Daňová evidence (261)

Přechod z paušálních na skutečné výdaje

OSVČ uplatňovala do roku 2020 paušální výdaje, k 31. 12. 2020 žádné pohledávky ani závazky, pouze zůstatek zásob v pořizovací ceně 100 000 Kč. Od roku 2021 přechod na skutečné výdaje - daňová evidence. V roce 2021 OSVČ prodala zásoby z roku 2020 v pořizovací ceně 100 000 Kč, prodejní cena 120 000 Kč. Jakému zdanění podléhá prodej zásob pořízených v době uplatňování paušálních výdajů?

Zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování s odloženou účinností

Pokud je uzavřena úvěrová smlouva na předmět financování (typicky osobní automobil) s tímto typem zajištění (Zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování s odloženou účinností) pohledávky, tzn. v technickém průkazu je dlužník zapsán jako majitel i provozovatel, je možné využít v tomto případě výdajový paušál na dopravu?

Doplňující otázka:

Prosím o upřesnění odpovědi z dotazu DAUC ID: 28307 tzn. možnosti uplatnění paušálního výdaje na dopravu, pokud je uzavřena úvěrová smlouva na předmět financování (typicky osobní automobil) s typem zajištění (Zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování s odloženou účinností). Z odpovědi není jasné, jestli autor vylučuje možnost využití paušálního výdaje na dopravu v případě, že věřitel využil zajišťovací převod práva ve smyslu uzavření smlouvy o úvěru, kde je využit typ zajištění = zajišťovací převod vlastnického práva k pf s okamžitou účinností nebo se jedná o porušení smlouvy (např. splátky po splatnosti) při využití typu zajištění = zajišťovací převod vlastnického práva k pf s odloženou účinností. Tj. dotaz zní, jestli lze uplatnit paušální výdaj na dopravu, pokud je uzavřena úvěrová smlouva s typem zajištění = zajišťovací převod vlastnického práva k pf s odloženou účinností -> kde nedojde k porušení smluvních podmínek.

Příspěvek zaměstnavatele / Stravenkový paušál

Zaměstnáváme i zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek. Je v tomto případě možné poskytnout stejný příspěvek (stravenkový paušál) jako při plném pracovním úvazku? Jak dlouhá musí být směna pro poskytnutí příspěvku (stravenkového paušálu)? Je možné poskytnout zaměstnanci příspěvek (stravenkový paušál do výše 75,60 Kč) osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti i v případě, že odpracuje pouze část stanovené směny, ať už z důvodů pružné pracovní doby, čerpání půl dne dovolené, návštěvy lékaře, nástupu na nemocenskou v průběhu směny apod.? Ve vazbě na tyto případy se setkáváme s rozdílnými názory. 

OSVČ - prodej borůvek

OSVČ již svou živnost několik let vykonává, je řemeslník a zároveň má živnost i nákup a prodej. Je možné, aby tato OSVČ sbírala borůvky po lese a následně je prodávala a evidovala ve své evidenci pro zdanění? Je ke sběru a prodeji borůvek potřeba nějaká speciální živnost? Stačí živnost na nákup a prodej borůvek? OSVČ by si příjmy z borůvek bude evidovat v EET. Pak zdaní s ostatními příjmy ze živnosti a z nákupu a prodeje s paušálem ve výši 60 %, je to tak správně?

Fakturace služeb a správné uplatnění výdajových paušálů zejména u dopravy

Můj zákazník OSVČ mě požádal o radu ohledně fakturace. V daňovém přiznání si chce uplatňovat výdaje paušálem. Jedná se mu konkrétně o fakturaci dopravy. Například bude dělat komplexní činnost elektro, na faktuře tedy bude: projekt elektro - volná - 60%, náklady práce elektro - řemeslná - 80%, materiál elektro (rozepsané položky) - volná - 60%, revize elektro - řemeslná - 80%... Neví, do jaké kategorie zařadit cestovné/dopravné - většinou se jedná o několikasetkorunové položky. Je vůbec obvyklé a správné takhle rozpitvávat fakturu na jednotlivé fáze a uplatňovat rozdílnou procentní sazbu paušálních výdajů? Pracuje na seznamu faktur s rozpisem činností, abych měl podklady pro účetní, anebo pro případnou kontrolu.

Kompenzace zvýšených osobních nákladů z vyyplácení mimořádných odměn pro zdravotníky

Jedná se u fyzické osoby (lékař není s. r. o.) o daňový či nedaňový příjem u kompenzace zvýšených osobních nákladů plynoucích z vyplácení mimořádných odměn pro zdravotnické pracovníky v roce 2020 vyplacené v roce 2021?

Zůstatková cena zničeného majetku

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, koupil v roce 2020 malotraktor a ten zařadil do obchodního majetku. Malotraktor byl používaným majetkem, byl pořízen od fyzické osoby-také plátce dph a zaplacen hotově. Nebyl proto v záruce a nelze ho nijak reklamovat. V letošním roce byl traktor kvůli závadě na elektroinstalaci zcela zničen. Traktor nebyl pojištěn. Policie vyloučila cizí zavinění. Vrak bude odvezen k likvidaci. Je možné uplatnit v letošním roce poloviční odpis a je zůstatková cena daňově uznatelným výdajem? Je nutné upravit uplatněný nárok na odpočet DPH?

Úmrtí plátce DPH

Dne 25. 5. 2021 zemřel OSVČ, čtvrtletní plátce DPH. Ke dni úmrtí eviduje zásoby zboží na prodejně a dlouhodobý majetek u kterého byl uplatněn nárok na odpočet dph na vstupu v plné výši. Spolupracující manželka chce zásoby prodat, ale do ukončení dědického řízení nesmí s majetkem nijak nakládat. Po ukončení dědického řízení nebude v podnikání pokračovat, ale ráda by nespotřebované zásoby prodala. Je možné zásoby prodat jako fyzická osoba-nepodnikající po ukončení dědického řízení? Jak postupovat z hlediska DPH? Již v přiznání za 2Q/2021 odvést DPH z nespotřebovaných zásob upravit rovněž výši daně z dlouhodobého majetku (pořízen v roce 2018 a 2019) nebo až po ukončení dědického řízení?

Oprava havarovaného automobilu - kontrolní hlášení a přiznání k DPH

Vedeme účetní evidenci (fyzická osoba) a jsme plátci DPH. Máme fakturu od autoservisu na opravu nabouraného auta, které je havarijně pojištěné. Faktura je základ daně 92 149,59 Kč, 21 % DPH 19 351,41 Kč, celkem 111 501 Kč. My jsme hradili autoservisu pouze 24 351 Kč (5 000 Kč spoluúčast a 19 351,41 Kč DPH). Pojišťovna za nás rovnou servisu poslala 87 150 Kč. Dala jsem fakturu od servisu do nedaňového vydání s odpočtem DPH. Fakturu jsem zlikvidovala tak, že jsem z pokladny vystavila nedaňový výdajový doklad na 87 150 Kč a hned jsem tam dala příjmový na stejnou částku od pojišťovny a též nedaňový (tím se mi do pokladny peníze vrátily). Zbytek 24 351 Kč jsem hradila bankou a rozdělila jsem to na 5 000 Kč spoluúčast, což jsem dala jako daňový výdaj bez odpočtu DPH. Dále nedaňový výdaj 19 351,41 Kč (to je to DPH). Je to tak dobře? Mám i v tomto případě dát celou fakturu do kontrolního hlášení do B2?

Dotace v daňové evidenci

Fyzická osoba, daňová evidence, si pořídila v roce 2020 bagr za 1 000 000 Kč. Dne 1. 12. 2020 byla schválena dohoda o poskytnutí dotace ve výši 500 000 Kč. Tato dotace byla zaplacena až v roce 2021 na běžný účet podnikatele. V roce 2021 se bude jednat o osvobozený příjem dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Snížili jsem tedy již v roce 2020 vstupní cenu o poskytnutou dotaci ve smyslu § 25 odst. 1 písm. i) ZDP a § 29 odst. 1 ZDP a daňově odepisovali z této snížené ceny. Je to takto v pořádku nebo jsme měli vstupní snížit až v roce 2021?