Náhrada mzdy (184)

Benefity - jako odměna do vyměřovacího základu pro výpočet průměru na další čtvrtletí

Pokud firma vyplácí jako benefit formou jednorázové finanční odměny příspěvek na dovolenou, vstupuje tato částku do hrubé mzdy pro výpočet průměru na další čtvrtletí.

1. Měsíční příspěvek na dopravu podle počtu odpracovaných směn (jeden z možných volitelných benefitů - není to z žádného fondu), vstupuje vždy i tato odměna do výpočtu pro průměr na další čtvrtletí?

2. Další benefit - jednorázová finanční odměna v měsíci prosinec přiznána a její výše stanovena vždy vedoucím zaměstnancem až do výše 10 000,- Kč - takto je to definováno ve směrnici, má to tedy být pro výpočet průměru jen do dalšího čtvrtletí, nebo na celý další rok - roční? Opět není vypláceno z žádného fondu. 

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

Zaměstnanec zrušil pracovní poměr okamžitě dle § 56 zákoníku práce. Důvodem byla skutečnost, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1 zákoníku práce). Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3 zákoníku práce. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Zaměstnavatel tedy vyplatil zaměstnanci mzdu za poslední odpracovaný měsíc a dále náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za 2 měsíce (délka výpovědní doby). Z této náhrady mzdy byla sražena pouze daň z příjmu, obdobně jako v případě odstupného. Z náhrady mzdy nebylo sraženo sociální ani zdravotní pojištění. Byl náš postup správný?

Zaměstnanec u lékaře

Zaměstnanec má ze zákona nárok na náhradu mzdy, když jde k lékaři. Může si zaměstnavatel stanovit, že pokud jde zaměstnanec k lékaři, bude jeho nepřítomnost evidovat, jako by byl v práci a dostane za to mzdu (nebude použita hodinová náhrada mzdy, tzn. ve mzdovém listě nebude figurovat placené volno, ale bude se jevit, že zaměstnanec byl v práci)? V této souvislosti mě napadá, kdyby se stal pracovní úraz během návštěvy lékaře a my bychom ve mzdovém listě měli evidováno návštěvu lékaře, jako že zaměstnanec pracoval, nebude to problém? 

Náhrada mzdy během DPN

Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?

Doplnění k otázce DAUC ID 23417 - Nevyplacení náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti

Zaměstnavatel ověřoval vycházky u ošetřujícího lékaře, ten mu sdělil, že je nepovoloval a ať si to ZMV ověří na OSSZ-tam bylo sděleno, že takové informace nepodávají - to bylo již v prvním dotaze. Nyní po 2 měsících dorazilo od OSSZ potvrzení, že vycházky byly povoleny ošetřujícím lékařem 13. den DPN. Ne tedy jiným lékařem, jak tvrdil zaměstnanec, ale tím, který Rozhodnutí o DPN vydal a tedy tím lékařem, který tvrdil, že je nepovoloval.....asi si na to zapomněl. Takže nyní je stav takový, že vycházky byly povoleny, ale zaměstnanec to ZMV neoznámil a to ani po výzvě, kterou našel ve schránce od pracovníků provádějících kontrolu. Nejsem si jistá, zda nadále trvá důvod k nevyplacení náhrady mzdy. 

Nevyplacení náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti

Zaměstnavatel provedl 14. den trvání dočasné pracovní neschopnosti u zaměstnance kontrolu. Zaměstnanec nebyl zastižen, na rozhodnutí o vzniku DPN vystaveném praktickým lékařem nebyly vycházky povoleny. Vzhledem k předchozím neomluveným absencím zaměstnance se zaměstnavatel rozhodl neposkytnout náhradu mzdy z důvodu porušení dodržování léčebného režimu. Zaměstnavatel dodržel všechny postupy - zprávu o kontrole s výzvou ke sdělení důvodu nepřítomnosti vhodil zaměstnanci do poštovní schránky. Zaměstnanec na výzvu nereagoval. Zaměstnavatel zaslal tedy zaměstnanci vyrozumění o nevyplacení náhrady mzdy z výše vedených důvodů, zprávu o kontrole a jejím výsledku zaslal praktickému lékaři a OSSZ. Po obdržení výplatního lístku se začal zaměstnanec ohrazovat, protože údajně měl vycházky povoleny, ale od jiného lékaře. K povolení vycházek údajně došlo 13. den DPN. Zaměstnavatel však žádné oznámení o povolených vycházkách od jiného lékaře neobdržel a na telefonický dotaz na OSSZ mu bylo sděleno, že takové informace nespokytují. Zaměstnavatel nadále trvá na tom, že jeho postup byl správný a náhradu mzdy odmítá vyplatit. Je názor zaměstnavatele správný?

Výpočet náhrady mzdy

Zaměstnanec pracuje ve dvanáctisměnném provozu. V řijnu čerpal 3 dny dovolené, poté pracoval, polovině října onemocněl. Nemocný byl celý listopad, 1. prosince nastoupil do zaměstnání. Během prosince čerpal 5 dnů dovolené, jinak pracoval, i ve dnech svátků ve svých plánovaných směnách. Zaměstnavatel mu na 1. čtvrtletí spočítal průměrnou předpokládanou mzdu, a to ve výši hodinové mzdy. Tento postup odůvodňuje tím, že v rozhodném období neodpracoval 21 dnů. Ovšem coby dvanáctkář odpracoval 195,5 hodiny v rozhodném období. Takto stanovená průměrná mzda jej poškozuje, neboť ke své hodinové mzdě dostává příplatky (odpolední, noční, směnnost, víkendový), jež se odvíjejí z nižší předpokládané průměrné mzdy. Vztahuje se povinnost mít odpracováno 21 dnů i na zaměstnance, který pracuje v turnusovém provozu, kdy měsíční fond pracovní doby se pohybuje mezi 14-16 dny za kalendářní měsíc? Neměl by zaměstnavatel postupovat podle koeficientu 12 versus 8 hodinová pracovní doba? Placená doba za směnu je 11,5 hodiny. 

Znalečné OSVČ – náhrada za ztrátu výdělku

Znalcům – OSVČ - je přiznávána soudci podle § 29 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb. náhrada za ztrátu výdělku a DPH z této částky, pokud jsou plátci, vždy na základě jejich faktury. Můžeme tuto náhradu za ztrátu výdělku považovat za příjem OSVČ ze živnosti a proplatit přímo v plné výši, nebo je nutné ji považovat za příjem dle § 6 ZDP a vyúčtovat jako příjem ze závislé činnosti, tj. odvést SP, ZP a DPZČ? Obdobně řešíme svědečné, kdy svědkům – OSVČ - se vypočítá náhrada za ztrátu výdělku podle § 29 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb., ale protože svědčení není samostatnou výdělečnou činností, tato náhrada je příjmem ze závislé činnosti.

Navýšení mzdy

Zaměstnancům se navýšily mzdy od 1. 1. 2019. Mohu použít pro výpočet náhrady za svátek a dovolenou průměrný výdělek za 4. čtvrtletí 2018, nebo musím přepočítat průměrný výdělek podle navýšené hodinové mzdy (přepočítat 4. čtvrtletí 2018). 

Zúčtování mezd v a. s. - nemocenské dávky

Při měsíčním zúčtování mezd v akciové společnosti účtujeme nemocenské dávky na účet MD 336 20/D 331 (zdravotní pojištění na účet 336 10). Nemocenskou dávku, kterou platí zaměstnavatel (a. s.) zaměstnanci účtujeme na účet MD 524 20/D 336 20. Je tento zápis správný?