Smlouvy o zamezení dvojího zdanění (95)

Kulturní licenční poplatky - Švýcarsko

Naše firma zakoupila autorská práva ke knize, od daňového nerezidenta ve Švýcarsku. Naší povinností je při výplatě srazit daň, dle § 22 odst. 1 písm.g) bod 2 – kulturní licenční poplatky. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění se Švýcarskem je ve článku 12 sazba 10 %. Ale v některých odpovědích na dotazy v účetních časopisech je uváděna i sazba 5 % pro tyto případy. Jaká výše srážky je správná?

Zdanění likvidačního zůstatku

Fyzická osoba, rezident ČR, vlastní společnost s ručením omezeným na Slovensku, která vstoupila do likvidace. Jak bude zdaněna výplata likvidačního zůstatku na Slovensku a jak bude zdaněn tento příjem fyzické osoby v ČR?

Vznik stálé provozovny v ČR (SZDZ se Švýcarskem) - provoz skladu

Švýcarská obchodní firma hodlá přemístit sklad automotive výrobků ze Švýcarska do Prahy, ze skladu v Praze je hodlá prodávat do celého světa (jak do EU tak i do 3. zemí). Důvodem přemístění skladu ze Švýcarska do ČR je úspora za nájem ve Švýcarsku. Dle čl. 5 odst. 4 pís. b) SZDZ se Švýcarskem nevzniká švýcarské firmě v ČR stálá provozovna, pokud se sklad používá jen k dodání, čili pakliže bychom zaměstnali 1 skladníka pro expedici výrobků anebo najali logistické služby od jiné firmy, nevznikne švýcarské firmě v ČR SP. Stačila by tak jen registrace k DPH. Pokud ale v budoucnu švýcarská firma zaměstná v ČR odbytáře, který bude vyřizovat internetové poptávky z celého světa a bude tak vykonávat aktivní obchodní činnost, SP v ČR vznikne, neboť provoz skladu již tak nebude splňovat pomocný a přípravný charakter. Je to tak možné?

Zaměstnanec pracující pro britského zaměstnavatele v Británii i v ČR

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle smlouvy o ZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že - se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; - zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; - zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Zdanění mzdy lékařky pracující pro Švédskou společnost

Česká společnost s r. o. zaměstnává lékařku, která má licenci k poskytování zdravotnických služeb ve Švédsku. Lékařka je rezidentem ČR, poskytuje online služby ze své kanceláře v ČR a občas jezdí na služební cesty do Švédska. Lékařka má uzavřenu pracovní smlouvu dle českého zákoníku práce. Údajně dle švédské legislativy, musí lékařka odvádět daň ve Švédsku nejen z práce, kterou vykoná ve Švédsku pro švédského odběratele, ale z práce, kterou vykonává pro švédského odběratele v ČR (ze služeb které poskytuje on-line ze své kanceláře v ČR). Jak postupovat při zdanění její mzdy v ČR? Tato mzda musí být zdaněna ve Švédsku, to již bylo potvrzeno. Jak má postupovat česká firma? Musí celou mzdu zdanit také v ČR, protože se jedná o pracovní vztah dle českého zákoníku práce? Nebo může požádat český finanční úřad o výjimku ze zdanění?

Hotel v Holandsku provozovaný FO

Český daňový rezident má v Holandsku malý hotel. Budova je majetkem této fyzické osoby (FO). FO provozuje tento hotel na dálku z ČR. Jde o soustavnou činnost, na kterou by měl mít podle mě českou živnost. Nemá žádné jiné příjmy. Hotel je ale v Holandsku, a proto bych se chtěla zeptat, kde bude příjem daněn? 

Německý občan, rezident v České republice s příjmy z pronájmu České republice a Německu

Německý občan, který se natrvalo usadil v ČR (v SRN si odhlásil trvalé bydliště, v ČR si zakoupil zemědělský statek na chov koní, kde trvale bydlí) má příjmy v ČR z titulu pronájmu nemovitostí (tohoto statku) svému s. r. o., která tento statek provozuje. Tento německý občan musí tak podat v ČR přiznání k dani z příjmů fyzických osoba, má ale také příjmy z pronájmu v SRN, musí tyto německé příjmy zohlednit v českém přiznání k DPFO? Dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění čl. 23 odst 2 pís. a) se uplatní vynětí s výhradou progrese, solidární daň se nepoužije na § 9 zákona o daních z příjmů, dle mého názoru tak neuvedení německého pronájmu v českém přiznání není nutné. 

Kompenzace za stažení pracovní nabídky

Zaměstnavatel (s. r. o.) nabídl uzavření pracovního poměru občanovi SR, měl původně nastoupit k 1. 4. 2020, vzhledem k vyhlášení nouzového stavu a situaci kolem COVID19, kdy nešlo překračovat hranice, byla nabídka zrušena. Nebylo možné ani uvažovat o posunutí počátku pracovního poměru, firma již nemá po skončení nouzového stavu pro danou pracovní pozici uplatnění z důvodu poklesu poptávky po jejích službách. Kandidát mezitím podnikl kroky k přestěhování do města, kde firma sídlí, vynaložil určité výdaje na stěhování, zaplatil kauci na nájem… Zaměstnavatel by za normálních okolností byl z titulu předsmluvní odpovědnosti dle NOZ povinen tyto výdaje uchazeči uhradit, byť ještě nebyla uzavřena pracovní smlouva. Zájem uzavřít pracovní smlouvu byl již v takové fázi, kdy o tom ani jedna ze stran nepochybovala. Za daného stavu však existovala k jednání zaměstnavatele ospravedlnitelný důvod a není proto k takové náhradě škody povinen (toto konzultováno s právníkem). Přesto se rozhodl, že uchazeči část nákladů proplatí nebo tam, kde žádné náklady nevznikly, proplatí mu jakousi kompenzaci za stažení pracovní nabídky. Jak se k takové náhradě postavit z pohledu daně ze závislé činnosti a jak z pohledu daňové uznatelnosti takové kompenzace?

1. Spadne příjem do § 6 ZDP jako příjem související s budoucím zaměstnáním, když pracovní smlouva uzavřena nebyla a v okamžiku uzavření dohody o výplatě kompenzace je zřejmé, že k tomu ani k tomu nedojde? Kompenzace je vyplácena právě z toho titulu, že budoucí zaměstnání nevznikne.

2. Uchazeč je slovenský daňový rezident. Má tento příjem zdroj v ČR dle § 22 ZDP a měl by uchazeč zdanit tento příjem v ČR aspoň v rámci § 10 v českém DPFO, pokud se tak nestane dle § 6 ZDP? Nebo jej zdaní pouze dle slovenských předpisů v rámci slovenského DPFO?

3. Bude pro s. r. o. uvedená kompenzace daňovým nákladem?

Český řidič kamiónu pendlující mezi ČR a Německem z pohledu SZDZ

a) Česká s. r. o. zaměstnává řidiče kamionu, který pendluje po celý rok 4-5 pracovní dny mezi ČR a Německem. Sice jsou v Německu déle než 183 dnů v kalendářním roce, ale české s. r. o. nevznikla v Německu stálá provozovna. Zdanění mezd tedy probíhá v ČR (jsme v souladu s čl. 15 SZDZ ČR-SRN).

b) Pokud ale tato česká s. r. o. přidělí řidiče do Německa dle § 43a zákoníku práce a řidiči zase pendlují CZ-DE 4-5 dnů v týdnu? Mzdy vyplácí česká s. r. o., řidiči jsou řízeni od německého uživatele, kamiony má v majetku německý uživatel, CZ řidič musí mít stejné mzdové podmínky jako DE řidič (§ 43a ZP).

Výplata podílů na zisku do Německa

Německý občan a zároveň daňový rezident Německa, má podíl v české s. r. o., ve výši 25 %. Společnost má v úmyslu vyplácet každoročně společníkům podíly na zisku. Otázka tedy zní, jakou daň srazit z podílu tohoto německého společníka? V ZDZP je uvedena srážková daň 15 %, ale ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění je uvedeno v čl. 10 odst. 2b, že osoby mající podíl na ZK nejméně 25 %, mohou být zdaněny maximálně 5 %. Na první pohled mi tedy vyplývá, že bychom tomuto společníku měli srazit pouze 5 %. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli je má dedukce správná, nebo zde jsou ještě další okolnosti, které je potřeba zohlednit? A pokud by mělo být opravdu sraženo jen 5%, ale společnost dosud srážela 15 %, lze dodatečně výši těchto srážek opravit?