Mzdy (1335)

Doplnění k otázce DAUC ID 23417 - Nevyplacení náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti

Zaměstnavatel ověřoval vycházky u ošetřujícího lékaře, ten mu sdělil, že je nepovoloval a ať si to ZMV ověří na OSSZ-tam bylo sděleno, že takové informace nepodávají - to bylo již v prvním dotaze. Nyní po 2 měsících dorazilo od OSSZ potvrzení, že vycházky byly povoleny ošetřujícím lékařem 13. den DPN. Ne tedy jiným lékařem, jak tvrdil zaměstnanec, ale tím, který Rozhodnutí o DPN vydal a tedy tím lékařem, který tvrdil, že je nepovoloval.....asi si na to zapomněl. Takže nyní je stav takový, že vycházky byly povoleny, ale zaměstnanec to ZMV neoznámil a to ani po výzvě, kterou našel ve schránce od pracovníků provádějících kontrolu. Nejsem si jistá, zda nadále trvá důvod k nevyplacení náhrady mzdy. 

Služební byt

Dobrý den, je možné, aby společnost v některých situacích či některé profesi poskytla zaměstnanci „služební byt“? Konkrétně hradila za něho nájem, poplatky internet atd.? Nebo je to vždy považováno za nepeněžní příjem, který se dodaňuje a odvádí se pojistné? (nejedná se o přechodné ubytování zaměstnance, který má trvalý pobyt v jiné obci než je výkon práce)

Dohoda o pracovní činnosti - svátek

Máme zaměstnance na DPČ, se stanovenými dny, kterými jsou Po a Čt. Zaměstnanec má stanovenou mzdu za měsíc. Víme, že zaměstnanec na DPČ nemá nárok ani na dovolenou, ani na svátek, takže mu odečítáme nepřítomnost za dny, které měl být podle smlouvy na pracovišti, ale nebyl. Například za měsíc duben: vezmeme, že bylo dohromady 9 dní (pondělí a čtvrtků), z nichž jeden připadal na svátek. Vezmeme tedy částku, kterou má zaměstnanec dostat (10 000 Kč), vydělíme počtem určených dní za měsíc (9) a vynásobíme pouze počtem dní, které byl na pracovišti (8), tzn: 10 000/9 = 1 111 -> 8 x 1 111 = 8 888. Je náš postup správný? Přece jen, když by měl zaměstnanec ve smlouvě pouze například pondělky a tři ze čtyř těch pondělků by vyšly na svátek, nedostane celou měsíční mzdu, ale jen její poměr (1/4), když fyzicky odpracoval jen 1/4 z určených dní.

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění zaměstnanců

Máme firmu, kde chce jednatel odměňovat pouze některé zaměstnance (z rodiny) poskytováním příspěvku na penzijní nebo životní pojištění. Od počátku tohoto příspěvku bylo vždy na různých seminářích toto vykládáno tak, že to musí být ve vnitřní směrnici stanoveno, komu se příspěvek poskytuje, a to nikoliv jmenovitě, ale všeobecně pro VŠECHNY zaměstnance.  Například, je zaměstnán víc než rok, má nárok na příspěvek 10 000 Kč ročně, nad 5 let 50 000 Kč ročně... nebo dle příjmu: zaměstnanci s příjmem do 20 000 Kč hrubého mají nárok na příspěvek 20 000 Kč ročně, zaměstnanci s příjmem nad 60 000 Kč hrubého mají narok na příspěvek 50 000 Kč ročně a tak podobně. Jak je to nyní? Může si jednatel dělat, co chce a poskytovat příspěvek pouze rodině, nebo by to mělo být dle pravidel pro všechny a kdo je splní podmínky, tomu se příspěvek poskytne?

Místo výkonu práce, pravidelné pracoviště - zemědělec

Jaké místo práce a pravidelné pracoviště je možno uvést do pracovní smlouvy zaměstnanci zemědělce? Je možné se odkázat na katastrální území, kde má zemědělec polnosti? A také prosím, jak to bude s cestovními náhradami? Zaměstnanec bude každý den mimo pravidelné pracoviště (sídlo, kancelář). Každý den mu budou muset být počítány cestovní náhrady? Nebo můžeme poskytovat stravenky? 

Příjem ženy na mateřské dovolené

Žena na mateřské dovolené. Manžel uplatňuje daňovou slevu na jako vyživovanou osobu bez vlastních příjmů. Manželka pracuje pro s. r. o. na zkrácený pracovní úvazek. Měsíční odměna 3 000 Kč, k tomu dostává od zaměstnavatele příspěvek na penzijní připojištění. Mezi vlastní příjmy se nezapočítá sociální dávka - mateřská, naopak do limitu příjmů se započítává hrubá mzda, ale jak je to s příspěvkem od zaměstnavatele na penzijní připojištění?

Daňové zvýhodnění na dítě

Zaměstnanec má nezletilou dceru, která byla soudem svěřena do péče prarodičů, jimž rodiče na ni platí soudem stanovené výživné. Pokud by dcera žila s otcem, tedy sdílela společnou domácnost, může otec uplatňovat na dceru daňové zvýhodnění? Prarodiče jsou již v důchodu a zvýhodnění si uplatnit nemohou.

Ochranná doba při výpovědi a pracovní neschopnost

Naše pracovnice podepsala v únoru výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost s 3měsíčním odstupným, pracovní poměr měl skončit 30. 4. 2019. Pracovnice byla 10. 4. 2019 uznána pracovně neschopnou. Pokud bude její pracovní neschopnost trvat např. do 30. 6. 2019, bude se ukončení pracovního poměru posouvat až na datum 21. 7. 2019? Další otázkou je, jakou práci jí máme nabídnout, když zaměstnavatel ukončil veškerou výrobní činnost a nemá již prostředky k výkonu její profese? Pracovnice má ještě 4 dny nevyčerpané dovolené, prodlouží se konec pracovního poměru ještě o tyto 4 dny k datu 25. 7. 2019? A z kterého čtvrtletí se bude brát průměrný výdělek na výpočet odstupného, které bude vyplaceno po skončení pracovního poměru?

Závislá činnost, odvody v ČR a EU

Občan Rakouska je zaměstnán v rakouské firmě. Nyní se přestěhoval i s rodinou do České republiky, kde má i trvalé bydliště. Je stále zaměstnancem rakouské firmy. Bude pro firmu pracovat v režimu home office, občas pojede do Rakouska do firmy na porady apod.

Jakými předpisy se bude řídit jeho mzda, daň a odvody sociálního a zdravotního pojištění?

Jaký bude mít důchod – podle rakouských nebo českých zákonů?

Když bude vyjíždět z České republiky (z domova) na porady do Rakouska, má nárok na diety?

Kde bude pojištěn – sociální a zdravotní pojištění?

Bonus 15 000 Kč ve mzdě nebo v dárkových poukázkách

Vedení společnosti bude proplácet bonus za odpracované roky. Každý zaměstnanec obdrží 15 000 Kč. Prosím o uvedení rozdílu v pohledu na náklady u zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel vyplatí a) prémii 15 000 Kč hrubého ve mzdě nebo b) 15 000 nákupem dárkové poukázky (např. na nákup zájezdu, nákup v obchodě). Kolik korun v dárkových poukázkách může zaměstnanec obdržet, aniž by tento příjem musel danit ve své mzdě? Je nějaký limit?