Jiný členský stát (382)

Občan Slovenska a daňové přiznání

Občan Slovenské republiky a jeho manželka koupili koncem roku 2016 dům v ČR a až do 30. 6. 2019, kdy dům prodali, v něm měli bydliště (příjmy z prodeje domu jsou tedy osvobozeny). Oba v daném období pracovali v ČR a od 1. 7. 2019 (po prodeji domu a ukončení pracovních poměrů v ČR) se natrvalo přestěhovali zpět na Slovensko. Předpokládám, že v období 1. 1. 2019 - 30. 6. 2019 je tento občan daňovým rezidentem ČR (z důvodu bydliště a rodiny, tedy střediska životních zájmů), a v období 1. 7. 2019 - 31. 12. 2019 je daňovým rezidentem SR ze stejných důvodů. Dle pokynu D-22 se v případě změny daňového rezidentství v průběhu zdaňovacího období posuzuje každá část samostatně. V této souvislosti mám dva dotazy: 1. Pokud bude občan podávat daňové přiznání v ČR za rok 2019 jako rezident, tedy za první polovinu roku 2019, uplatní také pouze polovinu základní roční nezdanitelné částky (tedy 12 420 Kč), nebo může uplatnit základní nezdanitelnou částku celou? A případné daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit také pouze za 6 měsíců? Případně jak vyřešit v daňovém přiznání v ČR situaci, kdy je občan půl roku daňovým rezidentem, a půl roku daňovým nerezidentem? Obávám se, že na tuto situaci není ve formuláři dostatek polí...

2. Lze v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit úroky z hypotečního úvěru na zmíněnou nemovitost, ve které měl občan bydliště do dne prodeje? V ZDP je uvedeno, že úroky lze uplatnit, pokud je nemovitost vlastněna po celé zdaňovací období. 

Fakturace na Slovensko neplátcem DPH

Český neplátce DPH (fotograf) bude fakturovat slovenskému plátci, částka se nebude týkat českého DPH, zároveň se tento neplátce nestává ident. osobou. Na fakturu napíšeme „REVERSE CHARGE“, DPH vypořádá slovenský plátce na Slovensku (místo plnění = SK). Uvažuji správně? Pokud by situace byla opačná - slovenský neplátce by fakturoval českému plátci, pak by se toto plnění objevilo v českém přiznání DPH a KH? Nejsem si jistá - když slovenský neplátce nemá přidělené DIČ, které by bylo v systém VIES?

Nakupované služby z Velké Británie

Firma nakupuje poradenské služby od dodavatele z VB, který má GB VAT. Dosud z těchto nákupů nesrážela žádnou daň, pouze podávala Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí podle ustanovení § 38da zákona o daních z příjmů, jakožto nakoupené služby podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, přičemž nebyla prováděna žádná srážka daně, srážková daň byla nulová. Jak se má postupovat u faktur za nákup těchto služeb z Velké Británie od 1. 2. 2020, má se provádět nějaké zajištění daně nebo srážet nějaká srážková daň nebo postupovat jako dosud a nic nezajišťovat ani nesrážet? A jak podávat Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí dle § 38da zákona o daních z příjmů?

Silniční daň - auto registrované na Slovensku, používané k podnikání v ČR

OSVČ slovenské národnosti podnikající a platící daně v ČR využívá ke své podnikatelské činnosti automobil, který je registrovaný na Slovensku, má slovenskou poznávací značku. Kde by se měla platit silniční daň, na Slovensku nebo v Česku? 

Úrok z hypotéky zahraničního zaměstnance

Zaměstnanec s trvalým bydlištěm na Slovensku, ale celý rok žije v ČR, příjmy má pouze ze zaměstnání v ČR (daňový rezident ČR). Má hypotéku na domě v ČR od české banky, v domě bydlí. Může si u zaměstnavatele uplatnit odpočet na úroky z hypotéky? 

Nákup stroje v EU a DPH

Jsme s. r. o., tuzemský plátce DPH. Od dodavatele z Itálie máme objednaný výrobní stroj. Stroj bude vyroben v červnu 2020. Ve stejném měsíci nám bude v Itálii fyzicky předán společně s fakturou, na základě které získáme vlastnické právo (potřebujeme být vlastník co nejdříve kvůli úvěrovému financování). Vzhledem ke složité dopravě tohoto stroje, bude fyzicky stát ještě asi tři týdny v Itálii u dodavatele a do ČR jej přepravíme až v červenci 2020. Kdy máme správně vykázat uvedený nákup v přiznání k DPH, když faktura bude z jiného měsíce než fyzický převoz stroje z Itálie do ČR?

Nákup zboží z EU neplátcem a okamžik povinné registrace identifikované osoby

OSVČ - neplátce DPH, začala podnikat v 9/2019. Nakupuje zboží v EU a prodává ho v ČR, obrat nepřesahuje 1 mil. V 10/2019 překročila limit nákupu 326 tis. pro registraci identifikované osoby. Nezaregistrovala se, neboť měla za to, že k registraci je nutné překročit limit ve dvou letech za sebou. V 1/2020 obdržela další fakturu z EU v hodnotě 230tis. a dne 2. 2. 2020 jí dodavatel z EU vystavil fakturu na 180tis. Kč. 1) Je úvaha o povinné registraci identifikované osoby až po překročení limitu ve dvou letech za sebou správná? 2) Pokud platí bod 1), znamená to, že kdyby limit překročila např. v r. 2019 a pak až v r. 2021, registraci by nepodléhala? 3) Do kdy musí OSVČ podat žádost o registraci identifikované osoby v našem případě? 4) Bude OSVČ na FÚ odvádět DPH z únorové faktury i v případě, že neobdrží rozhodnutí o registraci do 25. 3. 2020?

Nákup zboží z Franice

Klient, český plátce DPH, nakoupil zboží ve Francii od neplátce DPH. Francouzská firma není plátcem francouzské a ani jiné DPH. Nákupy jsou prováděny pomocí objednávky v mailu, přímo do té firmy. Zboží je zasíláno poštou. Má tato situace nějaký vliv na DPH v Česku?

Zdaňování příjmů daňových nerezidentů

Fyzická osoba, trvale žijící v Itálii - nepodnikatel - poskytuje české firmě své služby v oblasti programování. Za tyto služby jsou vypláceny odměny. Podle italských zákonů jsou tyto služby do určité částky osvobozeny od daně z příjmů. Jak je to však z pohledu našich zákonů? Je povinna česká firma tyto příjmy zdaňovat a pokud ano, jaký je správný postup?

Místo plnění - pořízení zboží a jeho přeprava - Německo, Slovensko

Česká firma (kupující) plátce DPH si objednala zboží od německé registrované osoby k DPH na platné DIČ. Dle CMR česká firma zjistila, že zboží nebylo do ČR přepraveno z Německa, ale ze Slovenska a také od osoby registrované k DPH na Slovensku. V tomto případě neuvažujeme o třístranném obchodu. Přepravu zajistil Němec jako prodávající osoba.Jedná se pro českého plátce o pořízení zboží z EU dle § 16 ZDPH, pokud má sice platné německé DIC, ale zboží přišlo ze Slovenska? Neměl se Němec registrovat v ČR (tedy obdoba našeho § 11 odst. 2)? Dle mého názoru nám neměl Němec uvést na dokladu, že s se jedná o osvobozené plnění, protože to se domnívám bylo uplatněno mezi Němcem a Slovákem a v rámci jedné přepravy může být osvobození uplatněno jen jedenkrát. Jaký doklad měl tedy Němec vystavit? Pokud se měl Němec registrovat v ČR tak i tak to bude pro českého plátce pořízení zboží z EU? Domnívám se, že pokud bylo zboží naloženo mimo tuzemsko, tak i přesto že se Němec v ČR zaregistruje, nemůžu si uplatnit české DPH, pokud by mi české DPH na faktuře uvedl, protože místo plnění není v tuzemsku. Nejsem si jistá, jak tuto transakci uvést u českého platce v přiznání k DPH.