Clo (45)

Zboží objednané podnikatelem mimo EU a rozeslané koncovým klientům v rámci EU a mimo EU

Kanadská firma (podnikatel) si u české firmy (plátce DPH) objedná výrobu šanonů a rozesílku jejich koncovým klientům (občanům) - 95 % zásilek v rámci EU, 5 % do zemí mimo EU. To znamená, že šanony vyrobíme a přepravcem zašleme ke konečnému spotřebiteli (občané). Půjde o vývoz zboží osvobozené od DPH a v přiznání k DPH to bude na řádku 26 a v kontrolním hlášení se neuvádí? A jak to bude s DUZP - bude to datum uvedené na přepravním dokladu z pošty?

Kanadské firmě (podnikateli) jsme za zboží zatím žádnou fakturu nevystavili a není registrovaná k dani v rámci EU. Nabývá vlastnictví ke zboží v momentě, kdy je předáno přepravci, který zajišťuje předání zboží konečnému spotřebiteli.

Ještě pro upřesnění, vyrobili jsme 300 šanonů. Těchto 300 šanonů jsme odeslali 300 koncovým spotřebitelům (70 % do České republiky Českou poštou, 25 % na Slovensko Slovenskou poštou, 5 % mimo EU Českou poštou. Podací archy z pošty jsme předali kanadské firmě, hlídají si doručení sami.

A jak by to vypadalo, kdybychom zajišťovali jenom dopravu bez výroby šanonů? Šlo by v tomto případě o službu osvobozenou od DPH?

Dovoz ze Švýcarska

Dovezli jsme pomocí spediční dodávkové firmy zboží ze Švýcarska. Na vyžádání jsme obdrželi "Steuerbescheid", zásilka byla propuštěna do volného oběhu v Německu. Na potvrzení je uvedeno pouze "vertreten durch DE28635610000. Bohužel nevím, je-li to jejich EORI nebo neúplné DIČ. Kdo v tomto případě hlásí celnímu úřadu, platí clo a odvádí DPH? Jak to máme hlásit my, jako dovoz ze 3. země nebo odvést daň - reverse charge?

Jsme německá firma GmbH a máme společné EORI pro Německo a pobočku v ČR (ale každý má jiné DIČ/VAT), přepravní firma materiál proclila v Německu na naše EORI na německou adresu. Materiál, ale doručili až do ČR, k nám na pobočku.

Faktura od švýcarského dodavatele byla vystavena na naši německou firmu GmbH, jako zasílací adresu uvedli ČR. Myslím si, že nám přepravní firma zašle ještě fakturu (přefakturaci) s vyčísleným DPH a clem, bohužel zatím jsem fakturu neviděla. Tuto fakturu by účtovali kolegové v Německu, aby si mohli DPH nárokovat.

Domníváme se, že správný postup je tento:

-          fakturu od švýcarského dodavatele zaúčtují naši kolegové v Německu

-          zaúčtují také případnou fakturu s vyměřením cla a DPH

-          naskladní u nich v Německu

-          poté udělají přemístění k nám do ČR

-          my nahlásíme na jejich německé DIČ

Vývoz zboží bez úplaty - reklamace zboží

Společnost reklamuje u svého dodavatele ze třetí země zboží, které je tomuto dodavateli také odesláno (propuštěno do režimu vývoz). Pro celní účely je vystaven doklad, kde je uvedena cena, daňový doklad však vystaven není. Po obdržení zboží a vyhodnocení reklamace je dodavatelem vystaven dobropis na původní plnění (případně posláno jiné zboží). Je takový vývoz vůbec předmětem daně (tj. byť dojde k vystopení zboží z EU a je vystaveno celní prohlášení), pokud za něj nenáleží úplata?

Vývoz vína do Číny

Český plátce DPH zakoupí víno na Slovensku. Toto víno vyveze přímo ze Slovenska do Číny. Jaké daňové povinnosti mu z této transakce plynou?

Aktivní zušlechťovací styk

Od našeho zákazníka z USA se nám vrátilo zboží na opravu v rámci celního režimu 5100 (AZS) bez vyměřeného cla, k tomu byl vystaven dovozní doklad (JSD). Budu to prosím uvádět v přiznání DPH na řádku č. 7 a 43?

Nákup potravin z Ukrajiny

OSVČ neplátce si chce nechat zasílat z Ukrajiny drobné cukrovinky a v rámci svého podnikání prodávat drobným spotřebitelům. Jedná se o částky zhruba do 5 000 Kč měsíčně. Jak správně postupovat - clo, DPH a jak se vyhnout zbytečným problémům?

DPH při dovozu zboží ze třetí země

Firma ve Švýcarsku nám bude vyrábět přístroj za 60 milionů korun. Platit budeme postupně, nyní jsme obdrželi první fakturu (nikoliv zálohu) na 19 milionů korun. Můžeme DPH přiznat až při převzetí přístroje a jeho proclení nebo máme každou platbu zahrnout zvlášť do DPH a uvést jako dovoz zboží nebo jinak?

Dožádání doplňujících podkladů z účetnictví celní správou

Na základě kterého zákona může celní správa v rámci probíhajícího řízení o povolení na základě žádosti subjektu požadovat doplnění podrobnějších údajů z účetnictví společnosti, která je mikro nebo malou účetní jednotkou a v účetní závěrce nevykazuje potřebné údaje? Jedná se např. o potřebu rozčlenění oběžného majetku na zásoby, dlouhodobé či krátkodobé pohledávky, peněžní prostředky nebo podrobnější členění dlouhodobých i krátkodobých závazků. Tyto údaje celní správa potřebuje např. při zpracování finančních analýz v rámci povolení snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí (vyhláška č. 370/2003 Sb.) při stanovení ukazatelů likvidity, rentability atd. a v účetní závěrce (rozvaha, příloha) tyto podrobnější údaje z účetnictví firmy nemusejí ze zákona vykazovat a většinou ani nevykazují. Zdůrazňuji, že povolovací řízení u celní správy probíhá na základě žádosti firmy. 

Vývoz zboží na opravu a dovoz zpět

V únoru jsme vyvezli zboží do Švýcarska na provedení bezplatné opravy v celním režimu 2100 (dočasný pasivní zušlechťovací styk). Hned v únoru bylo opravené zboží dovezeno zpět (hodnota zpětně dovezeného zboží je dle faktury pro celní účely o cca 700 EUR vyšší než hodnota při vývozu na opravu). Zároveň jsme v této zásilce ze Švýcarska vezli jiné nakoupené zboží a celá zásilka, včetně opraveného zboží, byla v proclena v režimu 4000 (propuštění do volného oběhu). Předpokládám, že vývoz v režimu pasivní zušlechťovací styk nebude v přiznání k DPH deklarován. Jak to bude s dovozem opraveného zboží? Je nutné nechat opravit dovozní JSD? Pokud by JSD nebylo nutné opravit, potom by se dovoz opraveného zboží uvedl do řádku č. 7? Jak by to bylo s vykázáním DPH v případě opravy JSD (změna celního režimu na zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku)?

Fakturace do EU fyzické dodání do třetí země

Je možné zaslat zboží konečnému příjemci do 3. země a fakturovat to odběrateli do EU? Zajímají mne oba případy, první: konečný příjemce a odběratel je jedna firma druhý: jde o „trojstranný obchod“, konečný příjemce je úplně jiná firma než odběratel. V obou případech necháváme proclít na konečného příjemce a hlásíme do souhrnného hlášení na VAT odběratele kódem 0?