Expertní odpovědi

Klientka 14 let pracovala ve firmě, kde si myslela, že uplatňuje slevu na dítě měsíčně, ve mzdě. V této práci si nechávala dělat i roční zúčtování daně. V průběhu roku 2023 změnila zaměstnání a nyní jsem jí chtěla vytvořit roční zúčtování daně. Ze zdanitelných příjmů od bývalého zaměstnavatele jsem zjistila, že jí za rok 2023 nebyla uplatňována sleva na dítě. Zde je to bez problému, za rok 2023 se jí sleva nyní v ročním zúčtování daně vrátí. Lze nějak zpětně podat daňové přiznání FO, i když jí bylo prováděno roční zúčtování daně ve mzdě, když jí nebyla uplatněna za minulé roky sleva na dítě? Pokud ano, jak by se v takovém případě mělo postupovat? Je potřeba nějaké potvrzení od bývalého zaměstnavatele, že jí prováděl roční zúčtování, ale slevu na dítě neuplatnil? Případně jak zpětně lze podat DPFO? Hrozí klientce nějaká pokuta?

V roce 2022 jsem prodala pozemky, které jsem zdědila po rodičích. Za část peněz jsem v tomtéž roce koupila pro kamarádku byt, s tím, že ona prodá svůj dům a peníze mi vrátí. Bohužel jej však nestihla včas prodat a já se musela nechat zapsat na katastr nemovitostí jako majitelka (na základě kupní smlouvy). Až na konci roku 2023 se jí podařilo dům prodat a mě vrátit peníze (kupní smlouva na prodej nemovitosti). Cena bytu a vyplacená částka se shodují. Byt nebyl v obchodním majetku. Budu muset za rok 2023 platit daň z příjmu fyzických osob?

Jsme společnost zabývající se kovovýrobou. Jako hlavní činnost provozujeme výrobu strojů, přístrojů, kde neuplatňujeme režim přenesení daň. povinnosti. Jako doplňující činnost máme ostatní kovovýrobu, která spočívá v nákupu mat, ohnutí, přivařování, ,povrchové úpravě,drobné smontování apd.- vyrábíme různorodé kovové díly/výrobky (většinou jde o díly, dále montované do dalších sestav, výrobků u odběratelů, v mnoha případech přesně nevíme, kde bude díl montován dále..). Co se týče zatřídění, tak bychom některé z této doplňkové výroby mohli zařadit zřejmě do skupiny XVI. stroje , mechanické zařízení, jejich části a součásti(jelikož se jedná o díly do strojů). Další bychom mohli použít zatřídění skupiny XV. Obecné kovy a výrobky z obecných kovů / kapitola 7326.90-Ostatní. Pokud zakázka přesáhne 100 000 Kč, u těchto blíže neurčitých výrobků aplikovat režim přenesené daňové povinnosti, nebo je správnější použít základní sazbu DPH? 

Jaká je sazba DPH v roce 2024 pro ekonomickou činnost instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace? V případě fakturace těchto služeb neplátci DPH je to 12% sazba a v případě fakturace plátci DPH se jedná o sazbu 12 % v režimu přenesené daňové povinnosti?

Jsme společnost s ručením omezeným Atom. Majitel společnosti (zároveň jednatel) nám předal Smlouvu o převodu 100% obchodního podílu společnosti Sádlo. Smlouva byla uzavřena v roce 2015. Společnost Sádlo byla koupena jménem společnosti Atom. 100% vlastníkem společnosti Atom je fyzická osoba (Novák), 100% vlastníkem společnosti Sádlo je právnická osoba Atom s.r.o. Původní majitel společnosti Sádlo byla jiná právnická osoba. Kupní cenu zaplatil majitel ze svých osobních peněz v roce 2015 (proto jsme se o uvedené transakci nedozvěděli). K zápisu změny majitele v obchodním rejstříku došlo v roce 2024. Ve smlouvě je uveden bod: Účinky převodu obchodního podílu nastávají zápisem do obchodního rejstříku. Měli účetní zápisy o nabytí majetkové účasti proběhnout již v roce 2015 a nyní budeme řešit opravu zaúčtování chyb z minulých let, nebo účetní zápisy proběhnou v roce 2024? Pokud by se jednalo o opravu zaúčtování chyb z minulých let, účtujeme na standardní účty 061/321, 321/365? A následně v účetních výkazech za rok 2024 v účetním období minulých let ručně opravíme rozvahu a popíšeme v příloze?

Jednatel své manželce platí přes účet větší mzdu, než je předpis na úhradu mzdy, protože některý měsíc mzdu neuhradí. Jaký je správný postup zaúčtování? Jak správně spárovat výše uvedený přeplatek s nedoplatkem na mzdě? Na jaký účet si mám tento přeplatek zaúčtovat, abych případně tento přeplatek mohla proúčtovat s nedoplatkem?

Firemní stravování řešíme tak, že vydáváme zaměstnancům oběd v našich prostorech, naše zaměstnankyně obědy ohřeje a vydá, umyje nádobí. Obědy jsou dováženy od externí firmy. Každý zaměstnanec, který odpracuje min. 3hod. má nárok na dotovaný oběd a platí cenu 50 Kč/jídlo. Pokud nemá nárok na dotovaný, může si oběd také koupit a platí cenu 140 Kč /jídlo. Je správný následující postup? Faktura přijatá – VSTUP Cena oběda 110 Kč + 12 % DPH. Veškeré náklady za oběd zaúčtuji na daňově uznatelný náklad a uplatním celý odpočet DPH. Jelikož se vejdu do limitu pro osvobození, nic zaměstnancům nedodaňuji. Dále postupuji na druhé straně – VÝSTUP Vytvořím fakturu vydanou na shodný počet obědů: a) Mohou být pouze dotované, cena 44,64 + 12 % DPH = 50 Kč. b) Nebo může být i kombinace nedotovaných jídel, cena 125 + 12 % DPH = 140 Kč. Účtování:  - Odvádím danou výši DPH - Základ daně jde do daňových výnosů - Na základě souhlasu se srážkou ze mzdy, strhnu zaměstnanci cenu obědů z výplaty.

Klient provozuje „rodinný penzion“. Je povinnost ze zákona vést knihu ubytovaných hostů?

V případě, že firma s. r. o., která se zabývá prodejem vozů do zahraničí, se k této činnosti pokusí vymyslet a prorazit s novou stavebnicí. V malém množství si začne díly tisknout na 3D tiskárně, zaplatí patent, logo, návody a snaží se zaujmout u firem zabývajících se výrobou a prodejem hraček. Jak všechny tyto náklady účtovat z pohledu DPH a daně z příjmů?

Jsme s. r. o., plátci DPH, účtujeme způsobem B. Uzavřeli jsme s naším dodavatelem zboží „Kupní smlouvu na zboží a smlouvu o poskytnutí finančního bonusu“. Dodavatel nám dodal stroj (pro nás hmotný majetek) za 30 0000 Kč bez DPH, vystavil fakturu a splátkový kalendář na 30 měsíců na celou tuto částku. Je ujednáno, že pokud odebereme od dodavatele každý měsíc zboží ve stanovené výši, tak nám bude každý měsíc dobropisovat částku ve výši splátky, stanovené ve splátkovém kalendáři, až do celkové výše ceny stroje. Vlastnické právo ke stroji přechází na nás až po úplném zaplacení stroje. 1. Jak účtovat pořízení stroje a v jaké výši a kdy ho zařadit do majetku? 2. Jak účtovat jedn. dobropisy – minusem na účet zboží nebo pořízení majetku? 3. Jak je to s účetními a daňovými odpisy – kdy a v jaké výši začít odpisování 4. Pokud nesplníme výši odebraného zboží v měsíci, tak musíme v tomto měsíci splátku zaplatit a dodavatel nevystaví dobropis. Bude to mít vliv na pořizovací cenu stroje při odpisování?

Občan Izraele v roce 2023 pobýval na území ČR po dobu více jak 183 dnů, vlastní v ČR byt ve kterém se celou dobu zdržoval. Povolení k dlouhodobému ani trvalému pobytu v ČR nemá, zdržoval se na území ČR na základě Bilaterální bezvízové dohody mezi ČR a Izraelem viz bod A dle stránek MVČR.  V Izraeli strávil během 2023 krátkou dobu za účelem návštěvy své matky, nevlastní ani nepronajímáv Izraeli žádnou nemovitost. Je svobodný, děti nemá. V ČR nepracuje ani nepodniká, jak již bylo zmíněno výše, nemá ani dlouhodobý pobyt k některému z těchto účelů. Také nemá žádné příjmy ze zdrojů ČR, příjem měl pouze z prodeje zahraničních cenných papírů. Může být taková osoba považována za českého daňového rezidenta či nikoliv? Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Izraelem viz čl 4 - Daňový domicil a) může být kritérium stálého bytu splněno v obou státech, kdy v ČR vlastní byt a v Izraeli se zdržuje v bytě své matky, který je mu k dispozici? b) může mít středisko životních zájmů v osobu státech? V Izraeli má matku, bankovní účet. V ČR rodinu nemá, nepracuje a nepodniká, má bankovní účet. c) může být tato osoba považovaná za daňového rezidenta Izraele, protože má izraelské občanství a daňové rezidentství bude určeno podle bodu 2 písm. c) čl 4 Smlouvy (jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním příslušníkem)? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným dostala od živnostenského úřadu pokutu, že na vystavených fakturách není uvedena informace o zápisu do obchodního rejstříku. Na základě jakého ustanovení mohla být tato pokuta udělena ?

Vím, že daňová evidence neřeší kurzové rozdíly. Nicméně nevím ,jak si poradit s převodem například z účtu ve měně eur na korunový účet, když částky po přepočtu se liší. Například převedu z vlastního účtu ve měně eur 1.000,- EUR - přepočet kurzem 24,115 EUR. Převedu z eurového účtu po přepočtu 24.115,- CZK a na můj účet CZK mi ale přijde 23.900 Kč. Kam s tím rozdílem ve výši 215 CZK? Dáváme to na peníze na cestě, ale to pak zase nesedí strany „peněz na cestě“ - nikdy nebudou strany vyrovnané... Můžete mi, poradit, co s tím?

Používáme kvartální kurz, přijali jsme fakturu z Polska (reverse charge) za dopravu - byla vystavena 11. 4. 2024, zdanitelné plnění 29. 3. 2024. Jaký kurz použít pro DPH a pro daň z příjmů. 

OSVČ, plátce DPH, paušální výdaje (vědecká činnost), pořídil 9/2019 auto, nárokoval si odpočet DPH. V roce 2024 chce auto prodat. Z pohledu daně z příjmů je prodej osvobozen od daně dle § 4 odst. 1 písm. c) bodu 2 ZDP a nebude se uvádět v DPFO. 1. Uvažujeme správně, že z pohledu DPH nelze použít úpravu odpočtu daně dle § 78 odst. 3 ZDPH, ale musíme odvést DPH na výstupu z ceny obvyklé dle § 36 odst. 6 písm. a) ? 2. Jak se v praxi stanoví cena obvyklá, aby FÚ při případné kontrole neměl pochybnosti o výši DPH? 3. Vypočtená DPH z ceny obvyklé se uvede v přiznání k DPH v měsíci prodeje na řádek 60?

Poplatník (FO - občan) v roce 2023 pořídil byt 2+kk za cenu 3 mil. Kč. Ten následně vyměnil za menší byt 1+kk s doplatkem 1 mil. Kč. Byt 1+kk opravil za 200 tis. Kč a následně ještě v roce 2023 prodal za 3,1 mil. Kč. Jak uvede do daňového přiznání? Je možné sečíst všechny příjmy a odečíst všechny výdaje a zdanit jako jeden případ? Příjmy: 1.000.000 + 3.100.000 = 4.100.000 Kč; Výdaje: 3.000.000 + 200.000 = 3.200.000 Kč; Základ daně: 900.000. Kč. Nebo je nutné rozdělit na dva samostatné případy? Jak ale pak ocenit výnos ze směny bytu 2+kk? A jak pak ocenit náklady k prodeji bytu 1+kk? 

Společnost s r. o. v roce 2023 vyplácela svému majiteli (české fyzické osobě) podíl na zisku. Valná hromada se uskutečnila začátkem prosince 2023. Podíl na zisku byl vyplacen v průběhu prosince 2023, 15% srážková daň byla uhrazena koncem ledna 2024. Zapomněli jsme splnit registrační povinnost dle § 125 daňového řádu. Dne 7. 2. 2024 nám do datové schránky přišlo rozhodnutí o registraci dle § 129 odst. 3 daňového řádu. Vyúčtování srážkové daně jsme provedli v termínu. Může nám dát FÚ pokutu? Musí nám dát pokutu a v jaké výši? Kdybychom pokutu dostali, můžeme se odvolat, aby nám pokutu zrušili? Je to náš první přestupek. Pochopila jsem správně, že pokutu nemusí vůbec uložit? Dle § 247a daňového řádku mohou uložit pokutu až do 500.000 Kč za nesplnění registrační povinnosti. Dále je tam § 248 a 249. Nikde tam ale nevidím, že by museli uložit pokutu v minimální výši. Je nějaká minimální výše?

Česká společnost, plátce DPH, dostala službu od společnosti z EU, která má VAT EU (Estonsko). Společnost z Estonska vystavila fakturu z DPH. Česká společnost chtěla bych vrátit DPH v rámci EU, protože estonská společnost odmítá upravit fakturu. Jakým způsobem česká společnost může vrátit DPH? Existuje nějaký postup při vrácení DPH v rámci EU? 

Máme agenturu práce. Od 1. 1. 2024 byla novela zákona o zaměstnanosti na základě které jsme museli splnit podmínku bezdlužnosti do 1. 4. 2024. Toto jsme u všech orgánů splnili a prokázali MPSV. Následně bude MPSV bezdlužnost ověřovat automaticky bez nutnosti zproštění mlčenlivosti nejméně jednou za 6 měsíců. Mohou si kdykoliv vyžádat bezdlužnost bez předchozího upozornění? Jestliže např. firma zaplatí pozdě (je tam třeba i malé penále) a poté náhodnou bezdlužností neprojde. Jak tedy si máme správně vykládat tuto podmínku? Rozumím tomu, že když si někdo vyžádá bezdlužnost k určitému datu, tak se drobné penále doplatí a bezdlužnost je beproblémově vydaná. Ale když by MPSV někdy jen tak náhodně toto ověřovalo, tak nevím, jestli by firma títmo testem prošla. Jak je to tedy v zákoně myšleno?

Přijímáme faktury za dopravu od dopravců. Datum vystavení je 3. 3. a DÚZP 29. 2. Na této faktuře je jak české plnění s českou daní (řádek 40-41 v DPH), tak i plnění s nárokem na odpočet (řádek 07-08 v DPH). U české daně je nárok na DPH až v momentě přijetí fakturu, čili nejdříve 3. 3., ale u druhého plněné, které se týká dovozu, je už 29. 2. Uvažuji správně? Samozřejmě, že je zde nárok s odpočtem, takže daň je na vstupu i výstupu. A můj dotaz, když mi přijde faktura, která má datumy na přelomu měsíce a faktura obsahuje tyto dvě plnění. Kdy mám dát fakturu do DPH? V únoru nebo v březnu? Máme 100% koeficient, nic nekrátíme.  Doplnění: Plnění je buď za přepravu anebo clo, celní poplatky. Například Schenker vystaví jednu fakturu, kde má částku za dopravu z Polska do ČR (kde je vyčíslené české DPH), tak to dávám do přiznání DPH na řádek 40 a pak je zde druhé plnění, také doprava, ale nyní z Velké Británie do ČR (kde DPH vyměření není) a tuto dopravu dávám do řádku přiznání DPH č. 7 a 43. A z jakého důvodu dopravce fakturuje na jedné faktuře obě plnění, netuším. Ale sem tam nám taková faktura přijde. Kdo realizuje dovoz: my objednáme přepravce a ten nám zboží doveze k nám do skladu.