Zápůjčka (67)

Zápůjčka

Firma s. r. o., plátce DPH, má jednu jednatelku. Jednatelka má přítele, který nemá s firmou nic společného, není zaměstnaný ve firmě, ale dává do firmy své peníze, které účtuji na účet 249 (krátkodobě), je takto správně? Přítel jednatelky si se soukromou osobou domluvil půjčku, pán půjčku poslal na firemní účet. Je bezúročná, vrátí to, co dostal, na který účet cca 1 000 000 Kč zaúčtovat? 

Bezúročná zápůjčka zaměstnanci

Naše s. r. o. chce poskytnout zaměstnanci, který je cizím státním příslušníkem, bezúročnou zápůjčku 3 000 EUR, kterou by splácel v 10 měsíčních splátkách po 300 EUR. Zápůjčka by byla vyplacena z našeho EUR účtu a splácena taktéž na náš bankovní účet vedený v EUR. Jelikož výše zápůjčky nedosáhne hranice 300 000 Kč, nebude podléhat zdanění ani odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Je tento postup možný a správný?

Zápůjčka od jednatele/společníka do s. r. o.

Jednatel a zároveň jeden ze dvou společníků s. r. o. poskytne společnosti zápůjčku ze soukromých peněz ve výši 2 mil. Na tuto zápůjčku bude sjednán úrok ve výši cca 7 %, který bude společníkovi měsíčně vyplácen. S. r. o. bude úrok účtovat jako nákladovou, daňově odpočitatelnou položku. Můj dotaz směřuje na společníka, až bude podávat daňové přiznání za rok 2020, bude z úroků, které v roce 2020 obdržel platit daň? Pokud ano, v jaké sazbě 15 % nebo 19 %? Sociální a zdravotní pojištění se předpokládám na úroky nevztahuje?

Vystoupení společníka z v. o. s.

Veřejná obchodní společnost má tři společníky. Jeden ze společníků se rozhodl k 31. 8. 2020 vystoupit ze společnosti dle § 110 ZOK. Společníkovi připadá 25% podíl na základním kapitálu. Společnost eviduje závazek vůči společníkovi z titulu finanční půjčky na účtu 36xxxx. Zároveň společnost eviduje záporný zůstatek na účtu 491xxx vztahující se k tomuto společníkovi. Jakým způsobem vyřešit toto vystoupení společníka z pohledu účetnictví a daní z příjmů? 

Půjčka synovi

Náš zaměstnanec dostane od rodičů příspěvek na koupi pozemku. Částku nad 500 000 Kč mu chtějí částečně darovat a částečně půjčit. Bude si muset syn podat daňové přiznání a dar uvést, i když to bude osvobozené plnění nebo mu budu moci udělat zúčtování daně? U půjčky si musí počítat nějaký úrok?

Postoupení pohledávky z titulu úvěru a úroky

Tuzemská akciová společnost A poskytnula úvěr úročený 5 % p. a. právnické osobě B, následně tuto svou pohledávku postoupila třetí osobě C. Postoupila však pouze jistinu a ve smlouvě bylo ujednáno, že se postupuje pouze jistina, nikoliv však úroky, ty až do doby vyplacení této pohledávky náleží postupiteli. Znamená to, že postupitel tedy osoba A až do doby, než bude uhrazena jistina osobě C, si bude počítat úrok a účtovat na 662 a zdaňovat?

Zápůjčka mezi dvěma spojenými s. r. o.

Společnost A (s. r. o.) půjčila společnosti B (s. r. o.) během roku 2019 částku 600 000 Kč. Zároveň společnost B je 100% vlastníkem společnosti A. Jedná se o bezúročnou zápůjčku, nebo by se mělo úročit?

Doplňující dotaz:

Není možnost, aby dceřiná společnost do mateřské společnosti zapůjčovali peníze bezúročně, když ve zmiňovaném ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů je uvedeno "ustanovení věty první a druhé (o stanovení cen obvyklých) se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident nebo člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky nebo poplatník daně z příjmů fyzických osob" ? Zároveň využít majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce předmětem daně z příjmů, přičemž je u právnické osoby dle § 19b odst. 1 písm. d) ZDP osvobozen, pokud od jednoho poplatníka nepřesáhne částku 100 000 Kč za rok?

Postoupení pohledávky z titulu půjčky fyzickou nepodnikající osobou

Fyzická nepodnikající osoba má pohledávku z titulu poskytnuté úročené půjčky. Pohledávka se tak skládá z poskytnuté nesplacené půjčky (jistiny) a úroků. Fyzická osoba se rozhodla tuto pohledávku postoupit. Pohledávka z titulu jistiny bude postoupena subjektu A za cenou jmenovité hodnoty dané nesplacené výše jistiny (tj. za nominální hodnotu). Dejme tomu, že nesplacená výše jistiny činí 1 mil. Kč. Tuto pohledávku za úplatu 1 mil. Kč postoupí nepodnikající fyzická osoba na subjekt A. Pohledávka ve výši neuhrazených úroků z poskytnuté půjčky bude postoupena na subjekt B. Dejme tomu, že nesplacená výše úroků z půjčky činí 300 tis. Kč. Tuto pohledávku za úplatu 300 tis. Kč postoupí nepodnikající fyzická osoba na subjekt B. Náš první dotaz zní, zda vzhledem k ustanovení § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů, bude fyzické nepodnikající osobě vznikat příjem z titulu postoupení jistiny, když splacení jistiny nepředstavuje pro fyzickou osobu předmět daně? Pokud ano, předpokládáme správně, že se daný příjem bude zdaňovat v § 10 s tím, že daňovým výdajem bude rovněž hodnota nesplacené výše jistiny, a tedy základ daně 0 Kč? (13) Při vložení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, do obchodní korporace a při postoupení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávku vzniklou z titulu příjmu, který není předmětem daně, nebo je od daně osvobozen. Co se týče postoupení pohledávky z titulu nesplacených úroků z půjčky, předpokládáme správně, že se daný příjem z postoupení bude zdaňovat v § 10 zákona o daních z příjmů, s tím, že jako daňový výdaj lze dle § 10 odst. 4 daného zákona uplatnit např. uhrazené poplatky právníkovi za sepsání smlouvy o postoupení pohledávky? (4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) bodu 1 a písm. ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovité věci se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). 

Prominutí jistiny a úroků ze zápůjčky

Tuzemská společnost s ručením omezených poskytla své spřízněné společnosti úročenou zápůjčku. Nyní se rozhodla tuto zápůjčku včetně úroků prominout. Jistinu odepíše nedaňově na účet 546. Výnosové úroky 662, které společnost v předchozích letech zdanila, je možné odepsat daňově?

Bezúročná zápůjčka s podílem na zisku

Společnost s r. o. zapůjčila peníze do svěřenského fondu, se kterým není osobou spojenou s tím, že vrácení zápůjčky je smluveno za 5 let. Dle smlouvy je zápůjčka bezúročná a v době vrácení peněz s. r. o. obdrží podíl na zisku svěřenského fondu, vypočítaný od druhého do pátého roku zápůjčky. Hodnotu podílu určuje dle smlouvy hodnota kmenových listů. Je třeba na podíl na zisku dělat nějaké roční dohadné položky, a pokud ano, jakým způsobem by se měly vypočítat?