Jiný členský stát (225)

Příjem z Německa

Zdanění mzdy (Bruttoarbeitslohn einschl. Sachbezuge) 1 000 EUR, v tabulce je vedle částky EUR uvedena zkratka „ct“? Co by mohla znamenat značka „ct“? Dále je v potvrzení uvedena daň ze mzdy a solidární přirážka, bezplatné stravné, sociální a zdravotní pojištění. Bude zaměstnanec v daňovém přiznání uvádět jen hrubou mzdu (Bruttoarbeitslohn); stravné, sociální a zdravotní pojištění se uvádět nebude? Na jakém řádku přiznání vyloučí zdanění mzdy ze zahraničí? Použije se metoda vynětí? Jakým kurzem přepočítá hrubou mzdu z Německa, pokud ji dostal vyplacenou ve třech měsících?

Doplnění dotazu "Vynětí příjmů z Německa" (ID 21466, DAUCID 20746)

Chtěla bych Vás požádat o doplnění. Vyjde-li vynětí příjmu z Německa po přepočtu kurzem např. 149 853 Kč - ř. 31. Pak se "nabrutuje" na řádek 32 částka jakým způsobem zaokrouhlená? Pokud by se násobilo: 149 853 * 0,09 = 13486,77 + 149853*0,25=37463,25, tj. celkem 50 950,02 Kč. Uvede se částka zaokrouhlená na Kč dolů? Tj. 50 950 Kč nebo na Kč nahoru? Jak v tomto případě postupuji - dle zákona o pojistném? Je jasné, že je to pouze formální věc, neboť vynětí z přiznání vypadne, ale raději si to chci ověřit, aby správce daně nenechal přiznání opravit. 

Vynětí příjmů z Německa

Poplatník, daňový rezident ČR, měl příjem z Německa. V ČR má povinnost podat přiznání, neboť má příjmy z SVČ a nájmu a příjmu od zaměstnavatele v ČR. Mohu vyjmout příjmy z Německa na základně potvrzení? Je to nejlepší řešení dle smluv s Německem a ZDP? Dále v přiznání k DPFO na ř. 31 uvedenu mzdu z Německa (Bruttoarbeitslohn) + mzdu z ČR na ř. 32 mzdu z Německa "nabrutuji" o české pojistné + pojistné od českého zaměstnavatele? A dále na ř. 33 uvedenu daň ze mzdy z Německa (Eingehaltene Lohnsteuer) a uvedu i tzv. solidární příplatek (Einbehaltener Solidaritatszuschlag), nebo nikoliv? Dále přepočet z EUR provádím jakým kurzem? Musí být k přiznání překlad z německého potvrzení? Pokud musí být, kým musí být vyhotoven?

Pojistné zahraničního zaměstnance

Český zaměstnavatel (česká právnická osoba, s. r. o.) zaměstnává slovenského občana, který získal formulář A1 s tím, že odvody sociálního a zdravotního pojištění se odvádějí na Slovensko. Český zaměstnavatel tedy odvádí příslušné slovenské zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance 14 % z příjmu (10 % zaměstnavatel, 4 % zaměstnanec) a 36,4 % odvádí do sociálního systému na Slovensko (25,2 % zaměstnavatel a 9,4 % zaměstnanec). V tuto chvíli nám jde o sociální pojištění a o tu část 9,4 %, která by se měla srážet zaměstnanci. Máme zato, že tato částka má být standardně sražena zaměstnanci, tj. že jí de facto ze svého příjmu hradí zaměstnanec. Nicméně se k nám dostal názor, že je možnost či povinnost, že tuto částku může hradit namísto zaměstnance zaměstnavatel, tj. že ji nesráží zaměstnanci, ale hradí je ze svého (jako svůj náklad). 

DPH při poskytnutí služby osobě-neplátci (státní instituce) na Slovensku

Jsme právnická osoba - s. r. o., plátci DPH a budeme dodávat službu. Službou se rozumí dodání našeho SW, který vyvíjíme, včetně instalace tohoto SW u zákazníka:

1. osobě ze Slovenska-neplátci (jedná se o státní instituci, resp. krajský úřad). Tato osoba nemá přiděleno DIČ (VAT). Místo plnění SR, instalace bude provedena vzdáleně z České republiky. V tomto případě nelze uplatnit reverse charge, odběratel nemá přiděleno DIČ(VAT) není plátce. Budeme tedy fakturovat dodání této služby s českou DPH (21%), kterou odvedeme v ČR? Nemusíme se registrovat jako plátci DPH na Slovensku? Celková cena dodávky cca 50 000 Kč. Do kterého řádku daňového přiznání (kontrolního hlášení) vstupuje toto uskutečněné plnění?

2. osobě – firmě ve třetí zemi (Latinská Amerika), místo plnění mimo území EU, dodání SW včetně instalace proběhne vzdáleně z České republiky. Je toto dodání služby osvobozeno od DPH tzn., bude fakturováno s nulovou sazbou DPH? Do kterého řádku daňového přiznání (kontrolního hlášení) vstupuje toto uskutečněné plnění? 

Neplátce DPH a služby pro občany a firmy z EU

Neplátce DPH poskytne služby ve formě startovného na území České republiky pro občany EU a také firmy v EU dle § 10 ZDPH. Musí se neplátce stát ze zákona osobou identifikovanou a odvést DPH ke dni poskytnutí služby? Myslíme si, že nikoliv, jelikož neplátce neposkytuje službu do Evropské unie, služba byla zde na území ČR, a tím pádem se nemusí stát identifikovanou osobou. 

Přijatá služba v rámcu EU a povinnost přiznat daň

Jsme tuzemští plátci daně, společnost s. r. o. Obdrželi jsme v lednu 2019 fakturu od našeho obchodního partnera, jímž je belgická výrobní společnost, která je plátcem daně v Belgii, má zde sídlo společnosti i veškeré provozovny. Tato faktura je vystavena na poplatek za účast našeho zaměstnance na školení, které tato belgická společnost pořádá v měsíci březnu 2019, v sídle jejich společnosti v Belgii. Částka uvedená na faktuře je bez zatížení belgické daně z přidané hodnoty. Jedná se v tomto případě o klasickou službu, kdy si přiznám daň přidané hodnoty a zároveň uplatním nárok na odpočet? Nebo se jedná o službu v oblasti vzdělání podle § 10b zákona o DPH? Pokud se o tento druh služby jedná, jak postupovat? A k jakému dni mám povinnost přiznat DPH, zda v lednu ke dni obdržení faktury nebo k datu úhrady, která proběhne v únoru 2019?

Pořizovací cena zboží pořízeného neplátcem DPH

Firma, neplátce DPH, obdrží fakturu ze Slovenska, faktura je v Kč a je zde vyčísleno DPH 20 %. Do skladu zaúčtuje cenu nákupní (vstupní) ve výši DPH 20 %. Jak postupovat, když se firma stane v únoru plátcem DPH a část neprodaného zboží zůstane na skladě?

Fakturace do EU fyzické dodání do třetí země

Je možné zaslat zboží konečnému příjemci do 3. země a fakturovat to odběrateli do EU? Zajímají mne oba případy, první: konečný příjemce a odběratel je jedna firma druhý: jde o „trojstranný obchod“, konečný příjemce je úplně jiná firma než odběratel. V obou případech necháváme proclít na konečného příjemce a hlásíme do souhrnného hlášení na VAT odběratele kódem 0? 

DPH - dodání zařízení s montáží na Slovensko

Jsme právnická osoba, plátce DPH v ČR. Máme uzavřenou smlouvu na výrobu zařízení, dodání a montáž tohoto zařízení na Slovensko (naši zaměstnanci budou zařízení montovat na Slovensku). Jedná se o regálovou techniku, která bude pevně ukotvena do stavby. Smlouva je uzavřena se slovenskou firmou, plátcem DPH na Slovensku.

Jedná se o dodání zboží a služby do EU - budu fakturovat bez DPH v režimu přenesení daňové povinnosti? Montáž je součástí dodávky, a tedy celé plnění bude vedeno jako dodání zboží do EU na ř. 20 daňového přiznání? V případě, že majitelem nemovité věci je tato slovenská firma.

Jak by se lišilo dodání stejného plnění stejné firmě na Slovensku, kdyby tato nebyla majitelem nemovité věci a následně toto zařízení prodávala (fakturuje, je subdodavatelem) slovenské firmě - majiteli nemovité věci?