Mzdy (1402)

Náhrada mzdy - doprovod do nemocnice

Zaměstnankyně potřebuje odvézt matku z Karlových Varů do Prahy do nemocnice na operaci. Má zaměstnankyně (dcera) nárok na náhradu mzdy a na jak dlouhou dobu (na kolik hodin)?

Platba zkoušek zaměstnavatelem za účelem získání certifikátu zaměstnance

Jako zaměstnavatel hradíme našemu zaměstnanci Přípravný kurz ke zkouškám CIA v Českém institutu interních auditorů. Kurz považujeme za prohlubování kvalifikace. Certifikát po zaměstnanci nepožadujeme. Zkoušky za účelem získání certifikátů opět uhradíme. Bude správné včlenit úhradu za zkoušky do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného a daně z příjmu?

Krácení dovolené, pracovní úraz

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem? 

Výkon práce pro účely dovolené

Kde najít právní oporu v tom, že dny, ve kterých zaměstnanec nepracuje z důvodu čerpání dovolené, se pro účely výpočtu nároku na dovolenou považují za výkon práce. Ve všech publikacích a komentářích se píše, že dny čerpání dovolené jsou považovány za dny výkonu práce pro účely dovolené. Nicméně, jaké dny (ne)jsou považovány za výkon práce pro účely dovolené je vypsáno v § 216 odst. 2 zákoníku práce a zde dovolená uvedená není. Vycházeli jsme pak z § 348 zákoníku práce, který uvádí, že za výkon práce je považována doba dovolené, aniž by však ustanovení blíže specifikovalo, pro jaké účely jsou tyto doby (uvedené v § 348 zákoníku práce) považovány za výkon práce. Doteď jsme doby uvedené v § 348 zákoníku práce považovali za výkon práce i pro účely dovolené. Když se však podíváme na písmeno a), tak podle něj se za výkon práce považuje i doba překážek v práci (mimo volna, které bude napracováno a překážek z důvodu nepřiznivých povětrnostních vlivů). Pokud tedy budeme doby z § 348 zákoníku práce považovat za doby výkonu práce pro účely dovolené, znamená to, že se za výkon práce pro účely dovolené považují i překážky v práci na straně zaměstnance, které nutně nemusí být uvedeny v § 199 odst. 2 zákoníku práce (resp. v prováděcím předpisu), kam odkazuje § 216 odst. 2 zákoníku práce. Tyto dva paragrafy by tak byly ve vzájemném rozporu. Můžete nám prosím situaci objasnit?

Rekapitulace o dani sražené podle zvláštní sazby daně

Lékař (Slovák) v pracuje v ordinaci (v ČR) na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč. Nemá podepsané prohlášení, odvádí se tedy srážková daň (sociální ani zdravotní pojištění se neodvádí). Zaměstnání tohoto lékaře jsme hlásili na ÚP. Je potřeba odvod této srážkové daně hlásit na FÚ?

Daňový postup při poskytnutí bytu zaměstnaci

Účetní jednotka (s. r. o.) si krátkodobě pronajme byt, který poskytne svému zaměstnanci po dobu rekonstrukce jeho vlastního bytu. Bude se u účetní jednotky jednat o nedaňový náklad? Bude zaplacený měsíční pronájem nepeněžním příjmem zaměstnance, ze kterého budou provedeny odvody na ZP a SP (11 %) a u zaměstnavatele se také částka měsíčního pronájmu zahrne do odvodů na ZP a SP ve výši 33,8 %? 

Práce zaměstnanců slovenské příslušnosti, pracující v ČR firmě na Slovensku

Zaměstnanci (Slováci) v české firmě na hlavní pracovní poměr a dohodu o provedení práce, pokud budou pracovat na území Slovenska, je oznamovací povinnost na Slovensku? Jsou slovenské národnosti, nemají v ČR bydliště. V Česku nahlášení na Úřad práce proběhlo. Při fakturaci DPH je povinnost zaregistrovat se na Slovensku v případě fakturace slovenskému plátci DPH, jinak pokud není plátce, se musí DPH fakturovat v ČR?

Nárok na dovolenou v případě nemoci

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 1. 1. 2017. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 8 hodin denně 5 dnů v týdnu. Zaměstnanec nastoupil na pracovní neschopnost 23. 1. 2019 a ukončil pracovní neschopnost 31. 5. 2019. Jaký mu vznikl k 11. 11. 2019 nárok na dovolenou?

Nárok na dovolenou při čerpání rodičovské dovolené a následně druhá mateřská dovolená

Naše zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou po narození prvního dítěte, v jejímž průběhu nastoupila na druhou MD od 22. 6. 2019. Tuto MD bude čerpat do 3. 1. 2020 včetně. Na kolik dnů dovolené bude mít nárok, pokud bezprostředně po ukončení MD dne 3. 1. 2020 si zažádá o čerpání celé řádné dovolené ? Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům roční dovolenou v délce 25 PD. Čerpáním MD od 22. 6. 19 do 31. 12. 2019 ( tj. 137 pracovních dnů včetně svátků, které připadají na prac.dny), zaměstnankyně splní podmínku odpracování víc než 60 směn a pokud si požádá o bezprostřední čerpání dovolené od 4.1.2020 bude mít nárok na celých nekrácených 25 prac.dnů dovolené ? Dny MD jsou považovány pro účely dovolené jako odpracované, nemá na délku nároku vliv předchozí čerpání rodičovské dovolené u prvního dítěte (tj. v r. 2019 od 1. 1. do 21. 6.)? Pokud by měla nárok na celých nekrácených 25 prac.dnů, po ukončení 2 MD dne 3. 1. 2020 by tuto dovolenou čerpala od 4. 1. 2020 do 7. 2. 2020 (pátek), čímž by za období 1. 1. 2020 - 7. 2. 2020 měla odpracovaných 28 směn - vznikl by jí za tuto dobu nárok na 1/12 (2dny) dovolené za r. 2020 (čímž by dovolenou ve skutečnosti čerpala až do 11. 2. 2020, tj. 4. 1.-11. 2. celkem 27 prac dnů)?

Potvrzení od finančního úřadu dle § 38l odst. 3 písm. e) na dítě a současná brigáda dítěte

Nastala nám v práci neobvyklá situace. Jeden náš zaměstnanec má nemocné zletilé studující dítě na VŠ (ze zdravotních důvodů studium přerušeno). Pro uplatnění daňového zvýhodnění si vyřídil u FÚ potvrzení dle § 38l odst. 3 písm. e) zákona o daních z příjmů. Platnost potvrzení končí k 31. 12. 2019. Jeho dítě u nás (tedy stejná firma, kde zaměstnán rodič) od 7. 10. 2019 nastoupilo na brigádu na DPP na dobu určitou do 31. 12. 2019. Můžu dále uplatňovat daňové zvýhodnění u rodiče? Soudím, že důležitá je věta v § 38l odst. 3 písm. e) zákona o daních z příjmů „nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.“ ….Soustavná výdělečná činnost dítěte je dále někde specifikovaná? V zákoně o daních z příjmů jsem nenašla. Je možné tedy, že bude hrát i roli § 10 zákona o státní sociální podpoře a záleží na tom, zda mzda z DPP přesáhne 10 000 Kč a bude se odvádět pojištění? Zákon o státní sociální podpoře § 10 Výdělečná činnost: (1) Výdělečnou činností se rozumí činnost a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění.