Mezinárodní zdanění příjmů (95)

Podíl na zisku vyplácený českou s. r. o. rakouskému společníkovi fyzické osobě

Česká společnost s ručením omezeným bude vyplácet podíl na zisku svému jedinému společníkovi, rakouské fyzické osobě (rezident Rakouska). Jaká výše srážkové daně se v tomto případě uplatní - 15 % dle českého ZDP, či 10 % dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a Rakouskem?

Příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí

Fyzická osoba, rezident ČR, měl v měsících 1-10/2018 příjmy ze závislé činnosti v ČR. V měsících 11-12/2018 měl příjmy ze závislé činnosti v Irsku (byly tam zdaněny dle tamní právní úpravy). Předpokládám, že tyto příjmy ze zahraničí jsou ze zdanění v ČR vyňaty dle § 38f odst. 4. Je však v této situaci třeba podávat daňové přiznání? A pokud ano, je třeba přiložit potvrzení o výši příjmu od zahraničního zaměstnavatele? 

Sleva na dani - nerezident ČR

Paní z České republiky se vdala do Anglie za anglického občana. V roce 2015 se jí v Anglii narodila dcera, a společnou domácnost mají v Anglii. Paní je v Anglii zaměstnána a v České republice má byt, který pronajímá. Dle těchto informací je paní v České republice nerezident, a proto budeme v ČR zdaňovat jen příjmy z pronájmu? V roce 2016 měla příjmy z pronájmu ve výši 6násobku minimální mzdy (6 x 9 900,00). Můžeme dodatečným daňovým přiznáním uplatnit daňový bonus na dceru? Co všechno musíme doložit? V roce v 2018 už to nejde, když má jen příjmy podle § 9 ZDP.

Smlouva o výkonu funkce jednatele

Jednatel s. r. o. má uzavřenu smlouvu o výkonu funkce jednatele, kde jednatel je Čech a výše je 30 000 Kč. Zpracovávám mzdu, kde uplatňuji platné odčitatelné položky - sleva na poplatníka a na děti. Nyní mám ale případ, kde v české s. r. o. jsou jednatelé dva občané Slovenska. Jeden je nerezident a druhý je rezident České republiky. Je tam nějaký rozdíl ve zpracovávání mzdy? Budou mít oba 25 00 Kč hrubého. 

Zdaňovací období pro zápočet daně zaplacené v zahraničí

Česká firma fakturuje licence softwaru na Slovensko. Slovenský odběratel sráží 10% daň a odvádí ji na Slovensku. V Česku bude daň započtena na celkovou daň z příjmů v daňovém přiznání metodou prostého zápočtu. V kterém zdaňovacím období je možno sraženou daň započíst v Česku do daňového přiznání v situaci, kdy:

  • faktura byla českou firmou vystavena v 10/2018,
  • tato faktura byla uhrazena v 11/2018 ve výši 90 %,
  • slovenský odběratel podal na příslušný daňový úřad žádost o vystavení potvrzení o zaplacení srážkové daně v 12/2018, ale daň uhradil opožděně až v 01/2019,
  • na základě této žádosti slovenský daňový úřad vystavil v únoru 2019 potvrzení, kde v záhlaví uvádí: „Potvrdenie… za 12/ 2018“ a v textu potvrzení „dátum zaplatenia dane 14. 1. 2019“.

Roční zúčtování

1) Zaměstnanec (Slovák) má příjem ze závislé činnosti za rok 2018 jen u naší firmy. Požaduje udělat roční zúčtování daně a uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Doložil rodný list dítěte a potvrzení od manželky, která pracuje na Slovensku, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě. Můžeme mu v ročním zúčtování uplatnit daňové zvýhodnění na dítě?

2) Zaměstnanec (Slovák) u nás pracuje od 14. 6. 2018. Od 12. 9. 2018 je nemocen. Požaduje udělat roční zúčtování a vrátit přeplatek na dani z příjmu ze závislé činnosti. Pokud doloží potvrzení o tom, že do 13. 6. 2018 byl student, můžeme mu udělat roční zúčtování a vrátit přeplatek na dani z příjmu?

Cizinec - daňový rezident ČR - přiznání k DPFO

Cizinec má trvalé bydliště v Německu, ale již několik let pobývá v ČR. Tady i pracuje a jiné příjmy ze zahraničí nemá. Podává daňové přiznání k dani z příjmů. Ze zaměstnání od české s. r. o. má několik dohod a pracovní poměr.

1) Může uplatnit celou slevu na poplatníka a slevu na studenta, ačkoliv je to cizinec, a vznikne-li mu vratka má na ni nárok?

2) Na webu daňové správy - v EPO - nelze vyplnit datum narození a hlásí kritickou chybu - chce to rodné číslo - jak toto vyřešit, pokud bychom chtěli podat elektronicky a rodné číslo nebylo v ČR přiděleno?

3) Poplatník má adresu hlášeného místa pobytu v Praze - je tedy jeho místně příslušný FÚ pro hlav. město Prahu dle § 13 daňového řádu?

4) A dále v přiznání na řádku 16. Obec - kde se obvykle zdržoval - může být obec dle adresy hlášeného místa nebo kde nejčastěji pobýval? Pokud by nejčastěji pobýval v Brně, pak na ř. 16 bude Brno a Praha zůstane stejná, tj. místo, kam podá přiznání, je pořád Praha dle § 13 daňového řádu? Zjišťuje toto někdo, kde se poplatník a kolik dní přesně pohybuje - tj. vyplnění řádku 16?

Webové stránky a srážková daň z licenčních poplatků

Společnost se sídlem v ČR uzavřela se společností se sídlem ve Velké Británii smlouvu, jejímž předmětem je tvorba webových stránek. Ve smlouvě je uvedeno, že tvůrce stránek (britská společnost) převede autorská práva ke svému dílu na českou společnost. Z toho usuzujeme, že se jedná o poskytnutí autorských práv, a tudíž o příjem ze zdrojů na území ČR [§ 22 odst. 1 písm. g)], a proto by měla být z plateb sražena srážková daň ve výši 10 % (dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Velkou Británii). Britská společnost proti tomuto protestuje a tvrdí, že se jedná o pouhé poskytnutí služby, které není převodem licence. Prosím o vyjádření, zda je náš postup správný.

Zdanění švýcarského příjmu

Česká občanka v do dubna 2018 žila ve Švýcarsku. Zde měla příjmy jako OSVČ v oboru design. V dubnu 2018 tyto příjmy ve Švýcarsku zdanila a daň zde i zaplatila místnímu finančnímu úřadu. Na začátku května spolu se spolu s dětmi (českými občany) vrátila zpět do České republiky a je zde od té doby zaměstnaná a má zde trvalé bydliště a všechny zdanitelné příjmy jí od té doby plynou z území ČR. Za rok 2018 si bude podávat daňové přiznání. Musí v tomto daňovém přiznání zohlednit i švýcarský příjem, když daň byla zaplacena? Může si uplatnit daňový bonus na děti za celý kalendářní rok, když byl splněn její celoroční příjem, který přesáhl částku 73 200 Kč , přičemž má pouze příjmy ze závislé činnosti a je samoživitelka?

Zápůjčka mezi mateřskou (CZ) a dceřinou společností (SK)

Pokud mateřská česká s. r. o. půjčuje své slovenské dceřiné společnosti 100% vlastněné peníze formou smlouvy o zápůjčce, je v pořádku, že je smlouva sjednána bezúročně? Obě dvě společnosti účtují pouze samotnou půjčku, žádné úroky. Jedná se o zápůjčku v hodnotách od 1 mil. do 4 mil. Kč, které mateřská společnost dle potřeby zasílá na účet dceřiné společnosti, která je zase dle svých možností vrací zpět. Ke konci roku je stav půjčky 3 mil. Kč. Je možné tyto převody realizovat bezúročně formou zápůjčky? Nebo případně je nějaká jiná forma, kterou zvolit, aby mohlo být vše sjednáno bez úroku?