Pokud výzkumná organizace uhradí členský poplatek za svého zaměstnance v IUSSP (International union for the scientific study of population) - Mezinárodní unii pro vědecký výzkum populace, a tento zaměstnanec je zde registrován, jako zaměstnanec této výzkumné organizace, je tento poplatek daňově uznatelným nákladem?

Spolek, který byl založený za účelem (mimo jiné) zkvalitnění infrastruktury a dokončení komunikací v obci, dostane darem od členů spolku - fyzických osob - pozemky, na kterých zbuduje příjezdovou cestu. Prostředky dostane částečně od členů spolku a částečně z dotace. Vybudovanou komunikaci (příjezdovou cestu) pak daruje nebo prodá za symbolickou cenu (např. 1 Kč) městu. Jaké budou daňové dopady této transakce? Bude dar pozemku spolku předmětem daně z příjmů? A příspěvky na její vybudování? Nebo by bylo lepší, aby spolek pozemek za symbolickou cenu koupil? 

Jsme a. s., plátci DPH. Prodáváme zboží, které zákazníkům dodáváme na dřevěných paletách. Tyto dřevěné palety nám zákazník někdy bezplatně vrátí, někdy nevrátí, nicméně cena této palety je zakalkulovaná v prodaném zboží. Na vystavenou fakturu píšeme vždy kromě zboží také počet kusů palet, které byly součástí dodávky, ale uvádíme na fakturu - dodací list sazbu 0 Kč, protože tuto informaci na fakturu-dodací list uvádíme pouze pro naši skladovou evidenci, abychom věděli, kolik palet máme k dispozici na skladě. Zboží se bez palety nedá dodat. Je to takhle v pořádku? Já v tomto případě nevidím problém, že to takto uvádíme s 0 Kč sazbou, ale pro jistotu se ptám i na Váš názor. 

Společnost s r. o. nakoupila mražené ovoce a snažila se ho v průběhu 1 roka prodat. Bohužel neprodalo se vše a ovoci prošla doba použitelnosti. Jakým způsobem odepsat prošlé ovoce? Jsou nějaké zákonné požadavky, jak by měl doklad vypadat - náležitosti? Bude se jednat o daňový nebo o nedaňový náklad? 

Naše s. r. o. vysílá své zaměstnance na montáže po ČR i do zahraničí. Spolucestujícími jsou často také živnostníci, se kterými máme uzavřenou Kooperační smlouvu (ve smlouvě doposud nemáme uvedeno žádné ujednání o hrazení ubytování v zahraničí). Za jakých podmínek a zda vůbec ubytování anebo i snídaně pro živnostníky můžeme zahrnout do daňově uznatelných nákladů?

Firma vykupuje použité zboží od fyzických osob. Před obdržením zboží zaplatila fyzické osobě předem na účet. Fyzická osoba zboží nedodala. Firma na ni podala trestné oznámení. Může firma tuto platbu dostat do daňově znatelných nákladů - případně za jaké podmínky? Je na to to obdobné ustanovení jako u krádeže? (Bude muset firma pro daňovou uznatelnost disponovat potvrzením, že pachatel je neznámý, případně daňová uznatelnost půjde jen do výše obdržené náhrady za škodu?)

V loňském roce si naše s. r. o. pronajímala od společnosti poskytující pronájem kontejnerů mobilní kontejnery za účelem skladování. Smlouva o pronájmu byla ukončena k 31. 12. 2018. Následně bylo rozhodnuto vedením naším společnosti, že kontejnery, které jsme si pronajímali, zakoupíme do majetku společnosti. Zakoupili jsme kontejnery dne 2. 1. 2019. Musíme provést test dle § 24 odst. 5, aby pro naši společnost bylo nájemné daňově účinným, i když se při sjednávání nájemní smlouvy nepředpokládalo, že po ukončení nájmu tyto kontejnery zakoupíme? 

1) Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, eviduje pohledávky za dlužníkem (s. r. o.), který byl nejprve v úpadku, poté byl konkurz zrušen z důvodu nedostatečného majetku. Fyzická osoba se nepřihlásila o svou pohledávku. Mohu vyřadit pohledávku z evidence s poukazem na § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 zákona o daních z příjmů: „...za dlužníkem, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízeno", popř. bod 4  „... který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce..."? Nejprve je právnická osoba v úpadku, tedy mohu vyřadit pohledávku bez nutnosti dodanění při ukončení činnosti atd., poté následuje konkurz a ukončení konkurzu s výše uvedeným výsledkem a tam již je podmínka přihlášení pohledávky u insolvenčního soudu. Který odstavec je závazný, kterým se mohu řídit?

2) Mohu také vyřadit pohledávky za právnickou osobou, která byla zrušena s likvidací?

3) Pokud FO eviduje pohledávky po splatnosti u dlužníka, který zatím nesplňuje žádný důvod uvedený v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů, ale ví, že dlužník je neuhradí, může FO tyto pohledávky vyřadit z daňové evidence a v daňovém přiznání o tyto pohledávky zvýšit základ daně z příjmu? Protože dohledat výdaje související s pohledávkou, o které by se musel zvýšit základ daně z příjmu, je už nemožné.

Nyní jsem zjistila, že jsem omylem nezaúčtovala výpis za prosinec 2018. Jakým způsobem lze opravit daňové přiznání právnických osob? Je možné zaúčtovat výpis a poté podat dodatečné DPPO včetně správných příloh? 

Pokud firma obdrží např. 30. 4. 2019 výzvu (Výměr od FÚ) k úhradě nedoplatku daně nebo pojistného za rok 2018, kde jsou vyúčtovány i úroky z prodlení, a je to za rok 2018, bude úrok proúčtován až v roce 2019, kdy jsme obdrželi Výměr, nebo Výzvu? Samozřejmě je úrok z prodlení nedaňový náklad, ale jde mi o to, jestli to má být ještě v roce 2018 jako předpis úroku z prodlení MD 545 /D 336, nebo až při obdržení výměru, tedy v r. 2019?