Společnost s ručením omezeným (3097)

Přiznání k DPPO s.r.o.

V květnu 2019 jsem založil s. r. o. Jsem jediný vlastník a majitel. V roce 2019 žádnou činnost s. r. o. nevykonávala, neměla příjmy, ani výdaje. Jednatel bez příjmu. Přiznání k DPPO si budu zpracovávat a posílat sám a potřebuji poradit jak to správně udělat. a) V přiznání k DPPO mohu vyplnit pouze hlavičku a dále pouze nulové údaje nebo údaje s nulou vyplňovat ani nemusím, tj. zůstane přiznání jakoby nevyplněno? b) Musím poslat přiznání datovou schránkou a v jakém formátu? c) Na FÚ spolu s přiznáním musím doložit ještě jaké dokumenty a v jakém formátu? Rozvahu..? Přiložím ke zprávě do datové schránky ještě např. rozvahu v PDF či jiné dokumenty v jiných formátech? d) Do Sbírky listin musím poslat jaké dokumenty a v jakém formátu? Do SB se posílá na adresu soudu také datovou schránkou? e) Jsou ještě nějaké povinnost, které vyplývají ze založení s. r. o., ačkoliv zatím činnost nevykonává, musím ještě obeslat nějaké úřady? 

Společnost s ručením omezeným - pozastavení činnosti

V květnu 2019 byla založena s. r. o. jedním společníkem s vkladem 100 000 Kč. Společnost nyní žádnou činnost nevykonává, nefakturuje, je zatím "spící". Musí za rok 2019 podat přiznání k DPPO? Vykážou se na všech řádcích nulové údaje? Kromě počátečního vkladu 100 000 Kč žádný výdaje, ani příjmy nemá. Jednatel a zároveň společník není odměňován - může to tak být, že jednatel vykonává funkci bezplatně? Musí být s. r. o. registrované ještě na jiných úřad než je FÚ - kde mělo do 15 dní od svého vzniku podat přihlášku, pokud přihlášku nepodalo, hrozí s. r. o. nějaké sankce? Jaké jsou spojeny se "spící" s. r. o. - např. musí mít datovou schránku, založen účet v bance, musí-li podat přiznání k DPPO za rok 2019 - musí vyplnit i rozvahu a výsledovku, kde budou uvedeny nulové údaje krom vkladu? Toto všechno pak dát obchodní rejstřík? Jak dlouho může být s. r. o. "spící" - řeší to nějak úřady či nikoliv? 

Převod společnosti na jiného společníka

Společnost s ručením omezeným změnila společníka. Společníci si ocenili společnost na 3 miliony a dohodli se, že ke změně společníka dojde k 31. 12. 2019. Dohodnutá cena má být zaplacena do března 2020. Zápis do ORS byl již proveden. Za rok 2019 je předpokládaný zisk 2 miliony. Účetní závěrka bude sestavena do 15. 2. 2020. Výplata zisku po zdanění srážkovou daní u zdroje náleží původnímu společníkovi nebo už novému společníkovi? Může firma použít k výplatě kupní ceny původnímu společníkovi z bankovního účtu společnosti? 

Osvobození prodeje obchodního podílu v českém s. r. o. občanem SRN

Německý občan vlastní od r. 1994 100% obchodní podíl v české s. r. o. Nyní ho chce prodat svým 2 synům - německým občanům. Vztahuje se na něj osvobození tj. časový test více než 5 let držby podílu podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP? Platí toto i pro nerezidenty ČR? Nebo převod obchodního podílu v české obchodní korporaci nerezidentem ČR bude u otce podléhat zdanění v ČR § 22 odst. 1 písm. h) ZDP? A pokud ano, bude zde navazující srážková daň, nebo to bude spadat pod § 10 ZDP a podávat se přiznání k dani? Myslím, že úplatný příjem nebude možné zdanit srážkou; kupujícímu vznikne v ČR povinnost podat daňové přiznání k DPFO, kde si může uplatnit jako daňový výdaj - pořizovací cenu obchodního podílu, kterou lze uplatnit maximálně do výše příjmů z jejího prodeje. V § 36 jsem našla k § 22 odst. 1 písm. h) ZDP pouze - případ bezúplatného příjmu, a to nebude tento případ. Pod § 22 odst. 1 písm. h) ZDP spadá příjem z titulu (úplatného i bezúplatného) převodu podílu na straně zcizitele (tj. převodce). Dle v D-22 bod 13: „V případě příjmů (ať již jsou úplatné či bezúplatné) z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky, se vždy uplatní, z hlediska stanovení zdroje příjmu, ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) zákona, tzn., že podmínkou zdroje takového příjmu na území České republiky není skutečnost, že plátcem příjmu je daňový rezident České republiky.“ Ale testuje se časový test držby podílu i u nerezidenta? Mohu tudíž tento příjem z prodeje obchodního podílu osvobodit podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP, pokud jej nerezident = německý občan drží více, než 5 let? 

Vklad zboží společníkem do vlastní s.r.o.

Pokud chce jednatel/společník vložit do s. r. o. zboží pro následný prodej (zboží je jeho domácí skladová zásoba), a nezná jeho kupní cenu, jakým způsobem má v ocenění postupovat a jakým způsobem ho může vložit do s. r. o.? Napadají mě 3 možnosti: 1. prodej do s. r. o. - on jako fyzická osoba by příjem z prodeje nemusel danit do 30 000 Kč za rok, 2. vklad do s. r. o. - jednalo by se o zaúčtování na účet 365, ale nevím jak zjistit cenu vkladu, 3. dar do s. r. o. - musí s. r. o. tento dar danit, když bude mít příjem z prodeje tohoto daru? Jaké daňové dopady by měly tyto 3 varianty jak v s. r. o. tak u společníka? 

Příspěvek jednateli na rekreaci

Dvěma jednatelům a zároveň vlastníkům s.r.o. (manželům) zaplatila společnost pobyt na horách i s dětmi přes booking.com v hodnotě 48 000 Kč. Jednatelé mají se společností pracovní poměr na základě smlouvy o jednatelství. Společnost nemá žádný fond pro tyto účely. Je možné uplatnit částku 40.000,- (2 x 20.000) do nákladů společnosti? Byl by možný tento účetní postup? 1. úhrada pobytu na základě výpisu z Bookingu a faktury 48.000,- MD 314/D 221.

2. Faktura - vyúčtování: 40.000,- MD 522/D 314 + 8.000,- MD 315/D 314

3. úhrada nadlimitu jednatelem 8.000,- MD 221/D 315?

 Případně jaký jiný postup zvolit, aby částku bylo možné uznat jako daňový náklad?

Silniční daň - tahač

Společnost s r. o. poskytující na základě koncese nákladní dopravu, tuto koncesi v březnu 2019 na rok přerušilo. Přes bazar prodalo jediný tahač (v srpnu 2019 kupní smlouva a odvedena DPH), který mělo v majetku. Jednatel poskytl plnou moc k přepisu technického průkazu na nového majitele. Toto i po urgencích bazar ani kupující neprovedli. Oznámili jsme to i na policii. K přepisu došlo v prosinci 2019. Pokud doložíme výše uvedené skutečnosti máme povinnost uhradit silniční daň do 8/2019, nebo po celý rok? 

Příplatek mimo základní kapitál

Společník tuzemské společnosti s ručením omezeným poskytl své společnosti úročenou zápůjčku. Nyní se rozhodl, že tuto zápůjčku včetně úroků chce převést na příplatek mimo základní kapitál. Je možné celý účet 365 včetně úroků převést na účet 413?

Zalesnění lesního pozemku v s. r. o.

Společnost s r. o. vlastní (vykácený) lesní pozemek. Rozhodla se ho zalesnit. Nakoupila stromečky za 30 000 Kč, zaplatila za výsadbu stromečků a za stavbu oplocenek 72 000 Kč. Dále v průběhu roku zaplatila za vyžínání pozemku 25 000 Kč. Jak správně účtovat (dle kterých ustanovení zákona) nákup stromků, výsadbu, stavbu oplocenek a vyžínání?

Časové rozlišení - položka významnosti

Společnost s. r. o. by ráda vytvořila směrnici k časovému rozlišování nákladů a výnosů. Jak konkrétně stanovit položku významnosti, od které by časové rozlišování bylo nutné provádět? Vím, že "Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi." Ale jak jí stanovit konkrétně? Je nějaký doporučený, obvyklý výpočet – např. % (jaké?) z aktiv? Pokud na základě směrnice společnost časově nerozlišuje nevýznamné položky není tento postup napadnutelný případnou kontrolou z finančního úřadu?