Společnost s ručením omezeným (3285)

Prodej podílu v s.r.o. - osvobození

Matka s. r. o. je 100% vlastníkem dcery s. r. o. od roku 2017. Pokud matka prodá dceru (celý svůj podíl), je tento příjem z prodeje podílu pro matku osvobozený? Pokud bude podíl dcery prodán společníkům matky, jedná se o spojené osoby, a musí být tudíž cena podílu tržní, i kdyby prodej podílu byl osvobozen? 

Společník/jednatel bez odměny

Společník a jednatel s. r. o. v jedné osobě začal pobírat starobní důchod a rozhodl se nadále již pro společnost pracovat bezplatně, a tedy neuzavřít smlouvu o výkonu funkce jednatele. Společnost nemá žádné zaměstnace. Narazila jsem na názor, že pak ale může dojít v případě kontroly finančním úřadem k napadení nákladů tedy k jejich daňovému neuznání (zejména prý nákladů na telefon, nájem kanceláře, auto atd). Je tu opravdu takové riziko?

Vlastní nábytek do s. r. o.

Jednatel s. r. o. (je zároveň jediný společník) má kancelář ve svém domě a rozhodl se vybavit ji vlastním starožitným nábytkem. Původní (již hodně použitý nábytek: kancelářské skříně, skříňky a stoly) nechal odvézt na likvidaci a starožitný nábytek si nechal přestěhovat z bytu do kanceláře (ze třetího podlaží do prvního). Za odvoz na likvidaci a přestěhování byla vystavena přepravcem faktura na firmu. Jedná se mi o to, zda je možné fakturu dát do daňově uznatelných nákladů a nic víc neřešit (chceme to udělat co nejjednodušeji) anebo zda je potřeba nějak zdokumentovat ten nový nábytek do firmy. Dalo by se to brát jako např. bezplatné zapůjčení nábytku? A pokud ano, je nutné k tomu vyhotovit nějakou smlouvu, protokol apod.? Jednatel sám pro sebe doklad nechce, jedině, pokud by to bylo nutné z hlediska s. r. o. 

Vklad jednatele na běžný účet

Jediný jednatel společnosti s. r. o. vložil přes bankomat na účet společnosti peníze. Lze prosím účtovat přes MD 351/D 411 a MD 221/D 351?

Smlouva o výkonu funkce jednatele - účtování

Na jaké účty má společnost s. r. o. účtovat tyto náklady: odměna o výkonu funkce jednatele, zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem z odměny o výkonu funkce jednatele a benefity poskytnuté jednateli na základě ustanovení ve smlouvě o výkonu fuknce jednatele - cestovní náhrady, stravenkový paušál?

Nespolehlivý plátce DPH

Občan podniká jako OSVČ, je plátcem DPH a následně se stane jako „občan“ společníkem v s. r. o., která je také plátcem DPH a po roce je označena jako nespolehlivý plátce DPH. Má nebo může mít tato situace u s. r. o. nějaký vliv na OSVČ jako plátce DPH? Má nebo může mít tato situace u s. r. o. nějaký jiný vliv na OSVČ? Jak by to bylo, pokud by si podíl koupil z pozice OSVČ? 

Fakturace OSVČ svému s. r. o.

Fyzická osoba má živnostenský list na dopravu a provozuje tuto živnost se svými dvěma zaměstnanci - řidiči. Bude fakturovat každý měsíc dopravu zaměstnanců včetně jednatele personální agentuře (jednočlenné s. r. o.). Fyzická osoba, jednatel i společník personální agentury s. r. o. je jedna a tatáž osoba. Doprava zaměstnanců není svozem jednotlivých zaměstnanců do jejich práce (přidělení k uživateli do továrny). Jedná se např. o dopravu na zdravotní prohlídky, na školení BOZP zamců atd. U jednatele se jedná o cesty z sídla firmy k jednotlivým uživatelům, kde jsou přiděleni zaměstnanci s. r. o. této personální agentury. Sám jednatel neřídí. Bude se jednat u s.r.o. o daňový náklad? Nebude docházet k dodanění mzdy u zaměstnanců a jednatele s. r. o.? Není problém, že ve smluvním vztahu vystupuje stejná osoba (OSVČ = jednatel = společník)?

Podíl na zisku plynoucí do Ruska

Na české společnosti s ručením omezeným je společníkem jediná fyzická osoba, tedy se stoprocentní účastí, a to občan Ruska, nerezident v ČR. Bylo rozhodnuto o vyplacení podílu na zisku tomuto společníkovi. Podle § 36 podléhá výplata podílu na zisku srážkové dani 15%. Dále je ale uvedeno v § 36 odst. 1 písm. c), že u nerezidentů činí sazba 35 %, pokud se nejedná o osoby dále vyjmenované. Náš dotaz se tedy týká toho, zda podíl na zisku v tomto případě podléhá sazbě 15 % nebo 35 %. 

Limit pokladního zůstatku

Existuje pro s. r. o. nějaký limit pokladního zůstatku, který může být maximálně v pokladně? Nemyslím vnitřní směrnice společnosti, ale ze zákona, zda je nějaká max. částka např. ve vztahu k obratu, kterou může mít firma v pokladně? Pokud je v pokladně např. 5 mil. Kč, znamená to (kromě případné insolvence nebo ukončení činnosti firmy) nějaký problém se zákonem, pro finanční úřad?

Výplata nepeněžního vkladu mimo základní kapitál

Dva společníci fyzické osoby vlastní s. r. o. déle než pět let. Rozhodli se své podíly převést na nově vzniklou akciovou společnost, podíly byly oceněny znaleckým posudkem k určení nabývací ceny. Nabývací cenu podílů prostřednictvím nepeněžitého vkladu vložili do nově vzniklé a. s. jako příplatek mimo základní kapitál, jelikož v nově vzniklé společnosti momentálně nejsou finanční prostředky na zaplacení podílů. V případě, že se v budoucnu rozhodnou pro výplatu příplatku mimo základní kapitál, tato nebude podléhat srážkové dani, jelikož se bude vyplácet původním společníkům a nabývací cena, kterou lze odečíst bude ve výši příplatku mimo základní kapitál. Jsou naše úvahy správné nebo jsou ještě další omezující podmínky v případě zdanění srážkovou daní?