Obce a kraje (62)

Koupě budovy prodejny (odpisy)

Obec koupila budovu prodejny "Jednoty", aby zůstal pro obec zachován obchod. Nevím, zda mám budovu začít odpisovat znovu od začátku, nebo jsem někde četla, že je možné začít odpisovat už jen počet měsíců, který je aktuální dle odpisového plánu "Jednoty"? Prosím Vás tedy o radu, zda pro odpisy nastavit odpisování navazující už jen počet měsíců zbývajících po "Jednotě" (pokračovat v jejich odpisovém plánu), či začít od znova. Pokud začít od znova, tak prosím ještě o radu do které odpisové skupiny prodejna Jednoty a. s. patří? 

Dceřiná společnost obce, nárok na odpočet DPH

Obec má dceřinou společnost, která je plátcem DPH, obec je 100% vlastníkem. Dceřiná společnost vybuduje bazén z peněz poskytnutých obcí. U výstavby uplatní odpočet DPH, protože jde o komerční využití. V případě, že by v budoucnu byl bazén pronajat jinému subjektu (nájemné s DPH), byť za symbolické nájemné, není důvod krátit nárok na odpočet DPH. Je tomu tak?

Příspěvek na penjijní pojištění nepo připojištění z FKSP

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jedenkrát za rok, vždy v měsíci prosinci, odvádíme na účet penzijního připojištění některých našich zaměstnanců, kteří mají sjednáno příslušné penzijní připojištění částku 3 600 Kč. K této částce není zaměstnancům poskytován státní příspěvek. Proto si myslíme, že se na tyto částky nevztahuje věta z § 12 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, kde se praví: „...nejvýše však 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit“. Tak bychom nemohli zaměstnanci, který si spoří např. 300 Kč měsíčně, přispívat 3 600 Kč za rok, ale maximálně 3 240 Kč.

Úhrada za poskytnutí informací

Bylo správné, že obec požadovala úhradu za poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., kdy jsem si nemohla při zadaném dotazu na informace dopředu orientačně spočítat, kolik zaplatím, jelikož nebyla nikdy na webových stránkách obce v Sazebníku zveřejněna částka - sazba za hodinu za mimořádné vyhledávání požadovaných informací? Našla jsem informaci z jiné podobné zkušenosti o tom, že obec nemůže v tomto případě požadovat úhradu. Pouze za pořízení kopií a poštovní služby dle konkrétního případu odeslání.

Bylo pouze obcí sděleno v sazebníku, že to bude vypočteno podle loňských mezd úředníků, ale nikdy to nebylo během roku doplněno. Zaplatila jsem několikrát sazbu 390 Kč/hod., což nemá ani Ministerstvo financí! Poprvé tuto sazbu schválila rada obce až 28. 12. 2018, když už mi takovou sazbu dali během roku 2018, a na dotaz z čeho se sazba skládá, mi nebylo zodpovězeno. Mám právo tedy požadovat zaplacené úhrady zpět jako neoprávněné obohacení obce?

 

Půjčka od obce - účtování SVJ

SVJ dostalo od obce bezúročnou půjčku na opravu domu ve výši 300 000 Kč. Tato částka byla převedena od obce na účet SVJ. Následně byla z účtu SVJ zaplacena faktura za opravu domu. Jak tuto půjčku zaúčtovat?

Zákony k napadnutí územního plánu

Náš pozemek je zařazený v územním plánu do DRZ, což je v pořádku a pak ještě, že spadá pod limity, a to konkrétně do krajinné zóny s dominantními přírodními funkcemi. Problém je ten, že v územním plánu (textová část právní stav) zcela chybí popis tohoto konkrétního limitu. Veškeré další plochy a limity jsou popsané - je uvedeno - hlavní využití, přípustné a nepřípustné využití a atd. Jen limit krajinná zóna s dominantní přírodní funkcí chybí. V hlavním výkresu je náš pozemek do tohoto limitu zařazený, ale v územním plánu o něm není ani zmínka. Když jsem byla na městském úřadu, tak mi bylo řečeno, že díky tomuto limitu na pozemku nesmím naprosto nic, ale kde bych si toto mohla přečíst a něco k tomu zjistit, mi nebyli schopni říct. Existuje nějaký zákon, dle kterého bych mohla napadnout platnost územního plánu a chtít, aby můj pozemek byl vyřazen z tohoto limitu z důvodu toho, že v územním plánu není o něm nic napsáno? Dnes již vím, že na městském úřadu mi neporadí, nemají zájem mi nějak pomoci.

Právo na informace

Při dotazu na obec, jak je evidováno používání služebních vozidel v majetku obce, mi nebylo na toto vůbec ze strany starostky odpovězeno, pouze zaslána kopie Směrnice o cestovních náhradách, která mne vlastně nezajímala a za kterou jsem zaplatila. Při dotazu na ZO v prosinci 2018 na to, zda je vedena kniha jízd v rozlišení na služební i soukromé cesty (v konkrétních dnech jsem zaznamenala soukromé jízdy starostky s rodinnými příslušníky a o dovolené i s jinými občany obce někam k vodě s dětmi) mi bylo odpovězeno, že je kniha vedena. Mohu jako občan obce žádat o nahlédnutí do této knihy jízd? Je možná vedena až od 9/2018, kdy jsem se v měsíci červenci o tuto záležitost zajímala a informace jsem právě nedostala. Náš místostarosta na ZO něco poznamenal, že to snad může je celní správa? Dočetla jsem se na webových stránkách u jiných obcí, že to občané žádají a jsou jim informace poskytnuty.

Dále by mě zajímalo, zda mohu nahlédnout do pracovních smluv na dělnických pozicích u obce, příp. i na měsíční výpočet mzdy naší starostky, zda je jí dle zákona navýšena mzda o 1 % z kupní ceny služebního osobního auta? Nebo jak toho dosáhnout?

Lhůta pro standardní rozhodnutí o stížnosti

Při dotazu na informace dle zákona č. 106/1999 Sb., kdy obec měla nařízeno jejím nadřízeným orgánem poskytnout informace dle žádosti občana do 15 dní (po stížnosti na nečinnost), 15. den bylo odesláno obcí oznámení o výši úhrady. Je to správně, když do 15 dní má žadatel už informace obdržet? Oznámení na úhradu nemá být s dostatečným předstihem? Záměrně je toto poskytnutí prodlužováno, jelikož žádost měla být vyřízena již 3. 1. 2019 a požadované informace připraveny? Proč ta prodleva? 

Osvobození podílu na zisku

Na školení daně z příjmů právnických osob pro veřejnoprávní subjekty bylo sděleno, že i obce, kraje a svazky obcí se považují dle § 19 zákona o daních příjmů za mateřské společnosti a převod dividend z obchodních společností založenými těmito subjekty při dodržení ostatních podmínek je osvobozen od daně (dříve obchodními společnostmi daněno srážkovou daní). Je tato informace správná a platí pro všechny výše uvedené subjekty veřejné správy?

Nákup nemovité věci a DPH

Město (plátce DPH) bude kupovat nemovitou věc - budovu mateřské školky i s přilehlými pozemky (cca za 11 000 000 Kč), kterou si do této doby pronajímá od právnické osoby, plátce DPH. Má v kupní smlouvě být cena uvedena - s DPH, bez DPH či nějaká jiná zmínka o DPH? Je mi jasné, že si město případnou DPH nemůže uplatnit.