1. 2019)?

Potvrzení o uhrazení daně z nemovitých věcí za konkrétní pozemek

Fyzická osoba, poplatník daně z nemovitých věcí, hradí daň z nemovitých věcí a požádal finanční úřad o potvrzení, že daň za jeden konkrétní pozemek uhradil. Finanční úřad odmítá takové potvrzení vydat se zdůvodněním, že na to není v jejich systému formulář. Nabízejí vydat ověřenou kopii daňového přiznání, kterým byla daň přiznána, nebo vytištění tzv. Konkludentního platebního výměru na daň z nemovitých věcí za rok 2019. Ale ani jedno není důkazem o tom, že za konkrétní pozemek je daň uhrazena. Daňové přiznání je staré mnoho let a těžko dokáže, že od jeho podání mohlo dojít ke spoustě změn... a v platebním výměru nejsou konkrétní nemovitosti vůbec uvedeny. Může poplatník daně z nemovitých věcí požádat o potvrzení, že za konkrétní pozemek je daň uhrazena? A na to navazující otázka - je finanční úřad povinen takové potvrzení vydat? A pokud ano, tak podle jakého paragrafu?

Daň z pozemku vlastněného Českou republikou a třemi fyzickými osobami přiznaná jen jedním spoluvlastníkem

Fyzická osoba A má vlastnické právo na podíl k pozemku, kde další podíly mají dvě fyzické osoby B + C (osoby jsou v příbuzenském stavu) a většinu vlastní český stát (propadnutí dědictví za první republiky). Fyzická osoba A po skončení dědického řízení podala daňové přiznání, kde uvedla vztah k pozemku SV a přiznala daň za všechny 3 podíly fyzických osoba A + B + C a tuto daň od té doby platí. Podíl České republiky finanční úřad osvobodil. Do roku 2018 bylo vše v pořádku. Nyní v roce 2019 vyzývá finanční úřad jednoho spoluvlastníka, fyzickou osobu C k tomu, aby podala daňové přiznání na daň z nemovitých věcí na tento pozemek, tedy přesněji na svůj podíl. Finanční úřad to nedokázal vysvětlit a podal jen telefonické odpovědi typu: fyzická osoba C pobírá dotace od Státního pozemkového úřadu, fyzická osoba C si požádala o oddělení pozemku, fyzická osoba C je zemědělským podnikatelem a chce platit daň sama. Nic z toho však není pravda. Nikdo z vlastníků nepodniká, pozemek je pronajatý. Nakonec přišla úřednice finančního úřadu s vysvětlením, že od roku 2019 už musí každý spoluvlastník platit za svůj podíl samostatně a nelze mít jednoho zástupce. Když se teď dívám na formulář daňového přiznání na rok 2019, tak tu možnost přiznat daň jedním zástupcem za všechny stále vidím… Můžete mi prosím potvrdit tvrzení pracovnice finančního úřadu, že od roku 2019 musí každý jednotlivý spoluvlastník podat své daňové přiznání, nebo to vyvrátit a může to pokračovat jako dříve, že daň bude platit jeden zástupce za všechny?

Daň z nemovitých věcí

Klient vlastní pozemky, z kterých pochopitelně platí daň z nemovitých věcí, slouží jako zemědělská půda a současně na části pozemků jsou bývalé budovy zemědělské, které vlastní Pozemkový Fond. Kdo platí daň z pozemku pod budovami? Vlastník pozemku nebo Pozemkový Fond? Je povinnosti Pozemkového Fondu daň platit? 

Sazba daně z nemovitých věcí

Fyzická osoba (r. č.) koupila zchátralé nemovitosti bývalého zemědělského družstva. Pronajala je do s. r. o., které je opravilo, případně rekolaudovalo, na základě podmínek v nájemní smlouvě, ke svým podnikatelským účelům. Majitel - FO -platil daň z nemovitých věcí podle záznamu v katastru nemovitostí. Změnu „zatřídění“ pro účely daně z nemovitých věcí provádíme v okamžiku, kdy je příslušná nemovitá věc připravená k provedení změny užívání. Tedy pro podnikatelské potřeby nájemce (s. r. o.) Je toto správný postup?

Prodej nemovité věci z dědictví - zdanění

Když zdědí fyzická osoba po rodičích dům a ten následně prodá cca za 2 mil. Kč, má povinnost platit nějakou daň? Daň dědickou, z nemovitosti, z příjmu, případně jinou?

Převod nového rodinného domu

FO - OSVČ postavila rodinný dům, již je dokončen a chce ho prodat. Jaké jsou její povinnost vůči správci daně? Bude prodávat fyzickým osobám - rodinám. Jaké se z této transakce musí zaplatit daně - pokud bude prodej např. 3 500 000 Kč - bude se muset stát OSVČ plátcem DPH? Bude platit nějaké převodové daně? Jaký by byl rozdíl ve zdanění a převodu z pohledu daní, pokud by rodinný dům prodávala s. r. o.? A dále - pokud vlastní OSVČ pozemky již několik let, tak z nich musí jako OSVČ platit daň z nemovitých věcí?

Dědické řízení - daň z nemovitých věcí

Fyzická osoba zemřela v roce 2018, vlastnila nemovitou věc (byt), historicky jí vždycky chodil platební výměr a daň byla hrazena. Do konce ledna 2019 nebude uzavřeno dědické řízení (nicméně je nezpochybnitelné, že má dva dědice - syna a dceru, kteří budou dědit), tj. v lednu započalo dědické řízení, ale nyní notář vyhotovuje usnesení, k němu bude lhůta pro odvolání apod. Je nutné nějak "řešit" do konce ledna 2019 daň z nemovitých věcí - kdo jej má povinnost podat, v jaké lhůtě apod.? Notář nám sdělil, že povinnost na něm neleží.

Přírodní rezervace - předmět daně z nemovitých věcí

Občan má v majetku 2 lesní pozemky, u kterých jsou v katastru nemovitostí uvedeny tyto údaje:

1. Způsob ochrany nemovitosti ochr. pásmo jiného zvlášť chrán. území nebo pam. stromu pozemek určený k plnění funkcí lesa přírodní rezervace nebo přírodní památka.

2. Způsob ochrany nemovitosti pozemek určený k plnění funkcí lesa přírodní rezervace nebo přírodní památka.

Stačí tyto údaje, aby pozemky nebyly bez dalších podmínek (např. rezervace je pouze na části pozemku) předmětem daně z nemovitých věcí dle § 2 odst. 2 písm. b) ZDNV? Nemusí se pak pozemky uvádět v daňovém přiznání?