Naše firma se domluvila s dodavatelem stravenek na bezplatném poskytnutí kupónů na nákup zdravotních potřeb, kulturních akcí. Mělo by to probíhat formou daru, tzn. ročně od nich dostaneme poukázky ve výši cca 15 000 Kč. Jak má poskytnutí vypadat (mají nám to prodat třeba za 1 Kč, má to být zdarma na základě nějaké smlouvy)? Kam budeme my jako obdarovaný tyto kupóny účtovat? Jak to bude při hodnotě cca 1 Kč a jak by to bylo, kdybychom poukázky dostali úplně zdarma. Zahrnujeme to do daňového přiznání (DPH, darovací, DPPO)?

Poplatník je příjemcem příslibu investiční pobídky a bude uplatňovat nárok na slevu na dani podle § 35b zákona o daních z příjmů (dále ZDP). Jednou z podmínek uplatnění nároku na slevu je i dodržení podmínky uvedené v § 35a odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP, tj. že poplatník uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné míře položky odčitatelné od základu daně podle § 34 ZDP. Podle § 34 odst. 4 ZDP je odčitatelnou položkou od základu daně i odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Poplatník si zdaleka není jistý, zda jeho aktivity v oblasti vývoje by mohly splňovat podmínky pro uplatnění odčitatelné položky od základu daně. Musí poplatník v případě, že bude uplatňovat výše uvedenou slevu na dani, řešit (pravděpodobně nákladně, neboť mu to bude muset udělat nějaká poradenská společnost a v případě neexistence příslibu investiční pobídky by tuto skutečnost vůbec neřešil) nutnost uplatnění i této odčitatelné položky? Jaká jsou daňová rizika, pokud tak neučiní?

V roce 2014 zaplatila naše firma zálohu polské firmě v částce 227 000 Kč, přes veškeré soudní tahanice jsme soudní jednání vzdali, neboť nám bylo řečeno, že by soudní výlohy byly dražší než výše jmenovaná částka. Chtěla bych tuto částku odepsat do nákladů, váhám s tím, zda je, nebo není daňově uznatelná? 

Společnost s r. o. vlastní (vykácený) lesní pozemek. Rozhodla se ho zalesnit. Nakoupila stromečky za 30 000 Kč, zaplatila za výsadbu stromečků a za stavbu oplocenek 72 000 Kč. Dále v průběhu roku zaplatila za vyžínání pozemku 25 000 Kč. Jak správně účtovat (dle kterých ustanovení zákona) nákup stromků, výsadbu, stavbu oplocenek a vyžínání?

Můj dotaz se týká správné daňové nabývací ceny pozemku při jeho prodeji. V prosinci 2007 byla založena akciová společnost DD a.s. Základní kapitál společnosti činil 15 mil. Kč. Zakladatelé tento základní kapitál splatili nepeněžitým vkladem pozemků, jejichž hodnota byla ke dni založení společnosti stanovena znaleckým posudkem na 15 mil. Kč. Tito zakladatelé pořídili dané pozemky na základě kupní smlouvy v srpnu 2007 za kupní cenu 600 000 Kč. V červenci 2008 prodali zakladatelé veškeré své akcie společnosti AB s.r.o., jež se stala mateřskou společností společnosti DD a.s. V roce 2017 zanikla společnost DD a.s. sloučením se svou mateřskou společností AB s.r.o.. Nástupnickou společností se stala společnost AB s.r.o., na kterou přešel veškerý majetek společnosti DD a.s. včetně daných pozemků. V roce 2019 společnost AB s.r.o. dané pozemky prodala za 30 mil. Kč. Jakou daňovou nabývací cenu může společnost AB s.r.o. uplatnit v roce 2019 do daňových výdajů oproti výnosům z prodeje pozemků? 

Jsme s.r.o., plátci DPH. Dne 10. 12. 2019 zaměstnanec havaroval se služebním vozidlem, oprava vozidla byla dokončena 3.1.2020 a pojistné plnění od pojišťovny proběhlo 8.1.2020. Patří tato oprava do nákladů roku 2019 nebo 2020? Je spoluúčast z pojištění (rozdíl mezi plněním od pojišťovny a celkovou cenou opravy) daňově uznatelné?

Společnost s. r. o. by ráda vytvořila směrnici k časovému rozlišování nákladů a výnosů. Jak konkrétně stanovit položku významnosti, od které by časové rozlišování bylo nutné provádět? Vím, že "Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi." Ale jak jí stanovit konkrétně? Je nějaký doporučený, obvyklý výpočet – např. % (jaké?) z aktiv? Pokud na základě směrnice společnost časově nerozlišuje nevýznamné položky není tento postup napadnutelný případnou kontrolou z finančního úřadu?

Společnost A poskytla společosti B zápůjčku. Společnost B ji neuhradila a společnost A zaúčtovala v roce 2018 smluvní úroky a smluvní pokutu. Zápůjčka byla zajišťena směnkou, kde nominální hodnota směnky (jistina) zahrnuje i tyto úroky a smluvní pokutu. Soud rozhodl ve prospěch společnosti A. Zaniká tímto pro účetní a daňové účely úrok a smluvní pokuta z původní zápůjčky a stanou se součástí jistiny na směnce? Je to důležité zejména proto, že smluvní pokuta a úroky byly v minulosti zaúčtovány do výnosů a smluvní pokuta jako neuhrazená byla vyloučena v daňovém přiznání ze základu daně. Pokud společnost B směnku v budoucnu uhradí, bude podléhat smluvní pokuta ze zápůjčky dodanění daní z příjmu, nebo ji lze považovat nově jako jistinu u směnky? Lze popřípadě v účetnictví přeúčtovat pohledávku z úroku a smluvní pokuty na pohledávku z jistiny?

Jak vyřešit účetní závěrku a daňové dopady firmy s. r. o. V inventuře účtů 2018 je účet 479 (dlouhodobý závazek) v poměrně významné hodnotě (cca 33 % obratu firmy), avšak nedoložený konkrétní smlouvou apod. Od předchozího zpracovatele účetnictví (do účetního roku 2018) máme informace, že  s. r. o. vznikla převzetím podnikání od fyzické osoby OSVČ a účet 479 byl vyrovnávací účet té doby – podrobnosti k tomu nejsou, tuto hodnotu jsme převzali. Od jednatele i společníka (v jedné osobě) společnosti jsme dostali odpověď, že podnikání osvč přešlo na  s. r. o. v roce 2000 a tehdy vznikl u sro závazek za nabytý obchodní majetek, za který zřejmě nebylo zaplaceno. Ovšem tehdejší dokument (smlouvu nebo jiný podklad) firma nemá (otázkou je, zda k tomu písemná smlouva tehdy byla). Na obchodním rejstříku je zveřejněná závěrka z roku 2009, kde na účtě dlouhodobých závazků je právě tato částka, což tvrzení jednatele a společníka dokladá. Jak se s tím má firma správně vypořádat? A) Možnost, že bude evidovat stále na účtě 479 tento závazek - možná není správný, jelikož jednatel toto bere jako uzavřenou věc a v podstatě neví, že by tam měl nějaký dluh. B) Vyžádat si prohlášení jednatele a společníka, že nikomu k 31. 12. 2019 takovou částku  s. r. o. nedluží, že taková částka v rozvaze nemá být, protože zkresluje aktuální stav firmy. Jak bychom měli správně účtovat. Bylo by správně účtovat odpis rozvahově přes jiný výsledek hospodaření zápisem MD 479/DAL 426 bez vlivu na daň z příjmů? Případně jak účtovat jinak?

Společnost s. r. o. dostala přijatou fakturu od regionální hospodářské komory Brno, kde není členem, v textu stojí za účast na podnikatelském setkání, je možné zaúčtovat to jako daňově uznatelný náklad, nebo ne?