Daňová evidence (137)

Pohledávky po splatnosti v daňové evidenci

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, má závazky po splatnosti za dlužníky (právnické osoby), které byly zlikvidovány. Je možné dobrovolně o tyto závazky zvýšit základ daně z příjmu a nečekat, až by plátce musel všechny závazky dodanit najednou dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Nevymahatelné pohledávky v daňové evidenci

1) Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, eviduje pohledávky za dlužníkem (s. r. o.), který byl nejprve v úpadku, poté byl konkurz zrušen z důvodu nedostatečného majetku. Fyzická osoba se nepřihlásila o svou pohledávku. Mohu vyřadit pohledávku z evidence s poukazem na § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 zákona o daních z příjmů: „...za dlužníkem, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízeno", popř. bod 4  „... který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce..."? Nejprve je právnická osoba v úpadku, tedy mohu vyřadit pohledávku bez nutnosti dodanění při ukončení činnosti atd., poté následuje konkurz a ukončení konkurzu s výše uvedeným výsledkem a tam již je podmínka přihlášení pohledávky u insolvenčního soudu. Který odstavec je závazný, kterým se mohu řídit?

2) Mohu také vyřadit pohledávky za právnickou osobou, která byla zrušena s likvidací?

3) Pokud FO eviduje pohledávky po splatnosti u dlužníka, který zatím nesplňuje žádný důvod uvedený v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů, ale ví, že dlužník je neuhradí, může FO tyto pohledávky vyřadit z daňové evidence a v daňovém přiznání o tyto pohledávky zvýšit základ daně z příjmu? Protože dohledat výdaje související s pohledávkou, o které by se musel zvýšit základ daně z příjmu, je už nemožné.

Nevymahatelná pohledávka v daňové evidenci

Evidujeme jako OSVČ pohledávku za služby za jednou s. r. o. cca 100 000 Kč. Firma dlužníka se dostala do insolvence, kde jsme svou pohledávku přihlásili, ale insolvenční správce ji neuznal (neměli jsme podepsanou smlouvu). OSVČ se soudit nechtěl. Co ale nadále s touto pohledávkou v daňové evidenci? Pohledávka je z r. 2015 a 2016. Chtěli bychom z evidence nějak dostat pryč. Máme ji zdanit? Předpokládám, že DPH již zpátky nárokovat nelze. 

Dohoda o provedení práce

Potřebujeme zaměstnat dva důchodce (starobní důchod), a to na DPP. Mzda bude do 10 000 Kč, odpracované hodiny nepřesáhnou 300 hodin za rok a oba budou mít podepsané prohlášení. Bylo by to: jedna osoba na výpomoc - účetnictví, administrativní práce a 2. osoba výpomoc při montážích. Nevím, zda toto je možné, zda mohu mít na tyto činnosti zaměstnané osoby na DPP, když se bude jednat o pravidelnou činnost každý měsíc v rozsahu cca 25 hodin měsíčně (350 Kč za hodinu). V případě, že toto možné je, tak v tomto případě zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádí žádné pojištění ani daně - to mám zjištěné. Je v tomto případě možná DPP, když je pracovní činnost pravidelná, opakující se, zda zaměstnavatel posílá na FÚ, OSSZ, VZP nějaká měsíční hlášení, když jsou nulová, a zda důchodce musí za rok podávat daňové přiznání, když si vydělá cca 105 000 Kč za rok na DPP?

Pořízení majetku od osoby registrované k dani v jiném členském státě plátcem

Plátce DPH pořizuje majetek (nábytek cca za 50 000 Kč, osvětlení 80 000 Kč, kvalitní počítač přes 100 000 Kč) z Rakouska. Plátce vede daňovou evidenci. Jak bude postupovat z pohledu zdanění majetku z pohledu DPH a daně z příjmů? Vše bude platit v hotovosti a sám zboží v Rakousku zaplatí, tj. vybere si peníze z podnikatelského účtu v ČR a smění je na požadovaná eura. Počítač a nábytek bude v Rakousku osvobozen od daně - bude nakoupeno od osoby registrované k dani.

1) Jak správně stanovím vstupní cenu pro odpisování počítače a nábytku? Vyberu si pro přepočet ze 3 možností - aktuální kurz, denní či jednotný a částku 5 000 EUR přepočtu tímto kurzem a pod tomto částku zařadím do obchodního majetku a začnu odpisovat k datu zařazení do užívání bez ohledu na data na faktuře, případně ve smlouvě?

2) Z pohledu DPH má OSVČ také tyto 3 možnosti výběru přepočtu z cizí měny - může zvolit jinou možnost než pro účely daně z příjmů nebo se využití cizí měny musí shodovat, jak pro DPFO, tak i pro DPH?

3) Cenu 5 000 EUR přepočte dle dané zvolené varianty a tuto přepočtenou cenu uvede do řádku 3. a z této české přepočtené ceny dopočítá DPH? Dále uvede tuto přepočtenou cenu na řádcích 43 a 47.

4) Pokud by plátce využíval poměrný koeficient, tak uvede do řádku 43 a 47 již odpočet poměrný, např. z 5 000 EUR by chtěl uplatnit pouze 4 000 EUR, propočet na poměrný odpočet provedeme z již české částky ze řádku 3 nebo také přepočítáme oněch 4 000 EUR na české koruny stejným způsobem jako 5 000 EUR?

Vložení osobního automobilu do obchodního majetku

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, chce k 1. 1. 2019 zařadit do obchodního majetku osobní automobil pořízený v roce 2014. Jakou cenou se oceňuje takto pořízený majetek? Zůstatkovou cenou, jakou by měl, kdyby byl rovnoměrně odepisován? Nebo je nutné nechat majetek ocenit znalcem? Mohu takto vložený majetek odepisovat? Mohu uplatňovat jako daňově uznatelné výdaje veškeré výdaje související s údržbou majetku a také majetek popř. technicky zhodnotit a toto technické zhodnocení odepisovat? Platí, že nárok na odpočet DPH je do 3 let od pořízení majetku, takže v tomto případě již nemá plátce nárok na odpočet DPH? 

 

Pronájem chalupy

Fyzická osoba v pozůstalosti zdědila chalupu, kterou se rozhodla v létě pronajímat po týdnu. Předpokládaný příjem bude 40 000 Kč. Tato fyzická osoba je jinak OSVČ, plátce DPH. Musí tento pronájem zařadit do své živnosti, danit podle § 7  zákona o daních z příjmů a odvádět DPH ve výši 15 %? Nebo jako nahodilý pronájem danit v § 10 zákona o daních z příjmů, a tím pádem neodvádět DPH? 

Zpětný leasing v daňové evidenci

Fyzická osoba, plátce DPH, po uplynutí doby finančního leasingu odkoupil za 3 000 Kč předmět leasingu. Obratem ho prodal zpět leasingové společnosti za 600 000 Kč + 126 000 Kč DPH. Leasingová společnost předmět leasingu opět pronajala původnímu nájemci. Doba nájmu je 55 měsíců, první zvýšená splátka je 220 000 Kč. Za zůstatkovou cenu 3000 Kč jsem pořídila nový hmotný majetek, který není odpisován. Prodej majetku ve výši 600 000 Kč + DPH je zdanitelným příjmem z podnikání. Prodejní cena je vyšší, než by byla zůstatková cena při rovnoměrném odpisování z původní hodnoty, takže leasingové splátky jsou zpětně daňově uznatelným nákladem. První zvýšená částka leasingového nájemného je daňově neuznatelným výdajem, částku časově rozliším na dobu nájmu, tj. 220 000/55 x 6 (6 měsíců v roce 2018 byly zaplaceny první splátky). Je postup správný?

Vyúčtování spotřeby plynu v daňové evidenci

V září 2018 přišla faktura za spotřebu plynu za období 11/2017-8/2018: spotřeba plynu 35 393 Kč bez DPH, uhrazené zálohy (11/2017-8/2018) -41 322 Kč bez DPH = -5 929 Kč bez DPH (platební kalendář - měsíčně 4 132,20 bez DPH). Jak zaúčtovat spotřebu v roce 2018? V roce 2017 jsem uplatňoval výdaje paušálem.

Účtování u cestovní agentury v daňové evidenci

Klientka, fyzická osoba, není plátcem DPH, má malou cestovní agenturu, vede daňovou evidenci. Jak správně zaúčtovat nákup vstupenek z Ticketportalu, vstupenky do divadla... a následný prodej klientům? Jedná se o nedaňový výdaj a nedaňový příjem a do DPFO se zaúčtuje pouze provize? A jak je to u prodeje zájezdu, např. příjem od klientů a náklady na dopravu a na nákup vstupného nedaňově a do DPFO dát pouze zisk z daného zájezdu? A ohledně obratu a registrace DPH - započítávají se veškeré příjmy, nebo jen provize?