Daňová evidence (141)

Faktura za rekonstrukci elektroinstalace prodejny v daňové evidenci

Jak se promítne do nákladů v daňové evidenci provedená rekonstrukce elektroinstalace a revize instalace prodejny? Jedná se o prodejnu, kde fyzická osoba podniká na základě nájemní smlouvy. Cena za provedené služby (svítidla, kabely, jističe, zásuvky, revize, montáž, doprava) je 36 228 Kč + DPH 7 608 Kč. 

Vložení nemovitosti sloužící k pronájmu z RČ do IČ a následný prodej

Fyzická osoba, neplátce DPH, pronajímá majetek - nemovitost, kterou má vedenou v katastru na rodné číslo a příjmy z pronájmu zdaňuje podle § 9 zákona o daních z příjmů. Následně nemovitost refinancuje úvěrem, který je však na IČ a banka požaduje převedení nemovitosti do obchodního majetku (v katastru se však nic nemění a nemovitost je i nadále na r. č.). Majitel nemovitosti tak zařadí nemovitost na kartu majetku evidovanou na IČ (pokračuje v započatém způsobu odepisování nemovitosti, když předtím uplatňoval odpisy v § 9 zákona o daních z příjmů na rodné číslo?) a od té chvíle příjmy z pronájmu a výdaje eviduje v § 7 zákona o daních z příjmů. Bohužel z příjmů převyšujících výdaje odvede sociální a zdravotní pojištění. Co se stane v případě, kdy třeba po 6 letech bude chtít nemovitost prodat? Bude v rámci § 7 zákona o daních z příjmů zdaňovat prodejní cenu poníženou o zůstatkovou hodnotu nemovitosti (nesplní tedy 5 let od vyřazení z obchodního majetku) i když před vložením do obchodního majetku vlastnil nemovitost na rodné číslo víc než pět let, a tedy za jiných okolností by měl prodej nemovitosti osvobozen od daně z příjmů? 

EET a faktury za hotové

Pokud OSVČ vystaví řádnou fakturu nad 10 000 Kč, forma úhrady hotově, bude se na tento typ dokladu vztahovat EET? Pokud OSVČ bude chtít využít možnost off-line papírové evidence, musí tudíž použít účtenky vydané finanční správou. Jenže zákon zakazuje použít zjednodušený daňový doklad u transakcí nad 10 000 Kč. Jaký tedy bude správný postup?

Rozdělení příjmů a výdajů společníků společnosti (sdružení)

Matka a syn spolu podnikají na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) v oblasti maloobchodního prodeje nábytku, oba jsou plátci DPH, vedou daňovou evidenci. Pro účely DPH si od 1. 1. 2019 vzájemně přefakturovávají podíly na příjatých a uskutečněných plněních tak, že syn se podílí na příjmech i výdajích 75%. Vůči 3. stranám tedy jedná jeden společník svým jménem na svůj účet a na účet druhého společníka. Je možné, aby se smluvně dohodli, že příjmy a výdaje pro účely daně z příjmů budou rozdělovat jiným poměrem? Např. příjmy 75:25 a výdaje třeba 30:70? Je nutné toto odlišné rozdělení proti rozdělení pro účely DPH nějak ekonomicky zdůvodnit?

Pohledávky po splatnosti v daňové evidenci

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, má závazky po splatnosti za dlužníky (právnické osoby), které byly zlikvidovány. Je možné dobrovolně o tyto závazky zvýšit základ daně z příjmu a nečekat, až by plátce musel všechny závazky dodanit najednou dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Nevymahatelné pohledávky v daňové evidenci

1) Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, eviduje pohledávky za dlužníkem (s. r. o.), který byl nejprve v úpadku, poté byl konkurz zrušen z důvodu nedostatečného majetku. Fyzická osoba se nepřihlásila o svou pohledávku. Mohu vyřadit pohledávku z evidence s poukazem na § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 zákona o daních z příjmů: „...za dlužníkem, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízeno", popř. bod 4  „... který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce..."? Nejprve je právnická osoba v úpadku, tedy mohu vyřadit pohledávku bez nutnosti dodanění při ukončení činnosti atd., poté následuje konkurz a ukončení konkurzu s výše uvedeným výsledkem a tam již je podmínka přihlášení pohledávky u insolvenčního soudu. Který odstavec je závazný, kterým se mohu řídit?

2) Mohu také vyřadit pohledávky za právnickou osobou, která byla zrušena s likvidací?

3) Pokud FO eviduje pohledávky po splatnosti u dlužníka, který zatím nesplňuje žádný důvod uvedený v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů, ale ví, že dlužník je neuhradí, může FO tyto pohledávky vyřadit z daňové evidence a v daňovém přiznání o tyto pohledávky zvýšit základ daně z příjmu? Protože dohledat výdaje související s pohledávkou, o které by se musel zvýšit základ daně z příjmu, je už nemožné.

Nevymahatelná pohledávka v daňové evidenci

Evidujeme jako OSVČ pohledávku za služby za jednou s. r. o. cca 100 000 Kč. Firma dlužníka se dostala do insolvence, kde jsme svou pohledávku přihlásili, ale insolvenční správce ji neuznal (neměli jsme podepsanou smlouvu). OSVČ se soudit nechtěl. Co ale nadále s touto pohledávkou v daňové evidenci? Pohledávka je z r. 2015 a 2016. Chtěli bychom z evidence nějak dostat pryč. Máme ji zdanit? Předpokládám, že DPH již zpátky nárokovat nelze. 

Dohoda o provedení práce

Potřebujeme zaměstnat dva důchodce (starobní důchod), a to na DPP. Mzda bude do 10 000 Kč, odpracované hodiny nepřesáhnou 300 hodin za rok a oba budou mít podepsané prohlášení. Bylo by to: jedna osoba na výpomoc - účetnictví, administrativní práce a 2. osoba výpomoc při montážích. Nevím, zda toto je možné, zda mohu mít na tyto činnosti zaměstnané osoby na DPP, když se bude jednat o pravidelnou činnost každý měsíc v rozsahu cca 25 hodin měsíčně (350 Kč za hodinu). V případě, že toto možné je, tak v tomto případě zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádí žádné pojištění ani daně - to mám zjištěné. Je v tomto případě možná DPP, když je pracovní činnost pravidelná, opakující se, zda zaměstnavatel posílá na FÚ, OSSZ, VZP nějaká měsíční hlášení, když jsou nulová, a zda důchodce musí za rok podávat daňové přiznání, když si vydělá cca 105 000 Kč za rok na DPP?

Pořízení majetku od osoby registrované k dani v jiném členském státě plátcem

Plátce DPH pořizuje majetek (nábytek cca za 50 000 Kč, osvětlení 80 000 Kč, kvalitní počítač přes 100 000 Kč) z Rakouska. Plátce vede daňovou evidenci. Jak bude postupovat z pohledu zdanění majetku z pohledu DPH a daně z příjmů? Vše bude platit v hotovosti a sám zboží v Rakousku zaplatí, tj. vybere si peníze z podnikatelského účtu v ČR a smění je na požadovaná eura. Počítač a nábytek bude v Rakousku osvobozen od daně - bude nakoupeno od osoby registrované k dani.

1) Jak správně stanovím vstupní cenu pro odpisování počítače a nábytku? Vyberu si pro přepočet ze 3 možností - aktuální kurz, denní či jednotný a částku 5 000 EUR přepočtu tímto kurzem a pod tomto částku zařadím do obchodního majetku a začnu odpisovat k datu zařazení do užívání bez ohledu na data na faktuře, případně ve smlouvě?

2) Z pohledu DPH má OSVČ také tyto 3 možnosti výběru přepočtu z cizí měny - může zvolit jinou možnost než pro účely daně z příjmů nebo se využití cizí měny musí shodovat, jak pro DPFO, tak i pro DPH?

3) Cenu 5 000 EUR přepočte dle dané zvolené varianty a tuto přepočtenou cenu uvede do řádku 3. a z této české přepočtené ceny dopočítá DPH? Dále uvede tuto přepočtenou cenu na řádcích 43 a 47.

4) Pokud by plátce využíval poměrný koeficient, tak uvede do řádku 43 a 47 již odpočet poměrný, např. z 5 000 EUR by chtěl uplatnit pouze 4 000 EUR, propočet na poměrný odpočet provedeme z již české částky ze řádku 3 nebo také přepočítáme oněch 4 000 EUR na české koruny stejným způsobem jako 5 000 EUR?

Vložení osobního automobilu do obchodního majetku

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, chce k 1. 1. 2019 zařadit do obchodního majetku osobní automobil pořízený v roce 2014. Jakou cenou se oceňuje takto pořízený majetek? Zůstatkovou cenou, jakou by měl, kdyby byl rovnoměrně odepisován? Nebo je nutné nechat majetek ocenit znalcem? Mohu takto vložený majetek odepisovat? Mohu uplatňovat jako daňově uznatelné výdaje veškeré výdaje související s údržbou majetku a také majetek popř. technicky zhodnotit a toto technické zhodnocení odepisovat? Platí, že nárok na odpočet DPH je do 3 let od pořízení majetku, takže v tomto případě již nemá plátce nárok na odpočet DPH?