Mzda (652)

Zaručená mzda

V dotazu ze dne 22. 11. 2016 DAUC ID 17255 je v odpovědi JUDr. Marcely Smutné uvedeno, že aby bylo osobní ohodnocení součástí min. zaručené mzdy, musí být stanoveno jako nárokové. V dotaze ze dne 3. 5. 2019 ID 23269 JUDr. Marcela Smutná odpovídá na podobný dotaz, ve kterém uvádí, že "Jiné složky mzdy, například prémie nebo odměny, se do mzdy zahrnují." Zde již není podmínkou, že např. prémie musejí být stanoveny jako nárokové, aby byly zahrnuty do min. zaručené mzdy.

Došlo za tuto dobu k nějakému výroku soudu či změnily se postupy, že dnes jakékoli odměny, prémie, osobní ohodnocení automaticky jsou započítávány do min. zaručené mzdy? Domnívali jsme se, že do zaručené mzdy spadají pouze nárokové složky mzdy.

Prokurista, výše zaručené mzdy a typ smlouvy

Firma si zřídila prokuru na zastupování ve vedení firmy, prokurista je také řádně zapsán v obchodním rejstříku. Prokurista pobírá mzdu za tuto činnost a firma se při odměňování řídí zdaňováním obdobným jako u zaměstnance (sociální, zdravotní, daň), avšak neuplatňuje na takového prokuristu minimální zaručenou mzdu nápodobně jako u jednatele. Pracuje např. za 15 000 Kč hrubého. Jakou smlouvu by správně měl mít prokurista? Je tento postup s nereskepektováním výše zaručené mzdy v pořádku? Pokud by byl zaměstnán i společník (který není jednatelem), protože firmě vypomáhá s řízením firmy, tak se na něho také nevztahuje výše zaručených mezd? A jaký typ smluvní typ je u společníka vhodný - např. smlouva příkazní nebo smlouva o výkonu funkce společníka? Nebo dát je lepší dát tomuto společníkovi prokuru a zdaňovat ho dle výše zmíněného dotazu na prokuristu?

Aktivace vnitropodnikových služeb

Jsme společnost zabývající se údržbou zeleně a vlastníme poměrně dost strojů (sekačky, traktory, auta apod.). Z tohoto důvodu zaměstnáváme vlastního opraváře a nakupujeme náhradní díly. Musí se v tomto případě provádět aktivace (mzdy a náhradní díly).

Fiktivní pojištění - EU

1. Máme zaměstnance, kterému odvádíme zálohy na daň z příjmů v ČR. Je to Němec, český daňový rezident a na základě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům odvádí sociální a zdravotní pojištění v Německu. Hrubý příjem jsme mu dosud navyšovali o fiktivních 34 % (důchodové a zdravotní pojištění). Chápu dobře, že od července máme navyšovat hrubou mzdu pro výpočet daně z příjmů ne o 34, ale o 33,8%? Někde jsem četla, že by se hrubý příjem neměl navyšovat (v případě zemí EU) o těchto 34 %, ale o pojištění, které se platí v daném státě = v tomto případě v Německu. Je toto pravda? Pokud ano, jak se dá zjistit správné procento?

2. Máme klienty, kteří pár měsíců v roce pracují v zahraničí jako zaměstnanci, tam platí daň z příjmů i důchodové a zdravotní pojištění. V českém daňovém přiznání použiji metodu vynětí pro tento příjem (předpokládejme, že toto je dobře neb toto není předmět mého dotazu). V takovém případě se navyšoval tento příjem opět o 34 % fiktivního pojištění a příjem se následně vyjmul. O kolik procent se bude tento příjem navyšovat za rok 2019, když máme část roku 34 % a část roku 33,8 %? Nebo bych měla použít skutečně odvedené/zaplacené pojištění v dané zemi, jedná-li se o EU?

Hodinová mzda

Standardně máme u našich zaměstnanců stanovenou mzdu měsíční odměnou. Zajímalo by nás ale stanovení mzdy hodinově. Je nutné sjednat/stanovit týdenní úvazek, případně přesný rozpis směn, pracovní fond při hodinové mzdě? Je povinností při nenaplnění pracovního fondu mzdu doplatit? Je nějaký další rozdíl mezi mzdou stanovenou měsíčně a hodinově, kromě toho, že hodinová mzda řeší přesně odměnu formou odpracované (plánované) směny za měsíc v hod. * hod. sazba, a je tak přesnější oproti měsíční, která potírá výkyvy ve dnech a hodinách v jednotlivých měsících? Zajímá nás, zda je možné sjednat mzdu hodinově a proplatit bez dalšího pouze skutečně odpracované hodiny. Pokud tedy zaměstnavatel bude mít dostatek práce, bude odměna vyšší a pokud nebude dostatek práce, bude nižší. Odpověď tuším, zajímá nás, zda je alternativa takto pracovní smlouvu, nebo mzdové předpisy postavit.

 

Vnitropodnikový předpis o odměňování

Jsme družstvo, co se týče odměňování postupujeme dle kolektivní smlouvy. Naše družstvo si s ohledem na tuto kolektivní smlouvu uzavře každý rok vnitropodnikový předpis o odměňování, který schválí představenstvo. V tomto předpisu jsou konkrétní sazby hodinové mzdy a měsíční mzdy vedoucích pracovníků a všechny příplatky apod. Je třeba jednotlivým zaměstnancům každý rok vydávat mzdové výměry nebo stačí odkaz na vnitropodnikový předpis? Jak je to s vedoucími pracovníky, kteří mají měsíční mzdu?

Srážková daň - datum srážky, splatnost daně a vyúčtování daně vybírané srážkou

Náš účetní systém při zpracování mezd například za prosinec, které je prováděno v lednu následujícího roku, vytvoří doklady s účetním datem posledního dne v měsíci, za který jsou mzdy zpracovávány (v našem případě 31. 12.). Což je správně, mzdy jsou nákladem prosince. Nyní se zaměřím na srážkovou daň z dohod o provedení práce. Vzhledem k tomu, že program vytvoří závazek vůči finančnímu úřadu s účetním datem 31. 12., tak vypočte lhůtu pro úhradu této daně a její splatnost z tohoto data na konec ledna. Při sestavování „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvl. sazby daně…“ pak zahrne tuto srážkovou daň z prosincových dohod do prosince, takže i v přiznání vychází splatnost na konec ledna. Když se ale podíváme do § 38d zákona o dani z příjmů, tak tam se říká, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě. Což by při výplatě odměn z dohod za prosinec bylo realizováno až v lednu, a splatnost srážkové daně by se tak posunula na konec února.

Když jsme to konzultovali s jinými účetními, každý to dělá úplně jinak, a některé účetní programy dokonce mají nastavení, zdali se srážková daň z dohod má do formuláře „Vyúčtování daně“ uvádět do měsíce, za který je zúčtována (prosinec), nebo až do měsíce, ve kterém je odměna vyplacena (leden).

Můžu vás poprosit o vysvětlení co je správně? Podle zákona to vypadá, že správně je provedení srážky z prosincových odměn až při jejich výplatě to znamená v lednu, a tím pádem se splatnost daně posouvá až na konec února. Je tomu tak? Pokud ano, tak náš systém nepostupuje správně a daň přiznává nebo vykazuje o měsíc dříve, a tím nám zkracuje její splatnost o měsíc. Ale pokud se na to podíváme z pohledu finančního úřadu, tak hradíme o měsíc dříve a proti dřívější platbě nemůže finanční úřad nic namítat, ale pak i ve Vyúčtování daně máme vše také vykázáno o měsíc dříve, než by mělo být! Může to vadit? Může z toho být nějaký problém nebo postih ze strany finančního úřadu? A jak se na to bude tvářit třeba auditor?

Zákonné pojištění z mezd: pracovní smlouvy + dohody o provedení práce

V případě, že zaměstnáváme zaměstnance na základě pracovní smlouvy a DPP (do 10 000 Kč), pojistné se vypočítá pouze vynásobením sazby a základu, který je shodný s vyměřovacím základem na pojistné na sociální pojištění nebo ještě + 100 Kč za dohody o provedení práce, aby byli i tito zaměstnanci úrazově pojištěni?

Zúčtování mezd v a. s. - nemocenské dávky

Při měsíčním zúčtování mezd v akciové společnosti účtujeme nemocenské dávky na účet MD 336 20/D 331 (zdravotní pojištění na účet 336 10). Nemocenskou dávku, kterou platí zaměstnavatel (a. s.) zaměstnanci účtujeme na účet MD 524 20/D 336 20. Je tento zápis správný?

Nevyplacená mzda při úmrtí zaměstnance

Náš zaměstnanec zemřel. Nebyla mu vyplacena mzda za poslední dva měsíce práce. Již nás kontaktoval notář a sdělili jsme mu zůstatek nevyplacené mzdy. Jak s touto částkou naložit v účetnictví - máme ji nechat na účtě 331-Zaměstnanci, či ji přeúčtovat na jiný účet?