Pracovní právo (2935)

BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží

Je společnost povinna zajišťovat ve společnosti BOZP a jakým způsobem, formou? Je to někde dané v zákoně? Jsme malá společnost s 16 lidmi. Společnost pouze přeprodává zboží, nejedná se o výrobu. Jakým způsobem se k této „odpovědnosti“ za zaměstnance postavit? 

Rovnoměrný třísměnný provoz - změna střídání směn

Výroba u nás pracuje v rovnoměrném třísměnném provozu, tj. po týdnu se střídají noční, odpolední a ranní směny. Nyní závodní lékařka zakázala práci v noci jednomu kolegovi z výroby, u nějž se nově objevila epilepsie. Snažíme se tuto situaci nějak vyřešit. Je možné stanovit dvěma zaměstnancům individuální plán směn v tom smyslu, že by se vzájemně střídali na svých směnách tak, že jeden by měl vždy 2x týden noční směny a 1x týden ranní směny a ten druhý by měl 2x týden odpolední směny a 1x týden ranní směny? Oba zaměstnanci s navrženým střídáním směn souhlasí. Jedná se v tomto případě stále o rovnoměrné rozložení pracovní doby? Je potřeba nějaké speciální lékařské vyšetření u zaměstnance, který bude pracovat častěji v noci? A existuje nějaké omezení (max doba), na jak dlouho lze v takovémto režimu pracovat? 

Doplnění k otázce DAUC ID 23417 - Nevyplacení náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti

Zaměstnavatel ověřoval vycházky u ošetřujícího lékaře, ten mu sdělil, že je nepovoloval a ať si to ZMV ověří na OSSZ-tam bylo sděleno, že takové informace nepodávají - to bylo již v prvním dotaze. Nyní po 2 měsících dorazilo od OSSZ potvrzení, že vycházky byly povoleny ošetřujícím lékařem 13. den DPN. Ne tedy jiným lékařem, jak tvrdil zaměstnanec, ale tím, který Rozhodnutí o DPN vydal a tedy tím lékařem, který tvrdil, že je nepovoloval.....asi si na to zapomněl. Takže nyní je stav takový, že vycházky byly povoleny, ale zaměstnanec to ZMV neoznámil a to ani po výzvě, kterou našel ve schránce od pracovníků provádějících kontrolu. Nejsem si jistá, zda nadále trvá důvod k nevyplacení náhrady mzdy. 

Nevyplacení náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti

Zaměstnavatel provedl 14. den trvání dočasné pracovní neschopnosti u zaměstnance kontrolu. Zaměstnanec nebyl zastižen, na rozhodnutí o vzniku DPN vystaveném praktickým lékařem nebyly vycházky povoleny. Vzhledem k předchozím neomluveným absencím zaměstnance se zaměstnavatel rozhodl neposkytnout náhradu mzdy z důvodu porušení dodržování léčebného režimu. Zaměstnavatel dodržel všechny postupy - zprávu o kontrole s výzvou ke sdělení důvodu nepřítomnosti vhodil zaměstnanci do poštovní schránky. Zaměstnanec na výzvu nereagoval. Zaměstnavatel zaslal tedy zaměstnanci vyrozumění o nevyplacení náhrady mzdy z výše vedených důvodů, zprávu o kontrole a jejím výsledku zaslal praktickému lékaři a OSSZ. Po obdržení výplatního lístku se začal zaměstnanec ohrazovat, protože údajně měl vycházky povoleny, ale od jiného lékaře. K povolení vycházek údajně došlo 13. den DPN. Zaměstnavatel však žádné oznámení o povolených vycházkách od jiného lékaře neobdržel a na telefonický dotaz na OSSZ mu bylo sděleno, že takové informace nespokytují. Zaměstnavatel nadále trvá na tom, že jeho postup byl správný a náhradu mzdy odmítá vyplatit. Je názor zaměstnavatele správný?

Stravenky pro zaměstnance - vnitřní předpis

Zaměstnavatel s. r. o. poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenek, výše příspěvku činí 55 % hodnoty stravenky při odpracovaných 3 hodinách. Je zaměstnavatel povinen mít toto stanoveno vnitřním předpisem? Zajímá mě především hledisko zákoníku práce - z tohoto pohledu se jedná o právo zaměstnance, a je tedy potřeba mít vnitřní předpis? A co když se zaměstnavatel rozhodne přestat stravenky poskytovat? Pokud by poskytování stanovil vnitřním předpisem, tak by zrušením tohoto předpisu dle zákoníku práce i přesto nadále trvalo právo zaměstnance na poskytování těchto stravenek? Takový vnitřní předpis by pak podléhal případné kontrole Oblastního inspektorátu práce? 

Oprávněnost podmiňování dobou zaměstnání poskytnutí příspěvku z FKSP

Žádám o sdělení, zda lze poskytnutí příspěvků z FKSP zaměstnancům v pracovním poměru a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty, rehabilitace a masáže, popř. i na poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění, podmínit vnitřní směrnicí délkou minimálního trvání pracovního poměru. Např. textem " Příspěvky jsou poskytovány zaměstnancům, pokud jejich pracovní poměr u organizace trvá minimálně 2 roky a následně vždy po dvou letech".

Místo výkonu práce, pravidelné pracoviště - zemědělec

Jaké místo práce a pravidelné pracoviště je možno uvést do pracovní smlouvy zaměstnanci zemědělce? Je možné se odkázat na katastrální území, kde má zemědělec polnosti? A také prosím, jak to bude s cestovními náhradami? Zaměstnanec bude každý den mimo pravidelné pracoviště (sídlo, kancelář). Každý den mu budou muset být počítány cestovní náhrady? Nebo můžeme poskytovat stravenky? 

Cestovné u zaměstnance, který použije auto vlastní nebo vypůjčené

Zaměstnanec naší firmy pojede na pracovní cestu automobilem, který nevlastní, ale má ho od známého bezplatně půjčeno. Můžeme u takového vozidla proplatit zaměstnanci cestovní příkaz? Naše firma zaplatí silniční daň za jednotlivé dny. Plyne nám jako zaměstnavateli nějaká zodpovědnost v případě, že zaměstnanec automobil nabourá? 

Dovolená 2 týdny v celku

Zákoník práce v § 217 uvádí: "Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době." Je správný výklad - viz níže? Pokud zaměstnanec vyžaduje 2 týdny v celku, je zaměstnavatel povinen 2 týdny v celku poskytnout. Pokud zaměstnanec preferuje vybírat dovolenou např. po jednotlivých dnech a zaměstnavatel s tím souhlasí, je to možné a nejedná se ze strany zaměstnavatele o porušení dle § 29 zákona č. 251/2005 o inspekci práce?

Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Naši zaměstnanci fasují osobní ochranné pracovní prostředky.

1) V případě ukončení pracovního poměru jsou dle naší směrnice povinni vrátit OOPP zaměstnavateli. V případě, že zaměstnanec OOPP nevrátí, můžeme mu bez jeho souhlasu se srážkou ze mzdy srazit zůstatkovou cenu OOPP?

2) Jak můžeme zaměstnance postihnout, když OOPP ztratí a musíme mu nafasovat nové? Můžeme taktéž vyčíslit zůstatkovou cenu a srazit ze mzdy? Když zapracujeme do směrnice, že v těchto případech bude zůstatková cena vyčíslena a sražena ze mzdy, zaměstnanec je písemně se směrnicí seznámen, nemusíme už zajišťovat souhlas se srážkou ze mzdy?