Energie (59)

Ukončení živnosti a DPH

OSVČ ukončila k 29. 2. 2020 živnost. O zrušení DPH jsme požádali dodatečně 10. 4. 2020. V majetku má OSVČ hmotný majetek pořízený více než před 15 lety, a dále drobný majetek pořízený více než před 3lety. Z hlediska DPH - použiji § 79a ZDPH - z výše uvedeného majetku mi nevznikne žádná povinnost zpětného odvodu DPH, je to tak (mate mě § 13 odst. 4a, majetek se nikdy prodávat nebude, zůstane ve vlastnictví fyzické osoby, přejde tímto automaticky do osobního užívání)? Jedná se o vybavení prodejny a prakticky je nemožné soukromě tyto věci používat. Nebo může majetek zůstat zařazen a nebudu ho vyřazovat do osobní spotřeby, i když už fyzická osoba nikdy nezačne podnikat? Při použití tohoto paragrafu by vyšel dopočet DPH, což je zcela opačná situace. Případně co se stane v případě budoucího prodeje, kdy už FO není podnikatelem a podařilo by se jí prodat někdy v budoucnu část vybavení? Dále jak naložit se zálohami na el. energie - poskytnuté zálohy na plnění, která se do dne zrušení registrace neuskutečnila se vrací ve výši plného uplatněného nároku na odpočet, podnikatel však rozúčtovával el. energii i podnájemci ve vedlejších prostorách, podle odpočtových měřidel měsíčně fakturoval spotřebu a odváděl z těchto plateb DPH. Nyní tedy přijde o veškerý nárok na odpočet ze záloh uhrazených dodavatelské firmě (zatím nebylo doručeno vyúčtování energií), i když část z těch plnění byla poskytnuta podnájemci a z tohoto DPH odvedeno?

Výpočet poměrné části spotřeby energií v provozovně

Fyzická osoba, plátce DPH, provozuje živnost v rodinném domě, který není a nebyl vložen do obchodního majetku. Dům má jedno podlaží. Celé přízemí je využíváno jako provozovna, v patře je bytová jednotka, kde fyzická osoba bydlí. Zastavěná plocha domu je dle KN 184 m2, plocha provozovny (přízemí) 80 m2. K zastavěné ploše patří malé nádvoří. Lze při určování poměrné výše spotřeby energií vycházet z předpokladu, že horní patro nemá větší plochu než přízemí (což skutečně nemá), kde je provozovna, a tudíž lze rozdělit spotřebu energií na 50 % podnikání a 50 % osobní spotřeba, nebo je nutné vycházet z výměry dle KN?

Dodání chladu

Společnost vlastní budovu s větším množství bytových a nebytových jednotek. Do větší část jednotek společnost dodává chlad, který si vyrábí na vlastním zařízení. Zařízení je poháněno elektřinou a vyrábí studenou vodu, kterou následně dovádí do jednotlivých jednotek. Zařízení na výrobu chladu má samostatný elektroměr. Společnost pak přeúčtovává na jednotlivé nájemce poměrnou část spotřebované elektřiny na výrobu chladu. Jedná se i v tomto případě o dodávku chladu, který by měla podléhat snížené sazbě DPH? Nebo se plnění považuji za přeúčtování elektrické energie a je jedno, že to mělo souvislost s výrobou chladu? 

Uplatnění DPH ze záloh na elektřinu při registraci k DPH

Firma se stala plátcem DPH v 2019/11. V srpnu 2020 dostane fakturu za elektřinu za obdobík 2019/08 – 2020/08. Může si uplatnit na vstupu celou daň z přidané hodnoty (nebo jen poměrnou část za dobu, ve které byla plátce)?

Výpočet poměrné části spotřeby energií v provozovně

Fyzická osoba, plátce DPH, provozuje živnost v rodinném domě, který není a nebyl vložen do obchodního majetku. Dům má jedno podlaží. Celé přízemí je využíváno jako provozovna, v patře je bytová jednotka, kde fyzická osoba bydlí. Zastavěná plocha domu je dle KN 184 m2, plocha provozovny (přízemí) 80 m2. K zastavěné ploše patří malé nádvoří. Lze při určování poměrné výše spotřeby energií vycházet z předpokladu, že horní patro nemá větší plochu než přízemí (což skutečně nemá), kde je provozovna, a tudíž lze rozdělit spotřebu energií na 50 % podnikání a 50 % osobní spotřeba, nebo je nutné vycházet z výměry dle katastru nemovitostí?

Služby spojené s užíváním najatých prostor sazba DPH

Dle nájemní smlouvy máme sjednáno za užívání pronajatých prostor vedle nájmu hradit paušální částku za služby spojené s užíváním pronajatých prostor. V nájemní smlouvě je vyjmenováno, že se jedná o úhradu za dodávky elektrické energie, tepla, vodného a točného a údržbu zeleně. Paušální úhrada není rozdělena na jednotlivé služby, je účtována jednou částkou a k ní je přičtena sazba DPH základní. Je možné tímto způsobem postupovat? Není povinností pronajímatele rozdělit platbu dle sazeb DPH, abychom neměli problém s uplatněním odpočtu DPH ze základní sazby, když se jedná o poskytnuté služby ve snížené sazbě?

Přefakturace nákladů nájemníkovi

Ve velkém obchodním centru si pronajímáme nebytové prostory, které dále podnajímáme našemu nájemníkovi. Vlastník objektu nám účtuje kromě zdaněného nájmu i zálohu na přímé i nepřímé náklady. Tyto různé náklady (voda, teplo a nespočet podílů jako na ochranku, úklid atd.) jsou zahrnuty v jedné částce a vlastník nám neposílá doklad na přijatou platbu - využívá možnost zálohy nezdaňovat, jelikož podle něj neví, na co se záloha přesně použije a jaká bude sazba. Tento samý model jsem použila u svého podnájemníka. Nájem byl uzavřen od 1. 1. 2019. Na začátku ledna 2020 nám došla 1. část vyúčtování záloh od majitele objektu. DUZP 31. 12. 2019 - elektřina 21%, voda 15%, teplo 15% a na konec odečtena záloha 0% (přesně 12x naše záloha). Na dokladu je tedy vyčíslena celková DPH za 21% a 15%, odečtena záloha a doplatek co po nás dodavatel požaduje. U nás jsme zaúčtovali a sedí nám to. Jelikož jsme doklad dostali až 23. 1. 2020, rozhodla jsem se nyní naúčtovat („přeúčtování“ – používáme na vstupu 5xx - odpočet a na výstupu 6xx - odvod) tyto náklady svému podnájemci (jak máme ve smlouvě). A nyní nevím, jestli správně můžu přeúčtovat až v lednu (prosinec už jsem měla uzavřený) a když jsem chtěla přesně „opsat“ způsob vyúčtování, tak jsem si uvědomila, že teplo již podléhá 10%. Můj podnajimatel zaplatil 11x zálohu v roce 2019 a poslední až lednu 2020, kterou mu chci také ve vyúčtování odečíst. Můžu vystavit fakturu za náklady v roce 2019 v lednu 2020 (tehdy jsem já zjistila) a celkové náklady za rok účtovat elektřinu + 21 %, voda + 15 % a celé teplo +10 % a pak odečíst nezdaněné zálohy? Je tento způsob správný? 

Příjem z pronájmu bytu a platba záloh na energie

Fyzická osoba nepodnikající má příjmy z nájmu bytu. Samotný nájem činní 8 000 Kč + záloha na energie 2 000 Kč. Po vyúčtování energií nájemce doplatil spotřebu energií (1 200) Kč. Následně se nájemce a pronajímatel dohodli na zvýšení záloh na energie. Dle pokynu D-22 zahrne pronajímatel do zdanitelných příjmů zaplacené nájemné bez záloh 8 000 Kč x 12 měsíců + spotřebu energií 1 200 a z této částky uplatní paušální výdaj 30 %. Je tento postup správný?

Účtování plynu

Společnost H. v roce 2019 vystavila zálohové faktury na odběr plynu. Společnost A. s.r.o. zaplatila zálohy jen za 1-6/2019 a zálohy 7-12/2019 zaplatila 10. 1. 2020. Jak to prosím bude s DPH a jak správně zaúčtovat? A jak udělat konečné vyúčtování?Předpokládám, že v roce 2019 vystavím daňové doklady za 1-9/2019 s DPH 15 %. Na zálohy 7-12/2019, které byly zaplaceny v roce 2020 vystavím daňovoý doklady s DPH 10 % dle nového zákona a zaúčtuji jako vždy. Jak ale bude vypadat konečná FV v roce 2020? Část faktury bude s 15 % - tedy zaplacené zálohy v roce 2019. Druhá část faktury bude s 10 % - tedy zaplacené zálohy v roce 2020 + zjištěný nedoplatek bude z 10% a co např. přeplatek 10 % nebo 15 %. 

Přeúčtování nákladů na energie

Společnost s r. o. pronajímá kancelář a měsíčně vystavuje faktury na zálohy na energie. Na konci r. 2018 byla vytvořena položka na účtě 388 v očekávání, že se v r. 2019 přeúčtují nájemci náklady na spotřebovanou energii dle faktur došlých v r. 2019. Na přeúčtování se zapomnělo a přeúčtovávat se bude až v r. 2020. Jak naložit s částkou na účtě 388 vytvořenou na konci r. 2018? Mám tam tu částku k 31. 12. 2019 ponechat? Je třeba zůstatek na účtu 388 k 31. 12. 2019 analyticky rozlišit, tj. na částku vytvořenou v r. 2018 a na částku vytvořenou v r. 2019?