Obce a kraje (59)

Příspěvek na penjijní pojištění nepo připojištění z FKSP

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jedenkrát za rok, vždy v měsíci prosinci, odvádíme na účet penzijního připojištění některých našich zaměstnanců, kteří mají sjednáno příslušné penzijní připojištění částku 3 600 Kč. K této částce není zaměstnancům poskytován státní příspěvek. Proto si myslíme, že se na tyto částky nevztahuje věta z § 12 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, kde se praví: „...nejvýše však 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit“. Tak bychom nemohli zaměstnanci, který si spoří např. 300 Kč měsíčně, přispívat 3 600 Kč za rok, ale maximálně 3 240 Kč.

Úhrada za poskytnutí informací

Bylo správné, že obec požadovala úhradu za poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., kdy jsem si nemohla při zadaném dotazu na informace dopředu orientačně spočítat, kolik zaplatím, jelikož nebyla nikdy na webových stránkách obce v Sazebníku zveřejněna částka - sazba za hodinu za mimořádné vyhledávání požadovaných informací? Našla jsem informaci z jiné podobné zkušenosti o tom, že obec nemůže v tomto případě požadovat úhradu. Pouze za pořízení kopií a poštovní služby dle konkrétního případu odeslání.

Bylo pouze obcí sděleno v sazebníku, že to bude vypočteno podle loňských mezd úředníků, ale nikdy to nebylo během roku doplněno. Zaplatila jsem několikrát sazbu 390 Kč/hod., což nemá ani Ministerstvo financí! Poprvé tuto sazbu schválila rada obce až 28. 12. 2018, když už mi takovou sazbu dali během roku 2018, a na dotaz z čeho se sazba skládá, mi nebylo zodpovězeno. Mám právo tedy požadovat zaplacené úhrady zpět jako neoprávněné obohacení obce?

 

Půjčka od obce - účtování SVJ

SVJ dostalo od obce bezúročnou půjčku na opravu domu ve výši 300 000 Kč. Tato částka byla převedena od obce na účet SVJ. Následně byla z účtu SVJ zaplacena faktura za opravu domu. Jak tuto půjčku zaúčtovat?

Zákony k napadnutí územního plánu

Náš pozemek je zařazený v územním plánu do DRZ, což je v pořádku a pak ještě, že spadá pod limity, a to konkrétně do krajinné zóny s dominantními přírodními funkcemi. Problém je ten, že v územním plánu (textová část právní stav) zcela chybí popis tohoto konkrétního limitu. Veškeré další plochy a limity jsou popsané - je uvedeno - hlavní využití, přípustné a nepřípustné využití a atd. Jen limit krajinná zóna s dominantní přírodní funkcí chybí. V hlavním výkresu je náš pozemek do tohoto limitu zařazený, ale v územním plánu o něm není ani zmínka. Když jsem byla na městském úřadu, tak mi bylo řečeno, že díky tomuto limitu na pozemku nesmím naprosto nic, ale kde bych si toto mohla přečíst a něco k tomu zjistit, mi nebyli schopni říct. Existuje nějaký zákon, dle kterého bych mohla napadnout platnost územního plánu a chtít, aby můj pozemek byl vyřazen z tohoto limitu z důvodu toho, že v územním plánu není o něm nic napsáno? Dnes již vím, že na městském úřadu mi neporadí, nemají zájem mi nějak pomoci.

Právo na informace

Při dotazu na obec, jak je evidováno používání služebních vozidel v majetku obce, mi nebylo na toto vůbec ze strany starostky odpovězeno, pouze zaslána kopie Směrnice o cestovních náhradách, která mne vlastně nezajímala a za kterou jsem zaplatila. Při dotazu na ZO v prosinci 2018 na to, zda je vedena kniha jízd v rozlišení na služební i soukromé cesty (v konkrétních dnech jsem zaznamenala soukromé jízdy starostky s rodinnými příslušníky a o dovolené i s jinými občany obce někam k vodě s dětmi) mi bylo odpovězeno, že je kniha vedena. Mohu jako občan obce žádat o nahlédnutí do této knihy jízd? Je možná vedena až od 9/2018, kdy jsem se v měsíci červenci o tuto záležitost zajímala a informace jsem právě nedostala. Náš místostarosta na ZO něco poznamenal, že to snad může je celní správa? Dočetla jsem se na webových stránkách u jiných obcí, že to občané žádají a jsou jim informace poskytnuty.

Dále by mě zajímalo, zda mohu nahlédnout do pracovních smluv na dělnických pozicích u obce, příp. i na měsíční výpočet mzdy naší starostky, zda je jí dle zákona navýšena mzda o 1 % z kupní ceny služebního osobního auta? Nebo jak toho dosáhnout?

Lhůta pro standardní rozhodnutí o stížnosti

Při dotazu na informace dle zákona č. 106/1999 Sb., kdy obec měla nařízeno jejím nadřízeným orgánem poskytnout informace dle žádosti občana do 15 dní (po stížnosti na nečinnost), 15. den bylo odesláno obcí oznámení o výši úhrady. Je to správně, když do 15 dní má žadatel už informace obdržet? Oznámení na úhradu nemá být s dostatečným předstihem? Záměrně je toto poskytnutí prodlužováno, jelikož žádost měla být vyřízena již 3. 1. 2019 a požadované informace připraveny? Proč ta prodleva? 

Osvobození podílu na zisku

Na školení daně z příjmů právnických osob pro veřejnoprávní subjekty bylo sděleno, že i obce, kraje a svazky obcí se považují dle § 19 zákona o daních příjmů za mateřské společnosti a převod dividend z obchodních společností založenými těmito subjekty při dodržení ostatních podmínek je osvobozen od daně (dříve obchodními společnostmi daněno srážkovou daní). Je tato informace správná a platí pro všechny výše uvedené subjekty veřejné správy?

Nákup nemovité věci a DPH

Město (plátce DPH) bude kupovat nemovitou věc - budovu mateřské školky i s přilehlými pozemky (cca za 11 000 000 Kč), kterou si do této doby pronajímá od právnické osoby, plátce DPH. Má v kupní smlouvě být cena uvedena - s DPH, bez DPH či nějaká jiná zmínka o DPH? Je mi jasné, že si město případnou DPH nemůže uplatnit. 

Předpis pohledávek

Jsme střední škola, zřízená krajem. Máme internát a školní jídelnu. Předpis tržeb stravného a ubytování účtujeme na konci měsíce, dle předaných podkladů od vedoucí školní jídelny zápisem MD 311/D 602, následně pak uděláme zúčtování záloh MD 324/D 311. U vystavených faktur účtujeme předpis pohledávky dle zdanitelného plnění. Slyšeli jsme, že se musí na začátku příslušného měsíce účtovat pohledávka o předpokládané tržbě za stravování. Jak by se potom účtovalo a dorovnala skutečná pohledávka?

Zdanění příspěvku na masáže

Jsme město a v roce 2018 jsme zaměstnancům zajišťovali 1x za 3 týdny masáž, kterou si z 50 % platili (srážkou ze mzdy). S masérkou máme smlouvu a není to zdravotnice. Zřejmě jsme měli 50 % (výše příspěvku ze sociálního fondu) masáže každému zaměstnanci ve mzdě zdanit, což se nestalo. Jak máme teď postupovat? Můžeme dodanit v ročním vyúčtování daně?