Pracovní právo (3000)

Krácení dovolené, pracovní úraz

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem? 

Výkon práce pro účely dovolené

Kde najít právní oporu v tom, že dny, ve kterých zaměstnanec nepracuje z důvodu čerpání dovolené, se pro účely výpočtu nároku na dovolenou považují za výkon práce. Ve všech publikacích a komentářích se píše, že dny čerpání dovolené jsou považovány za dny výkonu práce pro účely dovolené. Nicméně, jaké dny (ne)jsou považovány za výkon práce pro účely dovolené je vypsáno v § 216 odst. 2 zákoníku práce a zde dovolená uvedená není. Vycházeli jsme pak z § 348 zákoníku práce, který uvádí, že za výkon práce je považována doba dovolené, aniž by však ustanovení blíže specifikovalo, pro jaké účely jsou tyto doby (uvedené v § 348 zákoníku práce) považovány za výkon práce. Doteď jsme doby uvedené v § 348 zákoníku práce považovali za výkon práce i pro účely dovolené. Když se však podíváme na písmeno a), tak podle něj se za výkon práce považuje i doba překážek v práci (mimo volna, které bude napracováno a překážek z důvodu nepřiznivých povětrnostních vlivů). Pokud tedy budeme doby z § 348 zákoníku práce považovat za doby výkonu práce pro účely dovolené, znamená to, že se za výkon práce pro účely dovolené považují i překážky v práci na straně zaměstnance, které nutně nemusí být uvedeny v § 199 odst. 2 zákoníku práce (resp. v prováděcím předpisu), kam odkazuje § 216 odst. 2 zákoníku práce. Tyto dva paragrafy by tak byly ve vzájemném rozporu. Můžete nám prosím situaci objasnit?

Zaměstnání společníků ve v. o. s.

Je možné zaměstnat ve v. o. s. (2 společníci) oba společníky? Lze to na základě DPP i klasického pracovního poměru? Jsou tam nějaká úskalí a výjimky? 

Pracovní smlouva a délka pracovní doby

Tuzemská společnost s ručením omezeným zabývajícími se opravami vozidel, má v jarním a podzimním období, kdy probíhá přezouvání vozidel, zvýšený počet zakázek. Chtěli by přijmout zaměstnance na poloviční úvazek, avšak na dobu sezóny by společnosti vyhovovalo, aby pracoval tento pracovník na plný úvazek. Lze takto uzavřít pracovní smlouvu, nebo je třeba sjednat více pracovních smluv - jak tuto situaci správně smluvně ošetřit?

Nárok na dovolenou v případě nemoci

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 1. 1. 2017. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 8 hodin denně 5 dnů v týdnu. Zaměstnanec nastoupil na pracovní neschopnost 23. 1. 2019 a ukončil pracovní neschopnost 31. 5. 2019. Jaký mu vznikl k 11. 11. 2019 nárok na dovolenou?

Vyplácení diet občanům Slovenska

Česká firma bude zaměstnávat cizince - občana SR a pracovní smlouva bude sepsána podle českého práva. Jaké diety by se zaměstnanci vyplácely v případě, že bude mít vystavený formulář A1, určující příslušnost k právním předpisům SR? Jak by měla firma postupovat v případě, že bude odvádět za zaměstnance do SR, ale dojde ke změně a zaměstnanec začne pracovat v ČR a měl by podléhat právním předpisům ČR? Jak by měla firma postupovat, pokud by měla organizační složku v SR, ale zaměstnanci měli pracovní smlouvu v ČR?

Nárok na dovolenou při čerpání rodičovské dovolené a následně druhá mateřská dovolená

Naše zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou po narození prvního dítěte, v jejímž průběhu nastoupila na druhou MD od 22. 6. 2019. Tuto MD bude čerpat do 3. 1. 2020 včetně. Na kolik dnů dovolené bude mít nárok, pokud bezprostředně po ukončení MD dne 3. 1. 2020 si zažádá o čerpání celé řádné dovolené ? Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům roční dovolenou v délce 25 PD. Čerpáním MD od 22. 6. 19 do 31. 12. 2019 ( tj. 137 pracovních dnů včetně svátků, které připadají na prac.dny), zaměstnankyně splní podmínku odpracování víc než 60 směn a pokud si požádá o bezprostřední čerpání dovolené od 4.1.2020 bude mít nárok na celých nekrácených 25 prac.dnů dovolené ? Dny MD jsou považovány pro účely dovolené jako odpracované, nemá na délku nároku vliv předchozí čerpání rodičovské dovolené u prvního dítěte (tj. v r. 2019 od 1. 1. do 21. 6.)? Pokud by měla nárok na celých nekrácených 25 prac.dnů, po ukončení 2 MD dne 3. 1. 2020 by tuto dovolenou čerpala od 4. 1. 2020 do 7. 2. 2020 (pátek), čímž by za období 1. 1. 2020 - 7. 2. 2020 měla odpracovaných 28 směn - vznikl by jí za tuto dobu nárok na 1/12 (2dny) dovolené za r. 2020 (čímž by dovolenou ve skutečnosti čerpala až do 11. 2. 2020, tj. 4. 1.-11. 2. celkem 27 prac dnů)?

Ukončení podnikání - převod živnosti

Fyzická osoba podniká na základě živnostenského listu, předmětem podnikání jsou stolařské práce, provozovna je vybavena dřevoobrábějícími stroji, několik zaměstnanců, skladové zásoby, stabilní dodavatelsko-odběratelské vztahy. Podnikatel z důvodů stáří končí podnikatelskou činnost. Zájem projevila další osoba, která chce celou živnost „odkoupit“. Jaký způsob by byl nejvhodnější a v případě změny podnikatele, budou mít zaměstnanci nárok na odstupné, i když je nový vlastník zaměstná? Jaká kriteria bude muset nový vlastník splňovat?

Náhradní volno

Na 2. 12. 2019 plánuje zaměstnavatel opravu odsávání a musí uzavřít provozovnu, zaměstnanci v ten den nebudou moci vykovávat svou práci. Může zaměstnavatel nařídit zaměstnancům, aby šli do práce 7. 12. 2019 a 2. 12. 2019 zůstali doma (čerpali volno, které by si napracovali 7. 12. 2019)? 

Životní připojištění

Poskytovatel životního a penzijního připojištění doporučuje velice výhodný vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Prodává svůj produkt, ale otázkou je, zda není mimo zákonný rámec. Předkládá zpracovaný model, kdy zaměstnanec uzavře DPP na 4 hodiny měsíčně za 500,- Kč hrubého a k tomu vyplácí maximum životního pojištění 4 166 Kč měsíčního příspěvku. Děkujeme