Mzdy (1780)

Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti

Do kolika dnů má zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti? Program nám potvrzení vystavuje až po spočítání posledních mezd, avšak zaměstnanec tlačí na vydání ihned při ukončení pracovního poměru.

Placené volno na tábor

Jezdím každý rok týden vařit na tábor, vždy si beru dovolenou. Tento rok jsem se dočetla o novele, že lze k této činnosti čerpat placené volno. Bohužel jsem se také dozvěděla, že bych musela rok soustavně pracovat s mládeží, což nesplaňuji. Není možné tedy toto placené volno čerpat? 

Odstupné dohodou podle § 49 zákoníku práce

Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda u rozvázání pracovního poměru. Dohoda je stručná, je pouze uvedeno: Zaměstnavatel určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Dohoda neobsahuje žádný odkaz na ustanovení zákoníku práce, pouze v hlavičce je uvedeno: Odstupné dohodou podle § 49 ZP. Je správný postup, že odstupné bylo zahrnuto do vyměřovacího základu pro odvod sociálního i zdravotního pojistného? Jedná se o daňově uznatelný náklad, nebo bude tento náklad (jak odstupné, tak odvody na ZP a SP) při podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob na řádku 40 vyloučen a zvýší se tak daňový základ?

Výplata po skončení pracovního poměru

 

Zdravotní personál obdržel za období epidemie koronaviru bonus 75 000 Kč. Nyní řešíme mzdu pracovníků, kteří se na zvládání krize podíleli, ale v současné době nejsou již zaměstnanci. Pracovní poměr řádně ukončen – předán zápočtový list, evidenční list, potvrzení o výši příjmu. Nyní řešíme jejich dotaz, zda i oni obdrží odměnu. Lidsky ano, účetně nemáme řešení. Napadla nás DPP, ale jak vykázat odměnu za práci, která byla provedena v minulém období? Nebo je máme znova přijmou na jeden den, přihlásit, vyplatit, propustit se vším všudy, odhláška, nové ELDP, potvrzení o výši přijmu... nebo nemají prostě nárok?

Smlouva o výkonu funkce do 3 500 Kč a paušální daň

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce na 3 000 Kč měsíčně fix. Neučinil ve firmě prohlášení poplatníka a jeho příjem se daní srážkovou daní. Je přihlášen na zdravotní pojišťovně, které se na něj firma odvádí jako za ostatní zaměstnance. Vzhledem k nepřekročení hranice 3 500 Kč není přihlášený na OSSZ. Pokud další rok budou podmínky stejné (odměna bude opět 3 000 Kč každý měsíc). Může se tento jednatel přihlásit do režimu paušální daně a platit paušální daň bez porušení podmínek? Chtěl bych se ujistit, zda není překážkou paušální daně smlouva o výkonu funkce, ze které se platí zdravotní pojištění?

Ukončení pracovního poměru a odstupné při zániku provozovny

Máme dvě provozovny, u jedné z nich nám končí nájemní smlouva k 31. 8. 2021, nebude dál prodloužena a provozovna nebude dál pokračovat. Společnost nezaniká, má ještě dvě 2 další provozovny. V zanikající provozovně pracuje zaměstnanec, který je od 30. 9. 2020 v pracovní neschopnosti. Jak je to s výpovědí a odstupným u tohoto zaměstnance, pokud bude i po zániku provozovny v pracovní neschopnosti?

Přechod zaměstnance a průměrný výdělek

Zaměstnanec byl převeden dle § 338 zákoníku práce. Zpracovávám mzdy původního i přejímajícího zaměstnavatele. Přechod se uskutečnil ode dne 1.6. a pro červnové mzdy jsem převzala průměrný hodinový výdělek od původního zaměstnavatele. Jak správně nastavit průměrný hodinový výdělek pro 3. čtvrtletí? Měl by být počítán i nadále jako by pracovní poměr nebyl přerušen a tedy z údajů mezd duben až červen (tj. vzít dohromady údaje z mezd za duben a květen od původního zaměstnavatele + údaje z mezd za červen přejímajícího zaměstnavatele)? Nebo mohu pro 3. čtvrtletí vzít průměr spočítaný pouze na základě mezd za červen, tj. za první měsíc u nového zaměstnavatele? 

Náhradní volno za přesčas nebo překážky na straně zaměstnavatele, přednost

Zaměstnanec se zaměstnavatelem má individuální dohodu, kdy na žádost zaměstnance je mzda dosažená za přesčasové hodiny v měsíci 1 převedena na další období (měsíc 6), kdy místo této práce dostane náhradní volno. Pokud by si náhradní volno celé nevybral, tak zaměstnanci bude vyplacen přesčas. Jenže do tohoto modelu promluvily překážky na straně zaměstnavatele (uzavřené provozovny COVID v měsíci, kdy se mělo čerpat náhradní volno). Činnost podniku byla v období, kdy by si měl brát pracovník náhradní volno za předchozí období, zakázána vládními opatřeními. Mají v tomto případě přednost překážky na straně zaměstnavatele nebo čerpání náhradního volna? Pracovník je doma, a pokud to je z důvodu překážek na straně zaměstnavatele, tak mu bude muset zaměstnavatel proplatit práci přesčas. Pokud bychom uvažovali, že něco takového nastane další rok v prosinci a zaměstnanci by zbývala základní nevyčerpaná dovolená, měla by přednost tato dovolená nebo překážky na straně zaměstnavatele nebo náhradní volno?

Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ

Firma A (OSVČ) má ke dni 30. 6. 2021 celkem 20 zaměstnanců, nyní byla založena firma B (s. r. o.) a formou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového přejímajícího zaměstnavatele (§ 338 a násl. ZP) má být převedeno ke dni 1. 7. 2021 celkem 18 zaměstnanců z A na B. Jakým způsobem tento „přechod“ zúřadovat ve vztahu k SSZ a ZP: standardně odhlášky, přihlášky SSZ a hromadná oznámení pro ZP pokud ano, s jakým kódem? Nebo je možno oznámit tento přechod SSZ a dotčeným ZP nějakým jiným způsobem - např. pouze dopisem se seznamem dotčených zaměstnanců vč. rodných čísel, adres apod.?

Odměny zdravotníkům a vliv na průměrný výdělek

Zaměstnavatelé v ambulantní péči vyplácí svým zaměstnancům odměny, které obdrželi od zdravotních pojišťoven. Ale panují nejasnosti ohledně jejich vlivu na průměrný výdělek. Tvůrci mzdových programů přenášejí odpovědnost na zaměstnavatele, kteří se mají rozhodnout, zda odměny vyplatí dle § 224 odst. 2 nebo dle § 134 zákoníku práce. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR, které je tvůrcem dotačního programu, mají být odměny vyplaceny dle § 224 odst. 2 zákoníku práce-tyto odměny se nezapočítávají do hrubého výdělku pro účely zjišťování průměrného výdělku, a nemají tedy vliv na náhrady za dovolenou, pracovní neschopnost, odstupné atd. Podle Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí se mají odměny vyplácet jako standardní odměna za práci podle § 134 zákoníku práce, která se započítává do průměrného výdělku. Podle kterého ministerstva se mají zaměstnavatelé řídit? Budou tedy odměny vstupovat do průměrného výdělku a navyšovat mzdové náklady zaměstnavatelů v dalších měsících?