Jsme s. r. o., v letošním roce jsme vybudovali kanalizační přípojku a budeme ji letos prodávat VaK. Náš soused-firma s. r. o. nám na vybudování této přípojky přispěla částkou 100 000 Kč (vyfakturováno). Jak máme o této částce účtovat?

V únoru 2020 bylo podáno řádné přiznání k DPPO za rok 2019. V březnu 2020 ještě poplatník obdržel doklad časově a věcně patřící do roku 2019. Může ještě poplatník otevřít účetnictví 2019, doúčtovat tento doklad? Do konce března 2020 podat opravné přiznání k DPPO za rok 2019 včetně opravené závěrky?

Pokud má s. r. o. úvěr od banky ve výši 600 000 Kč k 1. 1. 2019, dále kontokorent se zůstatkem k 31. 12. 2019 -316 000 Kč, úroky zaplacené za rok 2019 činí 91 000 Kč a vlastní kapitál činí k 31. 12. 2019 -1 646 000 Kč, jsou úroky z úvěru daňově uznatelné, když banka není spojenou osobou? 

Firma nakupuje poradenské služby od dodavatele z VB, který má GB VAT. Dosud z těchto nákupů nesrážela žádnou daň, pouze podávala Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí podle ustanovení § 38da zákona o daních z příjmů, jakožto nakoupené služby podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, přičemž nebyla prováděna žádná srážka daně, srážková daň byla nulová. Jak se má postupovat u faktur za nákup těchto služeb z Velké Británie od 1. 2. 2020, má se provádět nějaké zajištění daně nebo srážet nějaká srážková daň nebo postupovat jako dosud a nic nezajišťovat ani nesrážet? A jak podávat Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí dle § 38da zákona o daních z příjmů?

Tuzemská společnost s ručením omezených poskytla své spřízněné společnosti úročenou zápůjčku. Nyní se rozhodla tuto zápůjčku včetně úroků prominout. Jistinu odepíše nedaňově na účet 546. Výnosové úroky 662, které společnost v předchozích letech zdanila, je možné odepsat daňově?

Česká firma, plátce DPH, si nechala vyrobit formy na hliníkové profily u tureckého dodavatele. Formy zůstanou v Turecku a dodávány do Česka budou jen výrobky z nich. Turecký dodavatel českému odběrateli formy vyfakturoval, cena jednotlivých forem je různá, některé převýší 40 000 Kč. Česká firma chce formy zařadit do majetku a začít je odpisovat dle životnosti. Je to takto možné, když zůstávají u výrobce?

V roce 2019 nám byla přiznána dotace na projekt oper. program zaměstnanost od mpsv z rozpočtu EU (metoda Ex-ante) částečně na pořízení majetku a částečně na mzdy nově přijatých zaměstnanců. Jedná se o fyzickou osobu,vedeme daňovou evidenci. V listopadu 2019 nám přišla na účet 1. zálohová platba,která zahrnuje jednak částečnou platbu na pořízení majetku,ale také částku na mzdy zaměstnanců. Zaměstnance budeme přijímat do pracovního poměru dle plánu realizace v průběhu měsíce března 2020. Můžeme celou částku přijaté zálohy dát do příjmů neovlivňujících základ daně, nebo má být částka připadající na mzdy pro budoucí pracovníky zahrnuta do příjmů ovlivňující základ daně? 

Budu poprvé podávat za své s. r. o. přiznání pomocí aplikace EPO. S. r. o. v roce 2019 nevykonávala žádnou činnost, uvedu tedy výsledek hospodaření a ostatní řádky nulové a dále - jak přiložit rozvahu a výsledovku a přílohu k účetní závěrce? Musím tyto tři dokumenty připojit k přiznání již přímo v aplikaci EPO? Dám je v EPU např. ve formátu xlm či PDF do jiné přílohy - tam je nahraju a následně soubor celý uložím k odeslání do datové schránky a tento soubor xml včetně těch příloh odešlu datovou schránkou mému místě příslušnému úřadu? Je tento postup zpracování a zaslání přiznání k dani z příjmů PO správný? Nebo přiznání k DPPO zpracuji v EPU a dále datovou schránkou odešlu soubor XLM s přiznáním + zvlášť přiložím další přílohy (rozvahu, výsledovku, přílohu)? Je povinné odeslat na FÚ s přiznáním i rozvahu, výsledovku a přílohu k účetní závěrce? Nikde v zákoně o daních z příjmů jsem se toto nedočetl, ale slyšel jsem, že se tyto dokumenty mají poslat také. 

S. r. o. staví novou budovu, ve které bude sídlit a kde budou mít její zaměstnanci také své pracoviště. Nebude sloužit k pronájmu, firma neposkytuje plnění osvobozená od DPH. Součástí bude i horolezecká stěna pro relaxaci a pro sportovní vyžití svých zaměstnanců. Dnes se podobné vybavení pracovišť stává v řadě firem běžnou součástí pracovního života zaměstnanců v rámci toho, jak si udržet zaměstnance. Ti za tuto aktivitu nic nehradí, stěnu budou moci využívat zdarma. Stejně tak firma neprovozuje žádné sportovní aktivity v rámci svého podnikání, stěnu nepronajímá nikomu jinému a ani ji nebude úplatně zpřístupňovat veřejnosti. Zaměstnanci nemají v náplni práce nic, co by odůvodňovalo použití horolezecké stěny v souvislosti s jejich náplní práce, při výkonu jejich povolání není nutná žádná specifická fyzická zdatnost. Dotaz zní, jak postupovat z pohledu daně z příjmů právnických osob a DPH při pořizování budovy a v souvislosti s její vstupní cenou? 1. Horolezecká stěna včetně úchytů je integrovanou součástí budovy, bude tedy součástí její vstupní ceny na účtu 042. Stěna neslouží žádným způsobem k podnikání firmy, slouží pouze pro relaxaci zaměstnanců, bude nutné krátit daňové odpisy budovy z tohoto titulu? 2. Bude nutné poměrně krátit odpočet DPH na vstupu z části odpovídající hodnotě stěny (byť je to v rámci stavebních prací podléhajících přenesené DPH)?

Firma A uzavřela pojištění majetku a společně se v této pojistné smlouvě pojistily i dvě další firmy. Je možné tuto pojistku zaúčtovat v jedné firmě a přeúčtovat poměrnou část výšši pojistky dalším dvou firmám? Může to takto být a současně se bude jednat o náklad obou společností? Je to takto možné proúčtovat zhlediska daně z příjmů, aby pojistné bylo ve všech firmám jako uznatelný daňový náklad?