JUDr. Marie Salačová (285)

Cestovní náhrady

Zaměstnanec jede služebním autem na pracovní cestu v délce jeho pracovní doby (např. Ostrava - Brno) a dostane ten den stravenku ve výši 95 Kč po předchozí dohodě se zaměstnavatelem. Z toho důvodu mu zaměstnavatel nevyplácí stravné jako cestovní náhradu. Je to takto v souladu se zákonem? 

Cestovné a určení začátku nástupu na služební cestu

U nového zaměstnance řešíme proplácení cestovních náhrad u jeho soukromého automobilu za účelem služebních cest pro zaměstnavatele. Naše společnost s. r. o. má sídlo a pravidelné pracoviště v jedné obci, kterou má i zaměstnanec uvedenou v pracovní smlouvě jako pravidelné pracoviště. Naše společnost s. r. o. chce tohoto zaměstnance vysílat na služební cestu, ale z jeho bydliště, jelikož místo - obec určení na služební cestu je pochopitelně blízko jeho bydlišti. Jak tuto situaci vyřešit dle zákoníku práce správně, aby z hlediska daňové uznatelnosti výpočtu cestovních náhrad bylo vše v pořádku?

Čtyřměsíční pracovní cesta

Je možné poslat zaměstnance (zaměstnavatel je s. r. o.) na 4 měsíce do Španělska na pracovní cestu? Bude si tam pronajímat byt a pracovat z domova. Je možné mu klasicky vyplácet diety a náhradu ubytování v prokázané výši?

Proplacení stravného

Je možné dočasně přidělenému zaměstnanci k uživateli, který má svoje vlastní stravovací zařízení, proplatit ve mzdě jako nezdanitelný příjem hodnotu 55 % benefitní poukázky, kterou dostávají kmenoví zaměstnanci uživatele, a to v rámci zachování srovnatelných podmínek?

Přerušení cesty při jízdě služebním autem

Zaměstnanec jede služebním autem na pracovní cestu do Prahy a přitom chce cestou zpět navštívit syna, který bydlí při trase cesty. Jak lze postupovat, aby byl postup v souladu se zákoníkem práce? Předpoklad je, že by zaměstnanec přerušil cestu, ale ve kterém okamžiku? Může přerušit až příjezdem do bydliště syna a ukončit přerušení odjezdem z bydliště? K tomu, aby se dostal do synova bydliště, musí zaměstnanec odbočit z dálnice, po které normálně jede a ujet dalších cca 5 km. Jak tuto část cesty vykázat a zohlednit skutečnost, že vlastně spotřebovává PHM pro soukromý účel? A po dobu cesty do synova bydliště, tedy do místa přerušení, by mu také běžel nárok na stravné. Prosím o radu, jak správně v popsaném případě postupovat. Dle jednoho z výkladů je nutné přerušit cestu již po ukončení pracovního výkonu - jak potom vyřešit tu část cesty, kdy zaměstnanec jede služebním autem „soukromě“? 

Souběh příspěvku na stravování a stravného při pracovní cestě

Naši zaměstnanci jezdí na montáže a jsou jim vypláceny v souladu se zákonem cestovní náhrady. Stává se i to, že před odjezdem na montáž odpracují na svém pracovišti více jak tři hodiny. Lze v tomto případě poskytnout příspěvek na stravování dle § 24 písm. j) odst. 4 zákona o daních z příjmů a následně stravné ve výši dle délky trvání pracovní cesty?

Cestovní náhrady

Jsme společnost, která se zabývá síťovým marketingem, a občas pořádá pro své členy ,kteří nejsou zaměstnanci ale fakturují služby na základě mandátní smlouvy, semináře v zahraničí. Je možné podle nějaké směrnice platné v ČR vyplácet členům diety a cestovní náhrady třeba i v nějaké paušální častce a zároveň si je uplatnit do daňových nákladů? Podle směrnic Slovenské republiky, která řeší podobný případ existuje směrnice č. 1/2014 o poskýtování cestovních náhrad při tuzemských a zahraničních pracovních cestách a podle článku 4 je možné podpořit "lídrov a ich marketingové služby". Takovou směrnici jsem v ČR nenašla.

Cestovní náhrady - zaměstnanec

Zaměstnanec jede na zahraniční pracovní cestu. Cesta z Prahy (místo pracoviště) na hranice trvá cca 1,5 hod. Např. vyrazí v 9:30 hod. z Prahy, hranice CZ/SRN překročí v 11:00 hod., dále pokračuje na místo určení. Vrací se následující den. V 16:30 hod. odjíždí z Dusseldorfu, v 00:15 h je na hranicích SRN/CZ a v 1:30 přijíždí do Prahy. Jak správně postupovat při výpočtu úhrady stravného? Hodiny, které zaměstnanec strávil na cestě na hranice v rámci ČR, se započítávají do hodin strávených v zahraničí? Nebo se vychází z tuzemských sazeb, a jelikož nepřekročila doba cesty v ČR 5 hod., tak nemá právo na nic? Jak přesně postupovat (v rámci výše uvedené cesty) při výpočtu stravného a přesné určení, kdy, proč a na co má zaměstnanec nárok?

Cestovní náhrady - jednatel s. r. o.

Jednatel s. r. o. je starobní důchodce a nepobírá žádnou mzdu ani odměnu ze společnosti. Může mu s. r. o. uhradit náklady spojené s účastí na veletrhu v zahraničí, kde se zúčastní s ostatními zaměstnanci jako tlumočník (myslím tím stravné, kapesné, ubytování ..)? Budou tyto náklady pro s. r. o daňově uznatelné? 

Zaměstnanec - stravné

Dotaz se týká zaměstnance v podnikatelské sféře. Začátek pracovní cesty - Brno 3:30 hod., příjezd do Prahy na letiště v 7:00 a odlet do Amsterdamu. Ještě ten samý den přílet z Amsterdamu v 19:45 hod. do Prahy, příjezd do Brna v 1:00 hod následujícího dne. Ráno a v noci jel z Brna do Prahy a zpět dohromady 7 hodin. Dle zákoníku práce lze slučovat dva dny, pokud je to dvoudenní pracovní cesta a je to výhodnější pro zaměstnance, ale nevím, zda to můžu aplikovat i u zahraničního cestovního příkazu.