Daň z přidané hodnoty (7080)

Náklady za ubytování jednatele v obci, kde je sídlo společnosti

Jednatel má bydliště cca 150 km od sídla své české společnosti. Občas musí přijet do sídla a zařídit úřední neodkladné záležitosti v místě sídla. Lze náklady za ubytování jednatele v obci sídla společnosti považovat za daňově uznatelné? Lze z nich uplatnit DPH?

Pronajatý automobil z pohledu DPH

Máme pronajatý osobní automobil od společnosti ABC na základě smlouvy o pronájmu vozidla (nejde o leasing). Tento automobil jsme přenechali našemu zaměstnanci i k soukromých účelům a dodaňujeme mu ve výplatě odvody z 1 % vstupní ceny vozidla, kterou jsme zjistili od pronajímatele ABC. Jak to bude s nárokem na odpočet DPH za pronájem vozidla od společnosti ABC? Můžeme si uplatnit celý odpočet DPH nebo jen poměrnou část dle využití vozidla pro služební a soukromé účely? 

Reklamní předmět - kalendáře (pořízení z EU)

Společnost s r. o., plátce DPH - české DIČ, pořídila 100 ks kalendářů. Přijatá faktura je na částku 60 000 Kč, tedy 1 ks/600 Kč. Na kalendářích je logo společnosti. Jak tuto fakturu zaúčtovat z hlediska daně z příjmů (celé nedaňově?) a DPH (odvést DPH, ale nárok na odpočet ne?), vzhledem k tomu, že je jeden kalendář nad 500 Kč? Přijatá faktura je od slovenského plátce DPH, na faktuře je platné SK DIČ, fakturováno bez DPH s uvedením, že dodání je osvobozené od daně (reverse charge). Na faktuře je přesně uvedeno „Kalendář 2020 - zpracování foto, postprodukce, grafický design, tisk 100ks, doprava, project management“.

Vystavení daňového dokladu před datem uskutečnění zdanitelného plnění

Je možné vystavit fakturu za zboží s dřívějším datem vystavení, než je DUZP? Vím, že zboží bude dodáno 15. 2. 2019, vím za jakou cenu. Je tedy možné vystavit fakturu s datem 5. 2. 2019?

Prodej automobilu

Fyzická osoba zakoupila osobní automobil na podnikající IČ a DIČ, nyní podnikání ukončila a chce tento automobil prodat sobě na své rodné číslo, s tím, že to tento automobil odvede DPH a zdaní daní z příjmu. Je tento postup možný?

Přeúčtování pojištění v rámci stavebních prací

Stavební společnost provádí stavební práce ve společnosti (sdružení) s jinou společnosti. Stavební dílo je pojištěno, pojištění sjednává pouze jedna ze společností a následně poměr pojištění dle stanovených podílů přeúčtovává na druhého účastníka sdružení. Pokud si fakturují mezi sebou také stavební práce v režimu přenesené daňové povinnosti lze toto pojištění přefakturovat dle § 36 odst. 4 ZDPH na druhého účastníka také v přenesené daňové povinnosti? I když se pojištění přefakturuje samostatně mimo fakturaci stavebních prací? Nebo se použije při fakturaci na druhého účastníka sdružení režim osvobození a uvedené plnění se vykáže na ř. 50 přiznání DPH?

Daňová uznatelnost a odpočet DPH u reklamních předmětů

Výrobní společnost nakoupila plechovky a pivo od dodavatele (pivovar). Fakturovány jsou zvlášť plechovky a zvlášť obsah (pivo). Cena celkem je do 500 Kč bez DPH za kus. Má společnost nárok na odpočet DPH? Dle mého názoru nemá a ani se nejedná o daňově uznatelný náklad, protože pivo podléhá spotřební dani.

Smlouva o postoupení práv k autu v majetku

Společnost s r. o. (A) měla uzavřenu úvěrovou smlouvu na osobní automobil. U automobilu při pořízení nárokoval DPH, odepisoval 3 roky. Z důvodu nevyužití vozidla uzavřel Smlouvu o postoupení práv a povinností z úvěrové smlouvy na jinou firmu (B). Z ní plyne, že nový příjemce financování auta (B) započne splácet měsíční splátky úvěrové společnosti a zároveň je zde napsáno: Kupní cena předmětu tj. auta, kterou je firma B povinna uhradit firmě A za předmět činí i s ohledem na skutečnosti uvedené v bodu II.3 částku 1,00 Kč včetně DPH. Bod II.3 : Postoupení dle této smlouvy se sjednává jako úplatné; úplata, kterou je A (s ohledem na to, že v rámci postoupení jsou převáděny převážně povinnosti - dluhy) povinen uhradit B za toto postoupení 1,00 Kč včetně DPH. ( Žádné dluhy mezi firmou A a úvěrovou společnosti nebyly, splátky byly zaplaceny k datu postoupení). Dotaz zní: Pro splnění podmínek DPH, z jaké částky musím odvést při tomto postoupení auta DPH ? Na účtu 461 je evidován úvěr, proti kterému účtu zaúčtovat zrušení úvěru?

Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet DPH

Tímto bychom Vás chtěli požádat o Vaše vyjádření týkající se jazykového výkladu níže uvedeného § 73 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty, a to jen jeho prvních 2 vět: „Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí lhůty, která činí 3 roky. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl.“ Rozumíme správně, že vznik nároku na odpočet daně u příjemce plnění je vázán na vznik povinnosti u poskytovatele plnění tuto daň na výstupu přiznat? Tedy, že se jedná o stanovení okamžiku, kdy příjemci plnění nárok na odpočet daně vzniká, a ten se nemusí shodovat s okamžikem, ve kterém příjemce plnění může nejdříve tento nárok na odpočet daně uplatnit? Uvedeno na příkladu: Daňový doklad je vystaven 5. 12. 2016 a rovněž v období 12/2016 doručen příjemci. DUZP u fakturovaného plnění je však již 25. 11. 2016. Rozumíme tedy správně, že zdaňovacím obdobím, kdy nárok na odpočet vznikl, je období 11/2016 a nikoli 12/2016? V případě, že je zdaňovacím obdobím, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl, období 11/2016, pak rozumíme, že lhůta pro uplatnění nároku na odpočet představuje období 1. 12. 2016 – 30. 11. 2019. Rozumíme tak správně? Nebo se jedná o období 1. 12. 2016 – 1. 12. 2019? Znamená to, že nárok na odpočet DPH ze zmíněného daňového dokladu může být uplatněn nejpozději v daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období 11/2019, které musí být podáno nejpozději (vzhledem ke svátkům) 27. 12. 2019? Nebo snad lze daný nárok na odpočet ještě uplatnit v daňovém přiznání k DPH za období 12/2019, které by bylo podáno 1. 12. 2019? 

Eshop - poukazy, vouchery, slevové kupony, slevy - pohled DPH

Dobrý den, pro účely DPH, souhrnně tyto dva typy poukazů nazývám oboje poukaz.

1) Jednak prodává vouchery zákazníkům např. v hodnotě 500 Kč (zachází s nimi jako s poukazy dle zákona o DPH).

2) Dárkové poukazy bez pravidel, které dává zákazníkům zdarma - např. pokud je nějaký zákazník nespokojený, tak, aby firma předešla negativní recenzi, tak radši daruje zákazníkovi poukaz (zachází s nimi jako s poukazy dle zákona o DPH).

3) "Slevové kupony" - pokud zákazník nakupuje pravidelně pošle mu kód dle pravidel, který když použijí dostanou slevu (obvykle např. 2-5 %) - (s těmito "kupony" naopak nezachází jako s poukazy dle zákona o DPH. Tzn. jejich poskytnutím ani uplatněním od zákazníka z nich firma neodvádí DPH, bere je jako běžnou slevu, avšak tento slevový kupon není plošná sleva pro všechny zákazníky) Jsou tyto režimy z pohledu DPH nastaveny správně?