Pronájem vozidla v EU

Společnost dodává své výrobky do EU. Za tímto účelem má v Německu pracovníka, který tam obchod zajišťuje. A společnost si tam pronajímá od německého plátce DPH vozidlo, které využívá dotyčný pracovník. Jak to bude s uvedením pronájmu této movité věci do našeho přiznání k DPH, podle jakého ustanovení zákona o DPH se máme řídit? 

Prodej bytu

Klient koupil v roce 2014 byt za 1,3 mil. Kč. První 3 roky v bytě žila jeho sestra, poslední rok byt pronajímal. Vzhledem k tomu, že začal stavět, rozhodl se byt prodat a získané peněžní prostředky využít na bytovou potřebu. Byt prodal za 1,9 mil. Kč, ke zdanění má tedy 600 000 Kč. Je možné na tuto situaci vztáhnout osvobození dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP?

Fakturace nájemného

Klient vede daňovou evidenci, je plátcem DPH, pronajímá část budovy, kterou má zařazenou v podnikání svému synovi, který je také OSVČ plátce. Musí nájemné fakturovat měsíčně, nebo stačí vystavit fakturu a odevzdat DPH z celkové částky jednou za celý rok?

Výdaje spojené s nájmy od fyzické osoby-občana

Pronajímáme si prodejní prostory od fyzické osoby-občana na základě smlouvy o nájmu. S tím vznikají náklady na energie - elektřina, vodné, stočné. Tato fyzická osoba nám předkládá faktury od elektřiny a vody účtované na jeho jméno. Celá faktura za tyto energie se beze zbytku týká našeho prodejního prostoru. Dá se to takto uplatnit do našeho účetnictví, když tam není napsána naše firma? Jako občan neprovádí žádné fakturace.

Prodej majetku pronajímaného v § 9

Nepodnikatel, příjmy pouze z pronájmu movitých a nemovitých věcí v § 9 ZDP, plátce DPH. V roce 2015 jako soukromá osoba koupil traktor s DPH, po měsíci se traktor začal pronajímat s DPH firmě, odvádí se DPH, uplatnil si DPH z nákupu traktoru se začátkem pronájmu, traktor je odepisován po dobu 5 let. Nyní k 30. 11. 2018 bude pronájem ukončen, protože chce traktor prodat. Musí prodat traktor s DPH a odvést, protože ho používal pro ekonomickou činnost, nebo je to považováno za soukromý majetek a může prodat bez DPH a příjem se zdaňuje v § 10 nebo v § 9 ZDP? Pokud by traktor neprodal (např. nenašel by kupce), musí se i tak odvést DPH a z jaké částky (např. ze zůstatkové ceny)? Pokud ano, k jakému datu se odvede DPH? 

Změna nájemce - přechod z § 9 na § 7 ZDP

1. Klientka vlastní živnostenský list na ubytovací služby - pronajímá rekreační objekt.

2. Pronajímá dle § 9 byty, které jsou ve SJM.

Řeší se následující změna: Jedná se o pronájem bytu, který je ve společném jmění manželů. Byt je pronajímán a příjem se daní již několik let podle § 9 ZDP. Zároveň klientka vlastní živnostenské oprávnění na ubytovací služby, na základě kterého pronajímá rekreační objekt. Tento příjem daní podle § 7 ZPD, odvádí DPH a uplatňuje odpočet na DPH, je čtvrtletním plátcem DPH. Nyní klientka řeší změnu nájemce u jednoho z bytů, který je nyní v režimu osvobozeném bez nároku na odpočet DPH viz bod 2 a zvažujeme, zda je možné a za jakých podmínek z § 9 ZDP přejít na § 7 ZDP s nárokem na odpočet DPH, jelikož novým nájemcem bude firma, která je plátcem DPH. Jak máme postupovat z hlediska DPH, je nutné DPH přepočítávat koeficientem? Změna by nastala od 1. 1. 2019. A jakým způsobem pokračovat v odpisování bytu do nákladů?

Skutečné výdaje u pronájmu

Fyzická osoba má příjmy z pronájmu nemovitých věcí, tyto nemovité věci nemá vloženy do obchodního majetku. Příjmy daní dle § 9 ZDP a uplatňuje skutečné výdaje. Je možno do výdajů zahrnout výdaje za nákup automobilu, a to ve formě odpisů na dobu 5 let a k tomu výdaje na provoz automobilu? Automobil bude používán pouze v souvislosti s opravou a údržbou nemovitých věcí.

Postoupení pohledávky a DPH

Společnost A, plátce DPH pronajímá prostory a krátí koeficientem. V rámci své činnosti ale pravidelně vypomáhá i jedné společnosti B, od které vykupuje pohledávky pod jejich jmenovitou hodnotou (klasické výnosové pohledávky, nominální hodnota např. 100, nákup za 95), věřitel následně hradí již na účet společnosti A, jedná se o pohledávky před lhůtou splatnosti. Ve smlouvě je zároveň uvedeno, že společnost B ručí za jejich dobytnost, pokud by dlužník neuhradil, tak společnosti A bude uhrazena částka co uhradila společnosti B. Společnost A tak v podstatě nenese riziko a ani aktivně nevymáhá pohledávky, jen pomáhá společnosti B zabezpečit likviditu (věřitel totiž má nastaveny dlouhé lhůty splatnosti). Má společnost A nějak "řešit" DPH z titulu této pohledávkové činnosti - v současnosti rozdíl mezi nákupem a inkasem pohledávky účtuje do výnosů, toť vše.

Ukončení činnosti pronájmu nemovitostí v § 9 a úprava základu daně

Pokud při ukončení činnosti pronájmu v posledním daňovém přiznání provedu úpravu základu daně o pohledávky a tyto pohledávky mi nebudou nikdy uhrazené, to znamená, že je zdaním i přesto, že peníze nikdy neobdržím? Nebo existuje možnost, že podám dodatečné daňové přiznání na snížení základu daně a daň mi bude vrácena? 

Ukončení nájemní smlouvy - technické zhodnocení pronajatých prostor provedené nájemcem

Se souhlasem pronajímatele odpisoval technické zhodnocení nájemce. K datu ukončení nájemního vztahu je u technického zhodnocení účetní zůstatková cena vyšší než zůstatková cena daňová. Aby nemuselo dojít k navýšení daňového základu o zůstatkovou cenu, stačí, když vyfakturujeme pronajímateli protiplnění v hodnotě rozdílu mezi daňovou a účetní zůstatkovou cenou technického zhodnocení? Bude protiplnění předmětem DPH? Jsme s. r. o., plátci DPH.