Ing. Ivana Pilařová (1002)

Poukaz na odběr zboží - prodej za nižší než nominální hodnotu

Společnost s r. o., plátce DPH, prodává vlastní poukazy na odběr zboží za nižší než nominální hodnotu, poukazy nikde nenakupuje. Pro upřesnění se jedná pouze o zboží podléhající sazbě 21% DPH. Např. poukaz v hodnotě 1000 Kč prodává za 900 Kč. Neřešíme teď otázku DPH. Platbu za poukazy účtuje na účet přijatých záloh na zboží (účet 151). Jak a kdy však zaúčtovat rozdíl mezi nominální a prodejní hodnotou poukazu? Účtovat o něm již při prodeji poukazu (např. zápisem 548 MD / 151 D) a nebo až při jeho uplatnění jako slevu z ceny prodaného zboží (např. 604 ND / 311 D)? Předpokládejme, že zákazník uplatní poukaz v plné výši.

Rozdíl mezi majetkem a službou

Lze přesně určit hranici, kdy se v účetnictví jedná o službu a kdy o majetek? Konkrétní případ: Objednáme si u truhláře vestavěnou skříň za 50 000 Kč. Truhlář hlavní komponenty skříně vyrobí, sestaví a přiveze do sídla firmy. A zde skříň sestaví (vlastně jen přišroubuje a doplní o pár maličkostí). Jedná se o majetek nebo o službu? Co je tam rozhodující? 

Zápůjčka

Firma s. r. o., plátce DPH, má jednu jednatelku. Jednatelka má přítele, který nemá s firmou nic společného, není zaměstnaný ve firmě, ale dává do firmy své peníze, které účtuji na účet 249 (krátkodobě), je takto správně? Přítel jednatelky si se soukromou osobou domluvil půjčku, pán půjčku poslal na firemní účet. Je bezúročná, vrátí to, co dostal, na který účet cca 1 000 000 Kč zaúčtovat? 

Zboží ztracené při dopravě

Jsme obchodní společnost provozující internetový obchod se spotřebním zbožím - náhradní díly. Každý den posíláme velké množství balíků zákazníkům. Občas se stane, že klient objednané zboží nedostane - balík ztratil dopravce nebo se jeho ztrátu nepodaří objasnit. Protože však je s vyřizováním reklamací u dopravní společnosti spojeno spousta administrativy, náhradu zboží po dopravci nežádáme, ztracený balík zaúčtujeme jako daňový náklad na účet 548 a zákazníkovi pošleme zboží nové? Je to tak správně?

Benefit - poskytnutí auta zaměstnanci a účtování

Zaměstnavatel má v podnájmu osobní auto z účtovaného nájmu si nenárokuje DPH, účtuje na účet 518900 nedaněný. Toto auto má k dispozici zaměstnanec, na základě smlouvy se zaměstnavatelem, kterému se ve mzdě přidaní 1 % z pořizovací ceny vozidla. Hrubá mzda je 100 000 Kč, 1 % z ceny vozidla je 13 000 Kč. Celkem vyměřovací základ pro OSSZ a ZP je 113 000 Kč. Jak toto zaúčtovat?

Pronájem služebního bytu zaměstnanci

Firma má v pronájmu služební byt, kde je měsíční nájem 19 984 Kč. Tento byt od 3/2020 užívá zaměstnanec (cizinec), bezúplatně. Náklady hradí firma, a účtuje jako nedaněné tj. MD 512/D 321. Od 1. 9. 2020 je uzavřena dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o srážkách ze mzdy, že bude firma zaměstnanci srážet ze mzdy částku ve výši nájemného tj. 19 984 Kč, tj. 100 %. Jakým způsobem to celé zaúčtovat a zda z tohoto případu neplynou další povinnosti zaměstnavateli nebo zaměstnanci?

Faktura přijatá za 0 Kč

Jsme s. r. o., plátce DPH, máme přijatou fakturu od Vodafone za novou SIM kartu. Celková částka je 0 Kč. Máme ji zadávat do účetnictví, nebo ne? Názory jsou různé. 

Prodloužení leasingu v souvislostí s epidemií Covid-19

Společnost v souvislosti s epidemií Covid-19 využila možnosti prodloužení leasingové smlouvy o 6 měsíců, tj. z původních 60 měsíců na 66 měsíců. Do konce leasingu zbývalo 11 měsíců. Po ukončení leasingu má společnost právo odkupu předmětu leasingu za částku 1 000 Kč bez DPH. Původní splátkový kalendář (zároveň daňový doklad) měl splátky ve stejné výši. Po uzavření dodatku k leasingové smlouvě byly splátky po dobu 6 měsíců sníženy na minimální hodnotu. Jak postupovat při účtování do nákladů? Je možné, že bychom zbývající splátky, tj. 17 splátek rovnoměrně rozpouštěli do nákladů 17 měsíců nebo můžeme 6 měsíců účtovat snížené splátky a zbývajících 11 splátek už v původní výši?

Přijatý dobropis obdržený po vyskladnění

Firma provádí opravy a instalace strojů a účtuje o zásobách způsobem B. V tomto případě náš odběratel reklamoval jeden vadný díl stroje, reklamace byla uznaná naším japonským dodavatelem/výrobcem a tento výrobce nám zaslal náhradní díl zdarma. Díl došel z Japonska a nám bylo dopravcem vyfakturováno clo, poplatky a skladné. Na náš dotaz, zda nemohou i toto vyfakturovat odesílateli, bylo odpovězeno dopravcem záporně. Tyto faktury jsme tedy akceptovali, zaúčtovali na účet 504 a uhradili. Díl jsme naskladnili v pořizovací ceně pouze v hodnotě těchto poplatků (cca 4 000 Kč) a za pár dní vyskladnili pro výměnu u odběratele. Následně ale japonský výrobce dodatečně uhradil dopravci i to naše clo, poplatky a skladné a na základě toho jsme od dopravce obdrželi dobropisy v plné částce k těm poplatkům. Jak postupovat dál, když náhradní díl už na skladě nemáme? Stačí, když "mimo sklad" zaúčtujeme dobropisy minusem na 504 a nic víc? 

Předčasně ukončený leasing

Účtujeme v daňové evidenci, pořídili jsme automobil na leasing, který jsme předčasně ukončili. Pořizovací cena automobilu byla 398 090 Kč, součet leasingových splátek včetně mimořádné je 421 750 Kč, smlouva na 54 měsíců, od 3. 4. 2017 do 7. 10. 2021. Odkup na základě žádosti 23. 7. 2020 za 73 786 Kč, kupní cena byla nižší než fiktivní zůstatková při rovnoměrném odepisování, dodaním tedy uplatněné leasingové splátky za rok 2017-2019. Automobil zařadím jako majetek datem 23. 7. 2020 a začnu odpisovat, ale z jaké částky? První zvýšená splátka u leasingu byla 36 190 Kč a dále 38 spl. x 8 020 Kč do 7. 6. 2020.

1) Pokud bych přičetla k pořizovací ceně 398 090 Kč ještě 36 190 Kč + 304 760 Kč (38 × 8 020 Kč), dostanu se na 702 850 Kč, což mi přijde neúměrně vysoká částka.

2) K pořizovací ceně nepřihlížím, ale odpisuji ze součtu předpokládaných leasingových splátek 421 750 Kč, což je cena, kterou by firma zaplatila při řádném placení leasingu.