Opravné položky (241)

Opravná položka za pohledávkou v insolvenci

V březnu roku 2019 byl na odběratele prohlášen konkurz. V roce 2018 byla na odběratele vystavena faktura ve výši 500 000 Kč bez DPH, která byla splatná v pěti splátkách v roce 2018/2019. Na základě platební neschopnosti odběratele a prohlášení konkurzu, jsme pohledávku přihlásili do insolvenčního řízení, kde byla v plné výši uznána. Můžeme za rok 2019 (březen) vytvořit opravnou položku v plné výši 500 000 Kč? Nebo v jaké výši se opravná položka k této pohledávce tvoří?

Opravná položka k postoupeným pohledávkám

Společnost jako postupník pořídila na základě Smlouvy o postoupení pohledávky pohledávku v celkové výši 544 942 Kč (nominální hodnota = pořizovací hodnotě). Pohledávka je specifikována jako pohledávka, která ve svém souhrnu vznikla z titulu neuhrazení jednotlivých faktur ve výši: 19 360Kč, 80 344 Kč, 122 390 Kč, 155 848 Kč, a nedoplatek z faktury ve výši 167 000Kč (původní výše faktury 667 000Kč, z které bylo uhrazeno 500 000 Kč). Faktury byly u postupitele účtovány do výnosu. Splatnost původních faktur je v roce 2017. Postupník postupiteli uhradil celou částku 544 942 Kč. Naše společnost-postupník nevede žádné soudní řízení s dlužníkem, dlužník není v insolvenci, dlužník neuhradil žádnou částku.

Prosím o zodpovězení otázek:

a) lze k takto nabytým pohledávkám ve výši 19 360Kč, 80 344 Kč, 122 390 Kč, 155 848 Kč, vytvořit daňově účinnou opravnou položku podle § 8a, protože jejich rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejich vzniku byla nižší než 200 000 Kč, nebo je vznik pohledávky dán Smlouvou o postoupení a jedná se tedy o pohledávku vyšší než 200 000 Kč a daňově účinnou opravnou položku nemůžeme tvořit, protože je vyšší než 200 000Kč a nezahájili jsme soudní řízení?

b) lze k nedoplatku z faktury 167 000 Kč (původní výše faktury 667 000 Kč, z které bylo uhrazeno 500 000 Kč) vytvořit daňově účinnou opravnou položku podle § 8a? Nebo nelze, protože původní hodnota pohledávky byla 667 000 Kč?

 c) pokud k pohledávkám nelze vytvořit daňově účinnou opravnou položku, můžeme pohledávky nedaňově kdykoliv odepsat bez tvorby nedaňové opravné položky? Nebo musíme vytvořit nedaňovou opravnou položku, tu následně rozpustit a pohledávku odepsat? Lze provést v jednom účetním období?

Tvorba zákonných opravných položek u ostatní finanční instituce

Právnická osoba v minulých letech splnila podmínky uvedené v § 5a zákona o rezervách a vytvářela opravné položky, toto se dělo v souladu se zákonem. Jednou z podmínek pro tvorbu OP podle § 5a je, že právnická osoba je ostatní finanční institucí, za které se považuje (§ 5a odst. 2) osoba oprávněná poskytovat spotřebitelský úvěr (to předpokládám dokládáme živnostenským oprávněním). Stalo se to, že PO již přestala nové spotřebitelské úvěry poskytovat a zrušila živnostenské oprávněn, tedy aktuálně podmínku finanční instituce nesplňuje. Podle našeho názoru, nemůžeme nové další opravné položky k původním nesplaceným pohledávkám dle tohoto ustanovení tvořit, s tím jsme srozuměni, otázka je, zda musíme rozpustit dříve vytvořené opravné položky k dosud nesplaceným pohledávkám (tj ty, které jsme tvořili v době, kdy jsme firma finanční institucí byla). Takovou podmínku jsme v zákoně o rezervách nenašli. V době tvorby OP firma finanční institucí byla a mohla tvořit OP. Některé pohledávky z daného období jsou stále neuhrazené a tam bychom rádi OP zachovali, tam kde dochází k úhradě bychom postupně rozpouštěli. odst

Opravné položky k pohledávkám - doplnění ID: 25166

a) Budu-li tedy mít vytvořeny k pohledávce opravné položky daňové v celé její výši (základně), např. druhým rokem "dotvořím" opravnou položku na celou její část, pak mohu i v tomto roce, resp. ihned ten den, pohledávku i odepsat i bez nějakého soudního řízení (prostě si řekne účetní, že jí odepíše)? Je to takto možné? b) Pokud má pohledávka splatnost např. 90 dní, na celou vytvořím opravné položky, odepíšu jí a nakonec za měsíc jí dostanu zaplacenou - v tom daném roce nebo v roce příštím - jak se pak toto řeší, resp. zaúčtuje? Když tu pohledávku už v účetnictví nemám? c) Mala by částka z přiznání z Přílohy č. 1 části C - ř. 6 a ř. 10 - opravné položky sedět na částku ve Výsledovce E. 3 - úprava hodnot pohledávek - je to ten účet nákladový daňový?

Opravný daňový doklad

Jsme s. r. o., plátci DPH. V 1-3/2020 jsme našemu odběrateli vystavili faktury za IT služby. Dnes jsem však zjistila, že vztah byl k 31. 12. 2019 ukončen. Ráda bych se zeptala, zda můžu na tyto 3 faktury vystavit s dnešní datem opravné daňové doklady a zda je nutné kvůli tomu podávat za 1-3/2020 dodatečná daňová přiznání. Jedná se o malé částky - celkem s DPH 4 500 Kč.

Opravné položky

1) Odběratel nám neuhradil fakturu za 350 000 Kč z roku 2016, soud v roce 2018 rozhodl, že odběratel je povinen nám pohledávku uhradit do 1. 10. 2018 (po nabytí právní moci rozsudku). Kdy se uvedená pohledávka promlčí? V účetnictví u této pohledávky stále evidujeme vytvořenou daňovou opravnou položku - je to správné? Do jaké doby ji v účetnictví můžeme mít?

2) Evidujeme pohledávky z roku 2015. V září roku 2017 jsme je dali k vymáhání advokátovi, ten je vymáhá ve spolupráci s exekutorem. Ve kterém roce se pohledávky promlčí? K těmto pohledávkám máme také vytvořenou daňovou opravnou položku. Je to správné?

Opravné položky k pohledávkám

Společnost s. r. o. má pohledávku za odběratelem ve výši 16 000 Kč a 230 000 Kč. Jsou to dva růžní odběratelé. Pohledávky jsou po splatnosti nyní v březnu 2 roky.

Jak zaúčtuji a jak to bude řešeno z pohledu daňového v přiznání a v příloze č. 1 II. oddílu v pasáži C. Odpis pohledávek. a) zaúčtuji 558 či 559?/391 nyní v roce 2020? A pokud jí v účetnictví budu evidovat i nadále na účtu č. 311 - budu jí moci někdy úplně odepsat (třeba i také letos?) a případně kdy nebo mi pořád bude vyset na účtu č. 311? Prostě mi jí odběratel již nikdy nezaplatí i přesto, že podnikání a není v žádném konkursu atd.

b) Je správné vyplnit v příloze č. 11 II oddílu C. - stejnou výši na řádcích 5-7 a případně jakou a dále pro tu nižší pohledávku pouze jeden řádek č. 11 a v jaké částce? Děkuji za vysvětlení na konkrétních částkách v jednotlivých řádcích přiznání, resp. správné zaúčtování.

Opravné položky k pohledávkám

Účetní jednotka vytvořila v roce 2018 opravnou položku k pohledávkám z roku 2015 dle § 8a. V tu dobu pohledávky nebyly promlčené. Tato opravná položka nebyla nikdy zrušena a je stále v účetnictví. Je možné ji k 31. 12. 2019 zrušit a pohledávky, které jsou již promlčené, daňově odepsat? Je nutné opravné položky k pohledávkám z minulých účetních období vždy na začátku nového účetního období zrušit a vytvořit nové, nebo pokud nedojde k žádné změně je možné tyto opravné položky nerušit, ale nechat je v účetnictví do doby, než dojde k odpisu pohledávky?

Tvorba zákonné opravné položky, uznání dluhu a prodloužení doby splatnosti pohledávky

1. Pokud "včas" přihlásíme pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení, musíme tvořit vždy pohledávky podle § 8 nebo můžeme dle § 8a, tedy zda můžeme tvořit časovou zákonnou opravnou položku nebo jen závazné tvořit již dle § 8. 2. Dále máme podepsané u jiné pohledávky uznání dluhu dne 4. 1. 2019 , čímž se doba promlčecí prodlužuje o 10 let. Pokud máme pohledávku vytvořenou a splatnou k 5. 1. 2016 a zákonnou opravnou položku jsme k 31. 12. 2018 dle § 8a vytvořili ve 100 %, můžeme tuto pohledávku např. k 31. 12. 2019 daňově odepsat nebo pokud daňově neodepíšeme můžeme u této pohledávky ponechat 100 % ZoP k 31. 12. 2019? Předpokládám, že uznáním dluhu se nemění doba splatnosti, to bychom museli mít pravděpodobně další smlouvu o prodloužení splatnosti pohledávky 3. Pokud máme jinou smlouvu o prodloužení splatnosti, musíme pak ZoP ve 100 % zrušit? Například se dodatkem podepíše, že pohledávka je splatná k 31. 12. 2019, pak ZoP ve výši 100 % dle § 8a vytvořená dle bodu 2 tohoto příkladu se musí zrušit? 

Odpis pohledávky

Jsme s. r. o., plátce DPH, a k dnešnímu dni evidujeme neuhrazené pohledávky od našeho zákazníka z Polska v celkové výši 35 000 Kč. Jedná se o faktury vystavené za služby v roce 2017. Polská firma se v roce 2017 přejmenovala (IČO zůstalo) a společníkem a zároveň jednatelem se stala sestra společníka a jednatele naší firmy. Jelikož v polské firmě jsou od té doby zmatky, dluh již nám neuhradí. Můžu zde vytvořit daňové opravné položky a odepsat pohledávky nebo se jedná o spojené osoby a tento krok učinit nejde. Co v tomto případě pak dělat s těmito neuhrazenými pohledávkami?