Daňová evidence (181)

Náhrada ušlého příjmu

Dobrovolný hasič mající příjmy ze samostatné činnosti byl vyslán na nařízenou odbornou přípravu. Jakým způsobem vyčíslí náhradu ušlého příjmu k proplacení? Příjem ze samostatné činnosti je velmi kolísavý. Pro účely daně z příjmu je tato náhrada zdanitelným příjmem?

Příjmy na bankovní účet OSVČ místo na nově založenou s. r. o.

OSVČ (neplátce DPH) si založil s. r. o., také neplátce DPH. Příjmy z nově vzniklého s. r. o. avšak chodí na bankovní účet OSVČ. Jak se s danou věcí vypořádat? Může OSVČ peníze přeposlat na s. r. o, aniž by je musel zdanit jako OSVČ?

OSVČ s ŽL a spolupracující osoba

Manželé, oba OSVČ hlavní (zedník a uklízečka). Manželka je ještě spolupracující osobou manžela, pod jeho IČO jsou fakturovány úklidy ve firmě, kde manžel pracuje. Jedná se o úklid po zednících. Zedník (řemeslná živnost) daní příjem s využitím paušálu 80 %, manželka zdaňuje u sebe i jako spolupracující osoba 60 %. Manželka měla v minulém roce pozastavenou živnost. Domnívám se, že může dostat pokutu za neoprávněné podnikání a může uplatňovat paušál jen 40 %. Není možné, že by byla doměřena do příjmu dle § 10 ZDP, kde by mohla uplatnit výdaje jen dle skutečnosti a max. do výše příjmů?

Výpočet poměrné části spotřeby energií v provozovně

Fyzická osoba, plátce DPH, provozuje živnost v rodinném domě, který není a nebyl vložen do obchodního majetku. Dům má jedno podlaží. Celé přízemí je využíváno jako provozovna, v patře je bytová jednotka, kde fyzická osoba bydlí. Zastavěná plocha domu je dle KN 184 m2, plocha provozovny (přízemí) 80 m2. K zastavěné ploše patří malé nádvoří. Lze při určování poměrné výše spotřeby energií vycházet z předpokladu, že horní patro nemá větší plochu než přízemí (což skutečně nemá), kde je provozovna, a tudíž lze rozdělit spotřebu energií na 50 % podnikání a 50 % osobní spotřeba, nebo je nutné vycházet z výměry dle KN?

Dodanění závazků v daňové evidenci

Na dodanění závazků v daňové evidenci jsem četla 2 protichůdné názory. Jeden byl, že fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci dodaňuje veškeré své závazky 30 měsíců po splatnosti s několika výjimkami, druhý názor, který jsem četla zde, je, stručně řečeno, že fyzická osoba dodaňuje jen závazky, které zanikly jinak než započtením, splacením, splněním, narovnáním a také závazky, z jejichž titulu byly uplatňovány výdaje, tj. pořízení dlouhodobého majetku a finančního leasingu. Par. 23 a odst.11 je z mého pohledu také matoucí, v první části se píše, že se toto ustanovení nevztahuje na dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj, dále se ovšem píše, že poplatníci mající příjmy dle par.7-9 zvyšují základ daně o neuhrazené dluhy s výjimkou dluhů, které při úhradě nejsou daňovým výdajem. Můžete mi prosím vysvětlit, jak si tento paragraf vysvětlit, a jak to tedy s dodaňováním závazků v daňové evidenci je? Mám na mysli poplatníka vedoucího daňovou evidenci, který neukončuje ani nepřerušuje činnost a neuhrazené závazky jsou závazky, které by při uhrazení byly daňovým výdajem. 

EET - v hotovosti jen výdajové pokladní doklady

Musí firma zavádět EET, pokud má jen výdajové pokladní doklady v hotovosti, jinak na výrobky se vystavují faktury? Tedy - firma má pokladnu, kam se vybírají peníze z účtu na pokladní výdajové doklady (jako jsou např.: nafta do firemního auta, různé režijní doklady).

Daňová evidence a tržba za služby stravenkami

Jsem OSVČ, která vede daňovou evidenci. Provozuji restauraci, stravovací služba je hrazena hotově, stravenkami nebo platebními kartami. Stravenky jsem poslal k proplacení na konci roku 2019. Peníze za stravenky přišly na účet až v lednu 2020. V jakém období budu vést zdanitelný příjem - v roce 2019, kdy přijetím stravenek už mám zdanitelný příjem nebo až v roce 2020. A co platby platební kartou, úhrada platební kartou byla 30. 12. 2019, ale peníze byly připsány až v lednu 2020? 

Stavební práce na domě v režimu přenesení daňové povinnosti

Fyzická osoba, plátce DPH, si nechal zhotovit stavební úpravy na svém rodinném domě, který nemá zařazený v obchodním majetku, nemá zde provozovnu, ale má zde trvalé bydliště. Dodavatel stavebních a montážních prací vystavil fakturu v režimu přenesení daňové povinnosti. Je přípustné zavést tuto fakturu do evidence pro účely DPH, použít režim přenesení daňové povinnosti odběratele, tedy přiznat daň na výstupu, uplatnit nárok na odpočet, ale zároveň nezahrnout do daňových výdajů?

Provozovna v rodinném domě

Fyzická osoba, plátce DPH, provozuje veterinární živnost ve svém vlastním rodinném domě, který je v katastru nemovitostí veden jako objekt k bydlení. V přízemí je ordinace, v patře byt, kde podnikatel bydlí, ale nemá zde hlášen trvalý pobyt. Na tento dům platí hypotéku. Je přípustné 50 % zaplacených úroků uplatnit jako odčitatelnou položku dle § 15 a o 50 % zaplacených úroků zvýšit daňově uznatelné výdaje? Bude muset podnikatel nějakým způsobem dokazovat, že byt užívá k bydlení? Jak? Nebo je možné uplatnit 50 % zaplacených úroků jako daňově uznatelný výdaj a odčitatelnou část zaplacených úroků neuplatnit?

Převod cizí měny mezi bankovními účty v daňové evidenci

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci používá pro podnikání dva bankovní účty u téže banky, jeden v EUR, druhý v Kč. Na eurový účet přijímá platby od zahraničního odběratele, následně provádí převod těchto prostředků na účet v Kč. Při každém takovém převodu dochází ke kurzové ztrátě. Je možno ji v DE uplatnit do daňových výdajů? - chápala bych to spíš jako režijní výdaj při převodu prostředků než jako kurzovou ztrátu. Jak správně postupovat? Příklad: Účet v cizí měně - odchozí platba 2000 EUR (kurz banky 25,865) při přepočtu denním kurzem ČNB 25,83 = 51.660,- Kč Běžný účet v Kč - příchozí platba 50.466,- (kurz banky 25,233) rozdíl z převodu - ztráta 1194,- Kč (při četnosti 6-7x měsíčně může činit až cca 100 tis. za rok)