Daň z příjmů právnických osob (660)

Uznání dluhu

Odběratel podepsal uznání dluhu. Uznaná částka se liší od té, co je v našem účetnictví - je vyšší. Je možné jednotlivé pohledávky v účetnictví, které tvoří uvedený dluh, přeúčtovat na jeden interní doklad a odpisovat částky, které dlužník postupně splácí, z tohoto dokladu?

Odpisy u vozidla

Pokud s. r. o. koupí vozidlo v průběhu roku 2020 a ještě v témže roce vozidlo prodá, musí zahájit účetní odpisy? Daňové odpisy budou 0, zůstatková cena půjde do nákladů a příjem z prodeje do výnosů. Uvažuji správně? 

Reklamace poskytnutých služeb na přelomu roku

Jsme s. r. o., přijali jsme fakturu od dodavatele za překlad a přípravu na ISO v 12/2019. Faktura šla v roce 2019 do nákladů. V 01/2020 jsme zjistili nějaké pochybení ze strany dodavatele a má to dopad nyní v roce 2020 (příprava na ISO). Dodavatel nám vystavil dobropis. Je pro nás daňově účinný v roce 2020 z hlediska nákladů? 

Výkaz zisků a ztráty - příloha daňového přiznání

K daňovému přiznání k dani z příjmu právnických osob se přikládá výkaz zisků a ztráty v plném rozsahu před zaúčtováním daně z příjmu roku interním dokladem nebo po zaúčtování?

Nájemné a stavební práce

Česká s. r. o., plátce DPH, přijímá zaměstnance hlavně ze Slovenska. Majitel české s. r. o. je Slovák. S. r. o. si pronajala v Praze 3 byty v paneláku a tam je po 4 lidech do každého bytu umístila. Do těchto bytů nakoupila postele, skříně, ložní prádlo, peřiny, ledničky, televize. Ti lidé, jak přicházejí, tak i rozvazují pracovní poměr a střídají se tam. Jak je to prosím s daňovou uznatelností nákupu vybavení? Je rozdíl, pokud by od těch zaměstnanců vybírala s. r. o. každý měsíc 1 000 Kč jako nájem a vracela by z toho DPH, anebo by nevybírala nic? Dále v době koronaviru se ze Slovenska nemohli dostat zpátky do Čech, a tak tam majitel našel práci na Slovensku na betonování základů kulturního střediska. Protože to bylo v jiném městě, než bydlí, tak těm zaměstnancům na dobu 2 měsíců zaplatil nájem dvou místností v rodinném domě, blízko stavby. Jak toto bude s daňovou uznatelností placeného nájmu? A pak ještě jeden příklad zaměstnávání. Česká s. r. o. má stavby po celé republice a zaměstnává lidi jenom na ty stavby. Takže jim platí nájem na ubytovnách v konkrétních městech, pak když stavba skončí, tak se přemisťují na další do dalšího města na další stavbu a tam jim zase zaplatí ubytovnu. Takže jezdí po celé republice po stavbách a ubytovnách. Jak je to v tomto případě s daňovou uznatelností placených nájmů?

Nevyzvednuté zboží objednané přes e-shop

Společnost s r. o. provozuje e-shop s výživovými doplňky. Objednané zboží je dodávané logistickou společností, která i inkasuje peníze a pak je poukazuje na účet e-shopu a také zajišťuje osobní odběr v provozovně logistické společnosti. V roce 2019 došlo k situaci, že logistická společnost údajně dělala pořádek a vrátila e-shopu nevyzvednuté zásilky, které měla na skladě a o kterých zřejmě nevěděla, a to zasilky, které byly vyfakturovány e-shopem v roce 2018 a 2017. Zboží bylo vráceno zpět na sklad a následně prodáváno. Jak správně postupovat účetně, jak řešit DPH a jak postupovat při sestavení přiznání k DPPO za rok 2019? Dále bych se chtěla zeptat, jak řešit každoročně v prosinci vyfakturované zboží, které zákazníci vrátí nebo nepřevezmou až v dalším účetním období. Společnost to řeší vystavování dobropisů. Jak správně účtovat a jak postupovat v oblasti daně z příjmu PO?

Prodej obchodního podílu

Společník s. r. o. založil se svým kolegou v roce 2011 společnost s ručením omezeným, kde vlastnil 50% podíl na základním kapitálu. V červnu roku 2019 odkoupil od svého kolegy zbylých 50% takže vlastnil sám celých 100% a stal se jediným společníkem. V září 2019 pak prodal 50% obchodního podílu jinému s. r. o. Celou částku obdržel v roce 2019. Jak bude tento příjem z prodeje zdaněn z hlediska daně z příjmů? Domnívám se, že kdyby prodal celých 100%, tak po změně zákona v roce 2014, použiji pro rozklíčování procenta na základním kapitálu a první část příjmu ve výši 50% bude od daně osvobozena a druhá zdaněna, kdy výdajem bude nabývací cena dokoupeného podílu. Ale nevím jak postupovat, pokud prodal jen 50% ? Bude mít celý příjem osvobozen, protože 50% vlastnil už od roku 2011 a splňuje tedy časový test nebo je třeba i zde použít klíčování a z přijaté částky 50% osvobodit a 50% ( - nabývací cena) zdanit? 

Testování platební brány jako daňový náklad

Poskytujeme pronájem e-shopů. Než funkční e-shop předáme a začneme zákazníkovi měsíčně fakturovat za pronájem, musíme odzkoušet, zda funguje platební brána a proto naší firemní kartou vždy něco objednáme z daného eshopu, jedná se o zboží v hodnotě 5 Kč s tím, že zboží ani faktura nám nedojde, protože do poznámky uvádíme, že se jedná o test. Můžeme si daňově tyto částky uplatnit do nákladů na základě výpisu z účtu? Ve smlouvě s klienty máme zakomponováno, že součástí smluvního vztahu je i zmíněné testování platební brány.

Nabytí nemovitosti na základě zajišťovacího převodu vlastnického práva

Věřitel (právnická osoba) poskytl úvěr jiné společnosti (dlužník). K úvěrové smlouvě byla uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva na nemovitost dlužníka. Vzhledem k tomu, že dlužník svůj dluh nesplatil, existují dvě možnosti, jak bude věřitel postupovat: Var. 1) Na základě smlouvy o zajišťovacím převodu dojde k nepodmíněnému převodu vlastnického práva na věřitele. Věřitel se se tedy stane bezpodmínečným vlastníkem nemovitosti (s adekvátním zápisem v katastru nemovitostí). Je zpracován znalecký posudek o ceně nemovitosti. Pokud bude znalecká hodnota vyšší než hodnota dluhu, bude rozdíl dlužníkovi věřitelem vyplacen. Bude z hlediska účetnictví a zákona o daních z příjmů správný postup na straně věřitel, kdy dojde k zaúčtování pořízení nemovitosti ve výši ceny podle znaleckého posudku oproti závazku vůči dlužníkovi a následně bude tento závazek započten s pohledávkou z titulu poskytnutého úvěru? I pro účely daně z příjmů bude vstupní cena ve výši znalecké ceny a bude možné zahájit daňové odpisování (nemovitost se bude zřejmě pronajímat)? Var. 2) Věřitel s dlužníkem uzavřou dohodu o zpeněžení nemovitosti. V dohodě bude mj. uvedeno, že dlužník nejprve předá věřitel písemné potvrzení o nepodmíněnosti zajišťovacího převodu vl. práva a současně provede návrh na výmaz poznámky o dočasné povaze věcného práva na základě zaj. převodu vl. práva v katastru nemovitostí. V dohodě je dále ujednáno, že se obě strany dohodly, že úhrada dluhu bude primárně zajištěna prodejem nemovitosti. Za tímto účelem je sjednán proces a termín, do kdy musí být nemovitost prodána (jde o aktivní účast obou stran na nalezení vhodného kupce, stanovení kupní ceny apod.). V případě, že do určitě doby nedojde k prodeji nemovitosti, práva a povinnosti z dohody zanikají. Pokud taková situace v budoucnu nastane, provedený výmaz poznámky o dočasné povaze věcného práva zůstává i nadále v platnosti a účinnosti. Jaký bude postup z hlediska účetnictví a daně z příjmů v této situaci? Je nutné účtovat ve chvíli, kdy dojde k výmazu podmínky o dočasné povaze věcného práva v KN o pořízení nemovitosti stejně jako ve Var. 1), protože se věřitel stává v tu chvíli bezpodmínečným vlastníkem? Pokud ano, bude při prodeji nemovitosti účtována vstupní (pořizovací, znalecká) cena do nákladů a kupní cena do výnosů. V tento moment nám jde i o to, že výnos může být větší než hodnota dluhu a v dohodě o zpeněžení je uvedeno, že rozdíl musí věřitel dlužníkovi vyplatit. Jinak řečeno musel by věřitel zdanit celý výnos, i když je povinen jeho část vyplatit dlužníkovi. Podotýkáme že účelem dohody je primárně zpeněžení nemovitosti za účelem úhrady dluhu, nicméně právním bezpodmínečným vlastníkem bude v době prodeje již věřitel. 

Nájem nemovitosti a smlouva o smlouvě budoucí kupní

Spol. s r.o. /nájemce/ má uzavřenou společnou "Smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání a Smlouvu o smlouvě budoucí kupní" s fyzickou osobou /pronajímatel/. V části A této smlouvy je sjednáno nájemné na 3 roky s měsíčními platbami, které jsou pravidelně hrazeny. V části B je sjednán budoucí odkup nemovitosti, kdy je ujednáno - nejpozději do 3 let od uzavření této smlouvy smluvní strany uzavřou kupní smlouvu. Dále je sjednána kupní cena budoucího předmětu převodu xxx mil. Kč, kdy tato částka bude ponížena o 90 % uhrazených nájmů za dobu trvání nájemní smlouvy. Jsou v tomto případě hrazené měsíční částky nájmu daňově uznatelné? A jak bude řešen následný odkup? Bude spol. s r.o. dodaňovat dosud uhrazené nájemné?