Neziskové organizace (163)

Školné - příjem osvobozený

Jsme základní škola (příspěvková org.) - mohou některé příjmy z hlavní činnosti vstupovat do daňového přiznání PO např. jako příjmy osvobozené, nebo podléhající zdanění? Např. máme výnosy z úhrady školného za družinu v případě, že hospodářský výsledek z hlavní činnosti je nula. A u doplňkové činnosti, zda příjmy z podnájmu školního bytu a výdejny podléhají  osvobození od DPPO jako pronájem statního majetku (jedná se o prostory zřizovatele, což je městská část Praha 5), zisk z této činnosti je převeden v dalším účetním období do rezervního fondu. 

Poskytnutí kulturních služeb - osvobození od daně bez nároku na odpočet daně

Je založena právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání (obecně prospěšná společnost). Společnost poskytuje kulturní služby (pořádání koncertů, výstav). Poskytování kulturních služeb společnost nemá zahrnuté ve svých stanovách mezi činnostmi, pro které byla společnost založena (hlavní činnosti společnosti). Zároveň však na poskytování kulturních služeb společnost nemá vydané živnostenské oprávnění. Kulturní služby společnost poskytuje pravidelně. Z pohledu uplatňování daně z přidané hodnoty, tj. zda u poskytovaného plnění (kulturní služby) bude - uplatněno osvobození od daně bez nároku na odpočet daně dle § 61 písm. e) zákona o dani z přidané hodnoty či bude - plnění zdanitelné a bude uplatněna snížená sazba daně Je tedy pro posouzení uplatnění osvobození od daně bez nároku na odpočet daně rozhodující, zda společnost má poskytování kulturních služeb vyjmenované v činnostech, pro které byla předmětná společnost založena (zřízena) ? Pokud je rozhodující u poskytování kulturních služeb pro uplatnění osvobození od daně bez nároku na odpočet uvedení těchto služeb ve stanovách společnosti mezi činnostmi, pro které byla daná společnost založena, jak se postupuje v případě, když společnost má uvedeno ve svých stanovách u poskytováních obecně prospěšných činnosti slovo "zejména".

Doplnění otázky DAUC ID: 24712 Příspěvková organizace

Bude se tedy jednat o nahodilou činnost spadající do hlavní činnosti spolku, protože živnostenské oprávnění k podnikání spolek nemá. Věci byly nakoupeny pro vlastní potřebu, ale pak se rozhodlo, že budou prodány, ale ne za pořizovací cenu, byly prodány s marží. Nákup tedy bude zaúčtován MD 501/D 211 a prodej? Jaký účet zvolit na dal prosím? 

Nezisková organizace - ztráta

Spolek, který sdružuje právnické osoby za účelem ochrany jejich společných zájmů, má tyto příjmy: členské příspěvky (osvobozeny od daně z příjmů dle § 19 ZDP) a příjmy - příspěvky/podíly na úhradu nákladů spolku. V daňovém přiznání spolek vykazoval ztrátu. Nyní spolek překročil obrat 1 mil. Kč a musel se stát plátcem DPH. Protože se původně účtovalo v jednoduchém účetnictví, musí se kvůli plátcovství DPH přejít na účetnictví „podvojné“ a dodanit pohledávky, tím se bohužel spolek dostane do velkého zisku. Co s tím? Vykázané ztráty z minulých let uplatnit nelze? Odčitatelnou položku podle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů také uplatnit nemůže. Je nějaké řešení? 

Odpis projektu na opravu budovy

Jsme T. J. pobočný spolek (nezisková organizace), vedeme podvojné účetnictví. V roce 2019 jsme pořídili projekt na rekonstrukci naší budovy v hodnotě 400 000 Kč. Na tento projekt jsme získali dotaci z JMK. Jak zařadit tento majetek do užívání, jaká je to odpisová skupina, jedná se o samostatný majetek nebo jde o technické zhodnocení budovy? Jak zaúčtovat investiční dotaci?

Uznatelnost nákladů uhrazených soukromou kartou zaměstnance

Je možné, aby zaměstnanci předkládali doklady (nákup je předem schválen žádankou), které uhradili soukromou platební kartou? Jedná se třeba o doklady z e-shopů. Je tato problematika řešena zákonem? 

Příspěvková organizace

Horolezecký klub kupuje boty na lezení, karabiny, sedáky, lana atd. pro potřeby dětí, které chodí lézt na horolezeckou stěnu, tyto nákupy jdou na účet 501. Na třech fakturách z loňského roku jsou taktéž podobné nákupy, ale obratem jsou prodány středisku volného času. Jak zaúčtovat tyto nákupy a prodeje, jako zboží? Bude to tedy spadat do vedlejší činnosti spolku nebo jak správně zaúčtovat? Jiný rok takovéto prodeje nebyly, příjmy jsou jen z permanentek na horolezeckou stěnu. 

FKSP – příspěvek organizace na penzijní připojištění

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V současné době přispíváme svým zaměstnancům z FKSP na penzijní připojištění částku Kč 3.600 za rok. Platbu provádíme na začátku prosince daného roku. Od 1. 7. 2020 nesmí být tato platby vyšší než platba, kterou si na svůj účet přispívá sám zaměstnanec. Znamená to tedy prosím to, že naši zaměstnanci si musí hradit na účet minimálně Kč 300, tzn. za rok 3.600, abychom jim my mohli také přispět částkou Kč 3.600. Nebo mohou případně do termínu naší platby vložit částku individuálně, tzn. např. doplatit 1.200? Pokud si hradí měsíčně jen např. 200, můžeme jim přispět částkou Kč 2.400? Jak můžeme zjistit, kolik si zaměstnanec aktuálně platí na své spoření? Můžeme po nich požadovat nové předložení smluv – jak víme, že jsou platné? Je to dostačující, nebo si máme nějakým čestným prohlášením nechat potvrdit výši jejich spoření a závazek, že v případě snížení nás budou informovat? Vždyť smlouvu si mohou kdykoliv změnit. 

EET ve školství

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Vedle své hlavní činnosti vykonáváme i v rámci doplňkové činnosti např. ubytování, stravování pronájmy atd. Také jsme plátci DPH. Bude se nás týkat také EET? Na nějakém školení, kde byla naše paní účetní, říkali, že se to škol týkat nebude, ale nejsme si jistí. Většina plateb probíhá bezhotovostně, ale přesto někdo uhradí za stravu v hotovosti, nebo při pronájmu tělocvičny jsou některé platby v hotovosti, stejně tak u ubytování osob. Jaké je správné řešení?

Náklady na rozvoz jídel

Jak správně zaúčtovat v účetnictví obce službu na rozvoz jídel? Obec má zřízeny příspěvkové organizace (MŠ a ZŠ). V jedné ze škol je zřízena velkokapacitní vývařovna. Z důvodu ekonomického využití vývařovny obec zařídila rozvoz jídel do výdejen i pro žáky ostatních příspěvkových organizací (MŠ a ZŠ) zřízených obcí pomocí cizí organizace. S touto organizací má sepsanou smlouvu o poskytování služeb, podepsanou primátorem a schválenou radou. Jedná se o náklad obce účtovaný na účet 518 (RS 5169) nebo se jedná o náklady příspěvkové organizace, které jsou hrazeny obcí za příspěvkovou organizaci? Jak správně zaúčtovat a jakou RS použít?