Jakým způsobem lze uplatnit ztrátu z minulých dceřiné společnosti u mateřské společnosti? Je nějaká možnost tuto ztrátu uplatnit daňově u mateřské společnosti?

Společnost Majetek s.r.o., vlastní nemovitost. Součástí nemovitosti je nezbytné vybavení, ale dále i základní vybavení, např. kuchyňská linka, myčka, pračka, skříně, základní zařízení místností. Pronájem nemovitostí je osvobozen od DPH bez nároku na odpočet. Lze za správný považovat systém, kdy po zahájení pronájmu, pravděpodobně překročí obrat 1 mil. Kč, firma nebude plátcem DPH, neuplatňuje DPH na vstupu, pronajímá neplátci v ceně bez DPH. Další potřebné osobní vybavení, provozní náklady energie, vodné, stočné, drobné opravy a údržby hradí nájemce?

Společnost s r. o. nakoupila při emisi 1.7. 2019 tříletý dluhopis o jmenovité hodnotě 100 000 Kč za 100 000 Kč. Kupon je vyplácen pololetně (vždy k 30. 6. a k 31. 12.), a to ve výši 5 % jmenovité hodnoty. Účetní jednotka hodlá tento dluhopis držet do splatnosti. Obchodníkovi s cennými papíry zaplatila poplatek za zprostředkování obchodu 7000 Kč. Dotazy: 1. Je správné poplatek obchodníkovi časově rozlišovat do doby splatnosti dluhopisu s účetním zápisem 566 MD/D 065, a to dle ČÚS bod 2.4.2, který říká „u kupónových dluhových cenných papírů držených do splatnosti se rozdíl mezi pořizovací cenou bez kupónu a jmenovitou hodnotou zaúčtuje ve věcné a časové souvislosti podle...?

2. Pokud by účetní jednotka od počátku věděla, že dluhopis nehodlá držet do splatnosti a po určité době jej prodá, poplatek obchodníkovi se v takovém případě časově rozlišovat nebude a bude součástí pořizovací ceny dluhopisu až do doby prodeje, při prodeji dojde k odúčtování celé pořizovací ceny zápisem 561 MD/D065?

3. Daňová účinnost poplatků či pořizovací ceny při prodeji bude v obou případech odpovídat zaúčtovaným nákladům nebo jsou zde nějaká omezení dle zákona o daních příjmů? 

Právnická osoba pronajímá bytovou jednotku. V ceně nájmu jsou zahrnuty mj. platby do fondu oprav. Platby do fondu oprav jsou nevratné (nepodléhají vyúčtování). Každý rok společnost obdrží informaci, kolik bylo z fondu oprav vyčerpáno. Jakým způsobem účtovat o těchto platbách do fondu oprav? Budeme k nim přistupovat jako k zálohovým platbám, které budeme postupně účtovat do nákladů v závislosti na skutečném čerpání, nebo budou součástí daňově uznatelných nákladů v okamžiku vynaložení?

Jsme s. r. o., podnikatelský subjekt, nejsme personální agentura, předmětem podnikání není získávání uchazečů o zaměstnání pro jiné subjekty. Úspěšnému uchazeči o zaměstnání (pracovní poměr) chceme uhradit níže uvedené výdaje: * cestovné z místa bydliště do místa konání pohovoru (sídlo zaměstnavatele v ČR), * závěrečné kolo pohovoru se bude konat v sídle mateřské společnosti ve Francii, předmětem úhrady bude i letenka a ubytování. Bylo by možné uvedené výdaje zahrnout mezi daňové náklady v souvislosti s náborem zaměstnanců? Situace na trhu práce je teď obtížná, jako zaměstnavatel se tímto snažíme přilákat uchazeče, nábor si přitom provádíme sami i za pomoci personálních agentur. Provize placená personální agentuře za úspěšného uchazeče přitom bývá bez problémů daňovým nákladem.

Jsme právnická osoba, účtujeme v podvojném účetnictví zásoby způsobem B. Máme povinnost vést na kartách zásob skladovou evidenci materiálu, pokud účtujeme na zakázky a všechny zásoby jsme schopni přiřadit k určité zakázce? Kompletujeme nábytek od výrobce nábytku pro konečného zákazníka.

Společnost vyšle zaměstnance na služební cestu a zajistí mu stravování. Je náklad za stravování daňově uznatelný v plné výši, v jaké ho společnost zaplatila, nebo pouze do limitu stravného, které by zaměstnanec obdržel, kdyby od společnosti stravování zajištěné neměl?

Vedení společnosti si objednává letenky na služební cesty, kam létají za obchodními partnery. Občas však třeba letenku musí zrušit z důvodu změny svého pracovního programu. Je stornopoplatek za zrušenou letenku daňově účinným nákladem?

Právnická osoba podniká v oboru těžby dřeva a jeho prodeje (dřevo vykoupila a prodala). Nyní nakoupila lesní pozemky se vzrostlým lesním porostem, dřevo vytěžila a prodala. Ráda by uplatnila do nákladů část kupní ceny lesních pozemků v hodnotě vzrostlého porostu. Dle mého názoru to není možné, pořizovací cenu může uplatnit až při prodeji lesního pozemku a cenu nelze dělit na cenu pozemku a cenu lesa. Jaké další náklady by společnost mohla uplatnit kromě nákladů za vytěžení a dopravu? Mohla by např. uplatnit jednorázově do nákladů výdaje za znovu zalesnění pozemku?

Firma koupila pozemek, část uhradila ze svého firemní účtu a část uhradila zástavní smlouvou se zápisem do katastru nemovitostí. Jak proběhne účtování ve společnosti s. r. o.? Datum nabytí nemovitosti, je datum účtování? V případě, že by pozemek dále firma prodala, jak to bude s odvodem DPH a daně z příjmů?