Daňová evidence (174)

Výpočet poměrné části spotřeby energií v provozovně

Fyzická osoba, plátce DPH, provozuje živnost v rodinném domě, který není a nebyl vložen do obchodního majetku. Dům má jedno podlaží. Celé přízemí je využíváno jako provozovna, v patře je bytová jednotka, kde fyzická osoba bydlí. Zastavěná plocha domu je dle KN 184 m2, plocha provozovny (přízemí) 80 m2. K zastavěné ploše patří malé nádvoří. Lze při určování poměrné výše spotřeby energií vycházet z předpokladu, že horní patro nemá větší plochu než přízemí (což skutečně nemá), kde je provozovna, a tudíž lze rozdělit spotřebu energií na 50 % podnikání a 50 % osobní spotřeba, nebo je nutné vycházet z výměry dle KN?

Dodanění závazků v daňové evidenci

Na dodanění závazků v daňové evidenci jsem četla 2 protichůdné názory. Jeden byl, že fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci dodaňuje veškeré své závazky 30 měsíců po splatnosti s několika výjimkami, druhý názor, který jsem četla zde, je, stručně řečeno, že fyzická osoba dodaňuje jen závazky, které zanikly jinak než započtením, splacením, splněním, narovnáním a také závazky, z jejichž titulu byly uplatňovány výdaje, tj. pořízení dlouhodobého majetku a finančního leasingu. Par. 23 a odst.11 je z mého pohledu také matoucí, v první části se píše, že se toto ustanovení nevztahuje na dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj, dále se ovšem píše, že poplatníci mající příjmy dle par.7-9 zvyšují základ daně o neuhrazené dluhy s výjimkou dluhů, které při úhradě nejsou daňovým výdajem. Můžete mi prosím vysvětlit, jak si tento paragraf vysvětlit, a jak to tedy s dodaňováním závazků v daňové evidenci je? Mám na mysli poplatníka vedoucího daňovou evidenci, který neukončuje ani nepřerušuje činnost a neuhrazené závazky jsou závazky, které by při uhrazení byly daňovým výdajem. 

EET - v hotovosti jen výdajové pokladní doklady

Musí firma zavádět EET, pokud má jen výdajové pokladní doklady v hotovosti, jinak na výrobky se vystavují faktury? Tedy - firma má pokladnu, kam se vybírají peníze z účtu na pokladní výdajové doklady (jako jsou např.: nafta do firemního auta, různé režijní doklady).

Daňová evidence a tržba za služby stravenkami

Jsem OSVČ, která vede daňovou evidenci. Provozuji restauraci, stravovací služba je hrazena hotově, stravenkami nebo platebními kartami. Stravenky jsem poslal k proplacení na konci roku 2019. Peníze za stravenky přišly na účet až v lednu 2020. V jakém období budu vést zdanitelný příjem - v roce 2019, kdy přijetím stravenek už mám zdanitelný příjem nebo až v roce 2020. A co platby platební kartou, úhrada platební kartou byla 30. 12. 2019, ale peníze byly připsány až v lednu 2020? 

Stavební práce na domě v režimu přenesení daňové povinnosti

Fyzická osoba, plátce DPH, si nechal zhotovit stavební úpravy na svém rodinném domě, který nemá zařazený v obchodním majetku, nemá zde provozovnu, ale má zde trvalé bydliště. Dodavatel stavebních a montážních prací vystavil fakturu v režimu přenesení daňové povinnosti. Je přípustné zavést tuto fakturu do evidence pro účely DPH, použít režim přenesení daňové povinnosti odběratele, tedy přiznat daň na výstupu, uplatnit nárok na odpočet, ale zároveň nezahrnout do daňových výdajů?

Provozovna v rodinném domě

Fyzická osoba, plátce DPH, provozuje veterinární živnost ve svém vlastním rodinném domě, který je v katastru nemovitostí veden jako objekt k bydlení. V přízemí je ordinace, v patře byt, kde podnikatel bydlí, ale nemá zde hlášen trvalý pobyt. Na tento dům platí hypotéku. Je přípustné 50 % zaplacených úroků uplatnit jako odčitatelnou položku dle § 15 a o 50 % zaplacených úroků zvýšit daňově uznatelné výdaje? Bude muset podnikatel nějakým způsobem dokazovat, že byt užívá k bydlení? Jak? Nebo je možné uplatnit 50 % zaplacených úroků jako daňově uznatelný výdaj a odčitatelnou část zaplacených úroků neuplatnit?

Převod cizí měny mezi bankovními účty v daňové evidenci

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci používá pro podnikání dva bankovní účty u téže banky, jeden v EUR, druhý v Kč. Na eurový účet přijímá platby od zahraničního odběratele, následně provádí převod těchto prostředků na účet v Kč. Při každém takovém převodu dochází ke kurzové ztrátě. Je možno ji v DE uplatnit do daňových výdajů? - chápala bych to spíš jako režijní výdaj při převodu prostředků než jako kurzovou ztrátu. Jak správně postupovat? Příklad: Účet v cizí měně - odchozí platba 2000 EUR (kurz banky 25,865) při přepočtu denním kurzem ČNB 25,83 = 51.660,- Kč Běžný účet v Kč - příchozí platba 50.466,- (kurz banky 25,233) rozdíl z převodu - ztráta 1194,- Kč (při četnosti 6-7x měsíčně může činit až cca 100 tis. za rok)

Jednotný kurz

Klient vede daňovoui evidenci, fakturuje za své služby částku v EUR. K 2. 1. 2020 si vnitřním předpisem stanoví, že bude používat pevný kurz od tohoto data. Ke konci roku přeúčtuji jednotným kurzem (pokud je částka vyplacena v EUR) a tato částka vstupuje do DPFO. Jak postupovat, pokud fakturovanou částku v EUR pošle odběratel na účet v Kč? Přímo tato částka zaplacená na účet vstoupí do DP a nepřepočítává se na konci roku jednotným kurzem?

Doplnění dotazu:

Klient vede DE, fakturuje za své služby částku v EUR. Vnitřním předpisem stanoví, že bude používat pevný kurz.( např. fa 2.1.2019 = 100 eur kurz 25,75 = 2575 Kč. Na EUR účet zasláno 100 EUR dne 31.1.2019. Přepočtu pevným kurzem 25,75 ??? a na konci roku přeúčtuji jednotným kurzem rok 2019 = 25,66 = 2.566 Kč a tato částka vstupuje do DP ) ? Faktura vystavena v EUR bude placena na EUR účet. Kdy mohu použít jednotný kurz stanovený dle pokynu č. GFŘ - D - 42

Daňová evidence - náklad roku 2020 za služby provedené v roce 2019

OSVČ, plátce DPH, obdržel fakturu od České pošty, vystavenou v lednu 2020, zdanitelné plnění 31. 12. 2019. Faktura byla vystavena za služby provedené v prosinci 2019. DPH z přijaté faktury OSVČ má nárok uplatnit v lednu 2020, doklad byl vystaven a přijat v lednu 2020. Fakturu OSVČ uhradí v lednu 2020. Může si uplatnit poštovní služby provedené v prosinci 2019 jako náklad roku 2020?

Přechod z účetnictví na daňovou evidenci a vliv na DPFO

OSVČ vedla v r. 2018 účetnictví a do DPFO uplatnila výdaje paušálem, tzn. že pro výpočet procenta výdajů byl základem součet skutečně přijatých částek za služby v r. 2018. K 31.12.2018 evidovala nezaplacené pohledávky ve výši 80 tis. Kč. V r. 2019 vedla OSVČ daňovou evidenci, 80 000 Kč za FV z r. 2018 přijala. Bude muset při sestavování DPFO za r. 2019 dělat dodatečné přiznání za r. 2018, nebo se příjem 80 000 Kč pouze projeví v DPFO za r. 2019?