Projektový návrh na opravy budovy realizovaných v příštím roce

Společnost s. r. o. zaplatila v letošním roce za projektový návrh na opravy budovy, ve které podniká, částku 39 000 Kč. Opravy se ale budou provádět až v příštím roce. Lze částku 39 000 Kč dát do nákladů již letos, nebo až v příštím roce, kdy se budou opravy provádět? 

Postoupení pohledávky

Společnost s r. o. poskytla v roce 2018 zápůjčku jiné s. r. o., kterou z důvodu neuhrazení chce v roce 2019 postoupit postupníkovi. Musí s. r. o. zaúčtovat v roce 2018 do zdanitelných výnosů úrok ze zápůjčky? Pohledávka bude postoupena v roce 2019 za nominální cenu. Budou případné úroky v roce 2019 při postoupení pohledávky nedaňovým nákladem? Musí se zaúčtovat jako daňový výnos i poměrná část úroku za rok 2019 do doby postoupení? Jaké předkontace se použijí při postoupení pohledávky?

Výdaje spojené s nájmy od fyzické osoby-občana

Pronajímáme si prodejní prostory od fyzické osoby-občana na základě smlouvy o nájmu. S tím vznikají náklady na energie - elektřina, vodné, stočné. Tato fyzická osoba nám předkládá faktury od elektřiny a vody účtované na jeho jméno. Celá faktura za tyto energie se beze zbytku týká našeho prodejního prostoru. Dá se to takto uplatnit do našeho účetnictví, když tam není napsána naše firma? Jako občan neprovádí žádné fakturace.

Paušální výdaje na dopravu u s. r. o.

Společnost s r. o. vlastní vozidlo, které je zahrnuto v obchodním majetku a je využíváno pouze pro ekonomickou činnost. Vozidlo ale používá jednatel, který nemá uzavřenou smlouvu o výkonu funkce. Lze u tohoto vozidla uplatnit paušální výdaj?

Proplacená spoluúčast

Zaměstnanec měl v areálu společnosti, kde pracuje zaparkované své vlastní - soukromé vozidlo, které bylo poškozeno. Viník se nezjistil ani nepřiznal. Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnancem, aby si nechal vozidlo opravit na své vlastní náklady, škodu uplatnil u své pojišťovny. Spoluúčast na pojistce zaměstnance činí 5 000 Kč. Tuto částku zaměstnavatel zaměstnanci uhradil. Na straně zaměstnavatele je jedná o nedaňový náklad? Co na straně zaměstnance?

Ukončení ekonomické činnosti společnosti s. r. o.

Jak má postupovat jednatel, pokud chce ukončit činnost s. r. o.? Společnost nemá žádný obchodní majetek, žádný úvěr ani leasing. Je registrována k DPH.

Ubytování zahraničních zaměstnanců v podnikové ubytovně

Společnost s r. o. pouze pro své zahraniční zaměstnance vybudovala ubytovnu. Musí si z tohoto důvodu zřídit živnost na ubytovací služby nebo může zahraničním zaměstnancům pronajat pokoje vč. zařízení a přefakturovat část energií? Jaký daňový dopad by mělo, pokud by těmto zaměstnancům poskytla prostory v ubytovně bezúplatně, popř. za symbolickou částku?

Registrace k silniční dani zpětně

Firma s. r. o., plátce DPH, koupila auto 26. 9. 2018, zaplatila pojištění vozidla 1. 10. 2018, další náklady k autu - evidenční kontrola, oprava koženého interiéru a pneumatiky spadají do 9. a 10. měsíce s daty vystavení. Poslali jsme registrační formulář k silniční dani 29. 10. 2018 datovou schránkou a datum registrace jsme vyplnili od 1. 9. 2018. Z finančního úřadu přišla registrace ke dni 30. 10. 2018. Na dotaz, proč není od 1. 9. 2018, bylo odpovězeno, že je to jen orientační. Není možné se přihlásit zpětně? Musíme se řídit tedy datem 30. 10. 2018, takže nelze dát do nákladů účtenky od PHM do tohoto data? Ostatní náklady psané na začátku ano? Nebo se všechny náklady související s autem a uplatnění DPH posune až po datu registrace k silniční dani?

Technické zhodnocení u majetku pod limitem 40 000 Kč - rozpor s vnitřní směrnicí

Po datu zařazení movitého hmotného majetku (limit je nad 40 000 Kč) dochází často k jeho technickému zhodnocení. Sledujeme limit 40 000 Kč ročně na každém majetku proto, abychom na konci roku byli schopni vyhodnotit, zda budeme účtovat jako TZ majetku, nebo zaúčtovat do nákladů, pokud je TZ majetku pod 40 000 Kč. Ve směrnici k účetnictví je TZ stanoveno dle § 33 ZDP: tzn. limit nad 40 000 Kč je TZ, částka pod 40 000 Kč je nákladem. Lze dát náklady charakteru TZ v souhrnné částce pod 40 000 Kč (tzn. např. 35 000 Kč) do vstupní ceny k majetku jako jeho TZ (dle § 33 odst. 1 ZDP), přestože je ve vnitřní směrnici informace, že to má být náklad (provedené TZ je do limitu 40 000 Kč)? Lze postupovat takto různě u různých majetků, tzn. někdy u majetku považovat částku pod 40 000 Kč jako TZ, někdy u majetku toto TZ pod 40 000 považovat za náklad? Hrozí nám nějaké sankce?

Částečný úvazek a odvod minimálního pojistného

Na částečný pracovní úvazek bude u s. r. o. zaměstnán odpovědný zástupce a měsíční mzdou 8 900 Kč. U zdravotního pojištění musíme provádět doplatek pojistného do minimální mzdy, ale tento doplatek nechceme strhávat zaměstnanci, nýbrž ho chceme hradit my jako zaměstnavatel. Je to možné? Bude takto zaplacené pojistné daňově uznatelné? Ten částečný úvazek je z důvodů na straně zaměstnavatele (rozjezd společnosti, málo zakázek, není možno dát plný úvazek).