Postoupení pohledávky

Společnost s r. o. poskytla v roce 2018 zápůjčku jiné s. r. o., kterou z důvodu neuhrazení chce v roce 2019 postoupit postupníkovi. Musí s. r. o. zaúčtovat v roce 2018 do zdanitelných výnosů úrok ze zápůjčky? Pohledávka bude postoupena v roce 2019 za nominální cenu. Budou případné úroky v roce 2019 při postoupení pohledávky nedaňovým nákladem? Musí se zaúčtovat jako daňový výnos i poměrná část úroku za rok 2019 do doby postoupení? Jaké předkontace se použijí při postoupení pohledávky?

Zaúčtování postoupeného závazku

Firma "A" (dlužník - plátce DPH) měla závazek vůči firmě "B" (postupitel). Firma "B" postoupila pohledávku (závazek firmy "A") firmě "C" (postupník) a firma "A" nyní dluží firmě "C". Jak zaúčtovat u firmy "A"? Přijatou fakturu má zaúčtovanou v nákladech. Jedná se pouze o změnu věřitele? Může být zaúčtováno MD 321/D 395 věřitel původní a MD 395/D 321 věřitel nový? Následně firma "A" s firmou "C" postoupenou pohledávku (závazek firmy "A") započetla s pohledávkou, kterou měla firma "A" za firmou "C".

Postoupení pohledávky a DPH

Společnost A, plátce DPH pronajímá prostory a krátí koeficientem. V rámci své činnosti ale pravidelně vypomáhá i jedné společnosti B, od které vykupuje pohledávky pod jejich jmenovitou hodnotou (klasické výnosové pohledávky, nominální hodnota např. 100, nákup za 95), věřitel následně hradí již na účet společnosti A, jedná se o pohledávky před lhůtou splatnosti. Ve smlouvě je zároveň uvedeno, že společnost B ručí za jejich dobytnost, pokud by dlužník neuhradil, tak společnosti A bude uhrazena částka co uhradila společnosti B. Společnost A tak v podstatě nenese riziko a ani aktivně nevymáhá pohledávky, jen pomáhá společnosti B zabezpečit likviditu (věřitel totiž má nastaveny dlouhé lhůty splatnosti). Má společnost A nějak "řešit" DPH z titulu této pohledávkové činnosti - v současnosti rozdíl mezi nákupem a inkasem pohledávky účtuje do výnosů, toť vše.

Úprava základu daně o nedobytné a promlčené pohledávky při ukončení činnosti

  • DAUC ID: 22268
  • Datum vložení: 14. 11. 2018
  • Autor: Ing. Jiří Vychopeň
  • V kategoriích: Daň z příjmů
  • Klíčová slova: Pohledávky

V letošním roce končím s činností pronájmu nemovitých věcí. Vedu evidenci pohledávek (nájmů), které jsem předal k vymáhání právní cestou, a rovněž nedobytné pohledávky (nájmy), a to od roku 2001. O které pohledávky mám upravit základ daně za rok 2018? Zejména se ptám na pohledávky nedobytné, které mi již nikdy nebudou uhrazeny. Existuje nějaká lhůta na promlčení pohledávek? Například eviduji pohledávku za neuhrazený nájem 150 000 Kč z roku 2001. 

Ukončení činnosti pronájmu nemovitostí v § 9 a úprava základu daně

Pokud při ukončení činnosti pronájmu v posledním daňovém přiznání provedu úpravu základu daně o pohledávky a tyto pohledávky mi nebudou nikdy uhrazené, to znamená, že je zdaním i přesto, že peníze nikdy neobdržím? Nebo existuje možnost, že podám dodatečné daňové přiznání na snížení základu daně a daň mi bude vrácena? 

Vklad pohledávky do základního kapitálu

Společník provedl místo finančního vkladu do základního kapitálu vklad pohledávky. Byl proveden znalecký posudek na nominální hodnotu pohledávky. Pohledávka ovšem uhrazená nebyla a dlužník je v likvidaci. Jak postupovat v tomto případě?

Faktura v cizí měně hrazená společníkem

Společnost s r. o. přijala fakturu v cizí měně, kterou uhradil společník ze svého soukromého účtu. Bude se závazek vůči společníkovi evidovat v cizí měně a na konci roku se přepočte kurzem k 31. 12.?

Opravné položky

Jsme s. r. o., plátce DPH, v roce 2017 jsme vystavili faktury za služby slovenské firmě (plátce DPH) za celkem 4 200 EUR. K dnešnímu dni za rok 2017 jsou neuhrazené faktury v celkové výši 1 500 EUR (jedná se o 7 faktur od 20 - 320 EUR), za rok 2018 jedna faktura ve výši 200 EUR. Slovenská firma se přejmenovala, změnila vlastníka a dluh již nám neuhradí. Co prosím s tím? Půjde vytvořit k těmto pohledávkách daňové opravné položky a půjde je i daňově odepsat? Jaké bude účtování? Je potřeba k těmto krokům doložit nějaké dokumenty ohledně toho, že firma už pohledávky neuhradí (mail, prohlášení,...). Se slovenskou firmou jsme spolupracovali už od roku 2013.

Přihlášení odepsané pohledávky do insolvence

Společnost s r. o. evidovala pohledávku za odběratelem nad 30 000 Kč, vzniklou 15. 1. 2015, se splatností 30. 1. 2015. Účetní ji v 3/2016 zlikvidovala zaúčtováním do nedaňových nákladů a pohledávku začala evidovat v podrozvaze. Dne 31. 7. 2018 se firma dozvěděla, že na sebe odběratel vyhlásil insolvenci.

1) Je možné, aby se za dané situace firma přihlásila k insolvenci jako věřitel?

2) Pokud by to bylo možné a firma by se včas přihlásila, bylo by možné odepsanou pohledávku zpět převést z podrozvahy do účetnictví na 311/nedaňový výnos a vytvořit daňovou opravou položku k pohledávce ve výši 100 %?

3) Bylo by pak možné po ukončení insolvence pro nedostatek majetku pohledávku odepsat, tentokrát ale daňově?

Odpis pohledávky

Podle zákona o rezervách lze opravné položky k pohledávkám tvořit, pokud od konce sjednané doby splatnosti uplynulo více než a) 18 měsíců, až do výše 50 % hodnoty pohledávky, b) 30 měsíců, až do výše 100 %. Dále podle zákona o daních z příjmů lze odepsat do nákladů pohledávku do výše kryté použitím opravné položky. Lze to chápat tak, že po 30 měsících dostane společnost běžnou neuhrazenou pohledávku (např. za dodání zboží) celou do nákladů bez speciálních podmínek [§ 24 odst. 2 písm. y), bod 1-6]?