Ing. Ivana Pilařová (875)

Nákup a prodej pozemku - účtování

Firma koupila pozemek, část uhradila ze svého firemní účtu a část uhradila zástavní smlouvou se zápisem do katastru nemovitostí. Jak proběhne účtování ve společnosti s. r. o.? Datum nabytí nemovitosti, je datum účtování? V případě, že by pozemek dále firma prodala, jak to bude s odvodem DPH a daně z příjmů?

Náhrada škody

Firma, plátce DPH, zasílá zboží přes smluvené dopravce zákazníkům. Jak postupovat v případě, že dopravce rozbije zboží, které nám zašle zpátky s informací, že škodu uznávají a že máme vystavit škodní fakturu a zaslat doklad o pořizovací hodnotě zásilky? Zboží, které nám rozbité vrátili, jsme zlikvidovali a zpracovali protokol. Zákazníkovi jsme vystavili opravný doklad a zásilku zaslali znovu s novou fakturou. Jakou výši škody máme fakturovat přepravní společnosti? Ve výši pořizovací hodnoty bez DPH? Jak je to se zaúčtováním této faktury? Je povinnost vrátit nárokovanou DPH z tohoto zboží? Je tato náhrada daňově uznatelná?

Změna společníků v s. r. o. a dopad na účetnictví

Společnost s. r. o. byla založena 2 společníky - A měl 51% a B měl 49% podíl. Takto podnikali a po 2 letech měli nerozdělený zisk ke konci roku např. 600 000 Kč. V dubnu se společníci rozhodli společnost částečně prodat. Vznikla nová struktura - společník C má 70% a původní společník A má jen 30% podíl. Společník B již nemá nic. Jak správně tuto skutečnost zaúčtovat - pouze nové rozdělení účtu 411-Základní kapitál? Měla společnost sestavit účetní závěrku k datu změny společníka? Jak se vypořádat s nerozděleným ziskem původních společníků? 

Nákup automobilu a zařazení do obchodního majetku

Společnost s. r. o. má v evidenci majetku zařazeny už jen 2 automobily. Při převzetí účetnictví po bývalé paní účetní jsem zjistila rozdíly na účtě 022, kdy skutečný stav dle karet majetku a k tomu nabývací tituly je vyšší než stav účetní. Bohužel asi paní účetní neprovedla inventarizaci účtu k 31. 12. 2018 a chyba nebyla napravena. Mohu zaúčtovat inventarizační rozdíly v letošním roce? A pokud ano, můžete mi poradit, jak správně zaúčtovat?

Rozdělení zisku minulých let

Termín odevzdání přiznání k dani jsme měli k 31. 3. (jsme s. r. o.) Do 30. 6. se sešla valná hromada, kde si společníci řekli, kolik byl vytvořen zisk za předchozí rok a zisk převedli na účet č. 428 - Nerozdělený zisk minulých let. Nyní, v říjnu jsme se rozhodli, že vytvořený zisk minulých let si částečně společníci vyplatí. Připravíme opět zápis z valné hromady k rozdělení zisku a odvedeme srážkovou daň ve výši 15 %. Je tento postup v pořádku? Někdo tvrdí, že abychom si vybrali zisk minulých let, musíme udělat mimořádnou účetní závěrku.

Soudní poplatky za odvolání

Společnost s. r. o. v roce 2019 zaplatila v řádu statisíců soudní poplatek za odvolání ohledně vymáhání pohledávek. Soud proběhne s největší pravděpodobností až v následujícím roce a jak dlouho se bude táhnout, než se dojde k závěru, nevíme. Lze v tomto roce, tj. v roce 2019 účtovat tento poplatek jako daňově uznatelný náklad? Nebo časově rozlišit do dalšího roku a čekat až na konečné rozhodnutí soudu?

Zpráva o vztazích

Chtěla bych se zeptat, jestli je povinnost zveřejňovat na OR Zprávu o vztazích, případně jakých firem se tato povinnost týká?

Opravný daňový doklad k více fakturám ze zahraničí - jaký kurz?

Obdrželi jsme „souhrnný“ opravný daňový doklad ze země EU k pěti přijatým fakturám od této zahraniční firmy. Každá z těchto faktur nám byla poslána v jiném měsíci tohoto roku. Používáme pevný měsíční kurs. Jedná se uznání poškozeného materiálu, který jsme od firmy dostali. Jaký v tomto případě použiji kurz pro přepočet EUR a samozdanění?

Aktivace vnitropodnikových služeb

Jsme společnost zabývající se údržbou zeleně a vlastníme poměrně dost strojů (sekačky, traktory, auta apod.). Z tohoto důvodu zaměstnáváme vlastního opraváře a nakupujeme náhradní díly. Musí se v tomto případě provádět aktivace (mzdy a náhradní díly).

Srážková daň

Zahraniční společnost vyvíjí pro naši společnost software. Naše společnost odvádí z částky pořízení tohoto softwaru i z jeho technického hodnocení srážkovou daň. Dodavateli bychom tedy měli hradit faktury ponížené o částku odvedené srážkové daně, avšak ten s tím nesouhlasí. Odvádíme tedy srážkovou daň a zároveň hradíme dodavateli fakturu v plné výši. Jak o obou skutečnostech účtovat? Je částka, kterou hradíme „navíc“ naším daňově uznatelným nákladem? Nebo bude součástí pořizovací ceny majetku?