Tuzemská společnost s ručením omezeným poskytovala služby společnosti, která je nyní v konkurzu. Pohledávky vzniklé před insolvencí řádně přihlásila do insolvenčního řízení. Po prohlášení konkursu nadále se společností spolupracuje a vznikají vzájemné pohledávky a závazky. Je možno provést zápočet vzájemných pohledávek a závazků?

Kam správně účtovat nákup respirátorů a antigenních testů? děkuji Část respirátorů a antigenních testů je určená pro zaměstnance a část pro návštěvy. 

Společnost s. r. o. za rok 2020 vygenerovala zisk. Zatím nemá společnost ještě hotovou a schválenou účetní závěrku za rok 2020, ale společník chce již nyní čerpat částečně zisk před schválením účetní závěrky (ve společnosti je nerozdělený zisk z minulých let, který by toto čerpání pokryl) a po schválení účetní závěrky ještě zbytek. Je to možné? Za jakých podmínek? Kdy by byl odvod srážkové daně?

Setkávám se s pojmem průměrný přepočtený počet zaměstnanců v níže zmíněných "oblastech" (body 1 až 3). Nejsem jistý, podle jaké metodiky mám vypočítávat hodnotu do přílohy k DPPO a pro účely účetnictví - příloha a kategorie ÚJ. Je tato metodika totožná jako v bodě 3 nebo je určena jiným způsobem? Firma má jednatele, prokuristu i hodně dohod (DPČ a DPP) mimo pracovní poměr. Promítnou se tyto úvazky do počtu zaměstnanců z níže zmíněných bodů 1) + 2)?

1) V přiznání k dani z příjmu v příloze "K Vybrané ukazatele hospodaření" je kolonka "Průměrný přepočtený počet zaměstnanců" - dává se zaokrouhleně.

2) Pro účely účetnictví se průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců potřebuje vyplňovat do přílohy v účetní závěrce nebo pro určení velikosti účetní jednotky jako jedno kritérium (mikro, malá atd.).

3) Další průměrný přepočtený počet zaměstnanců je zakotven § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb. - tato metodika je z mé zkušenosti právě tou, kterou udávají mzdové softwary (bývá to i v sestavě ohlášení povinného podílu osob se zdravotním postižením). V této metodice se nepočítá se zaměstnanci na DPP, DPČ nebo smlouvou u výkonu funkce (jednatel, prokurista). Nevím, zda číslo z tohoto bodu 3 můžu brát i do bodů 1 a 2)?

Právnická osoba s. r. o. vlivem poklesu tržeb nezaplatila všechny odvody za zaměstnance a za firmu. Do konce ledna 2021 vyplatila zaměstnancům všechny závazky (čisté mzdy) z roku 2020, vůči zaměstnancům má tedy vše vyrovnané. K 31. 1. 2021 firma nezaplatila sociální pojištění za 11/2020, 12/2020, odvody některým zdravotním pojišťovnám, neposlala exekutorům některé splátky za zaměstnance. Jak je to v tomto případě s uznatelností daňových nákladů, zůstávají veškeré mzdy a odvody daňovým nákladem? Pokud ne, projeví se tato situace v účetnictví nebo pouze v daňovém přiznání se nezaplacené částky odečtou z daňových výdajů a na kterém řádku daňového přiznání?

Fitness centrum prodalo členství na 24 měsíců na splátky. Poměrově jde do výnosů 24 měsíců. Např. prodej členství v roce 2018, jde do výnosů 2018-2020. Po ukončení členství v roce 2021 se zjistilo, že členka již 12 měsíců splátky nehradila z důvodu nemoci a nebude moci pokračovat. Vystaví se dobropis v roce 2021 a může se těchto 12 splátek odečíst z účtu 602 v roce 2021, když výnos na tomto účtu figuroval v letech 2018-2020? 

Firma staví halu a řeší několik přípojek - vodovodní, kanalizační, plynovou a elektrickou. Má se správně jednat pro účely evidence majetkových karet v účetnictví a daních o 4 samostatné stavby, nebo je možné evidovat dohromady? (předpokládám, že by se mělo evidovat vše zvlášť). Dále pak bude řešit moment zařazení a začátek odepisování těchto přípojek. Má se zařadit v okamžiku faktického dokončení přípojky a použití např. elektřiny z této přípojky. Nebo se má zařadit přípojka až v době kolaudace (užívání) hlavní budovy(haly), ke které je určena?

Firma před 10 roky zařadila stavbu haly a betonové plochy kolem dohromady jako jeden majetek - hala. Betonová plocha slouží k parkování zákazníků nebo logistice - příjezd a vykládka kamionu apod. Pokud chápu správně, tak mělo být správně tehdy zařazeno na 2 oddělené majetky a to na základě znaleckého posudku (pokud byla smlouva na celkové náklady výstavby dohromady). Nyní plánuje společnost část majetku odštěpit na jinou společnost a pro tyto účely by chtěla dát evidenci do pořádku. Karta tohoto společného majetku je řekněme v brutto hodnotě 10 mil. Kč, zůstatková účetní cena je 7mil., daňová 8 mil. Kč. Jak postupovat v případě rozdělení majetku? Napadá nás oslovit znalce nebo odhadce? Na základě jeho posudku a výsledné ceny na tyto jednotlivé dva majetky rozdělit cenu, tak aby brutto hodnota nových 2 majetků v součtu byla přesně na 10 mil. Kč a účetní a daňové odpisy poměrově rozdělit. Tzn. např. pokud by znalec odhadl cenu haly na 10 mil a betonové plochy na 2 mil. Kč, tak by brutto hodnota nových majetku byla v poměru 5:1, a tedy 8,333 mil. a 1,666 mil. Daňové i účetní odpisy by se poměrově přepočítali. Je takové řešení správné? Jde nám primárně o daňový pohled, aby nemohly být napadeny daňové odpisy.

V dubnu v roce 2018 rozhodla společnost (majoritní akcionář) o nuceném přechodu ostatních účastnických cenných papírů na tohoto hlavního akcionáře. Ostatním vlastníkům vzniklo právo na zaplacení protiplnění za předání jejich akcií společnosti. Přechod akcií na majoritního akcionáře společnost zaúčtovala: MD 043 / DAL 379 a dále pak MD 061 / DAL 043 v částce 3 000 000 Kč V roce 2020 uplynulo 30 měsíců od vzniku závazku. Nyní zbývá 700 000 Kč na účtu DAL 379 - ostatní závazky (jde o zbylé vlastníky, kteří se už o protiplnění nepřihlásili). V dubnu v roce 2021 uplyne 36 měsíců tříleté promlčecí lhůty. Jsme povinni v daňovém přiznání právnických osob za rok 2020 dodanit polhůtní závazky? Jde vůbec o polhůtní závazek? Musíme je v roce 2021 odepsat na účet 648, tedy v době, kdy uplyne tříletá promlčecí lhůta podle občanského zákoníku? Závazek nezanikne, pouze se promlčí. Vzniká tedy povinnost závazek odepsat do výnosů a dodanit?

Jak zaúčtovat úhradu ve výši 500 000 Kč za převzetí zákaznické základny lékárny a jak je to s daňovou uznatelností? Nabyvatel - s. r. o. - na základě kupní smlouvy odkupuje zásoby a vybavení od původního provozovatele - s. r. o. Obě zúčastněné strany jsou plátcem DPH. Nabyvatel se v kupní smlouvě dále zavázal zaplatit původnímu provozovateli částku 500 000 Kč za převzetí zákaznické základny. Zákaznickou základnou jsou myšleni zákazníci „z ulice“, kteří jsou zvyklí nakupovat v lékárně a také zdravotnická zařízení, která zde odebírají materiál. Tato cena je stanovena v kupní smlouvě a vztahuje se pouze za postoupení zákaznické sítě. Vybavení a zásoby v této částce nejsou zahrnuty.